Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Děkuji vám přeji takéaby vše bylo lepší, já jsem byla přesvědčená že prostě vydržím do konce lockdiwnu pak se uvidí, jenže jsem udělala velkou chybu dala jsem si večer dvě sklenky vína a manželovi vše vycetla jak se říká do obličeje, vše co jsem v sobě dusila jakou dobu…my jsme spolu taky dlouho, bohužel už neoplivam štíhlosti a mladistvou krásou jako na začátku vztahu kdy jsme byli fakt mladi
Já myslím, že jsi neudělala chybu. Řekla jsi mu, jak se věci mají. On bude mít čas si to promyslet a třeba se zamyslí i sám nad sebou a něco se sebou udělá.
Jestli jsou rodiče ochotní Ti pomoct, začni to řešit s nimi. Mně pomáhal hlavně brácha s manželkou. Podstatné je, abys na to nebyla sama.
Musíš si promyslet kde budeš bydlet, jak budeš financovat svůj život a jak bude rozdělená péče o dítě. Až budeš mít v tomhle jasno, pak teprve můžeš začít dělat kroky k rozvodu. Ono se i při tom může leccos změnit. Chlapovi třeba docvakne, že se chová špatně a že kvůli tomu může přijít o rodinu a třeba se začne chovat jinak a váš rodinný život se zlepší. I tohle se může stát.
Ale musíš mít nejdřív jasno v budoucnosti. Jak budeš žít, abys to zvládala sama.
Hlavně si s ním nepořizuj další dítě, to není řešení. Chceš v manželství zůstat?
Rozhodně bych doporučoval uplést si v této situaci toho poptávaného mimíska.
Pak se sejdeme cobydup v rubrice sociální dáFky ![]()
@K2 8611 píše:
Já myslím, že jsi neudělala chybu. Řekla jsi mu, jak se věci mají. On bude mít čas si to promyslet a třeba se zamyslí i sám nad sebou a něco se sebou udělá.Jestli jsou rodiče ochotní Ti pomoct, začni to řešit s nimi. Mně pomáhal hlavně brácha s manželkou. Podstatné je, abys na to nebyla sama.
Musíš si promyslet kde budeš bydlet, jak budeš financovat svůj život a jak bude rozdělená péče o dítě. Až budeš mít v tomhle jasno, pak teprve můžeš začít dělat kroky k rozvodu. Ono se i při tom může leccos změnit. Chlapovi třeba docvakne, že se chová špatně a že kvůli tomu může přijít o rodinu a třeba se začne chovat jinak a váš rodinný život se zlepší. I tohle se může stát.
Ale musíš mít nejdřív jasno v budoucnosti. Jak budeš žít, abys to zvládala sama.
Problém je v tom, že i když mu zakladatelka patrně vyčetla hodně věcí, tak tím možná jen přilila olej do ohně, protože on ví, že ona od něj odejít nemůže, nemá kam a nemá peníze a tím pádem s ní bude zacházet ještě hůř. V tomhle případě bych zakladatelce radila držet hubu a krok, dokud od něj nebude moct odejít, protože výčitkami to bude všechno akorát zhoršovat. Můj manžel taky počítal, že budu držet hubu a krok, když jsem na RP, jenže se trochu přepočítal
ale kdybych jen vyhrožovala a nejednala, tak by ze mě měl akorát p*del a o to hůř by se ke mně choval.
Někdy je vážně těžké odejít. Ano ono se krásně řekne, že má mít svou hrdost atd. Jenže z hrdosti se nenaji a nájem nezaplatí. To je prostě fakt. Rada je snad jediná, najít si terapeuta pro sebe a začít se pomalu, nenápadně osamostatňovat. Jinak zůstávat spolu v zájmu dětí je sice hezké, ale děti nejsou hloupé a pokud v tom vztahu není aspoň minimální úcta, je to jen špatný vzor pro děti. Lepší klidný rozchod a dobré vztahy než zůstávat ve vztahu, kde není ani trocha úcty k druhému.
