Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máte zkušenost s Grada Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte?
Přidejte zkušenost s Grada Prvních 6 l...@Nataša To mi úplně připomíná neteř,,, ona se třeba v noci vzbudila a začala řvát, že nechla medvídka v autě a chce ho, hned!!! Švagr musel jít do auta pro toho pitomého medvěda,,, jinak by se asi nevyspali…
..a toho ještě bylo.. ![]()
@slunečnicee píše:
@Nataša To mi úplně připomíná neteř,,, ona se třeba v noci vzbudila a začala řvát, že nechla medvídka v autě a chce ho, hned!!! Švagr musel jít do auta pro toho pitomého medvěda,,, jinak by se asi nevyspali…![]()
..a toho ještě bylo..
Tak to je jeste dobre ze ona si rekla co chce. Pac ten nasmamlas zarve nenene a je vymalovalo. I starsi si z nej dela srandu, a rika -mamo, zvykni si, on steje nic jiného neumi nez neee:-D
Kdyz si zpetne vzpomínám nejspis to zaclo na novy rok, kdy nejedl a nepil cely den, od silvestra pulnoci do 1.1. Do 18hod, kdy vzal na milost sunar, po hodinovem premlouvani a boji.
@jonatanka píše:
U nás je taky blázinec. Syn bude mít brzy 2,5 roku, neposlouchá, venku to je s ním za trest, chce abych chodila kam chce on, schválně se loudá, nechce sedět v kočárku, občas si lehne na zem, schválně chodí do vody, do blata…prostě hrozné. Doma se nechce oblíkat, nechce na nočník…
Jako bys mi psala z duše. U nás je to s procházkama přesně to samé, nechce být v kočárku, když ho vyndám, tak chodí kam chce on, nejde mu vysvětlit, že jdeme jinam než chce on, loudá se, nechce se držet za ruku a když není po jeho, tak si klekne na zem třeba do louže
S oblíkáním ani nočníkem teda problém nemáme. Ale někdy je to vážně hrůza, poslední dobou mě ani nebaví chodit na procházky, protože je to pokaždé stejná zkouška nervů a někdy je už vážně ztrácím ![]()
Jakmile přijde období vzdoru chce to jediné-vydržet a nenechat se zlomit.Kde,ale brát ty nervy, že?
My tohle už máme za sebou. Teď zas potřebuji nervy na začínající pubertu tak snad to přežiju.
Já mám teď všechno zaráz. Začínající pubertu u nejstaršího (katastrofa), období vzdoru u prostředního (ještě větší katastrofa) a roční batole co všude vleze. Ztrácím nervy každý den.
Tak to nevim co ti poradit, abys za chvili nemusela brát něco na sklidnění, ale co přežili to jiní přežijeme taky.
Já mám to období vzdoru vlastně poprvé. Nejstarší to nikdy neměl. Ten byl tak strašně hodný děcko. Zato teď ta puberta s ním taky začíná mlátit ![]()
To mi povídej, mám dvanáctiletá dvojčata holky a to jejich věčný dohadování a mami to neřeš mi taky někdy zvedne tlak, to potom ani počítání nezabere.
Nejlepší bude pořídit si klapky na uši.
Ono s puberťákem se to nějak přežije, ale to období vzdoru u malýho je šílený. Vzteká se i když na něho jen promluvím. Kolikrát se nedá ani odvést pozornost ani zabavit. To nemluvím třeba o oblíkání na procházku. Se řevem odcházíme (já nechcúúú…), pak venku je třeba chvilku klid a pak se se řevem vracíme (to zas nechce domů). To nemluvím o běžných úkonech doma jako je jídlo nebo nočník. Řev a vztekání je u nás přes den tak 4 hodiny v době kdy nespí. Furt si říkám kdy už to skončí… Jenže u malýho to skončí (třeba) a nastoupí malá. Už teď se to od něj hezky učí. Tak ještě 2 roky, jestli se do té doby nezblázním ![]()
Ahoj holky potřebuju radu prosim..moje dcerka 2,5roku prozia obdobi vzdoru..jenze nejhorsi je ze se mi pres den porad pocurava a i to horsi..kdyz na ni vidim ze se krouti a ze se ji chce uz curat rikam ji pojd honem jdeme na nocnik nebo zachod popr.trau ale ona ac se ji chce zakrici na me ze ne nepujde a kdyz jdu pro ji a ze ji dam proste vycurat zacne se ztekat a kricet na me ze neechce..nevim jak na ni uz..dostava za to i na zadek a vynadano zkouseli jsme to i po dobrem ale nic moc nefunguje..mam bohuzel maalo trpelivosti a nevim jak uz na ni..poradite mi nekdo prosím..
díky
Dcera se naučila na nočník přesně na své druhé narozeniny - trvalo to asi 3 dny, pár počůraných tepláků, ale fungovala odměna - perníček (vánoční), horší to bylo se stolicí, odmítala chodit na nočník, záchod… jen do plinečky, kolikrát i plakala, že chce plinečku, když jsem jí ji nechtěla dát. Skončilo to tím, že tři dny nešla na velkou (přitom jinak chodila i dvakrát denně), doktorka mi řekla, že to nemám zatím hrotit, že to přijde samo, že si takhle vybuduje psychickou zácpu. Tak jsem jí nechala plinku, než se vykakala, na čůrání si řekla a plinku si sama sundala, jednou se jí podařilo na nočník jít, dostala za to odměnu (sušenku be be…) a to začalo fungovat, od té doby chodí na nočník pravidelně i třikrát denně. TAkže u nás fungovala odměna sladkost - normálně totiž sladké vůbec nedostává.