Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@geileenka „..Tuhle jsem ho taky vypakovala, že už jdeme domů na večeři a koupání a on za chvilku přišel, že se byl ptát a že může ještě být u nás. Prostě to nechápe…“
A co jsi s ním udělala potom? nechala jsi ho jít dál? nebo jsi mu řekla, že se uvidí zítra, že dneska už je pozdě a máte povinnosti?… Nevím no.. Jak mě nějaké cizí dítě věnku přijde k našim hračkám a ani se nezeptá, zda si to může půjčit a odchází s tím pryč, tak mu s klidem řeknu, že se musí nejdříve zeptat ať to položí, že je to naše…
@Andrea.Tom On byl už za brankou a říkal to jen skrz plot, takže jsem mu řekla, že my už jdeme domů a že zase jindy. A odcházeli jsme rovnou dovnitř, takže nebyl prostor dál něco řešit. Domů bych ho už nebrala. Jak tu byl poprvé (a naposledy), tak jsem ho pak nemohla dostat pryč. Už jsem měla holky ve vaně a on si sám hrál v pokojíčku.
@geileenka píše:
@Andrea.Tom On byl už za brankou a říkal to jen skrz plot, takže jsem mu řekla, že my už jdeme domů a že zase jindy. A odcházeli jsme rovnou dovnitř, takže nebyl prostor dál něco řešit. Domů bych ho už nebrala. Jak tu byl poprvé (a naposledy), tak jsem ho pak nemohla dostat pryč. Už jsem měla holky ve vaně a on si sám hrál v pokojíčku.
tvl
no tak to by mě kleplo vážně… to přeji hodně nervů
@geileenka asi si doma pořádně nemá s cim hrát a u vás je lakadel jako na hřišti. Synovcove taky furt koukají k sousedům, protože tam ma holčička trampolinu. Ale jsou to raubiri těžko zvladatelni, tak když je „mam.na krku
" tak tam prostě nesmí. Sousedku pozvu k nám, nebo je všechny hlídám na ulici ale v trampolině, to by ji mohli taky uslapat.
bohužel, když tu je s nimi sestra, budu v tom moznist, jak by se jí někdo o raubire postaral a já nychvse pak hambpu propadla, když vidím, jak se chovají jako opice
a ještě je musí hlídat "cizi“ lidé.
hrůza, ale je to hold taková výchova a zvyk u nich…
Raději anonym prosim
@kdochcekam Takhle to asi vyznělo blbě, ale přijde mi to naprosto normální. Když investuji do zahrádky a herních prvků pro děti, tak chci, aby si to užily hlavně ty moje. Opravdu nejsme veřejné hřiště, aby sem chodily všechny děti z ulice jen proto, že tu máme něco, co ony nemají. A samozřejmě sem za dcerou chodí kamarádky ze školky, hrají s spolu, my si s maminkou dáme kafe nebo jednou jsou holky u nás, podruhé u nich. Jezdí sem na návštěvu rodina se svými dětmi, jezdí mi sem moje nejlepší kamarádka se svým prckem. Chodí si sem hrát sousedi z druhé strany… Ale všechny sem pozvu nebo se slušně zeptají, chvilku si pohrají a jdou zase domů. Poprosí, poděkují a chovají se slušně dle mých pravidel. Pokud mám trampolínu a opakovaně upozorňuji, že se neskáče do sítě, protože ji jinak roztrhají a jsem ignorována a do sítě se vesele skáče dál, protože je to zábava se o ni zastavit, tak to zase ne. A klidně ať vypadám jako sobec, ale moje zahrada je prostě můj prostor a o tom, kdo tu bude, rozhoduji já. Hraní dětí mi nevadí, ale vše má své hranice. U svých dětí vím, že tu nic ničit nebudou, znám je. U kamarádek vím, že si to ohlídají, případně děti okřiknou.
Telefony vyměněné máme.
@Andrea.Tom píše:
Tak k tomuto bych si dovolila říct něco na druhou stranuMalý má 2 roky a pěkně každého pozdraví, i cizí osoby, co jen tak potká, řekne i naschle, pápá, děkuji prosím pardon… Ale u toho zdravení hlavně, mu odpoví asi jen 10% ze 100% pozdravených… To s eto dítě potom těžko učí, že má někoho zdravit, jak neumí někteří ani odpovědět… Vidím to u nás v paneláku, kde pozdravím nejdříve já a pak po mě hned synek a někteří se tváří tak povýšeně a hnusně, že bych jim místo slušného pozdravu někdy nejradši skočila do ksychtu
Samozřejmě zdravím pořád i nadále i bez čekání na odpověď.. Ale ty starší nechápu.. A pak si stěžují, že děcka nezdraví
Když se tohle stane, vžydcky nahlas řeknu „Hezky jsi pozdravila, tak se to má dělat.“ A když se dítě zeptá, proč ten druhý neodpověděl, řeknu. „Asi tě neslyšel, jinak by určitě odpověděl.“ ![]()
@geileenka píše:
@ksafnika Budu to tak muset udělat. Zatím se tedy snažím, ono to hezké počasí teprve začíná, takže tenhle „problém“ je pár dní, ale je mi jasné, že to musím zarazit včas nebo si v létě ani v klidu nelehnu na zahradu. Maminku právě taky neznám, ale už jenom to, že ho nechá takhle otravovat cizí lidi, které nezná ona, neví, kde dítě je, u jakého souseda, co je to za člověka, o ní dělá jasný obrázek. Já jsem třeba z vesnice, všichni se znali a stejně mě jako malou obtěžoval soused. Tady jsou 3 měsíce a nikoho tu ještě nezná.
