Nevím kam teď jít...

Anonymní
5.4.21 01:01

Nevím kam teď jit

Dobrý den nevím zda mi tady někdo odpoví asi se potřebují vypsat. S manželem jsme se totálně pohádali a já nevím kam teď půjdu. Byt máme napůl na hypotéku, ale při covid situaci jsem ztratila praci, nedaří se mi teď najít novou, jsem s naším dítětem doma a věnují se jeho distanční vzdělávání a domácnosti, manžel chodí každý den domu na teplý oběd. Již několik měsíců jsme spolu nespali. Jsem tedy totálně závislá na příjmu partnera a ještě mi i vypomáhají rodiče. Jenže prostě asi lockdown a to vše a já už to nějak nezvládám. S manželem fungujeme tak, že se mě nezeptá jak se cítím apod, já jeho se ptám, do toho mu každý víkend píší přátelé a prostě když napíši tak přesto nejede vlak je s nimi s kamarádem a kamarádkou…já už toho prostě nám dost… My mezi sebou nic. Žádná něžnost mluvení. V podstatě vše fungovalo, když jsem vše dělala podle něho, trávila volný čas dle něj i když mi to bylo nepříjemný, například minule léto časté přespávání u známých apod… Jenže já už prostě nechci a to je zlé… Intimní život nemáme žádný. Jak jsem psala. Už to nedávám. Rodina mi říká, že není vždy vše dle našich představ a měla bych vydržet, kvůli dítěti, já se fakt snažila. Jenže prostě nic se nezměnilo. Navíc se mnou nechce ani druhé dítě. Protože prý nejsem teď psychicky silná. Prostě když jsem v pohodě tak naše manželství funguje ale z ne strany nesmí být problém, musím pořád s úsměvem vše dělat dle něj, jinak je zle…a já už nevím co dělat…sebevědomí mám na nule a už jsem mu vše řekla, samozřejmě, za vše můžu já…řešil jste prosím někdo…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
5.4.21 01:27

Rozumím ti. Já a můj manžel je story sama o sobě. Když měl syn rok, odešel za milenkou, já si našla práci, nechala si dům i s hypotékou a lepila to jak to dalo. Po roce jsem ho vzala zpátky, protože jsem k němu pořád něco cítila a chtěla jsem svoji vysněnou rodinu. Teď má syn 4 a je to všechno opět v kopru. Milenku nemá, aspoň myslím, ale nespali jsme spolu od Vánoc. Jenom se hádáme, protože na rovinu je strašný táta. Když jsme spolu nebyli, syna jsem mu dala do střídavé péče, ale poslední rok ho zajímá jen práce a válení na gauči. Je pravda, že je pracovitý, ale reálně vydělám zhruba stejně a syna kvůli nezanedbávám. Když mu cokoliv řeknu, tak se na mě utrhne a je sprostý. Mám toho plné zuby. Doma neudělá vůbec nic. Potřebovala bych pomoct s mojí pracovnou, ale asi budu pracovat u jídelního stolu, protože nemá čas syna ani pohlídat, abych věci z pokoje odhosila na půdu. Když jsem měla autonehodu, 2 kilometry od domu a volala jsem mu ani nepřijel a vážně jsem v ten moment pomoc potřebovala. Chtěla jsem, aby se opět odstěhoval, ale nechce, prý až ho vyplatím. Trošku zapomíná, že veškeré účty za dům platím 3 roky že 4 sama a on si splácí dluhy, které si nasekal kvůli milence. Mám všeho pokrok a vím, že bez něj by mi bylo líp.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.4.21 01:34

Tak to je mi moc líto. Přeji vám ať je vše co nejdříve lepší. Zakladatelka diskuze.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.4.21 01:43
@Anonymní píše:
Tak to je mi moc líto. Přeji vám ať je vše co nejdříve lepší. Zakladatelka diskuze.

Nějak bylo, nějak bude a nám oběma bude dobře :kytka: Jenom se prostě musíme rozhoupat a začít řešit. Až uděláme tenhle krok, který nejde vzít jen tak zpátky, začne nová životní etapa. Nevím kolik je tobě, ale mě je 30 a to přece není žádný věk. Co mi má nějaký chlap shazovat sebevědomí a chovat se ke mě jako k hadru :zed:? Jsou to panovační sobci, co si nás nezaslouží. Moje babička vždycky říkala, že pro jedno kvítí, slunce nesvítí a měla recht. Co není dost dobré jednomu, může být výhra pro druhého. Zahodila jsem s ním 10 let života a to je dost dlouho na to, abych věděla, že s ním už štěstí nikdy nenajdu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.4.21 01:51
@Anonymní píše:
Nějak bylo, nějak bude a nám oběma bude dobře :kytka: Jenom se prostě musíme rozhoupat a začít řešit. Až uděláme tenhle krok, který nejde vzít jen tak zpátky, začne nová životní etapa. Nevím kolik je tobě, ale mě je 30 a to přece není žádný věk. Co mi má nějaký chlap shazovat sebevědomí a chovat se ke mě jako k hadru :zed:? Jsou to panovační sobci, co si nás nezaslouží. Moje babička vždycky říkala, že pro jedno kvítí, slunce nesvítí a měla recht. Co není dost dobré jednomu, může být výhra pro druhého. Zahodila jsem s ním 10 let života a to je dost dlouho na to, abych věděla, že s ním už štěstí nikdy nenajdu.