@Zoe1 píše:
Problém je v tom, že i když mu zakladatelka patrně vyčetla hodně věcí, tak tím možná jen přilila olej do ohně, protože on ví, že ona od něj odejít nemůže, nemá kam a nemá peníze a tím pádem s ní bude zacházet ještě hůř. V tomhle případě bych zakladatelce radila držet hubu a krok, dokud od něj nebude moct odejít, protože výčitkami to bude všechno akorát zhoršovat. Můj manžel taky počítal, že budu držet hubu a krok, když jsem na RP, jenže se trochu přepočítalale kdybych jen vyhrožovala a nejednala, tak by ze mě měl akorát p*del a o to hůř by se ke mně choval.
Já jsem to měla podobně. Poprvé na jsem mu to řekla v létě. Na chvíli se sebral a dokonce jsme s dětmi jeli na dovolenou, to bylo co říct
. Dovolená byla hrozná, ale aspoň jsem se dostala za hranice. Podruhé mi ruply nervy na vánoce, to už jsem konzultovala s právníkem. Znova jsme se domluvili, ale domluva nevydržela moc dlouho. Potřetí to bylo někdy v únoru a téměř před 13ti lety to porušil potřetí a byl konec zvonec. Bylo to teda fakt strašný, ale nakonec jsem zdrhla.
Zakladatelce bych radila začít si řešit budoucnost bez manžela, i když z jejího psaní mám pocit, že kdyby se ten chlap chtěl trochu víc zasnažit, že by to mohl zachránit, protože mezi nimi není nic, co by se nedalo změnit k lepšímu. Zakladatelka nepsala, že by jí pán mlátil nebo jí třeba zahýbal. Nevšímá si jí a jede si vlastní lajnu, to se podle mě napravit dá. Ale to by nejdřív pán musel chtít, což asi nechce. ![]()
Takže plánovat budoucnost bez něho a hledat stabilní práci. To je práce až až.
Co k tomu všemu napsat? Vždycky je lepší životem protančit, než se jím muset prostřílet.
@K2 8611 píše:
Já jsem to měla podobně. Poprvé na jsem mu to řekla v létě. Na chvíli se sebral a dokonce jsme s dětmi jeli na dovolenou, to bylo co říct. Dovolená byla hrozná, ale aspoň jsem se dostala za hranice. Podruhé mi ruply nervy na vánoce, to už jsem konzultovala s právníkem. Znova jsme se domluvili, ale domluva nevydržela moc dlouho. Potřetí to bylo někdy v únoru a téměř před 13ti lety to porušil potřetí a byl konec zvonec. Bylo to teda fakt strašný, ale nakonec jsem zdrhla.Zakladatelce bych radila začít si řešit budoucnost bez manžela, i když z jejího psaní mám pocit, že kdyby se ten chlap chtěl trochu víc zasnažit, že by to mohl zachránit, protože mezi nimi není nic, co by se nedalo změnit k lepšímu. Zakladatelka nepsala, že by jí pán mlátil nebo jí třeba zahýbal. Nevšímá si jí a jede si vlastní lajnu, to se podle mě napravit dá. Ale to by nejdřív pán musel chtít, což asi nechce.
Takže plánovat budoucnost bez něho a hledat stabilní práci. To je práce až až.
A jak se vám daří teď? Jste sama nebo se za ty roky objevil někdo jiný?
