Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: VíceJa myslim, ze je to bezne, rodic do urciteho veku dela dozorce. Zase ale venku to umi, takze je to takove to „doma, muzu, doma to vyresi matka“. Vydrz, čas ukaže, že to zase tak spatné není.
Co jim zakázat/ zabavit co mají rády?
Třeba zkusit si sednout, říct jim, co po nich chceš a pokud to nedodrží, tak nedostanou třeba sladkosti, nebude TV, zabavíš oblíbené hračky apod.?
Muj bratr není jiný. Jsou mu 4 roky a pokud mu to neřeknu, tak to neudělá. Tak jdu na něj tak, že mu nedám sladké, nedám mu jeho oblíbenou deku apod. Sice je chvilku řev, tak ho pošlu do pokoje, tam ať se vyřve, ale funguje to tak nějak to na něj zabírá.
A jak jsou stare? Třeba u skolkoveho mi to přijde normalni, taky musím pětiletému vše říkat, školák tak od druhé třídy už dela vše automaticky, max občas připomenu třeba vyklidit svačinu z batohu apod ![]()
Nejmladší má 4, nejstarší 9. Dva z nich posbirali různé diagnózy, ale ne takove, aby jim to bránilo v umytí rukou po záchodě… obrazně řečeno, chápete… zákaz oblíbených věci na některé funguje, ale velmi krátkodobě, bez efektu do dalších dní. Dlouhodobý zákaz nám nefungoval vůbec… a na jednoho tyto zakázky nefungují vůbec, u něj neexistuje trest, který by bral jako trest. A s pozitivní motivaci to taky moc nejde.. Já chápu, že jsou to děti, mojí úlohou je dělat to vše, co dělám. Ale já bych prostě potřebovala, aby minimálně s tím úklidem už trochu fungovali. Není v mých silách být u každého obalu, každé hračky, pastelky, všeho a ihned jim říkat, aby to dali, kam to patří. Jsou 3, máme velkej a patrovej barak, to prostě nejde uhlídat. A tak je tu hroznej bordel, pořád a všude. A já to nezvládám. Chci mít aspoň tak nějak normálně uklizeno, ale to tady prostě nejde. Ukroji si rohlík a zbytek rohlíku nechá na stole, šunku nevrátí do lednice. Něco spadne, nezvedne to. Hrají si tak, že vytahují všechny hračky, jakože do bunkru, auta, jejich domu… všechno všude, neuklidi nic. Kreslí, nechají pastelky a papíry všude… prostě nikdy neuklidi nic. Až po mém pokynu. Ale já nejsme pořád u všech a u všeho, talze když ohlídam jedno dítě, ať po sobě uklidi pastelky, mezi tím zbylé dvě udělají výbuch v jiném pokoji. A my tak pořád jen uklizime, nadavame a uklizime. Ale uklizeno nemáme nikdy. Kdy se proboha naučí, že věci mají své místo.. kdy pochopí, že věci nám z rukou nepadaji na zem, ale je potřeba je vrátit, kam patří? On si utira ruce, ručník spadne, nechá ho na zemi a spokojeně odejde z koupelny, ve které nezhasne ani nezavre. Jako doprcic proč? Co nechápe na tom, že ručník na zem nepatří? Že když rožne, musí pak i zhasnout? Já nevím, jak je to naučit. Kdykoliv jsem u toho, tak to po mých pokynech udělají. Ale jak u toho nejsem… často i předem říkám, co mají udělat, až danou činnost dokončí, ale to taky nemá valný efekt… já prostě nevím..
