Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Období vzdoru 2 roky - prosím pár rad
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Máte zkušenost s Grada Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte?
Přidejte zkušenost s Grada Prvních 6 l...
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.5.13 14:02
Tak u nás to taky začalo asi před měsícem (malý má teď 23 měsíců). Každopádně je to síla. Nejhorší je to venku nebo třeba v čekárně u doktorky. Prostě pokud je po jeho, tak je všechno v pořádku. Jakmile se jde nebo dělá něco jiného než chce on, tak se válí po zemi, hlavu mezi rukama a řve. Když ho vezmu, tak se z něj stane „hadrová panenka“ a táhnu ho s řevem za sebou jako pytel brambor. Lidi kolem koukají a já se cítím hrozně trapně, že tu situaci nedokážu zvládnout. Když jsme venku jen tady někde v okolí a nespěchám, tak ho nechám vyvztekat, prostě počkám, až si sám stoupne a jdeme dál. Problém je, když jsme např. někde na výletě nebo u doktorky v čekárně. Všechny děti způsobně sedí, jen ten můj pořád někde po něčem nebo po někom leze a nic nezabírá. Nic ho nezajímá, všechno jenom pár vteřin. Jediné jeho zájmy teď jsou rozhazovat věci, ničit, trhat, rýpat se v něčem. Prostě doma pořád bordýlek. Když mu řeknu, že to nesmí, tak to stejně udělá znova, i když to třeba osmkrát zopakuju, pak už třeba dostane na zadeček přes plínu, ale to si zas lehne a dělá uraženýho. Už vážně nevím jak na něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
stiric
11.5.13 15:41
Mi to mame taky tak hodne ublizuje i bez duvodne vecer se nam budi a to mu sou dva roky noo vubec se netesim na pubertu porad te mi prosim nekdo dokonce si pujcuje cizi hracky a kdyz si to chcou vzit spatky tak stipne nebo placne hned me nebo toho komu ta hracka je
- Citovat
- Upravit
28.9.13 23:12
@a11 píše:
TAk vidím, že to, co probíhá u nás doma, je asi normální. Jen jsem to přičítala jiným věcem. Asi před 3 týdny si dcera (23 měsíců) prokousla během pár dní dva dudlíky, které měla na spaní. Takže jsme jsou vyhozené v koši - smířila se s tím celkem rychle, jen se to projevilo u poledního spaní. Vždy jsem ji jen dala do postýlky, zazpívala písničku a ona si sama usnula, já šla pryč. Od doby „dudlíku“ konec, hodinu i víc skákala v postýlce, pak teprve vyčerpáním usnula. Naštěstí večerní spaní v pohodě. Za další týden se naučila vylízat z postýlky (nespala ve své postýlce, byly jsme na návštěvě). Nebudu čekat, kdy spadne, takže začala spát ve velké posteli - stejně čekáme miminko, takže by se to v dohledné době muselo vyřešit. Ale od té doby konec spaní a klidného usínání. Usíná hodinu, hodinu a půl s tím, že pořád běhá po pokoji, vylízá z postele - ať tam sedím nebo nesedím. Vždy byla spíš spáč, ale najednou jako by spát ani nepotřebovala. Budí se o hodinu i víc dřív, usíná o hodinu i víc později, v poledne spí polovinu času. Navíc je protivná, uřvaná, vzdorovitá (nikdy se nevztekala v obchodě apod.) - dnes (mokro, bláto) se válela na chodníku, už ji nemůžu tahat za ruku (visí na ruce a má skrčené nohy). Nechce se nechat přebalit (nechce na nočník, na záchod), nechce se nechat oblíknout ven… Asi to nepatří do tohoto tématu, ale v souvislosti s tím - řešila jste některá usínání v posteli (aby pořád neběhala, nevstávala)?
Všem přeji pevné nervy.
