Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lexoid píše:
@ospalámyš
Pár na zadek neřeší vše ale zase na druhou stranu někdy je jedna facka nad sto domluv a argumentů.
A navíc, malé děti si tresty typu zákazů sice nějak řeší ale jejich bezbřehá fantazie je ihned zaměstná jinou zábavou a rodič je kolikrát vnitřně naštván ještě víc.
Já třeba dodnes nesnáším, když se nějaký prohřešek promílá pořád dokola. Je nějaký trest ale pořád s o tom mluví. V tomto směru je tělesný trest daleko humánnější. Tedy pokud se o prohřešku zase pořád dokola nemluví.
Jo to mi říká ten starší
Ať mu radši lisknu
a přestanu mu to dokola, jak blbovi, vysvětlovat ![]()
@Katchus píše:
Jo to mi říká ten staršíAť mu radši lisknu
a přestanu mu to dokola, jak blbovi, vysvětlovat
Co naděláš, je to tak. ![]()
Někdy je den, kdy je bez problému a někdy je od rána na ránu. Někdy poslechne bez jediného slova a někdy je to s pláčem. Jeden den se umí obléknout sám a druhý den to neumí, bolí ho z toho ruce,…
@Lexoid píše:
@ospalámyš
Pár na zadek neřeší vše ale zase na druhou stranu někdy je jedna facka nad sto domluv a argumentů.
A navíc, malé děti si tresty typu zákazů sice nějak řeší ale jejich bezbřehá fantazie je ihned zaměstná jinou zábavou a rodič je kolikrát vnitřně naštván ještě víc.
Já třeba dodnes nesnáším, když se nějaký prohřešek promílá pořád dokola. Je nějaký trest ale pořád s o tom mluví. V tomto směru je tělesný trest daleko humánnější. Tedy pokud se o prohřešku zase pořád dokola nemluví.
Malým dětem nemá cenu nic extra omílat, vypínají brzo. Krátce, stručně, výstižně a důrazně. Nevracet se k tomu pořád. Já třeba tělesné tresty nepoužívám, ale nevysiluju se nějakým nekonečným argumentováním a vysvětlováním, to je k ničemu.
Mně přijde nefér kluka hned fackovat, když by rodiče a tcháni měli nejdřív začít u sebe, být důslednější a konzistentnější ve výchově.
@Dolby píše:
Někdy je den, kdy je bez problému a někdy je od rána na ránu. Někdy poslechne bez jediného slova a někdy je to s pláčem. Jeden den se umí obléknout sám a druhý den to neumí, bolí ho z toho ruce,…
Tak i dospělí jsou někdy náladoví a na zabití. Mně to přijde u takhle malých dětí normální, že někdy neposlechnou a nechtěj se oblíkat, to že se umí obléct ještě neznamená, že to bude pokaždé dělat poslušně jak robot. děcka zloběj, jde o to, aby to nebylo moc často a jak to nějak ukočírovat, aby to nebyli vycepovaní roboti a na druhou stranu, aby neskákali rodičům po hlavě.
Moje čtyřletka taky někdy stávkuje s oblíkáním, děláme třeba kompromisy, navrhnu jí, že jí obleču jednu ponožku a ona druhou atd. Nebo z toho uděláme hru a zábavu, jde o to odlákat pozornost od toho šprajcu. Další den už se zas oblíkne vzorně sama.