Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Menton 9 let neni skolkove dite a jde o vztah k prarodicum jako takovy. Ono u me pres to vlak nejede a vim, ze budou jezdit i nadale. Je to pro me dulezite a ze bych je nechala v Nemecku a jela do CR sama k dedovi, opravdu nehrozi. Je to o prioritach.
@blumen píše: Více
A funguje to takhle naštěstí i u jiných Čechů žijících v zahraničí ![]()
@ibis píše: Více
A proc by ho meli mit nerizeny a sedet doma na zadku? V tomto veku jsme ho taky meli rizeny, u nas doma. Navic to, ze budou dva tydny v CR neni vylozene rizeny program, tam se to da upravit spolecne.
Myslím, že třeba v Praze by se něco určitě našlo, min. jako zpestření po cestě za příbuznými, třeba muzeum iluzí apod.,v Nuslích pod Vyšehradem byla pravěká restaurace, ale jestli je tam ještě netuším… Koukni na Kudy z nudy cz - tam bývají tipy na různé akce i na hradech, zámkách, takové ty šermířské historické souboje atd., jestli by je to bavilo. Nebo už jsou u nás i via ferraty, pokud něco akčnějšího… Na něco bych je prostě zkusila nalákat, co u vás není, a pokud ani lákadla nezaberou, jeď sama a oni třeba aspoň zjistí, že doma je nuda a příště pojedou rádi;)
Příspěvek upraven 25.06.24 v 06:40
@blumen 4,5 a 9 versus 13 a 14 je opravdu rozdíl.
Sama uvidíš jak se to děti v pubertě začnou měnit, je to přirozené, že se tvé a jejich představy začnou lišit…
Já bych nechala rozhodnutí na nich, pokud je prarodiče chtějí mermomocí vidět, mají možnost přijet za nimi.
@blumen já nevím, ale ve 14 ti jsem končila základku a prázdniny trávila na prvním brigádě… rozhodně jsem nestála o organizovaný program ze strany rodičů ![]()
@Menton píše: Více
Ne vždycky mají prarodiče možnost přijet. Naštěstí znám dost puberťáků, kteří se dovolenou v ČR těší. Takže to jde, když se chce.
@Menton píše: Více
Mám dítě 13.5 a teď je na týden u babičky, pak u druhé babičky a s tetou, následuje dovolená se mnou a zase dva týdny s babickami… A víš co? Těší se na to. A žít v zahraničí, tak s ho neptám, jestli se mu chce nebo ne, minimálně 1× ročně by na těch 14 dnů do ČR v tomhle věku jel. My kvůli covidu rodinu neviděli téměř 2 roky a hodně toho lituju.
A proč porad nějaké vyslapy? To mě nikdy nebavilo a jasne ze jsem taky byla rada, ze už tam konečně jsem a mám to za sebou, kdo by nebyl, a kor jak nahoře není žádný cil. V české republice máme myslím i dost mist a aktivit, které zaujmou i pubertaky, proč nevymyslite nějaký lepší program, aby se mohli tesit? Akorát to něco stoji, ale zase na dovci si člověk většinou chce něco dopřát… nas třináctiletý třeba jede s babičkou k moři a těší se na to už od ledna, jelikož babička vymyslela program velmi lakavy. Dále jede s dedou na prodlouženy vikend a taky se těší. Jako neměl by to byt problém… jedine co, tak ho nebaví jezdit k dalšímu dědovi, protože ten to bere jen tak, jakoze tam teda jsme a asi je i rad, jenže jede si porad po svým, jako by byl doma sam a mluvit s nim taky nějak extra nemluvi a ani se společnou řec nesnaží najít
chybí mi tudíž důležitá informace, jak se snaží ti prarodiče, aby byli vnuci u nich spokojeni. Zapojí se taky do plánování a někam je vytáhnou, něco jim nabídnou kromě chůze do kopce a z kopce? ![]()
@Snorlaxik píše: Více
Tak tvůj životní styl a mamanka nekomentuju… ![]()
@Lojzísek píše: Více
Prarodiče podle mě už nejsou základní rodina, jsou to příbuzní. A jo, pokud se děti rozhodnou žít daleko, budu se muset smířit s tím, že vnoučata dost možná nebudu vídat
.
Já si taky myslím, že by měli jet a nesedět doma. Ale argument, že musejí udržovat vztahy s prarodiči a musejí jet, protože tam mají rodinu, když se po nich zároveň chce, aby žili daleko od nich a vytvářeli si domov jinde, je takový zvláštní. Ty děti se do té situace neuvrhly samy a nemůžou za to, že nemají vřelý vztah k prarodičům.
Myslím, že zájem vlast a kořeny ještě přijde, až trochu více vyspějí.
@blumen píše: Více
Hele, já v tomto věku jsem taky ještě byla z babičky nadšená, ačkoli jsem ji viděla jen pár dní ročně. Ty děti mají prarodiče rády tak nějak automaticky. Ale právě kolem té puberty jsem si začínala uvědomovat, jak se vlastně vůbec neznáme a zpětně si uvědomovat, že o nás nikdy nijak zvláštní zájem nejevila. Byla hodná, to jo. Když mi bylo 12, tak jsem u ní jednu noc přespala, bylo to v pohodě, ale úplně jsem si uvědomila, jak jsme si cizí.
@Menton píše: Více
Neprijedou, na to jim neslouzi zdravi. A jak rikam, na nekterych vecech trvam a tohle je jedna z nich. Taky zalezi, jak jsi vyrustala, my byli s nasima na spolecne dovolene i v 16-ti, mladsi sestra i ted dokonce v 18-ti. Prijde nam to prirozene.
Nechat rozhodovat samotne, jakoze otec v praci a oni se dva dny vali sami doma idealne u pocitace, do tohoto bodu nedospeju nikdy, to vim.