Přesně jste popsala naši čerstvě dvouletou Sofi, je to katastrofa. Teďka jsme byli na týden na dovolené, byly tam i jiné děti, ale to naše,,kralovalo,,. S tím spánkem je to obdobné, umí vylézat z postýlky, takže má vedle i velkou postel. Přes den přestala spát úplně, ale pokud si v pokoji v klidu hraje, což je taky jediná doba, kdy si hraje, tak ji nechám tak. Pokud pořád chodí, tak už se zlobím, bohužel jsem ještě nenašla páku na to, aby tam zůstala a spala. Zkouším ji říct, ať si vybere hračku a s tou jde spinkat, tak když má náladu, tak to zabere.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.13 23:14
Holky, přečetla jsem to celé jedním dechem. Jsem z malé 2roky naprosto hotová, a manžel taky, což je už co říct. Přijde mi, že doma se poslední dobou jen řve! Jestli přežiju ve zdraví tohle, tak pak už asi všechno. Teďka se začala večer budit a řve, nějaké tipy co s tím? Protože vstávám co hodinu 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.14 13:53
je to mazec
Náš mladej to má už bych řekla tak půl roku a je to čím dál horší, nic už nepomáhá, po dobrém po zlém, zabavit, přeorientovat, naslibovat cokoli, je mu dva a půl a už po večerech pláču protože se mu ničím nezavděčím, snažím se mu věnovat, hrát si s ním, chodíme na procházky, do kolektivů, na bazen a tak dále a nic ho nebaví, všechno ničí, se vším jen bouchá, všechno je problém, a to myslím opravdu všechno. už ať to skončí, snažím se to prokládat obětím a láskou ať ví že ho miluju i když tak strašně zlobí, ale je to teda mazec přítelé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.14 14:31
kousání, házení hračkami, bití ostatních dětí
ahojky, to je jako bych to psala o mém Danečkovi.
@mamaverka píše:
Je mu ted 19 měsíců. A to házení hračkami má už delší dobu. Dokud to házel za sebe nebo jen tak tak jsem to neřešila. Ale nastalo období které trvá už tak přes 3 měsíce.
Bouchá mě, ostatní děti. Když si ho vezmu do náruče, nebo mamka prostě kdokoliv tak je v pohodě a pak z ničeho nic nám vlepí facku. Prostě jen tak. Nebo nás kouše do ramene. Taky z ničeho nic.
Nebo mlátí ostatní děti. A to mu ani neberou hračku. Jde a plácne.
Po venku za ruku jde jen když se mu chce a tahá mě kam chce on. A jelikož má moji ruku blízko své puse tak když nechce jít kam já určím opět mě do ruky kousne. Přes kotníky prstou nebo kamkoliv. Bolí to jako čert.
Radit neoplácet je jednoduché, ale někdy neproveditelné.
Připadám si jak neschopná matka když někam jdeme a on neustále někoho bije, nebo pleští po puse dědovi, ségře.
Mám dojem že jsem si porodila agresivního blázna a že brzo skončíme na psychiatrii oba nebo minimálně já
Maminky, jak jste to řešili??
Našemu Danečkovi budou v květnu dva roky, je strašně šikovný, mluví, zpívá si a opakuje říkanky a krásně si hraje a pomáhá mi. Už před několika měsíci jsme řešili asi první fázi období vzdoru nebo nevím, pořád mě malej kousal, a bil hračkama nebo po mě něco házel, vždycky to bylo z ničeho nic aniž by to mělo příčinu, třeba když jsme si hráli, nebo se mazlili a o to víc mě to bolelo. Nevěděla jsem jak to řešit, tak to bylo napřed ty, ty, ty a dala po ruce, obratem to udělal zase, zkusila jsem mu dát na zadek přez plenu, nebo ho odvedla do pokoje a zavřela, malej už umí otevírat dveře dávno, takže hned otevřel a šel za mnou, zkoušela jsem i křičet, dělat že pláču, nebo mi pak poradila kamarádka ať ho kousnu taky. Náš miláček se otočil a šel za tátou a strkal mu ruku do pusy ať ho kousne táta taky, a pak šel i za mnou a dělal to samé. Naprosto jsme to nepochopili. Pak jsem se někde dočetla, že násilí plodí násilí a křik a