Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Děcka máte? Jak jste spolu dlouho..? Docela důležitý otázky. Pokud bych dítě neměla, šel by. Já bych nevěru neodpustila, dřív či později by se snažit přestal a já bych akorát stresovala, že se to stane znova. Za sebe říkám ne.
Ahoj ja byt Tebou tak s nim delsi dobu nekomunikuju a dam mu to poradne spapat))Vydusit ho…At premysli nad tim co udelal a zjisti o co prisel…Nechala bych ho se snazit to napravit-odcinit…No pokud se bude snazit, lituje a kdyz ne..je mu vas vztah ukradeny…Cas ukaze…Jen bych se k nemu nevracela hned…
@Seizdra píše:
Děcka máte? Jak jste spolu dlouho..? Docela důležitý otázky. Pokud bych dítě neměla, šel by. Já bych nevěru neodpustila, dřív či později by se snažit přestal a já bych akorát stresovala, že se to stane znova. Za sebe říkám ne.
Spolu dítě nemáme, máme každý jedno své z předchozích vztahů. Jsme spolu 4 měsíce
a teď do mě…
@andrejkamik píše:
Ahoj ja byt Tebou tak s nim delsi dobu nekomunikuju a dam mu to poradne spapat))Vydusit ho…At premysli nad tim co udelal a zjisti o co prisel…Nechala bych ho se snazit to napravit-odcinit…No pokud se bude snazit, lituje a kdyz ne..je mu vas vztah ukradeny…Cas ukaze…Jen bych se k nemu nevracela hned…
To mám v plánu…přesně takhle jsem nad tím přemýšlela
ale nevím zda mu budu moct schopná ještě kdy uvěřit…A hlavně nevím, jestli mluví pravdu a vážně o mě tak stojí…nebo jsou to zase kecy..
Záleží, jestli vztah fungoval a jestli jsi byla šťastná. Pokud to byl úlet, asi bych odpustila. Nenapsala si o jeho motivech. Jestli ho vemes zpět, tak pamatuj, že sevsim všudy a už mu to dál nedavej sežrat nebo se ten vztah stejně rozpadne. Pokud mas možnost, jed třebas na víkend pryč s kamoskou a pak si bez emocí promluvte.
4 mesice- kratka doba na to, aby smocil hned jinde
Z jeho strany to asi nebude o buhvi jake lasce… za me NE. Urcite potkas lepsiho a vernejsiho ![]()
Já bych možná nevěru dokázala odpustit. Máme dvě děti, takže bych kvůli jednomu záletu asi dala ještě šanci. ALE pokud by se to jen jednou opakovalo, nezůstala bych v tom vztahu jen kvůli dětem.
@Anonymní píše:
Spolu dítě nemáme, máme každý jedno své z předchozích vztahů. Jsme spolu 4 měsícea teď do mě…
Pokud jste spolu 4 měsíce a už měl potřebu si někde smocit úd, když budu zla, tak pryč od něj.
No jestli Vás už po tak krátké době podvedl, tak bych mu asi moc nevěřila…ale to je muj názor.
![]()
Víš tohle je těžké. Jsou chlapi, kteří ulítnou jednou a vyčítají si to málem do smrti a nikdy to už neudělají a pak jsou ti, co slibují, chvilku „sekají latinu“ a pak se to stejně stane znovu. Těžko říct, jak je to u tvého chlapa. Každopádně nevěra už po 4 měsíčním vztahu se mi moc nelíbí, tomu bych moc nevěřila…
4 mesice spolem? tak to konec…skoncit…to meni situaci…to je jeste laska…a on ji porusil:-( to by na zacatku chlap nemel udelat…
To si myslim taky..4 mesice to jsou ty krasne zamilovane a ne ulitnout… To pak neni laska:-(
Zakladatelko, jaký jinak máte vztah? Děti máte?
Já mám s nevěrou partnera zkušeností více než dost (a je to i mou vinou, protože jsem odmítala sex
). Máme dvě děti, jsme spolu už skoro 15 let, poslední jeho úlet byl cca před dvěma lety, první zhruba před deseti lety. Ze začátku jsem se s tím nemohla smířit, brečela jsem, prosila, vyhrožovala… Bylo to hrozný. Ale já ho milovala, malé dítě, věděla jsem, že náš vztah je kromě sexu „naprosto v pořádku“, tudíž jsem s ním zůstala. Přišlo další dítě, další řádka nevěr. Nejdříve jsem jen tušila a nepátrala. Po pár trapných lžích jsem zapátrala, bylo mi z něj zle, ale pár dní jsem vydržela mlčet a srovnat si to sama v sobě. Po čase jsem s ním o tom začala mluvit, byla jsem klidná, věcná, vyrovnaná - zničilo ho to víc, než moje hysterické výlevy
. Začala jsem řešit svou sexuální neaktivitu, vysadila HA, a od té doby máme sex prakticky denně a on nepotřebuje své touhy uspokojovat jinde. Odpustila jsem mu, ale zapomenout se nedá. Člověk se musí naučit se s tím smířit a nepřipomínat to. Pokud se k tomu budeš neustále vracet, nemá ten vztah smysl. Já mám teďka ten nejkrásnější vztah, jaký jsem si mohla kdy přát, ale stálo to hodně boje a hodně sil. Málokdo mé rozhodnutí pochopí, málokdo by opakované nevěry rozdýchal. Ale dokud je v tom jen ten samotný akt, bez citů a jakýchkoliv závazků, tak člověk, který ví, co od života chce, je schopný to rozdýchat…
A mimochodem - vážně nejsem vadná, nesnáším nevěru, vždycky jsem si říkala, že já bych se v žádném případě podvádět nenechala, že by chlap letěl zavřenými dveřmi… Člověk míní, život mění - přijdou děti, společná domácnost, povinnosti, a najednou začneš uvažovat úplně jinak než v době, kdy vykládá jak by nikdy neodpustil…
Jsem asi dost radikální, ale nevracela bych se…už proto, že ona sice nevěděla, že jste spolu, ale on JO a nic jí neřekl, to mi přijde trošku nenormální - očividně se bál, že by mu dotyčná utekla, což by normální ženská udělala když by věděla že má přítelkyni. Kdysi jsem byla v podobný situaci jako ty. Takže za mě určitě ne, jde vidět že umí i dobře lhát. A taky by mě zajímalo, jak jsi tu nevěru zjistila?? Protože pochybuju že se ti přiznal, to spíš plánoval kdy si užije znova..
Ahoj holky, jdu si k Vám pro radu, potřebuju zjistit neutrální pohled na věc…Jde o to, že jsem v neděli zjistila, že mi byl přítel nevěrný(tu dotyčnou znám a mluvila jsem s ní)Ona vůbec netušila, že my dva jsme spolu. Okamžitě jsem mu sbalila a vyhodila ho. Jenže teď dolejzá a dušuje se a slibuje
včera jsem s ním i mluvila…Otázka zní, dokáže se chlap opravdu změnit, když pochopí o co přišel a už nikdy nevěrný nebýt? Nebo se nic nezmění, bude chvíli „hodnej“ a udělá to zase..Odpustit x neodpustit? Předem všem moc děkuji za reakce k tématu. Kdo nechce poradit, ať se prosím nevyjadřuje 

Raději anonymně, nechci aby lidi co mě znají věděli, že tohle řeším