Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Snorlaxik píše: Více
ano, chápu, že ty v tom nevidíš problém. A tím bych to uzavřela.
@Snorlaxik píše: Více
Nevidis, nevyznas se. Tohle nestaci, vubec. Navic deti kamaradky taky skypuji s prarodici casto, rozumi cesky, ale mluvi pouze francouzsky. A matka mluvi jen cesky. A stejne to tak dopadlo
umi aspon jazyk pasivne, coz ale ty zdalky nepoznas… pro tebe cesky neumi a matka zklamala
@miasek píše: Více
zakladatelko,
možná půjdu proti proudu - nečtu tolik reakcí - ALE tak do 12 nenapadlo děti cokoliv kvůli programu-dovči-táboru namítat.. asi právě od 13 absolutní změna, začly si samy prosazovat své názory a své námitky proti konkrétní aktivitě,
a já jejich názory (ačkoliv se zatnutými zuby) i s manželem toleruji-bereme to, prostě nebudu tahat otráveného puboše s protáhlou držkou někam, kam nechce a zkazí to ve finále i nám!
Prostě doba dětství skončila, vše je jinak a rodiče by s tím měli umět pracovat. Jedna dokonce se mnou letos nejede k moři - že je tam jen vedro a nuda
tak bude u tatínka.. na zpruzelého puboše se fakt dívat nebudu a vemu ji tam, kam chce..
Někdo to třeba bere jako rozmazlování-uhýbání, částečně to tak zřejmě i je, ale je to pro mne z více důvodů lepší cesta, jak direktivně nařizovat a pak koukat, jak je děcko naštvané a otrávené…
děláme to tak už i s víkendama a dalšíma aktivitama, prostě se na všem domlouváme… věřím, že to v dospělosti ocení…
já dostala dost facek a bití pro „nevděk“ na to, abych to v další generaci opakovala.
Záleží na každém, jak si pravidla nastaví, ale pak si nese taky odpovědnost..
a děti, o kterých je rozhodováno bez jejich vůle, to jednou vrátí…
@blumen píše: Více
rodinné vztahy…pokud by hypoteticky nějaký prarodič nutil pubertální vnoučata domlouvat se pouze jeho jazykem, který jim nejde, nebo jím nechtějí mluvit a sám by se odmítl učit jazyk dítka, jak myslíš, že by to asi dopadlo? ![]()
@markytka3 píše: Více
Svůj názor la, toho se bát nemusíš
a prázdniny má naplánovaný podle toho, jak on chce.
@Lucy75 píše: Více
Napsala jsi to tak, jak to fakt je
A tak je to i v pořádku.
@Snorlaxik píše: Více
no tak je divny, protoze zadny normalni pubertalni kluk nechce cele prazdniny travit za babiccinou ci maminou sukni… a jak po nekolikate tvrdim, ze bude kapku „postizeny“, a ty se za to stydis, proto jsi nam to tu neprozradila…
@Lojzísek píše: Více
absolutně nesouhlasím.
Jak asi takový vynucený nechtěný styk dopadne? no, na té návštěvě bych být nechtěa! a víš, proč to tak je?? protože pro ty vnoučata jsou BOHUŽEL jejich prarodiče cizí lidi.. nevídají se, nesdílí, nemají společné zážitky - o každý vztah se musí pečovat…
znám spoustu rodin, kde je babička skoro na úrovni maminky a bere si vnoučata i na dovču, víkendy, sdílí aktivity… a pak taky takové, co se vidí 2× ročně a děcka jsou rádi, když povinná tříhodinovka skončí
NENÍ TO CHYBA TĚCH DĚTÍ, ŽE SE JIM TAM NECHCE.
@markytka3 píše: Více
Vždyť se mnou nebude cca měsíc
a postižený fakt není. Je to úplně normální kluk.
@Keyllah píše: Více
Tak to uz je spise takovy ten zaver mi prijde, v puberte. Co se nenaucili do te doby, vcetne toho, ze nenavazali dobry vztah s prarodici, uz tak jednodusse nedozenou.
@ibis píše: Více
možná proto, když má člověk jisté zážitky a poučí se z nich, tak prostě nechce určité chyby opakovat… Puberta je prostě strašně těžké období jak pro ty děti (diví se, co se s nimi děje, zmítají jimi hormony), tak pro rodiče, kterým se doma vyrojí jakési cizí drzé bytosti, které se vylíhly z roztomilých školkových andělů…
Je strašně těžké naučit se tolerovat jejich názory (ovšem slušně, furt říkám, slušně!), umět jim vysvětlit, jak to vidíme my, rodiče..
naštěstí otec mých dětí to vidí stejně jako já a máme defacto společnou péči, holky mohou být, kde chtějí…
Možná se to někomu může zdát příliš „free“ (povinnosti ale samozřejmě mají a učí se obě velmi dobře), ale z více důvodů jsem přesvědčena o tom, že je to takhle pro zdravý psychický vývoj dospívajícího člověka lepší, než mu direktivně stanovovat, jak bude trávit každý den prázdnin…
@Lucy75 píše: Více
V pořádku, od toho je diskuze.
Ono se o vztahy musí pečovat. A když jsou lidi daleko, jde to hůř, ale jde. Tohle je zpočátku velký úkol rodičů, tj. nepřijít o vazby s druhou stranou rodiny, naučit jazyk. Dnešní doba umožňuje překlenout vzdálenosti vcelku snadno, aniž by se lidi fyzicky viděli (videohovory, sociální sítě atd. atd.). Pak to není žádné nucení, ale normální součást života, prázdnin, že se za lidmi, které máme rádi (a oni nás), podíváme, že to jsou naši nejbližší. Každý dle svého gusta. Pro mne by udržení a rozvíjení vazeb s rodinou bylo hodně důležité, byla by to v podstatě taková podmínka / závazek, než bych se odstěhovala.
13leté dítě je prostě dítě. 14 dní je 1/4 prázdnin (možná i méně)? O zbytku může spolurozhodovat, zrovna jako o programu v ČR. Nevidím v tom žádnou újmu.
Učím na ZŠ, takových dětí máme plno, drtivá většina se do rodné země otce / matky těší, těší se na příbuzné, nadšeně vyprávějí. Navíc máme taky příbuzné v zahraničí. Všechny děti (4) jsou už dospělé, na část prázdnin sem normálně jezdily. S rostoucím věkem si tu šly „po svém“ a užily si to.
„než mu direktivně stanovovat, jak bude trávit každý den prázdnin…“
Tak to překrucuješ a přeháníš. O tom tu nikdo nic nepsal. U příbuzných je to jenom část prázdnin. A mnoho z nás tu psalo, že by naopak bylo velice přínosné a fajn, kdyby děti do programu pobytu v ČR zasáhly a spoluplánovaly ho.
Příspěvek upraven 25.06.24 v 13:07
@Lucy75 tak muj pubertak jezdi už léta jednou za rok se strýcem a tetou do přírody, jinak se nějak nevidaji ani nekontaktuji, ale na to se zatím vždycky těší. Oni tam ti lidé umi vytvořit takovou atmosféru, že je to super zážitek, kluk jim taky nějak vypomuze a vzajemne spolu super funguji. Když byl syn menší, byla jsem tam několikrát též s nim, tak vím. Jsou starší a vlastní děti již mají odrostle a pryc. Nemusí nutně nízká četnost kontaktu vždycky zkazit vztahy
někdy to muže byt dokonce i naopak ![]()
@blumen píše: Více
souhlas…puberta dá zabrat i tomu fungujícímu vztahu, pokud už tam byl nějaký problém předtím, většinou to už jen vygraduje…