1. a otec neni? Protoze neni o nem zminka ze by se podilel na vychove, ani ze by i on se snazil pacifikovat neporadek
2. jsi mekka, je holt treba pritvrdit, byt tedy ja jsem nemusela az tak zasahovat, ale trebas u toho nesplachovani wc-byla bych na cihane a nemile slovne bych hned zasahla, pokud by dite z wc vyslo jak z putyky; udelalo by to podruhe a vickrat, klidne uz bych zacla vysvetlovat ruco, je to rychle a ucinne
3. No a pokud jste nechali rust decka jak drivi v lese a ted uz vam to vse zaclo prerustat pres hlavu, tak alespon mas v ptimem prenosu vysledky pril7s liberalni, bezmantinelove vychovy, ktera proste zoufale chybi
4.jedno vnouce ma neco s tema tvyma detma spolecneho: schvalne necha spadnout veci trebas ze stolu nebo neco odhodi misto do kose rovnou na zem a moc dobre vi, ze rofice pujdou a seberou ti, kdyz ono na prvni dobrou na jejich pokxn nezafunguje.
Kdyz tohle chovani vudim u nich na navsteve, berou me sice vsichni certi, ale nijsk se neangazuji a nevychovavam, prekracuji. Ovsem kdyz jsou decka u nas, jsou proste veci, pres ktery nejede vlak a musi si po sobe sbirat veci z te zeme, ja to umim davat sakra najevo. Jinak se milujem, mazlime, nevadi mi trebas skakani predskolaku na sedacce a ani zadny jiny problem se nevyskytl, krom u tohoto vnoucete s temi vecmi, ktere doma sbirat proste nebude- u nas si to netroufne nesebrat, sankce by nasledovaly okamzite.
Příspěvek upraven 19.07.24 v 13:15
@Ahep ja ale problem s detmi nemam, to asi bylo na zakladatelku, ne?
@Anonymní píše: Více
No a se 2 detma to bylo napohodu a slunickove?
Nic ve zlym, ale kdyz te tak ctu, tak si rikam, te sis s velkym domem a velkou rodinou proste ukousla pro tebe velkeho sousta, ktere nejsi schopna pozrit.
Velka rodina ani velky dum opravdu nejsou pro kazdeho, u vas bude fungovani asi dost podivuhodne, pocinaje fungovanim vas dvou, co by rodicu, tam to vse zacina totiz.
@Ahep ne, liberální výchova u nás nebyla nikdy, naopak, mezi kamaradkama jsem já nejpřísnější. Jenze asi jinak… moje decko sice po sobe nesplachne, ale na hristi nikoho nesikanuje, pomuze mensim, slusne mluvi na cizi, nehaze piskem a prosi a dekuje, kdyz si chce neco pujcit… kamosky dite sice sklada pradlo do kominku, ale venku i po mne hodi pisek, kamarada shodi ze schodu, protoze se nepohodli u hry atp.. nevim, co je lepsi, no.. Snažím se nic nedělat za ně, právě aby vždy, i když později, museli danou věc udělat, v naději, že to příště udělají rovnou, ať se nemusí vracet a zdržovat kecama matky, ale jaksi to nefunguje. Vracím je na záchod splachnout, vracím je zpět kamkoliv udělat cokoliv, už je i odvolavam ze zahrady, od babičky atp, aby se vrátili, vyhodili ten jeden odpadek, pak teprve můžou za zábavou. Ale proste nic. Jo, je to lepší v tom, že už stačí říct jednou a oni makaji. Že už leckdy stačí říct předem a aspoň 2 ze 3 to udělají. Ale pořád to je málo. Pořád je tu bordel, porad to nedělají automaticky, pořád to berou jako buzerace matky a nechápou, že shnit v bordelu prostě není žádoucí. Já chci docílit toho, aby oni sami bez mého přičinění zvedli to, co jim spadne. Splachli, vrátili mýdlo, zavřeli pastu… poslední dobou se daří odnaseni nádobí do drezu. Zrovna teď po obědě to dva ze tří udělali sami od sebe, hurá. Tak třeba to postupne půjde i s ostatními věcmi. Snad.