stres to samé, že musíme vysvětlit ale netrestat, že v tomto období nad dítětem nezvítězíme a že v tomhle jeho období nevyhrajeme když budeme dokazovat že jsme silnější, že pochopení a naslouchání a vcítění nebo odvedení pozornosti na něco jiného pomůže. Zkusili jsme to a zabralo to! Přestatla jsem na něj křičet a jakkoli ho trestat a vždycky když se začal vztekat že chce něco nebo dělal nějakou blbost, tak jsem mu to vysvětlila a pak jsem ho navedla na něco jiného nebo mu ukázala něco zajímavého v okně a hned zapoměl a bylo to super dítě. Fungovalo to do minulého týdne a je to tady zase a já už zase tápu, protože už zase mě bije, pořád je všechno ne, pořád se vzteká kvůli všemu, já křičím a plácám ho po zadku, protože už nic co před tím nefunguje. Asi si to musíme my rodiče prostě přetrpět a hlavně se udržet se zdravým rozumem a nezbláznit se, než praštit prcka tak raději odejít z místnosti a tak dále. Snad to už brzo skončí, ale jak jsem se dočetla může být i húře, tak se tím budu utěšovat až si budu příště připadat zase bezradná a jako ta nejhorší matka na světě a bude se mi chtít brečet. A to jsme chtěli tři dětiale jinak je to zlatíčko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.14 16:23
Ahoj necetla jsem ten prvni prispevek jen tvuj. Oplacet se skutecne nema, prottoze dite to pochopi jako hru a hlavne si tim neuvedomi ze to delat nema. Prece kdyz napr. Kouse maminka ja muzu taky ne. Dle rady detske psycholozky pomaha mu teůy reakce zjemnovat. To znamena ze kdyz jde bouchnout, byt rychlejsi a chytit mu ruku, potrast ji a rict jeee ahoj, ja jsem mama, jak se jmenujes ty 
prislo mi to divny ale fungovalo to do mesice to nedelal. To same kousani, nenechat ho to dokoncit, popripade ucit hele, kdyz chces na sebe upozornit, tukej me prstikem do ramene atd. Co se kolektivu deti tyce tam jw to horsi. Nasemu je 2r a 3m, je hodne mezi detmi sveho veku a opravdu se tam rezou vsichni, strkaji se, poplacavaji se, atd, vzdy je nekdo boss a nekdo ten slabsi. Opet rada (podle meho skoro neproveditelna) od psycholozky zjemnovat a zasahovat jen v nutnych pripadech, ldy uz je to pres caru at uz je tvoje dite ten boss nebo ten ukrivdeny, aby se naucili vyclwnit si v kolektivu prostor 
Hazeni hracek je epizoda sama o sobe a ke to u nas boj dodnes, ackoliv furt opakukeme dokola nedelej to atd.. Ale uz je to daleko mirnejsi nez to byvalo. U nas hodne zabira ublizujes, tak jdeme domu. Doma zase posilame do pokoje v afektech a za trest premyslwt do pokojicku co udelal… Nechavame otevrene dvere aby mohl sam prijit az se uklidni. Sice v tomhle veku jeste nepremysli asi proc tam je, ale uvedomi si ze neco je spatne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.14 21:12
@nulu86 píše:
Ahoj necetla jsem ten prvni prispevek jen tvuj. Oplacet se skutecne nema, prottoze dite to pochopi jako hru a hlavne si tim neuvedomi ze to delat nema. Prece kdyz napr. Kouse maminka ja muzu taky ne. Dle rady detske psycholozky pomaha mu teůy reakce zjemnovat. To znamena ze kdyz jde bouchnout, byt rychlejsi a chytit mu ruku, potrast ji a rict jeee ahoj, ja jsem mama, jak se jmenujes ty
ahoj tak to zkusím s tím podáním ruky a říct já jsem máma a ty?? když vychytám to když chce bouchnout.
Ales tím kousáním. To je těžko. Protože když přilítne a chce mě kousnout do kolena tak to ještě jde vychytat. Do ramena moc ne. A když jsme venku například na prechodu a já ho držím za ruku aby mi nevlítnul pod auto a on tam nechce stát tak mě kousne do ruky jelikož moji ruku má blízkou pusy. A to ho nemůžu pustit bo by do té silnice utekl. TO radši at mi ukousne i prst.
