Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
3 deti si naflakal, co se jim ma kupovat ví taky. Tak at jim to kupuje sam, hulvat.
@Anonymní píše:
Mě vůbec nejde o bratrajde mi o ty jeho děti. Bratr s manželkou žijí od výplaty k výplatě a většinou se stane, že už koncem měsíce mají sotva na jídlo. A mě je těch dětí líto, výlety s rodiči žádné, a když už tak akorát na hory, protože tam se nemusí nic platit. Na což ti 3 vůbec nejsou, ale to se nedivím taky mě jako malou nebralo šlapání do kopců. Jinde než na hory je nevezmou a ani ty hory se nekonají moc často. Cca 1 za 2 měsíce.
![]()
na bratra bych se klidně vykvakla, ale přijde mi, že na to doplaceji ty děti.
Tak to se neboj, o tyto pocity se postarají hormony po narození tvého dítěte až uvidíš, že by tvé dítě mohlo díky bratrovym dětem jakkoli stradat.
Já znám něco podobného, ale šlo o polorode sourozence. S otcem jsme léta nebylo v kontaktu (vykašlal se na nás, neplatil, pak si děti pojmenoval stejně jako nás, no síla). Na nátlak příbuzných že jsou děti chudáci jsem se s ním po letech sešla a začala dětem dopravat…tabory, krouzky, vybaveni na sport, vzala jsem je k moři, výlety, všechno možné… Dopadlo to tak, že je dal do klokanku, takže pěstounská péče… A půl roku po tom jsem byla už nejhorší na světě, děti jsem tyrala, brala na ně prachy a valila si p*děl doma (rozuměj, byla na rizikovém). Mladšímu valil takový klíny do hlavy, že po třech letech jsme to nedali a šel do péče matky… Doteď se nebavíme… Matka na mě doteď zkouší že chlapeček potřebuje tohle a chlapeček potřebuje tamto… Ale daří se mi odolávat, ale jsem samozřejmě ta nejhorší no…
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebovala bych se vypovídat a zároveň zachovat anonym z důvodu, že o těhotenství zatím skoro nikdo neví. Je mi 25 let. Mám bratra o 6 let staršího. Bratr má se svou manželkou 3 děti. (8,5,3). S mým přítelem žiju 2roky (je o 5 let starší než já) a z minulého vztahu ma 2 syny (6 a 3)ma je oba ve své péči protože matka kluků se jich vzdala. Ještě 2 roky zpátky jsem byla sama, v malém bytě a příjem mám celkem slušný. Děti svého bratra jsem milovala. A přiznávám, že jsem dělala chybu, že jsem jim dávala o něco dražší dárky (např. Trampolínu, auto na ježdění kde cena je cca 5 000) často jsem je brala i na výlety snad jednou týdně, protože bratr většinou byl v práci a jeho manželka měla tenis. Brala jsem děti teda na bazény, do zoo, na hrady na loďky. V době, kdy manželka mého bratra rodila nejmladší dítě jsem dokonce jela na 2 týdny do Londýna a bratr mě poprosil, zda bych starší děti nevzala s sebou, aby se szili s malou. Děti jsem vzala a všechno jsem platila ja (že by mi přispěli je ani nenapadlo a mě bylo blbé se ozvat koneckonců ráda jsem to pro děti udělala s vědomím, že s miminkem se teď dlouho do ciziny na výlet nedostanou). No jenže 2 roky zpět jsem si našla přítele. Jak jsem už psala, přítel má 2 syny. Jsme zasnoubeni, čekáme miminko a vzali jsme si hypotéku a stavíme domeček. Nechci říct, že jsme na tom finančně špatně. To opravdu ne, spíš teď akorát víc nad penězmi uvažuju. Dětem mého bratra dávám k vánocům a narozeninam levnější dárky než předtím, ale neřekla bych že na ně kašlu. Když jsme v zimě do Tater na lyže (přítelova maminka hlídala mladšího z kluků ) bylo mi vytáčeno, že jsem se o výletu nezmínila, abych nemusela brát bratrovy děti. Minulý měsíc měla bratrovy dcerka svátek. Koupila jsem košík a naplnila ho sladkostma. Reakci bratra jsem opravdu nečekala. Řekl mi „ona ma svátek a ty ji dáš jen toto?“ dokonce mi i vyčetl, že šidim rodinu (jeho děti) naukor 2 cizích děti (děti přítele). Nedávno jsme byli dokonce v zoo. Nabidla jsem bratrovi, že vezmeme i jeho děti. (opět žádná nabídka, že by něco přispěl ale o to nešlo. Děti jsem pozvala takže mi to nevadilo) bratr mi mezi dveřmi při předávání děti sdělil, že nejmladší holka nemůže dneska nic sladkého, kvůli zítřejší kontrole u doktora, kde ji měli brát krev. Můj přítel toto neslyšel, chystal s klukama auto, aby se tam vešly i děti od bratra a ja mu to úplně zapomněla sdělit. Po příjezdu do zoo mi tříletá dcera bratra sdělila, že potřebuje čůrat. No jenže než jsme se vrátily, stihl přítel koupit všem dětem cukrovou vatu. Dvě starší děti mého bratra teda snedly i cukrovou vatu za nejmladší. Jenže doma si malá postěžovala, že všechni měli vatu jen ona ne. A toto mi je bratrem vycitano dodnes. Prý to můj přítel udělal schválně. Že prý chtěl, aby se holka cítila špatně, že ona jediná nemůže. A že prý jsme teda neměli nic kupovat ani těm našim fakanum. Dokonce mi pak oznámil, že jsme ji teda měli koupit aspoň toho velkého metroveho plyšáka jako kompenzaci. Na což jsem mu odpověděla, že by toho plyšáka chtěly všechny děti a že přece nenechám v zoo X tisíc za 5 plyšáku, jenže jeho odpověď mě dostala. Řekl mi, že stačilo přece koupit 3 (pro jeho děti).už fakt nevím, jak s bratrem dal vyjít. Po dobrém to totiž nejde.
Bratr je nevděčný vych. caný hov.ado…
![]()