A jak jsou ruzne ty tabulky, kam davas nalepky? Kazdy den mit sloupecky s mytim rukou, uklizenim hracek apod. A kazdy den udelate zhodnoceni = napr. sladkost, na konci tydne vetsi odmena/trest?
@Anonymní píše: VícePorad se mne z tveho popisu zda, ze jsou v pohode a ze casem bude dobre. Jsi dusledna a detem staci lehke pripomenuti. Mas tri deti a dum. Mame to stejne a u trech deti je videt to, co bys u jednoho neresila. Binec by nebyl, papirek bys s usmevem sebrala, ruce bys pripomnela mezi rozhovorem s ditetem. S narustajicim poctem deti a s unavou jiz toto nedelas, potrebujes, aby fungovaly samy. Vydrž, někdy plody te výchovy jsou videt az pozdeji.
@Anonymní píše: Více
No oboji deti, tvoje i kamosky, maji tedy nedobre chovani, protoze neni normalni hazet pisek dokonce na dospele a ani to, co zas predvadi tvoje decka.
Me trebas zaujalo, ze dite si vezme jen tak rohlik se sunkou…
- to neznam, co to jako je? Jedli jsme vzdycky vsichni najednou a kdyz ne najednou, tak behem dne kazdy 3 chody+svacinky, ale nikdy si decka nechodily samy o sobe do lednice, abych pak zjistila ze jsrm chtela delat nejske jidlo pro vsechny, a on nekdo vyzral trebas tu sunku?
@Janee19 zkoušeli jsem, jednu dobu nám fungovaly červené a černé puntíky, ale hlavně nejstarší pak chodil a „co mám udělat, abych měl červenej puntik“. Já ale nechci, aby za předem danou odměnu dělali něco, co má být běžné a samozřejmé. Chci právě, aby to bylo běžné, ne jen při vidine odměny. Tak jsem nakreslil tabulku s věcmi, na kterých trvám (snažila jsem se to omezit, takze tam bylo splachování, umyté ruce, uklizeno oblečení po příchodu ze skoly plus vytazene zbytky jidla z aktovky), kreslili si fajfky k tomu, co splnili. Skvele to fungovalo měsíc, pak přišel prodloužený víkend, konec školního roku, 14 dní na táboře a jsme tam, kde jsme byli. Musíme asi udělat další prázdninovou tabulku… jako jo, jde to, ale přece nebudeme pořád fungovat za odměnu, na tabulkách, pod pohruzkou trestu… umytí rukou po záchodě je automatická věc, ne něco, za co bych měla dítě odmenovat, jak je šikovný, že to udělalo. To je to, o co mi jde. Jak je naučit, že jsou to automatické věci, nad kterými nepřemýšlím, prostě je dělám. To, že to dělám já, že to připomínám jim, že to děláme spolecne…bezva, ale nezabírá.
@Ahep společně jime obědy a večeře, teď o prázdninách i snídaně. Ale jinak kazdej ji, kdy má hlad. Mně naopak přijde super, ze jsou samostatni, nejstarší umí uvařit plnohodnotný oběd celé rodině, udělá všem svačiny, veceri, pomůže mladším krájet atp. Nechápu, proč bychom museli jist všichni v jednu dobu, když nekdo zrovna nemá hlad…ty svačiny během dne si řešíme sami, společně jime velká jídla. Svačinu si umí nachystat i čtyřletá, jen treba ji někdo pomůže krájet, něco otevřít atp. Klidně jim udělám komplet vše já nebo to děláme společně, proste podle situace, ale abych trvala na společné svačině a zakazovala jim jist mimo mnou určenou dobu… jsem ráda, že se obslouží, že si pomůžou, že nezhynou hlady, kdyby něco…
@Anonymní píše: Více
A nemáte doma moc věcí? Já se 4 dětmi jsem nakonec podlehla minimalismu, čím méně věcí, tím snadněji se vše udržuje a uklízí. Funguje to i u dětí.