On je všeobecně děsně divoký. Nezkrotný. Taková osobnost až mě z toho jímá strach, co z něj vyroste a jak si s ním poradím.
Pořád se modlím aby se mi ráno vzbudilo hodné dítě a je to furt prd platné… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.14 21:34
No to je muj syn taky hrozny torpedo. Vzdy si myslim jak iz nemuze byt hur a vzdy prekvapi jo s tim kousanim chapu. No nevim co na to poradit ja s nasim taky dost bojovala :/ uz to nastesti nedela ani presne nevim jak jsme toho docilili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.17 21:00
Vykasli se na alkohol a najdi si kazdy den cas pro sebe, aspon chvili. Opakuj si, ze je to jen faze a ze kazda matka ma obcas stavy, ze chce skocit z okna. Snaz se to tolik neprozivat, patri to k vyvoji ditete, nic vic nic min. Hlavne vydrzet a nezblaznit se. Obcas si to trosku ulehci, narazove i proti zasadam: dej mu sladkost, nech ho se koukat na pohadku, dovol mu neco i za cenu uklidu. Ja prozivam to samy, vim, o cem mluvis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.17 21:06
Syn má takové období už od malička Když je vzteklý a uřvaný, tak ignoruju a nereaguju. Když mě bije, dostane na zadek. Kousl mě jednou, a tak sem na něj zařvala, že si to víc krát nedovolil. Když má úplný histerák, odvedu ho do pokoje, kde dokud se neuklidní, musí zůstat. Sladké mu tedy nedávám vůbec. Pokud se nenají, dostane ještě jinou alternativu, třeba místo chleba rohlík, místo jogurtu přesnídávku,…nechce jíst, nejí. Nabídnu za pár hodin něco jiného. Když se vzteká, že něco chce, nereaguju a je prostě po mém. Třeba dneska se vztekal, že si nechce vzít bundu, no narvala jsem mu jí, ikdyž řval. Samozřejmě když je možné, aby se rozhodl sám, nechám ho si vybrat. Jsme venku, chce jít na druhou stranu a nikam nespechame, jdeme tam kam chce on. Když jdeme někam přímo a vymýšlí si, popadnu ho do ruky nebo jen za ruku a jdeme. Je to dost o nervy, zkouší mě jak může, ale já se nedám Ikdyz jsem z něj už po půl hodině co ráno vstal, na prášky, doslova. Mladší syn je od malička zlatíčko. Tak alespoň ten mě drží nad vodou Ten se nevztekal nikdy a to už dávno běhá, takže i on je velký kluk.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.9.17 21:09
Já bych ti i poradila, ale obávám se, že bych od zdejších lesan, diskutérek a nevychovatelek dostala kartáč, takže jen hodně trpělivosti 
anonym, nebo smazat
- Citovat
- Upravit
16.9.17 21:16
@Anonymní píše:
Ahojky.. buď zabiju sebe nebo synapravděpodobně začalo období vzdoru..
jsem na nervy.. furt řve, u všeho se vzteká, jedl by jen sladké.. přitom on byl takový jedlík.. noc nechce.. jak není po jeho tak je zle. Scéna, mlátí, kouše, je zlý na ostatní.. prostě obraz o 180 stupňů.. už fakt nemůžu! Vím že to je " jen" období.. ale tak to asi přežiju jen díky chlastu
Neustupovat, byt dusledna, zjistit, co na nej plati. U nas pomahalo a pomaha odnest do pokoje a nechat vyzurit. Na ulici trpim doted u nas je to teda dlouhodobe, kombinace povahy a obdobi vzdoru a ja vse sama ja si rikam zhluboka dyyyxchat.
A kdyz chce jist jen sladke, tak holt smula, bud Tve jidlo nebo nic. Oni hned rozpoznaji Tve slabosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.17 22:32
@Anonymní píše:
Syn má takové období už od malička
nezlob se na mě, ale on za to, že tě bije dostane na zadek?? Jak ho chceš odnaučit že tebe ani nikoho jiného nemá bít, když od tebe dostane na zadek?? Starsi taky párkrát dostala přes zadek, ale jako vždy to bylo strašně kontraproduktivní, musela jsem sama přijít co na ní platí a jak to řešit.
