Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj zakladatelko, na toto téma jsem nedávno psala deníček, možná by se ti mohl líbit a odpovědět na tvé otázky ohledně pořízení dítěte. Tady je odkaz: https://www.emimino.cz/…-driv-14677/
@Anonymní píše:
Naprosto s tebou souhlasím. Ještě doplním, může to trvat rok, nebo taky šest a bezvýsledně
tak zlý prorok s negativním přístupem jsem právě být nechtěla
ale máš samozřejmě pravdu.. u nás to bylo let 13 a to opravdu nepřeju NIKOMU, ani největšímu nepříteli.. včetně desítek vyšetření, dalších a dalších IVF procedur apod…
nakonec to zachránila adopce, ale byly to hrozné roky… ![]()
na druhou stranu se tohle zakladatelky nemusí absolutně týkat a může být těhotná hned druhý měsíc
![]()
(aktuální případ z mého okolí : Roky říkám naší sekretářce, ať to neodkládá.. ale nejdřív si nebyla dítkem jistá - taky není úplně mateřský typ.. chtěla studovat a cestovat.. dávno jsou zajištění, mají asi 6let po svatbě, nyní je jí 35.. je to její věc, ale radila jsem jí už tehdy, ať tomu nechají volný průběh už když dálkově studovala, bylo jí kolem 30… říkala, že ještě chce v klidu udělat tu školu a dorekonstruovat byt.. vše tohle má.. super auto, super bejvák, hodného pracovitého manžela.. a jezdí už dva roky na IVF
jsou nešťastní… logické řešení - aktuálně mají štěně.. měla jsem to v něčem podobně a je fajn, že je člověk přemýšlivý a zodpovědný, ale ono taky všeho moc škodí… )
Příspěvek upraven 07.04.21 v 14:14
Dámy, jen bych ráda napsala, že jsem za vaše příspěvky moc ráda, mám to fakt stejně a už se 12 týdnů „trápím“ tím, jestli jsem se rozhodla správně. A je moc fajn číst, že rozhodně nejsem sama.
Tuhle dobu bych za ideální vážně neoznačila..
![]()
Mám jedno dítě a začínám se spíš strachovat o jeho budoucnost.. ![]()
Je tak 28 to máš ještě čas…Ono není kam pospíchat, nikam se pak už nedostaneš atd
… Zase na druhou stranu nejaky odkaz v podobě jednoho potomka by tu asi každý měl zanechat… Miminko je starost i radost…
Jsi mladá máš ještě čas, ale zase po té 30 tě budou čekat různý další vyšetření ( v těhotenství)
![]()
@Premek_Orac píše:
Ahoj zakladatelko,
to je těžká otázka a ještě těžší odpověď, kterou se v sobě snažíš najít.
Obecně mi přijde, že pořídit si dítě v určitou životní etapu člověku dá takový nový smysl bytí. Novou motivaci. Lehké rodičovství není, to vůbec, ale zas zažiješ spoustu okamžiků, které tě rozesmějí, potěší, dají ti prožít cit, který ve vztahu nikdy nepocítíš.
Největší smysl mi pak děti dávají pro pozdější část života, kdy sám vidím na rodičích, jakou mají radost z každého kontaktu, každého telefonátu, zprávy, a jak to kolikrát zbyde hlavním smyslem života -ještě se dožít toho až bude vnouče, až vnouče půjde do školy atd.
Takže rozhoduješ o něčem, co nelze vyhodnotit nyní a nepůjde ani časem. Prostě rozhoduješ se mezi nejistotami. Jisté je jen to, že o něco přijdeš. Jestli by to bylo spíše kladné či záporné, to předem nezjistíš. Takže… Asi počkej, až si budeš jistější v tom, co si přeješ.
Pod toto bych se asi podepsala nejvíc. Já jsem se na dítě těšila, ale zatím je pro mě výchova celkem ubíjející práce. Já jsem od přírody líná lemra, co se nejradši všemi možnými způsoby rekreuje (ať už u moře, VHT, na gauči nebo u vína), ale to s dítětem moc nejde. Jenomže si říkám, že dítě do této etapy života prostě patří. Když ho teď nebudu vychovávat, můžu celý den a třeba do půlnoci makat do práce jako před dítětem nebo odjet do Kostariky, ale co dál? Budu to dělat i v 60? Budu pořád dělat pro tu stejnou firmu jako teď a jednou, dvakrát za rok pojedu na dovolenou? Za 30 let trochu jednotvárné ne? Pokud se člověk rozhodne děti nemít, měl by asi mít nějaké zástupné „dítě“, resp. životní projekt. Třeba budovat nějakou firmu, zkoumat lék na rakovinu, něco, o čem si v důchodu bude moct říct - super, to se mi povedlo, to jsem vybudoval. To já nemám.