Děkuji vám přeji také :kytka: aby vše bylo lepší, já jsem byla přesvědčená že prostě vydržím do konce lockdiwnu pak se uvidí, jenže jsem udělala velkou chybu dala jsem si večer dvě sklenky vína a manželovi vše vycetla jak se říká do obličeje, vše co jsem v sobě dusila jakou dobu…my jsme spolu taky dlouho, bohužel už neoplivam štíhlosti a mladistvou krásou jako na začátku vztahu kdy jsme byli fakt mladi :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
2005
5.4.21 08:00

To už je několikátý příspěvek s podobným tématem, co jsem tady za poslední dobu četla. Ženy, když s nimi zůstáváte, tak je akorát utvrzujete v tom, že byste se bez nich neobešly a oni jsou pak na koni a začnou si snad dovolat ještě víc. Nějakou sebeúctu by to chtělo, než zůstávat nešťastná a v nefunkčnim vztahu. Já tohle nechápu, všechno má svoje řešení a nejhorší výmluva je, zůstávat spolu kvůli dítěti, to ať si příbuzenstvo ušetří. Děti tím trpí daleko víc. Můžete požádat o rozvod, byt prodat, umořit hypotéku a nechat si zbytek peněz, který by vám třeba pokryl další výdaje za nějaký pronájem. To samé s domem, fajn, tak nějakou dobu nebudete mít majetek, ale budete v klidu a v psychické pohodě a to vám žádné peníze nevynahradí. Já teď měla nějaké peníze našetřené, takže do těchto úspor, které budu mít z bytu, sáhnout nemusím a nechám si to na další vlastní bydlení, které bych s dětmi pořizovala. Odešla jsem od chlapa v prosinci, když neměly ani 1,5 a 2,5 a udělala jsem jak nejlépe jsem mohla, vůbec toho nelituji. A děti jsou teď daleko šťastnější, pro ně to byl akorát stres, protože já byla ve stresu. Kdybych peníze neměla, počkala bych než bych prodala byt nebo by mě vyplatil a šla bych. Proč tady každá druhá nechává takhle se sebou zametat, to fakt ale fakt nechápu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7640
5.4.21 08:12

Holky, je mi to lito, ale od vcerejska je to uz druhy prispevek, kdy se k vam manzel chova s despektem, vztah evidentne nefunguje. Stezujete si na financni zavislost a s ni spojenou nemoznost odchodu. To samozrejme chapu, v zivote takova situace muze nastat a i od toho jste s partnerem rodina, tedy abyste si pomohli a podporili se. Ale proc proboha do takoveho vztahu chcete privadet druhe dite? On se nezmeni, financni zavislost se prohloubi a protahne na dalsi roky a i odchod bude mnohem tezsi.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1066
5.4.21 08:18

@zoe1 Ja to chapu. Boji se. Nemaji penize. Neveri si. Nemaji sebevedomi. Tak trpi dal i s detma. Kazda neni tak silna a odhodlana, nechce riskovat existencni jistotu. Kazda si k tomu nakonec dojde, ten prah bolesti nemame stejny. A taky vychova. Jestli jsou submisivni a doma slyseli, ze pan se musi obskakovat, tak to je dalsi brzda.

Příspěvek upraven 05.04.21 v 08:21

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7640
5.4.21 08:20
@lenkahav píše:
Ja to chapu. Boji se. Nemaji penize. Neveri si. Nemaji sebevedomi. Tak trpi dal i s detma. Kazda neni tak silna a odhodlana, nechce riskovat existencni jistotu. Kazda si k tomu nakonec dojde, ten prah bolesti nemame stejny. A taky vychova. Jestli jsou submisivni a doma slyseli, ze pan se musi obskakovat, tak to je dalsi brzda.

Tohle myslim do jiste miry chapeme vsichni. Strach a nejistota. Ale proc do evidentne nefunkcniho vztahu privadet dalsi dite? Proc prohlubovat financni zavislost a jeste ji o dalsi roky prodluzovat?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1066
5.4.21 08:24
@ontarova.stara píše:
Tohle myslim do jiste miry chapeme vsichni. Strach a nejistota. Ale proc do evidentne nefunkcniho vztahu privadet dalsi dite? Proc prohlubovat financni zavislost a jeste ji o dalsi roky prodluzovat?

Ja to psala zoe1 proc ty zeny zustavaji.