Tak ani můj odchod nebyl jednoduchý, bylo to dost o nervy, ale všechno bylo lepší než zůstat v tom dusnu
Děti jsou teďka mojí velkou motivací, mám v plánu to v práci dotáhnout někam hodně daleko, když jsem byla ještě s manželem, chtěla jsem být s dětmi doma aspoň do tří let a už to nikam pracovně nehnat, ale tohle mě zas donutilo přemýšlet obráceně, teď už vím, že se můžu spolehnout jen sama na sebe a budoucnost mých dětí záleží především na mě a jelikož chci aby se měly dobře, tak musím udělat všechno pro to, aby to tak bylo, ale všechno je lepší než zůstávat nešťastná v manželství a nechávat se urážet a ponižovat
@Anonymní píše:
Dobrý den nevím zda mi tady někdo odpoví asi se potřebují vypsat. S manželem jsme se totálně pohádali a já nevím kam teď půjdu. Byt máme napůl na hypotéku, ale při covid situaci jsem ztratila praci, nedaří se mi teď najít novou, jsem s naším dítětem doma a věnují se jeho distanční vzdělávání a domácnosti, manžel chodí každý den domu na teplý oběd. Již několik měsíců jsme spolu nespali. Jsem tedy totálně závislá na příjmu partnera a ještě mi i vypomáhají rodiče. Jenže prostě asi lockdown a to vše a já už to nějak nezvládám. S manželem fungujeme tak, že se mě nezeptá jak se cítím apod, já jeho se ptám, do toho mu každý víkend píší přátelé a prostě když napíši tak přesto nejede vlak je s nimi s kamarádem a kamarádkou…já už toho prostě nám dost… My mezi sebou nic. Žádná něžnost mluvení. V podstatě vše fungovalo, když jsem vše dělala podle něho, trávila volný čas dle něj i když mi to bylo nepříjemný, například minule léto časté přespávání u známých apod… Jenže já už prostě nechci a to je zlé… Intimní život nemáme žádný. Jak jsem psala. Už to nedávám. Rodina mi říká, že není vždy vše dle našich představ a měla bych vydržet, kvůli dítěti, já se fakt snažila. Jenže prostě nic se nezměnilo. Navíc se mnou nechce ani druhé dítě. Protože prý nejsem teď psychicky silná. Prostě když jsem v pohodě tak naše manželství funguje ale z ne strany nesmí být problém, musím pořád s úsměvem vše dělat dle něj, jinak je zle…a já už nevím co dělat…sebevědomí mám na nule a už jsem mu vše řekla, samozřejmě, za vše můžu já…řešil jste prosím někdo…
Proč tobě nezavolaji přátelé a nejdeš nekam
Nikdo není zodpovědný za tvůj zivot, jen ty sama
Možná už ho ani nebaví tvoje odevzdanost. Jdi s kamarádkou do lesa. To můžeš i s dítětem. Nemáš partnera pro sebe, ať je alespoň otcem dítěti. Zařiď si to. Nikdo to za tebe neudělá.
Zakladatelko, kolik je ti let? Mas podporu rodiny, ať už finanční nebo alespoň psychickou? Druhé dítě do tohoto vůbec. Nechtěj ho s ním.
@GERSTAL pro dávky míří už tedka, jestli chce od manžela odcházet, když nemá práci a jeji výdaje ji nepokryvaji příjmy manžela, ale živí ji ještě i její rodice.
Jenže tady ji zase většina poradí, ať jde pryč, přitom problém bude nejspíš v ní, než v manželovi. Aspoň, že manžel má rozum a nechce si s ní to druhý dítě pořizovat.
@Zoe1 píše:
A jak se vám daří teď? Jste sama nebo se za ty roky objevil někdo jiný?
Tak ani můj odchod nebyl jednoduchý, bylo to dost o nervy, ale všechno bylo lepší než zůstat v tom dusnuDěti jsou teďka mojí velkou motivací, mám v plánu to v práci dotáhnout někam hodně daleko, když jsem byla ještě s manželem, chtěla jsem být s dětmi doma aspoň do tří let a už to nikam pracovně nehnat, ale tohle mě zas donutilo přemýšlet obráceně, teď už vím, že se můžu spolehnout jen sama na sebe a budoucnost mých dětí záleží především na mě a jelikož chci aby se měly dobře, tak musím udělat všechno pro to, aby to tak bylo, ale všechno je lepší než zůstávat nešťastná v manželství a nechávat se urážet a ponižovat
Jsem sama, přiležitostně se mihne mým životem nějaký muž (zatím byli dva), ale čekám na někoho, s kým budeme mít vyrovnaný a spokojený vztah. Nespěchám, zvládám samostatný život, tak není nutné někoho uhnat za každou cenu. ![]()
Mám dobrou práci, nastoupila jsem do ní, když byly dětem skoro 4 roky, mám poměrně široké znalosti a těžím z toho, že jsem ochotná se učit nové věci a že mě nebaví nuda jednostranné práce. Mám i přivýdělek, takže finančně jsme na tom relativně dobře, i když s někým, kdo by s námi žil, by to bylo jednodušší. Starosti kolem RD bych klidně přenechala nějakému muži, ale zatím to zvládám sama. Není jiná možnost.
