Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevlastní dcera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.10.22 11:21
V tomto s Tebou nesouhlasím, že je to „vzkazování“ (jestli teda chápu stejně toto slovo).
Mně to přijde paralelní k situaci, kdy máš třeba kamarádku a kolegyni, trávíte spolu čas, je to fajn… a pak najednou se k Tobě ze zdroje, který nemůžeš brát jako úplně mimo, donese, že Tě pomlouvá (říká něco, co není pravda). Tak moje reakce by taky byla otázka „doneslo se ke mně to a to, jsem překvapená, protože mě nikdy nenapadlo, že…“. 
Jako jasně, mohla bych se třeba přestat úplně bavit, z ničeho nic, bez vysvětlení, ale já volím variantu, že dám té osobě příležitost se k tomu vyjádřit.
A abych dovysvětlila, pochopitelně nejsem zastánce toho tyto „rozpory“ řešit a omílat do ztopoření mysli, při každém setkání… Ale zároveň mi přijde trochu nezdravé, aby ta otázka nezazněla vůbec, nikdy. Takové strkání hlavy do písku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:29
@Hecate píše:
@Lama LamaV tomto s Tebou nesouhlasím, že je to „vzkazování“ (jestli teda chápu stejně toto slovo).
Mně to přijde paralelní k situaci, kdy máš třeba kamarádku a kolegyni, trávíte spolu čas, je to fajn… a pak najednou se k Tobě ze zdroje, který nemůžeš brát jako úplně mimo, donese, že Tě pomlouvá (říká něco, co není pravda). Tak moje reakce by taky byla otázka „doneslo se ke mně to a to, jsem překvapená, protože mě nikdy nenapadlo, že…“.
já volím variantu to utnout rovnou u té osoby donášející klepy - hele, mě ty tovje klepy nezajímají, pokud bude chtít, řekne mi to sama.
Maximálně by mohl otec matkce navrhnout, že než todle vzkazování, pojdme společně i s dítětem k dětskému psychologovi a řešme to tam všichni společně, co dítě i ostatní trápí. Ale fakt ne todle vyslýchání a " přítel řikal, že matka řikala, že ty si řikala, přitom tady jsi řikala " 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:32
@Hecate nečtu teda úplně poctivě, ale toto u dětí nefunguje, děti věci nevnímají stejně jako dospělí. Nejsou z principu zlobivé, dělají věci jako reakci na něco jiného. A takové to jasné „vyjasnění“ nepomůže, oni to neřeknou, nepřiznají, častokrát ani vlastně neví, proč to vlastně udělají. Nedokážou k tomu přiřadit tu emoci nebo to pojmenovat.
Proto je potřeba na to jít oklikou, ujasnit, že se nic neděje, že se máme pořád rádi a zkusit třeba nadhodit, jak se to asi mohlo stát, dát pár příkladů. A dál postupovat podle toho, jaká je situace.
Ale v tomto konkrétním případě není jasné, jak to tedy je, jestli dítě navádí ex, nebo jestli třeba žárlí, nechce před maminkou přiznat, že se jí u tatínka vlastně líbí (protože nechtějí maminku zklamat) atd. atd., těch proměnných je moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:36
Neřeš to. Tohle dělají děti z rozvedených rodin často, využívají situace, protože je všichni litují. A ony to vědí. Takže si stěžují, nechávají se litovat, lžou.
Dcera nemusí mít žádný relevantní důvod proč tě nemít ráda (za rozvod a život bez úplné rodiny může poděkovat jen svým vlastním rodičům). Může ti škodit, nikdy tě nemusí mít ráda, může se celý život jen přetvařovat. Nemusíš se jí ničím zavděčit, tak se o to nesnaž, je to ztráta tvého času.
Největší chybu vidím v tom, že ty se jí snažíš brát jako vlastní dítě. Pak tě to bude zbytečně bolet. Není to tvoje dítě a nikdy nebude. Nepostaví se za tebe proti mámě, ač budeš v právu a jelikož tě pomlouvá a lže o tobě, tak tě nejspíš ani nemá ráda. Smiř se s tím a udělej si vlastní děti, pokud je nemáš, a těm věnuj svůj čas a lásku. Role macechy je velmi nevděčná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:41
@JanaAnnna píše:
@beruska9 Dcerce je 7 let. S ex se nebavíme vůbec, jelikož už od začátku našeho vztahu o mě mluví jako o “té krá*ě” vymysli si že jsem těhotná s někým jiným. A furt mě jen ponižuje. Musím podotknout že se vůbec neznáme já ji jen z doslechu, že vím že někdo takový existuje.
Tak potom je nemyslitelné, aby mamince řekla, že jsi fajn. Bůhví jaké dělá matka scény, když jeden malá k vám. Tady to vidím na problém u matky. Malá se jí snaží chránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:48
@JanaAnnna píše:
@beruska9 Dcerce je 7 let. S ex se nebavíme vůbec, jelikož už od začátku našeho vztahu o mě mluví jako o “té krá*ě” vymysli si že jsem těhotná s někým jiným. A furt mě jen ponižuje. Musím podotknout že se vůbec neznáme já ji jen z doslechu, že vím že někdo takový existuje.
Pokud jí neznáš, jak se todle všechno k tobě doneslo? Předpokládám, že chlap. Proč to všechno neutneš? Jeho ex, et si jí řeší sám, tobě at nedonáší, neřeší jí s tebou. Nechce š o ní slyšet, nechceš jí řešit, nezajímá tě, co o tobě kde koomu psala nebo řikala. Ani co řikala o něm.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:49
@JanaAnnna píše:
@Tala20 dává mi špendlíky do postele a do bundy. Když něco uvařím, tak ji to nechutna. Říká že mám doma nepořádek. Nemluvě o tom že skoro pokaždé co od nás odjíždí tak musí nechat něco za posteli za gaucem nebo kdekoliv v bytě kde je těžké vytáhnout cokoliv něco co smrdí. Naposledy to byla svacina hozena za gaučem, ale to jsem na to přišla ještě před tím než by to začalo zapáchat.To se omlouvám špatně jsem se vyjádřila. Dcerka k nám nechce jezdit.
Tak špendlíky a bordel bych řešila podobně jako s vlastními dětmi. Tozn. špendlíky velmi rázně, protože to může někomu ublížit a bordel pomáháním v domácnosti, aby dítě vědělo, že to je práce.
Ale nechala bych otce, ať si to vykomunikuje s dcerou sám, při opakovaných problémech, ať dceru potrestá on. Sama bych se snažila držet stranou, protože mi to nestojí za ty nervy, mám dost starostí s vlastními dětmi. Maximálně bych se postavila na zadní, kdyby mi znovu ohrozila zdraví (špendlíky) a otec by nebyl schopný to vyřešit. Tak holt smůla a kdokoliv, kdo by něco takového opakovaně udělal, by pochopil, že tohle teda NE.
Že k vám nechce jezdit? Tak to ať si řeší rodiče a domluví se, zda musí nebo nemusí a jak často atd.
Exku neřeš. Zbytečné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:49
@AnastazieB K vyjasnění ale nepřistupuju jen proto, abych zjistila, jak to je (OK, souhlasím, že šance, že dítě vše pravdivě řekne, asi nebude vysoká, ale může něco napovědět, na tom si trvám), ale i proto, abych dala najevo, že o tom, co se děje, vím a že to nebudu tolerovat. Je to trochu hra o demonstraci síly, o tom, kdo je tady dospělý a kdo dítě, kdo koho bude poslouchat.
Myslím si totiž do značné míry to, co @ulice (= že děti velmi rychle zvládají využívat dané situace), a zatím to bohužel odpovídá tomu, co kolem sebe vidím, bohužel i u nás doma. Člověk to z pozice dospělého sice lidsky chápe, ale to neznamená, že si má nechat kálet na hlavu. Jsou věci, kde je třeba dát důrazně (ne nutně ve zlém, zejména panují-li pochybnosti o úmyslu, atd.), že takhle prostě ne. Pocity můžeš mít, milé dítě, jaké chceš, ale toto chování je za čarou, sorry jako. Když v něm budeš pokračovat v dospělosti, budeš mít problém se svým okolím, protože to nebude (a ani nemůže) analyzovat a chápat, v čem ti kdy kdo šlápl na kuří oko.
Jako beru, že každý máme jiný styl výchovy, komunikace, řešení problému…, že všechno má své plus i mínus. Ale fakt si nemyslím, že je dobré těm dětem za všech okolností foukat na bebínko a kroužit opatrně po špičkám kolem nich jak Mohamedán kolem Kaaby 
, nota bene, když já nejsem ten, kdo jim ho způsobil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:51
@Lama Lama píše:
já volím variantu to utnout rovnou u té osoby donášející klepy - hele, mě ty tovje klepy nezajímají, pokud bude chtít, řekne mi to sama.
Tebe by ani na moment nepřekvapilo například, kdyby se k Tobě doneslo, že si kamarádka stěžovala, jaká s Tebou byla na dovolené otrava, přestože jste se podle Tvého dojmu dobře bavily?
Tak to potom klobouček. Mně by to hlavou teda vrtalo, a proto bych se prostě kamarádky zeptala. Asi v tomto nejsem dost splachovací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:58
@Hecate ono to zní drsně, ale člověk má i své hranice a nemůže je nechat překračovat dítě, jen protože je nevlastní. Ty hranice platí pro každého, pro jakékoliv dítě, pro mou neteř, pro sousedů Pepíka nebo mé biologické děti.
Kdyby moje vlastní, 7 létě dítě, mi dávalo špendlíky do postele ( a je jedno proč), tak to prostě schytá, protože má mít v tomhle věku rozum, že tohle není sranda. A příště to už neudělá. A když je to nevlastní, tak „to má těžké“ a řeší se kolem toho takové „cancy“, že mu to projde a ještě ho lidé litují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 11:59
@Hecate píše:
@AnastazieB K vyjasnění ale nepřistupuju jen proto, abych zjistila, jak to je (OK, souhlasím, že šance, že dítě vše pravdivě řekne, asi nebude vysoká, ale může něco napovědět, na tom si trvám), ale i proto, abych dala najevo, že o tom, co se děje, vím a že to nebudu tolerovat. Je to trochu hra o demonstraci síly, o tom, kdo je tady dospělý a kdo dítě, kdo koho bude poslouchat.Myslím si totiž do značné míry to, co @ulice (= že děti velmi rychle zvládají využívat dané situace), a zatím to bohužel odpovídá tomu, co kolem sebe vidím, bohužel i u nás doma. Člověk to z pozice dospělého sice lidsky chápe, ale to neznamená, že si má nechat kálet na hlavu. Jsou věci, kde je třeba dát důrazně (ne nutně ve zlém, zejména panují-li pochybnosti o úmyslu, atd.), že takhle prostě ne. Pocity můžeš mít, milé dítě, jaké chceš, ale toto chování je za čarou, sorry jako. Když v něm budeš pokračovat v dospělosti, budeš mít problém se svým okolím, protože to nebude (a ani nemůže) analyzovat a chápat, v čem ti kdy kdo šlápl na kuří oko.
Jako beru, že každý máme jiný styl výchovy, komunikace, řešení problému…, že všechno má své plus i mínus. Ale fakt si nemyslím, že je dobré těm dětem za všech okolností foukat na bebínko a kroužit opatrně po špičkám kolem nich jak Mohamedán kolem Kaaby
Ale ty podle m furt nechápeš nebo nechceš pochopit, že to dítě to nedělá cíleně - co bych tak asi mohla udělat. Je to jeho úniková strategie z toho pekla.
A tím tvým zásahem budeš v tom pekle přitápět. Pokud nemá klid u matky- furt ho vyslýchá, furt řeší, co táta udělal, teta udělal, ona udělala, jak se na to ona tvářila, jak reagovala… tak at to dítě má proboha klid alespon u toho táty. Odstřihnout se od toho, co ex kydá za hnůj a vycházet z toho, co dělá u nich, ne do toho tahat co kdy kde řeklo dítě jindy jinde. NAvíc se nikdo nikdy nedozbví, co skutečně řeklo nebo neřeklo u mámy. Všechno se bude odvíjet od doměnek. |Dítě bude víc ve stresu a více se bude uchylovat k patologickým únikovým strategiím. Oči mu stejně neotevřeš. Ono se potřebuje chránit před tím zvěrtvem, co mu rodiče připravili. Takže je zavře.
Já myslím, že zásadní je změnit nastavení. Cílem není udělat spokojenou ex. Cílem je spokojené dítě, soustředit se na to, co říká, jak se chová u nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 12:17
@ulice píše:
@Hecate ono to zní drsně, ale člověk má i své hranice a nemůže je nechat překračovat dítě, jen protože je nevlastní. Ty hranice platí pro každého, pro jakékoliv dítě, pro mou neteř, pro sousedů Pepíka nebo mé biologické děti.Kdyby moje vlastní, 7 létě dítě, mi dávalo špendlíky do postele ( a je jedno proč), tak to prostě schytá, protože má mít v tomhle věku rozum, že tohle není sranda. A příště to už neudělá. A když je to nevlastní, tak „to má těžké“ a řeší se kolem toho takové „cancy“, že mu to projde a ještě ho lidé litují.
Přesně takto to vidím. Tady není cílem „za každou cenu chápat“, ale eliminovat jednání, které je prostě nebezpečné nebo minimálně nežádoucí (svačina za nábytkem).
@Lama Lama píše:
Ale ty podle m furt nechápeš nebo nechceš pochopit, že to dítě to nedělá cíleně - co bych tak asi mohla udělat. Je to jeho úniková strategie z toho pekla.
A tím tvým zásahem budeš v tom pekle přitápět. Pokud nemá klid u matky- furt ho vyslýchá, furt řeší, co táta udělal, teta udělal, ona udělala, jak se na to ona tvářila, jak reagovala… tak at to dítě má proboha klid alespon u toho táty. Odstřihnout se od toho, co ex kydá za hnůj a vycházet z toho, co dělá u nich, ne do toho tahat co kdy kde řeklo dítě jindy jinde. NAvíc se nikdo nikdy nedozbví, co skutečně řeklo nebo neřeklo u mámy. Všechno se bude odvíjet od doměnek. |Dítě bude víc ve stresu a více se bude uchylovat k patologickým únikovým strategiím. Oči mu stejně neotevřeš. Ono se potřebuje chránit před tím zvěrtvem, co mu rodiče připravili. Takže je zavře.Já myslím, že zásadní je změnit nastavení. Cílem není udělat spokojenou ex. Cílem je spokojené dítě, soustředit se na to, co říká, jak se chová u nich.
Asi máš pravdu, nechci to pochopit. Vůči chování typu „špendlíky etc.“ mám nulovou toleranci, sorry jako.
Přitápění v pekle… jednu otázku na vyjasnění rozporů za přitápění úplně nepovažuju. Kdyby se mělo jednat o x výslechů, které by neměly konce zvonce, pak ano. To ale plyne i z mého nastavení, které říká, že pokud k vyjasnění nevede jedno dvě tři „vyříkávání“, pak už nemá smysl o tématu mluvit vůbec, je nutné se prakticky zařídit.
Souhlasím s částí, že je třeba změnit nastavení, i když teda „spokojené dítě“ mi bohužel připadá jako nesplnitelný cíl. Spíš jak jsem už napsala, bych šla cestou snížit očekávání od vztahu macecha-nevlastní dcera a nepodbízet se jí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.22 12:36
@Hecate píše:No, počkej, to si nerozumíme! Špendlíky samo řešit. Neřešit nějaké tlachání stylu chlap řikal, že exka psala, že holka řikala…Ani v sobě, ani sní. Pokud to nezvládne neřešit, tak nejlépe rovnou říct chlapovi, že jí to nemá sdělovat a je klid.
Asi máš pravdu, nechci to pochopit. Vůči chování typu „špendlíky etc.“ mám nulovou toleranci, sorry jako.
Přitápění v pekle… jednu otázku na vyjasnění rozporů za přitápění úplně nepovažuju. Kdyby se mělo jednat o x výslechů, které by neměly konce zvonce, pak ano. To ale plyne i z mého nastavení, které říká, že pokud k vyjasnění nevede jedno dvě tři „vyříkávání“, pak už nemá smysl o tématu mluvit vůbec, je nutné se prakticky zařídit.
Souhlasím s částí, že je třeba změnit nastavení, i když teda „spokojené dítě“ mi bohužel připadá jako nesplnitelný cíl. Spíš jak jsem už napsala, bych šla cestou snížit očekávání od vztahu macecha-nevlastní dcera a nepodbízet se jí.
@Hecate píše:
Tebe by ani na moment nepřekvapilo například, kdyby se k Tobě doneslo, že si kamarádka stěžovala, jaká s Tebou byla na dovolené otrava, přestože jste se podle Tvého dojmu dobře bavily?
Tak to potom klobouček. Mně by to hlavou teda vrtalo, a proto bych se prostě kamarádky zeptala. Asi v tomto nejsem dost splachovací.
Hele, moje okolí ví, že na to zvědavá nejsem, nic mi nedonáší. A jo, byly tam pokusy, hlavně co se týká naší nextky- máme s ex hodně společných známých a nedělá to fakt dobrotu. Pokud jí něco na mě trápí, musí to říct mě, jinak se změny nedočká. Pokud to chce jen říct kamarádce, aby se jí ulevilo, účel je splněn a já to řešit nemusím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
17.10.22 12:55
Byli jsme v létě u moře -obe naše děti, každý s manželem jedno.
Manželův syn psal do pohledu máme, že nám nefungovala WiFi, v moři jsou moc velký vlny a ztratil potápěčské brýle, u jídla je moc lidí a já chodím ráno běhat a všechny budím.
Dovolenou si fakt užíval, nevěděl, co psát, tak popsal to, co mu přišlo zajímavé.
Dovedete si představit, co z takového pohledu udělá matka, která číhá na každou otcovu chybu?
A ano, občas k těmto řešením i u nás dochází - například si manželův syn doma postěžoval, že se mu nelíbila oslava narozenin, bylo tam víc dětí od nás z rodiny a rozebrali mu nějaké lego. Nám neřekl nic, postěžoval si mamince..takže manžel dostal vytýkací dopis. Naštěstí je rozumný a vždycky, když dostane nějakou zpětnou vazbu, neříká to mne nebo jen když to má nějaký dopad na další aktivity. Záleží na rozpoložení maminky, dělávala ze všeho hrozne halo, v posledních letech se zklidnila (má další 2 děti a má jiné starosti, řekla bych).
Tím chci říct, že někdy dítě jen něco doma sdělí a udělá se z toho hrozný průšvih..to samé tady ty špendlíky a svačiny, fakt si dokážu představit, že to může být nezáměrné (můj kousek by do toho ještě rozbil sklenici a někdo si vrazil kus skla do nohy).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