K druhemu diteti - vubec bych do neho nesla. A litovala, ze uz jedno s nim mam. Jenze po bitve kazdy general. V zacatku je vsechno oblackovy, ruzovoucky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
585
5.4.21 08:24

Navíc se mnou nechce ani druhé dítě…Mě překvapuje, že s nim chceš druhý dítě, když to máte mezi sebou takový.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1066
5.4.21 08:27

Zakladatelko, bud rada, ze s tebou nechce druhe dite. Je to rozumny. On te tim chtel ranit, ale pro tebe je to plus. Taky znam pripady co chlap zenskou oplodnoval proti jeji vuli. To nechces.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
199
5.4.21 08:31

Ne, ty nemusíš vydržet nic. Nejsi žádný otrok. Hlavně si s ním nedělej druhé dítě.
Snažila bych se postupně osamostatnit a odejít.
A přestaň se smiřovat s tím, že ti život skončil. Pokud manžel dává přednost kamarádkám a kamarádům, žije si solo, tak se tak už pomalu nastav taky s klukem… ale rozhodně se s touhle situací nesmiřuj. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17508
5.4.21 08:42

Ty už jsi tady psala, viď?
Utkvělo mi, že se někdo může sbalit a jet na víkend pryč.

Je to moc smutné co píšeš a evidentně tu psychiku máš nalomenou. On to z tebe cítí, nechce s tebou trávit volný čas a ty se v tom jen utápíš.

Pokud nemůžeš jít k rodičům a tam se z toho pomalu dávat dohromady, budeš muset zapracovat na své psychice, na nové práci, na vztahu. Ideálně v tomto pořadí.
Není dobré řešit několik věcí najednou, ale vždy se plně soustředit na jednu.
Vím o čem píšu a teď sklízím plody ;)

O dítěti absolutně nepřemýšlej, jenom bys to utrpení prodlužovala.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
281
5.4.21 08:44
@Zoe1 píše:
To už je několikátý příspěvek s podobným tématem, co jsem tady za poslední dobu četla. Ženy, když s nimi zůstáváte, tak je akorát utvrzujete v tom, že byste se bez nich neobešly a oni jsou pak na koni a začnou si snad dovolat ještě víc. Nějakou sebeúctu by to chtělo, než zůstávat nešťastná a v nefunkčnim vztahu. Já tohle nechápu, všechno má svoje řešení a nejhorší výmluva je, zůstávat spolu kvůli dítěti, to ať si příbuzenstvo ušetří. Děti tím trpí daleko víc. Můžete požádat o rozvod, byt prodat, umořit hypotéku a nechat si zbytek peněz, který by vám třeba pokryl další výdaje za nějaký pronájem. To samé s domem, fajn, tak nějakou dobu nebudete mít majetek, ale budete v klidu a v psychické pohodě a to vám žádné peníze nevynahradí. Já teď měla nějaké peníze našetřené, takže do těchto úspor, které budu mít z bytu, sáhnout nemusím a nechám si to na další vlastní bydlení, které bych s dětmi pořizovala. Odešla jsem od chlapa v prosinci, když neměly ani 1,5 a 2,5 a udělala jsem jak nejlépe jsem mohla, vůbec toho nelituji. A děti jsou teď daleko šťastnější, pro ně to byl akorát stres, protože já byla ve stresu. Kdybych peníze neměla, počkala bych než bych prodala byt nebo by mě vyplatil a šla bych. Proč tady každá druhá nechává takhle se sebou zametat, to fakt ale fakt nechápu.

Sebeúcta je krásná věc, ale dítě jí nenasytí, bydlení nezajistí.
Ty jsi psala, že máš úspory, ale anonymní tulipán nemá nic. Nebo zatím nemá nic. Nemá kam jít, nemá příjem. Odejít hrdě středem může žena, která má zajištěné bydlení a dokáže uživit sama sebe i dítě. A to tulipán zatím nemá. Navíc život samoživitelky není pro každou ženu a to říkám jako mnoholetá samoživitelka (víc než 10 let). To není shazování někoho, to je prostě fakt. Dokážu pochopit i ženy, které nikdy neodejdou, protože být sama s dětmi opravdu není procházka růžovým sadem. Jsem s dětmi sama od jich necelých 3 let. Teď končí základku.

Ty jsi taky určitě neodešla bez úvahy a řádného promyšlení všeho (protože to je prostě základ).
Já jsem chtěla odejít od exmanžela, ale trvalo to řadu měsíců, než jsem to opravdu udělala. Dostal tři šance a všechny projel.
Nicméně já jsem se měla kam vrátit (do domku, ve kterém jsem vyrůstala), měla jsem RP a dala jsem si úměrné výživné a měla jsem ŽL, takže jsem si pak trošku přivydělávala živností. Měla jsem rok na to, všechno to pořádně promyslet.
Já jsem neodcházela po spravedlivém soudu, který rozhodl, že děti budou v mé péči. Já jsem musela utéct od člověka, který mě terorizoval. I tak to bylo těžké.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat