Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ničej mě prázdniny doma s dětmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.10.17 15:34
@GabinkaCh píše:
Jenže dřív ty ženy byly snad z ocele, že to všechno zvládaly.
Byly ta k vychované, že musí mít všechno tip top.
Já si z dětství pamatuju, že jsme vždycky měli krásně naklizeno, máma kmitala do práce, pak kolem tří dětí, barák, zahrádka, domácnost.. zvládala toho neskutečně moc, ale na druhou stranu spala tak pět hodin denně, trpěla každodenními migrénami a byla uštvaná. Dnešní ženy prostě takhle žít odmítají 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 15:39
@ruj píše:
Holky, holky, já tomu nerozumím. Babička měla osm dětí, k tomu pronajaté pole a motyku, manžel jezdil domů z Vídně jednou za týden, aby vydělal na hypotéku a na střední školu toho nejstaršího. Zažila dvě světový války a umřela skoro v devadesáti. Nikdo si nepamatuje, že by si někdy stěžovala. Já vím, že to máte těžký, že vám to třeba ani moc neulehčujeme, i kdybychom třeba i mohli. Ale…kdo vám namluvil, že to bude snadný? Kdo ženu nutí mít děti rychle za sebou? Kdo jí určuje kdy a s kým má dítě zplodit? Kdybych mohl být se svým pětiletým synem přes celé prázdniny, bylo by to úžasné. Bohužel mám k dispozici jen dovolenou. Nikdy se nenudíme a klidně bychom přibrali ještě jednoho, byla by větší zábava. Že dělají hluk? že jsem chronicky nevyspalý? že musím být neustále ve střehu? že nemám na nic jinýho čas? Že nemohu většinu z toho, co mí vrstevníci mohou? ALE TO PŘECI K TOMU PATŘÍ! To je přeci normální. Však odměna je nevyčíslitelná. Největší problém z toho všeho mi dělá jen loučení, protože máma a táta nebydlí spolu a o dítě se dělí.
no jo ale podívej se na filmy/dokumenty ze 70 80 let jak ty ženy vypadaly, jak byly strhané a ve 40 v podstatě staré..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 16:18
@jdukolem píše:
no jo ale podívej se na filmy/dokumenty ze 70 80 let jak ty ženy vypadaly, jak byly strhané a ve 40 v podstatě staré..
To máš naprostou pravdu. Dneska ženský i ve 40 vypadají pořád k světu(neříkám tedy že úplně všechny).Dřív, skoro všechny vypadaly o hodně starší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.10.17 21:57
@ruj píše:
Holky, holky, já tomu nerozumím. Babička měla osm dětí, k tomu pronajaté pole a motyku, manžel jezdil domů z Vídně jednou za týden, aby vydělal na hypotéku a na střední školu toho nejstaršího. Zažila dvě světový války a umřela skoro v devadesáti. Nikdo si nepamatuje, že by si někdy stěžovala.
Ono si nemaluj, že se těm dětem nějak věnovaly. Na to ani nebyl čas.
Babička mi vyprávěla, jak byly prostě s ostatnímu dětmi v tlupě, sourozenci hlídali svoje mladší bráchy a ségry.
Nikdo nikoho nerozvíjel, nezkoumal jeho potřeba atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.17 02:18
@Jana206 Nemyslím, že by rozhodující příčinou problému byl dřívější rozdíl mezi vesnicí a městem, ani technologickým vývojem. Každá „doba“ má své problémy, např. zdravotní péče a hygienické podmínky. Je to částečnou změnou úlohy žen a mužů. Je nepředstavitelné, že by má babička v pětadvaceti řídila autobus a nebo že by si děda, jako rodič vzal svého pětiletého syna na týden a jel s ním sám na prázdniny. Změnil se žebříček hodnot a životních priorit, protože to technologický rozvoj umožnil, nebo možná obráceně. Je zajímavé, že ale tuto změnu realizovali právě ty „děti“ z nichž mnohé chodily do školy bosy a jejichž matky byly rády, že dokončily základku. Jenže háček je v tom, že se změnilo to, co požadujeme. U žen viditelné více. Ale dostatečně se nezměnily ostatní podmínky. A některé se nezmění zřejmě nikdy (chlapi kojit asi nebudou). Tak předjímám, že problémů v tomto směru bude přibývat. Když jsme se rozhodli během dvou století pozměnit něco, co příroda tvořila tisíciletí, nelze se divit, že to snadné není. Když chce žena vzdělání, seberealizaci, práci, tak prostě vedle sebe nemůže mít muže(myšleno obecně), který chce v podstatě totéž, co jeho prarodič.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.17 03:49
@Bábrdl píše:
Ono si nemaluj, že se těm dětem nějak věnovaly. Na to ani nebyl čas.
Babička mi vyprávěla, jak byly prostě s ostatnímu dětmi v tlupě, sourozenci hlídali svoje mladší bráchy a ségry.Nikdo nikoho nerozvíjel, nezkoumal jeho potřeba atd.
Jasně, souhlasím, ale chtěl jsem jen říci, že i tehdejší ženy měly složitou situaci, možná složitější, ale chápaly to jako něco normálního. Vstupem do manželství a dětmi jejich „svoboda“ v podstatě končila.(Proti tomu mužské rozloučení se svobodou je zcela jiný level.)Stávaly se servisní složkou domácnosti pro manžela a děti. O nějakém rozvoji ani nepřemýšlely. (I když asi přeci jen ne všechny.) Takto to bylo celá dlouhá staletí a pak se to náhle rychle proměnilo, a je to dobře. Jenže všechno okolo to jaksi nestihlo vzít dostatečně na vědomí. Život v „tlupě“ měl i svá pozitiva. Holka v jedenácti uměla mimo jiné přebalit mimino, v současnosti má sice v osmnácti maturitu, ale přebalovat se učí až v porodnici. (Zjednodušeně řečeno.)
Nemá smysl oddělovat jednotlivé jevy od kontextu. V problému s dětmi o prázdninách nám to asi nepomůže. Vidím dvě cesty: jedna od nás - změna chápání výchovy a péče o děti v rodině, druhá od společnosti - (komunity, obcí, státu) vyšší priorita ve spolupráci při tak důležité složce života, jakým péče o děti a především rodina je. Stát to dosud chápe jen jakousi „pomoc“, ale to je nedostatečné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.17 06:15
@ruj Tak v dnesni dobe odkladu snad ani neni mozne dosahnout v 18 maturity. To v dobe, kdy nebyla devitka povinna a uderem sestych narozenin bylo normalni jit do skoly. A ve vetsich rodinach holka v jedenacti mimino prebalit umi, I mnohem driv. A to I presto, ze ma vlastni zajmy. Jen to malokdo prizna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.17 07:50
@Jana206 Myslím, že v mém textu šlo o jiné sdělení. Zda-li v 18 či v 19, tak to opravdu na smyslu nic nemění. Totéž i v druhém příkladu. Mrzí mě, že jsem to podstatné, neřekl srozumitelněji. Hodně obecně: „Že se role a potřeby žen rozvinuly rychleji, než na to společnost dokáže zareagovat a že z toho plynou lecjaké problémy.“ A protože jsem částečně přijal po staletí tradičně ženskou roli i já, stejné problémy se dotýkají i mne. Proto přidávám svůj hlas k nespokojeným a snažím se skutečné příčiny pojmenovat (samozřejmě subjektivně), což považuji za důležitý krok ke zlepšení aktuálního stavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