On taky právě většinou hned číhá, jak jedu ze školky. Včera mi už pomalu ťukal na okýnko, když jsem vjížděla do brány, že jsem se bála, abych mu nepřejela nohy.
Připadá mi, že má plnou hlavu mimča a „problémového“ školkáče už zase tak nebaští. To je smutné, ale není to tvoje starost.
@kdochcekam Ale tohle přece vůbec není pravda. To, že chci mít hezkou zahrádku a zázemí pro děti, když si chtějí hrát doma neznamená, že je nebudu nikam pouštět. Ale nejsme na vesnici, jsme ve městě, jen v klidné části. Venkovní hřiště tu v okolí není, nejbližší je asi 500 m daleko a přes hlavní tepnu, tam je fakt pouštět nebudu. A to co píšeš, ať si klidně prožívají, ale je jim 3 a 6 a to si myslím, že ještě není věk, aby mi lítali venku bez dohledu. Ale taky nechci, aby se doma nudily, tak jim tu možnost zábavy na zahrádce dopřeji, když je možnost. Pouštím je i před branku, ale jen, když jsem sama venku a mohu jedním okem sledovat, kde jsou. Bydlíme vedle lesa, tam je do budoucna super prostor na hraní. Ale teď se o ně ještě bojím a myslím, že právem. Jsou tam příkré srázy, potok. Vím, jak to myslíš, ale ono je to také jiné na vesnici. Až bude starší, tak jí ráda tohle všechno dopřeju, ale teď si stále myslím, že je v pořádku mít přehled o tom, co děti dělají.
Já si zase myslím, podle zkušeností, že pravě, když někdo mlčí, tak to maminka bere tak, že to prostě nevadí..
Já být zakladatelkou, tak klukovi řekla, o číslo na maminku a nebo někde na zahradě s ní hodila pár slov.. Protože, když vidím i tady jak ty děti běhají, tak fakt jsou rodiny co toto neřeší.. Klidně tam běhají cizí, klidně i na jídlo. Někdo je tkaový střed jak já, že jenom opravdu kamarády co má dva, cizí ne a někdo je takový, že nepusít ani na zahradu, natož domů..
Ale třeba já už ty maminky i když neznám znám podle toho jak mají dovoleno, jak to berou.. Některé přijde s tím, že má být u nás, do kdy chce, některé se zeptá mě a teprve běží domů, že teta dovolila, některé i když dovolím, tak má zakázané chodit do domu. Takže bych to moc na to dítě nesváděla, prostě si myslí, že prostě neobtěžuje…
A i ty děti každé je jiné.. K nám chodí tři děti a každé je jiné.. Některé v pohodě vleze do hrnce co vařím, a že to má rádo, že si dá.. Ale je to kamarád kluka tak to neřeším, ale kdyby mi přišlo tak cizí dítě, jak jednou tu byl kluk, tak to jsem synovi, řekla, at ho už nevodí- drzý, oprsklý, běhal po domě, i když jsem ho okřikla- já chci napít, kolik je hodin, žádné oslovení, dáte mi napít, teto kolik je hodin nebo tak, jeno bafnul na člověka..
Jinak teda nevím, ale - dnešní doba. Já jako dítě si pamatuju, že lidi byly to stejné. Do domu si nepustil pomalu nikdo…
Já patřím k menšině, co si pustím děti do domu.. Kluk má 4 kamarády dvě maminky nepouští domů vůbec a dvě až po delší době..
Ale bylo to i dřív, ne že ne..