S dětmi bylo peklo ve školce, byly pořád nemocné, to byly hrozné roky. Jejich imunita se napravila na ZŠ, od té doby jsou zdravější než já.
S ex jsme měli dobré i zlé doby, dělal mi různě potíže, ale po těch letech už se to všechno nějak obrousilo. I s tchány se hrany otupily a dokážeme spolu příležitostně mluvit, i když se navzájem nevyhledáváme. Ex si děti normálně bere, i když teď tedy ne, ale občas nám s tchýni pomáhají řešit domácí úkoly z matematiky.
Můj život se tak nějak ustálil, ale musela jsem na sobě fakt hodně zapracovat a učím se pořád dál. Přešla jsem od ublíženosti a ukřivděnosti přeš naštvanost na všechny muže světa až k tomu, že kdyby se našel vhodný protějšek, byla bych moc ráda.
Ty jsi teprve na začátku, ale máš zázemí a máš vizi, jak to chceš mít do budoucna. To je dobře a já myslím, že to budeš zvládat, i když to občas nebudeš mít lehké.
Zůstávat v nevyhovujícím vztahu, který se už nedá zachránit, je kontraproduktivní, ale jak už jsem psala, život samoživitelky fakt není pro každého.
A co teda dělá zakladatelka na zlepšení manželství?
Manžel už to asi vzdal. Buď už nejsi tak přitažlivá, nebo měl dřív růžový brejle a myslel, že je tam něco víc. No jeho zájem už je pryč. Muži si ženy berou hlavně kvůli sexu, protože na ostatní mají kamarády. Nedáváš sex, tak pro něj nemáš žádnou cenu. A to že si o něj neřekne neznamená, že ho nechce. A pokud ho nechce, pak nemáš žádnou šanci ho získat zpátky, pokud se nestanes jeho kamarádkou. Jelikož bojkotujes jeho zájmy a sex není, tak ani vlastně nevím, proč by se tě měl ptát jak se cítíš. Prostě je mu to fuk, když z tebe nic nemá. Taky se neptá vysavače nebo pračky. Přesto že mu zajišťují domácnost.
Navíc manželství se uzavírá na dobrý i zlý. Ty máš zlý časy a hned chceš plachnout. To je nepochopeni základního principu. Ale to se stává celkem často.
Já se k ženě chovám, jako by žádná další už přijít neměla a a i neexistovala. Chovej se stejně a jistě ti bude dobře. Smysl života není být šťastný, ale být tu pro ostatní, třeba děti. V tom je pravý štěstí. Ale každej to má jinak. Třeba vypít co nejvíc piv, nebo vysukat co nejvíc žen, který za to ani nestojí.
@Luska píše:
Navíc se mnou nechce ani druhé dítě…Mě překvapuje, že s nim chceš druhý dítě, když to máte mezi sebou takový.
Jestli chce více dětí a už ji tlačí věk, tak to i chápu. Možná se současným chlapem poslední možnost na dvě děti, kdo ví.
@belladonna píše:… to jako fakt? tak snad je dulezitejsi mit jak ty deti pak sama uzivit… jinak je to dalsi socka na obzoru…
Jestli chce více dětí a už ji tlačí věk, tak to i chápu. Možná se současným chlapem poslední možnost na dvě děti, kdo ví.