Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No já nevím, co si pamatuju ze školy ( 5 třída a víc ) tak jsme byli taky pěkní hajzlíci, z ničeho respekt. Asi to bude teď o něco horší, ale nějak zásadně to nevidím…
@Regina Hero píše:
dítě, které umí pozdravit a poděkovat nemusí být ovlivnitelná ovce, jen je tak prostě naučené, vidí to u rodičů a chová se tak, jak je zvyklé doma… a věř mi, že naše nejmladší umí pozdravit, poprosit a poděkovat taky, dělá to sama a téměř automaticky, nebo stačí se na ni podívat a dojde jí, co neudělala a opraví se, ale prosadit se umí a bude umět…
tak každé dítě, ale v určitém věku zkouší, co ejjich okolí snese… a mezi to patří i ignorace slušných slovíček (ne nadarmo existují pohádky, které na to upozorňují).
@dalimil no, že jo
ale jeslti jsou dnešní děti opravdu horší, tak fakt se mám na co těšit pak 6-7 třída co budou kluci vymýšlet
@lucenka píše:
jo tak máš štěstí na poslušnéí dítě, které dělá přesně to, co po něm rodiče chtějí, které nemá problém s řečí atd. Takovou pěknou ovlivnitelnou ovečku, která se nidky nepokusí prosadit.
Jo tak proto si lidi myslí, že když někam přijdu s prosíkem, že potřebuju vyřešit nějaký problém, že na mě spustí nějaký jejich řeči a já zase s prosíkem odejdu
Oni si myslí, že jsem ovlivnitelná ovečka ![]()
@kvaček píše:
@dalimil no, že joale jeslti jsou dnešní děti opravdu horší, tak fakt se mám na co těšit pak 6-7 třída co budou kluci vymýšlet
no jako jestli budou moji kluci dělat to co já ( a to jsem byl vždy ten „slušnější“ ) tak budu do 50ti uplně šedivej…
@Tunrida píše:
Jo tak proto si lidi myslí, že když někam přijdu s prosíkem, že potřebuju vyřešit nějaký problém, že na mě spustí nějaký jejich řeči a já zase s prosíkem odejduOni si myslí, že jsem ovlivnitelná ovečka
tak ty přijdeš například za milenkou svýho muže s větou: prosím, můžete ho nechat na pokoji? Asi těžko, že. Dítě si prostě v určitým věku zkouší, kdy a co mu bez slova prosím/děkuji projde. A je už jenom na lidech, na které to zkusí, jak jej usměrní.
@catherine100 píše:
Mě tedy přijde, že těch rozmazlených děcek je víc a víc, za nás byli takoví 2-3 fakánci co narušovali veškeré vyučování a většinou to byli dětičky bohatých rodičů co mohli a měli všechno…ale dneska, když to vidím ufufuf…třeba už jen ve školce a všechno omlouvají tím, že je ještě malej/malá
jako můj syn je spratek, to bezpochyby a nehnem s ním nikdo, do restaurací s ním nechodím, dětským koutkům se vyhýbám, raději venku kde může lítat a křičet a nikoho tím neobtěžuje…ale pozdravit, poděkovat, poprosit umí už od dvou let, to je podle mě základ
a zlý taky není, ale je jaksi víc živý a hlučný no a co z něj vyroste??? i s psycholožkou jsme se shodly, že asi příští diktátor
![]()
Tos napsala moc pěkně!
Hlavně ten popis malého mě pobavil
![]()
@leslie01 No a já jen jeden den nebyla ve škole a už z toho byla důtka. Si to asi půjdu s ředitelem vyříkat ![]()
Ale ti policajti dobrý no
Přijeli? ![]()
@lucenka píše:
tak ty přijdeš například za milenkou svýho muže s větou: prosím, můžete ho nechat na pokoji? Asi těžko, že. Dítě si prostě v určitým věku zkouší, kdy a co mu bez slova prosím/děkuji projde. A je už jenom na lidech, na které to zkusí, jak jej usměrní.
A proč bych měla chodit za milenkou svýho muže a o něco ji prosit?