@Janasas To je pravda. Třeba zrovna moje nej kamarádka byla z rodiny, kde se děti brát domů nesměly a nejen do domu, ani na zahradu. Poprvé jsem tam byla až někdy v 7 třídě a to jen proto, že jsme museli vypracovat nějaký školní projekt a ona měla počítač. Takže pravdou je, že to bylo vždy, ne jenom dneska. To akorát je takový zvyk, že se dnes říká, že je to všechno špatně a dříve to bylo lepší. A že byla větší volnost ve výchově a děti si více užily? No nevím. Já jako malá lítala sama před barákem a málem mě zneužil pedofilní soused. Což tenkrát nikdo netušil a dle mého netušil až do jeho smrti, protože jsem to tenkrát nechápala a pochopila až později. To radši budu za upnutou matku a budu mít svoje dcery pod dohledem. Bylo to stejné tenkrát i dnes, jen dnes si možná více to nebezpečí uvědomujeme, víc se o tom mluví.
Já myslím, že děti v tomhle neznají míru. Musí je krotit rodiče. Pamatuju si, že jako dítě jsem taky otravovala sousedy, protože jsem se na chalupě nudila. A taky jsem tam jedla, dítě nepřemýšlí nad tím, že jídlo něco stojí, že ho není neomezené množství atd.
Zašla bych za tou maminkou.
@kdochcekam píše:
Já se omlouvám. Já ti @geileenka na jednu stranu rozumím, taky mám ráda svoje zaběhnuté a jisté a svůj klid. Ale to jak jsi napsala, že máte prostě za plotem areál pro svoje děti to mě píchlo u srdce. Doba je fakt zlá.
Napadla mě ještě rada aby jsi za těmi rodiči zašla s tím, že sis všimla, že jejich „Pepík“ chodí všude možně a že asi nemají moc přehled, tak by sis s nimi ráda vyměnila telefony, abyste si mohli dát vědět, že ho posíláš domů, protože se u vás někdy zapomene a nikdo si pro něj nejde a vy potřebujete dělat svoje. Tak nějak to zaobalit.
Nevím odkud se ta rodina nastěhovala, ale chlapec je asi zvyklý na takový volný pohyb po venku.
To máš těžký. Pokud máš na zahradě „hřiště“, tak nemusí splňovat ty podmínky, co veřejné. Myslím bezpečnostní. Ale když se tam někomu něco stane, tak je za to zodpovědná ta maminka, která řekla „jo, může si tady pohrát“. Protože by ho měla jakoby hlídat.
@kdochcekam Já teda nevím, ale sbírání psích exkrementů se dle mého řeší až teď. Když jsem byla malá, tak jsem normálně chodila s kamarádkama venčit a nikdo to po psech na vesnici nesbíral. Bylo to tenkrát stejné, jen se lépe vzpomíná na to hezké.
To máte těžko.. jak nerada, tak to použiju. Dřív ty děti byly víc samostatnější, možná mámy nebyly tak vyplašené, nevím, ale prostě se běhalo od 6-7 let, první třída, běžně po venku..
Jak někdo psal, že se dřív ty děti kupily na hřišti. Jenomže to byly bez maminek..
Dnes je to tak, že maminky s dětmi chodí na hřiště pomalu do jejich 12 let.. Asi je to jiné na vesnici, nevím, ale co mám známé z města, tak to tak prostě je.. A teda radši, když někdo má v měste někde na okrajíi domek se zahradou, že tam má to svoje a děti se hrají tak, že jim nikdo nestojí za zadkem, než teda to hřiště, ale na lavičkách sedí mámy ![]()
nedávno si moje známá tak vzdychla, že její kluk nemá žádného kamaráda… Chodí do druhé třídy.. No jenomže.. Dnes hromada maminek na co družina, když je doma, i když je místo, takže tam kolektiv nemá, rovnou domů.. Někdy jde sám, někdy pro něho máma, a to většinou, no a ka kamarádkům ho ještě nepouští.. takže kde si ty kamarády má hledat. ![]()
jako samozřejmě je to na každém jak to vnímá, a záleží i u jaké rušné silnice bydlí.. Ono ani na vesnici nejde říct, že je to jiné jak na městě. Sestřenka bydí u Prahy, ale ulici mají klidnější jak my..Ale možná se trochu zamyslet, jestli třeba už neni někdy načase dítěti věřit..Newvím, nám v předškolácích říkali, že by si dítě mělo umět samo zajít a koupit zmrzlinu, když třeba máma sedí na lavičce a polovina maminek zasyčela, jakože.. hrůza. že by nepustily.. Taky nám psycholožka říkala, že dnes se všude vozí, že proto ani děti neumí vůbec sami nikde, ale i starší.. To je pak těžko, no, když to mají dnešní děti někde tak, že ráno vezou rodiče do školy, tam větišnou sedí v lavici, pak zase přijedou rodiče, a dítě může jenom na zahradu..A to nemluvím třeba o první třídě
pak se nedivím, že je teď v kurzu to duržení na zahradě, protože se mámy bojí, někde dítě pustit, mají dojem, že by to nezvládlo někde na hřišti samo
i když tam má dalších třeba 2-3 kamarády i třeba starší..