Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@berry4 píše:
@Burj Chalifa myslím, že to není tvoje starost
Ani Tvoje.
@berry4 píše:
@Burj Chalifa já nemám potřebu se do toho oproti tobě vrtat
To bylo obecné konstatování. Takových lidí je dost, co nemají odpracováno, takže se vyplatí i na toto v mládí myslet.Jen obecné upozornění ![]()
@Burj Chalifa píše:
S dětmi práce pochopitelně je, s tím do toho jdeme. Nicméně řetězení rození dětí u některých rodin ( nikoli věřících)ve mě tento pocit občas budí. Více smekám před těmi, které zvládají obojí, rodinu a práci.
P. S. Co budou dotyčné dělat, až nebudou mít odpracované roky na důchod?
Se obavam ze duchodu se stejne vetsina z nas nedozije.
A z toho usuzuješ, že nic neumí?
Nic nemá?
JEN děti? ![]()
No respektuji Tvůj názor, byť ho nechápu..
@CokeLady píše:
ne, ona sama chodí v teplácích i venku, její muž má relativně dobré zaměstnání, nemají žádné půjčky ani hypotéku… a pro ní není důležitý pěkný auto, hezká vizáž nebo dovolená nebo pěkné zařízení domova. Má asi 130 kg a její jedinou „starostí“ jsou a budou děti. Na jednu stranu pěkné životní poslání, na druhou stranu v tom za pár let vidím klasický syndrom vyhoření, až zjistí, že jí nikdo nepotřebuje a ona nic nemá, nic neumí, jen mít děti… ale nevadí mi to, slouží mi jako odstrašující příklad. Já chci žít jinak ve všem.
Ahoj, já to celkem chápu. Pro mě byly ranní směny šílené (v práci jsme se střídali, 1 týden ranní, další od půl 8 a poslední od 10). V té době jsem měla jen jedno dítě - školačku, tehdy 11.
Měla jsem to stejně jako Ty, přítel chodil domů kolem 8 večer, takže po příchodu z práce klasika - nákup, večeře, úkoly s dcerou. Ten jeden týden se to zvládnout dalo, ale dlouhodobě bych to asi nedala.
Spát jsem chodila dřív než dcera
.
Nevím, co Ti poradit, buď to vydržet a třeba si zvykneš nebo změnit práci? Případně nejde se tam domluvit, že bych chodila později a zůstávala déle?
Tak na tohle se vůbec netěšim, hlavně jsem zvědavá jak to budeme dělat, chlap dělá na 4 směny, já budu muset něco sehnat protože jsme se přestěhovali, takže ve starý práci musím skončit, stejně bych tam dělat nemohla 3 směnný provoz. Rodiče mám daleko, beztak by mi neměl kdo s dětma pomoct, máma chodí do práce, otec má sice důchod, ale ten by dvojčata neuhlídal, to by bylo o zdraví. Budeme muset sehnat nějakou chůvu nebo paní na hlídání co nám ty děti bude vyzvedávat a vodit do školky, to se pochopitelně prohneme, nevím vůbec jak to zvládneme. Ještě mám rok mateřský před sebou a už teď z toho mám depku ![]()
@Burj Chalifa Brečet, že jí stát nic nedá. Každopádně si taky myslím, že ani tak nejde o důchod jako třeba o to, že se klidně může stát, ře se manželovi nedej bože něco stane a už nebude moct být tak aktivní, nějaké rezervy pokud manžel vydělává dost po čase vyprchají a co potom??? Jakým přínosem bude pro tu rodinu, když jí nikde nezaměstnají, protože třeba posledních 10 let nedělala??? Podle mě i na toto by se mělo myslet, ono je krásné být s dětmi doma, ale myslím, že zkrácený úvazek zvládne každá, už jen proto aby kdyby náhodou manžel nemohl, tak je tu ona jakožto aspoň dočasně živitelka, ale nechávat takto vše na chlapovi mi příjde při nejmenším sobecké.
@Lady Bee Určitě i podle mě to je sobecký a zajímalo by mě jestli když ten chlap přijde domu má aspoň pořádnej servis ![]()
@Maia22 Jak kdo zřejmě, jak si jí chlap rozmazlí, tak jí bude mít ![]()
@Lady Bee
no jestli jí má vycepovanou tak třeba mu to samotnýmu vyhovuje ![]()
Taky jsou takový případy, ale to si může opravdu dovolit tak možná nějakej ropnej magnát
člověk dneska neví dne ani hodiny… ale co okolo sebe vidím některé takové případy, tak je to o tom, že chlap vydělává dost na to aby ženská mohla být doma, ale jakmile by ten chlap prostě nemohl ze zdrv. důvodů třeba, tak si to může jít celá rodina tak akorát hodit a nebo jít žebrat na socku.
@Lady Bee Jo určitě
No můj říkal že by mu to vyhovovalo kdybych byla v domácnosti a nechápal proč prostě já nechci, jsem mu to vysvětlovala že nechci prostě zblbnout, za mě 3 roky je až až a na zblbnutí dostatečný. Práce se nebojím, jen nevím jak to budeme zvládat dohromady s prací a spíš si myslím že nemám v chlapovi takovou oporu jako bych měla mít, doufám že se pak sžije a pomůže mi, doufám že bude na něj spoleh že ty kluky sem tam vyzvedne, odveze atd. Protože doteď se moc nepředved. Ale i přesto že mám strach tak do tý práce prostě chodit chci. Mě by bylo uplně trapný kdyby to všechno táhnul chlap! ![]()
@CokeLady píše:
ne, ona sama chodí v teplácích i venku, její muž má relativně dobré zaměstnání, nemají žádné půjčky ani hypotéku… a pro ní není důležitý pěkný auto, hezká vizáž nebo dovolená nebo pěkné zařízení domova. Má asi 130 kg a její jedinou „starostí“ jsou a budou děti. Na jednu stranu pěkné životní poslání, na druhou stranu v tom za pár let vidím klasický syndrom vyhoření, až zjistí, že jí nikdo nepotřebuje a ona nic nemá, nic neumí, jen mít děti… ale nevadí mi to, slouží mi jako odstrašující příklad. Já chci žít jinak ve všem.
Co bude dělat, pokud jí muž odejde? Co umí, co může nabídnout. Jak vidím, ani vzhled.
@Burj Chalifa píše:
Co bude dělat, pokud jí muž odejde? Co umí, co může nabídnout. Jak vidím, ani vzhled.
V tomto případě, jak ji popisuješ, to podporuje moji verzi o lenosti. Včetně těch tepláků.