- u jídla jsem asi víc tvrdší, ale dostane jídlo, jí nejí její problém, vysvětlím za jak dlouho dostane další jídlo.
- představ si sama sebe, když tě neco trápí, a místo toho, aby tě druhý podpořil, poslal by tě samotnou do pokoje. Ten úplný hysterak může být i z toho, že to má v hlavě úplně pomotany, máma nechce abych ji bil a za to mi da na zadek, ona může ja ne?? Jdeme ven, jednou chci jít doleva a jdeme, paráda, udělám to samý druhý den a zrada, najednou nemůžu?? A třetí den zase můžu?? Tak doprcic kde je ta pravda??
Zkuz se nad tím zamyslet jaký v ty hlavě musí mít ten malý človíček, on si ještě nedokáže v ty hlavě srovnat, že dát na zadek je trest, že zrovna dneska nekam máma pospicha a včera nepospichala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.9.17 08:04
@medunka23 píše:
nezlob se na mě, ale on za to, že tě bije dostane na zadek?? Jak ho chceš odnaučit že tebe ani nikoho jiného nemá bít, když od tebe dostane na zadek?? Starsi taky párkrát dostala přes zadek, ale jako vždy to bylo strašně kontraproduktivní, musela jsem sama přijít co na ní platí a jak to řešit.
- u jídla jsem asi víc tvrdší, ale dostane jídlo, jí nejí její problém, vysvětlím za jak dlouho dostane další jídlo.
- představ si sama sebe, když tě neco trápí, a místo toho, aby tě druhý podpořil, poslal by tě samotnou do pokoje. Ten úplný hysterak může být i z toho, že to má v hlavě úplně pomotany, máma nechce abych ji bil a za to mi da na zadek, ona může ja ne?? Jdeme ven, jednou chci jít doleva a jdeme, paráda, udělám to samý druhý den a zrada, najednou nemůžu?? A třetí den zase můžu?? Tak doprcic kde je ta pravda??
Zkuz se nad tím zamyslet jaký v ty hlavě musí mít ten malý človíček, on si ještě nedokáže v ty hlavě srovnat, že dát na zadek je trest, že zrovna dneska nekam máma pospicha a včera nepospichala.
On mě bít, kousat, štípat zkoušel jen párkrát. Co za to dostal naplácáno, nedělá to. Stačí pohrozit. A ne, vážně se nenechám bít od tak malého dítěte. Zvláštní, že to pochopil dost rychle. Na to, že má podle vás v hlavě zmatek. Tohle prostě dělat nesmí. Venku se ho ptám, kam chce jít a většinou jdeme kam chce on, ale když potřebuju dojít někam kam potřebuju, tak ho nebudu presvědčovat, prostě jdeme kam řeknu. A on to chápe moc dobře. Většinou poslechne, protože ví, že co řeknu to platí. Ale když se hůř vyspí,… je tvrdohlaví. Stačí ale si trvat na svém. Co jsem se k němu chovala jak v bavlnce, tak mi skákal pp hlavě, neposlouchal, bil mě,… ale jen mě. K tatínkovi ani nikomu jinému si to nedovolil. A říkali to všichni, že se mnou zametá. 
Když jsem začala být přísnější a nejen mu vyhrožovala, ale i vše dotáhla do konce, je mnohem snazší s ním vyjít. Dokonce se nemusím bát ho vzít ven na motorce vedle silnice. Vím, že když potřebuju, aby zpomalil, zastavil…poslechne. Dřív jsem si mohla vyřvat plíce a jezdil jak blázen kde chtěl. On si může jezdit kde chce, když jsme v parku, ale když jsme u rušné silnice, poslouchat prostě musí. To je stejné jako s tím vybíráním, kam půjde. Mám děti hodně blízko věkově, takže nemám čas se se starším dohadovat. Mladší má stejný režim. Dětem se věnuji opravdu hodně, i na úkor sebe, ale když po nich náhodou něco chci, poslechnout musí.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