To si snad vyřídí on, kdybych se náhodou rozhodla si ho ponechat. Tos teda vzala zvláštní příměr
![]()
@Anonymní píše:
A taky mám dojem, že za doby totáče se zase tak neřešily moderní vymoženosti, oblečení, vzhled. Pamatuji si, že mi jednou spluzačka řekla, že mám sluchátka jako z popelnice. Byl asi rok 2001 a letěly takový ty peckový sluchátky a já měla ty velký, prostě starý. A poslouchala jsem tam nějaký rock od bráchy a ne Luneticy nebo co to bylo moderní. Prostě už tehdy to začínalo. Jasně, že vždycky byl in nějaký model sukně, tašky atd, ale co vím od našich, tak ve škole se neřešilo oblečení a majetek jako dneska. Dnes chtějí mít malé děti už iphone, protože to mají ostatní ve třídě. A kdo ho nemá, tak je divnejHlavně v Praze. Pak chce dítě zapadnout a nejde to. Ten materialismus je děsnej.
Ale to vis ze resilo. Akorat toho tolik nebylo ![]()
Ale ja prosla zakladku 81-89 a predhaneni, kdo ma lepsi to a to, bylo i tehdy. Akorat se nefrajerilo s mobilama, ale s dzinama z Madarska, kazetama z Nemecka a zvejkackama odkudkoliv ![]()
A mamka rikala to same v 60. letech.
Jestli můžu názor.. tak za mě je hodně důležitý ton hlasu.. Když vidím, že kluk řekne, dáš mi napít a řekne to slušně, tak mi nemusí několikrát denně říkat prosím.. Když ne mě houkne- i to se někdy stalo, mám žízen, tak já odpovím já taky a nezájem
Má ruce a nohy…
Děkuje, občas zapomene, ale to taky nehrotím.. Když dostane dárek tak to poděkuje pokaždé..
To samé se zdravením, zdraví, občas ale prostě se mu ta pusa neche otevřít
tak se to připomene…
U nás v první třídě, zakázali mobila bylo..
Nebo jinak.. učitelka se zeptala před celou třídou, jestli je tam někdo, kdo nutně potřebuje, aby dítě mělo ve třídě mobil.. a nikdo ruku nezvedl…Říkala, že kdo bude dávat dítěti mobil, že to potřebuje potvrzené, aby se pak neřešily složitě kráděže- kdyby..
takže u nás v první třídě děti ve škole namají nic a všichni jsou v klidu a nikdo si ni nezávidí ![]()
@Tunrida no u nás je to o to horší, že i můj manžel je jaksi hlučnější, tak je tu furt okřikuju oba…je to jak z Postřižin, ale dvakrát ![]()
Dřív většina dětí opravdu byla vychovávaná jinak… ale jestli lépe/hůře, to je silně individuální. Nemyslím si, že je správné to nějak paušalizovat.
Moji mamku třeba dali do dětské postýlky, zatáhli závěsy a šli na celý den pracovat na pole. Prej z toho nemá trauma, ale pochybuju, že ji to neovlivnilo, když si to tak pamatuje.
Dnes je kult dítěte, který byl v Něměcku už opravdu aspoň před 25 lety a je stále. Stejně jako třeba teď moderní směry stravování, životního stylu jako veganstní, raw apod. se to k nám dostává až teď. Mám ségru v Něměcku skoro od revoluce, tak to mám vše z první ruky. Když jsme celá rodina tehdy jela navštívit sestru a rodinu jejího partnera, tak naši nechápali. Děti jim skákaly skoro po hlavách. Pro naše to byl opravdu šok. Když jsem to vyprávěla tchýni, tak říkala, že ona by nebyla v takovém šoku, že měla doma rarachy taky. Ne, že by je nevychovávala vůbec, ale prostě to nehrotila a byla vlastně na svou dobu moderní. Když jsem jí taky jednou prosila, ať nám řekne, jestli se jí bude zdát, že dcera je fracek, tak se divila, co po ní chci…
Osobně si myslím, že to chce najít takovou střední cestu. Každé dítě je individuální a rodič musí prostě zvolit tu nejlepší cestu pro všechny. Je to obtížné. Příjde mi ale opravdu hloupé přečíst knížku a striktně se držet nějakého jejího programu.
Na staré výchovné metodě se mi líbí akorát nějaká pravidla, ale jinak nic moc. Dělání z dětí tupé ovce a neustálé moralizování bez nějakého jejich správného pochopení vede úplně jinam než bychom si přáli.
Kult dítěte se mi v tom úplně volném pojetí také úplně nelíbí… Je to těžké ale v dnešní době k tomu nesklouznout. Rodiče nemají moc času a energie se dítěti věnovat, tak jak by to kolikrát potřebovalo… Pak vynahrazují materiálně, vražením do nějakého zájmového kroužku…
Základ je podle mě fungující rodina, kde spolu všichni mluví, vzájemné respektování základních potřeb - aspoň nějaká pravidla a společné aktivní trávení volného času. Zbytek je na každém, jaké má hodnoty…