My se tedy rozhodli i pro druhé dítě, to bylo opravdu rozumové rozhodnutí. Chtěli jsme naší dceři umožnit, aby zde někoho měla kromě rodičů (jasně děti si nemusí rozumět, víme). těhotenství si neužívám, neprožívám jako to první a doufám, že nějak přežiju ty první 3 roky dítěte, než pobere trochu rozumu a půjde do školky.
@KKikina píše:
Je tak 28 to máš ještě čas…Ono není kam pospíchat, nikam se pak už nedostanešatd![]()
… Zase na druhou stranu nejaky odkaz v podobě jednoho potomka by tu asi každý měl zanechat… Miminko je starost i radost…
Jsi mladá máš ještě čas, ale zase po té 30 tě budou čekat různý další vyšetření ( v těhotenství)
![]()
Jako vážně si tohle ještě dneska někdo myslí? Že s dítětem končí život? Já se naopak během rodičáků nacestovala a navýletovala mnohem víc, než kdy jindy - zkrátka na to bylo moře času, nemusela jsem do práce
Znám spoustu lidí, co se s miminy odstěhovali s manželem za prací do ciziny, z čehož čerpají zkušenosti dodnes (jazyk, kulturní znalosti). Nejspíš je to jaké si to uděláš..
@Santa Juana Jj, i já Tobě bych to podepsal. Mám to tak, že někdy mě samozřejmě rodičovství zatěžuje a třeba i bleskne hlavou myšlenka, zda by mi nebylo lépe samotnému… ale děti bych nyní za nic nedal a samozřejmě je miluju a věnuju se jim, co mi čas a síly stačí.
@unuděná píše:
Jako vážně si tohle ještě dneska někdo myslí? Že s dítětem končí život? Já se naopak během rodičáků nacestovala a navýletovala mnohem víc, než kdy jindy - zkrátka na to bylo moře času, nemusela jsem do práceZnám spoustu lidí, co se s miminy odstěhovali s manželem za prací do ciziny, z čehož čerpají zkušenosti dodnes (jazyk, kulturní znalosti). Nejspíš je to jaké si to uděláš..
Přesně tak, od doby co mám dítě, tak cestuju mnohem víc než před tím. Stejně tak jsem začala i víc sportovat.
Pardon, ale podle mě je nemít děti strašně sobecké, i když tento názor není moderní. A hlavně, člověk dospěje. Přijde mi, že moji bezdětní známí jsou takoví zastydlí puberťáci…
@me57h píše:
Pardon, ale podle mě je nemít děti strašně sobecké, i když tento názor není moderní. A hlavně, člověk dospěje. Přijde mi, že moji bezdětní známí jsou takoví zastydlí puberťáci…
Což vadí zřejmě jenom jejich okolí
Ale jinak (překvapivě) s tebou musím souhlasit, že rozhodnutí nemít děti je sobecké. Na druhou stranu kdyby se tak uměli včas rozhodnout lidé, pro které je dítě přítěž, ubylo by dětí v dětských domovech, týraných a zanedbávaných.
Zdravím zeny, zrovna v posledních par týdnu premyslim nad tim jestli mit někdy dite… vzdy jsem chtela byt mladá maminka a do 24 let me to furt drželo. Je mi 26 let a já si rikam jestli je to správně tozhodnuti a jestli to nebude jen horsi a vic přesvědčena o tom ze dite nechci … mam partnera přes 8.let plánujeme svatbu a jsme stastny. Sam ale říkal ze dite je zatím neco co sam neřeší a casem se uvidi. Oba máme k detem pěkný vztahy. Kdyz hlidam a nebo jdeme ke známým co mají deti nevadi to ani jednomu z nás … Ale pak máme radi ten svůj klid. Někdy si rikam jak by bylo fajn jít pro dite do skolky a ven na hřiště a jindy kdyz mi není Dobre jak jsem rada ze nemusím nic… já Vim trochu gulas … měla jste nějaká taky takový pocit a pak jste byla za dite stastna? Možná mam takový pocit jelikoz me,,matka “ nechtela a nakonec me vychovávala babi
Ahoj, já jsem nepřemýšlela jestli chci dítě..prostě jsem ho měla..řekla jsem si, že to zkusím a půjdu do toho..nejsem mateřský typ..je mi 29..děti mě neberou..
Musím říct, že mi syn (1rok) hodně obohatil život v pozitivním slova smyslu. Teď přemýšlím o druhém…nechtěla bych zůstat s partnerem celý život jen my dva..
Víš co, já být tebou, tak bych to zkusila..jedno dítě není náročné..pokud bude hodné, tak si užiješ mateřskou..syn třeba od mimina spí celou noc..lehne si i dopoledne na 2 hod..stihnu si taky odpočinout, podívat na film..nijak mě neomezuje..jedno dítě není zátěž a dá se s ním v podstatě všechno dělat společně..výlety, cestování..atd