Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ar-tep píše:
Holky, nevíte náhodou jak vyčistit flek od lesku na rty a podotýkám že hnědého z gauče?? Jsem umývala kočár, že už ho konečně uklidím a malej neváhal a lesk co jsem v něm měla rozpatlal po křesle![]()
A to máme světlej potah
![]()
No to jsou vždycky situace co,já už měla gauč od propisky ruzného jídla,ale lesk ještě ne a mám taky světlý,naštěstí jsem natrefila na gauč,který se dá uplně rozebrat na kusy,svlíknout a mužu ho pěkně vyprat,jinak by už byl jak prase.Mám dojem,že třeba takový ten přípravek na skvrny od am-way nebo ještě in activ je dobrý,ale to mám zkušenost z práce,že vše pustilo,hlavně olej ze stroju,ale následovalo praní,určitě by i po tom přípravku byly fleky zase jiné,pokud by se to nepralo,je mi líto,že nemužu poradit
Ahojík Holky. Teda myslela jsem, že jsem napsala včera poslední příspěvek a dnes jsem měla tolik dočítání. ![]()
Mamásku, máš to teda dost šílené. Ale holky mají pravdu. Nejlepší bude asi manžovi nepsat… On si to aspoň v klidu srovná v hlavě… Možná, když mu napíšeš, tak mu to zase trochu více rozhodíš. Ale rozhodně pochybuju, že vás chce opustit. Co se týče miminka atd… TAk na nářadíčko jsou chlapi taky dost náchylní… přestože neřekneš něco, co bys brala jako urážku nebo tak… tak chlapi si občas z toho udělají kovbojku a je to problém…
HOlky, to jsou mazlíci ti psíci.
Taky mám tu naši mazlici. Ta má skvrnu v oku, ael naštěstí jí to prý nic nedělá. Prostě pigment nebo něco. Jako jedinný výmaran, kterého znám nemá šedý, ale růžový čenich… Ale je to miláček. Sice někdy přemýšlím, jestli je to opravdu výmaran, ale za nic na světě bych ji nevyměnila. ![]()
Jéje, na ty mastné skvrny a podobně, to jsem na netu něco četla… Myslím, že savý papír a žehličku a nakonec se to nějak ještě dal na to pudr??? Aby to vysál???
No a jdu koukat na telku… DNes nic nedělám.
Jen uvařím a možná nějaký koláč… ![]()
Holky díky
Ale nevím, nějak nic nepomíhá a přípravek teda doma žádný nemám
ještě zkusím tu žehličku, ale když už jsem to drhla, myslíš, že to půjde i tak??
Ar-tep píše:
Holky díkyAle nevím, nějak nic nepomíhá a přípravek teda doma žádný nemám
ještě zkusím tu žehličku, ale když už jsem to drhla, myslíš, že to půjde i tak??
Za zkoušku už nic nedáš.
Já myslím, že to půjde. Ta žehlička by to měla zahřát a tím by to mělo zřídnout a hezky pustit. ![]()
J8 mám teda potah taky, který se dá oprat. Ale třeba mám doma ariel na skrvny. Prala jsem v tom úplně všechno oblečení, a nikdy nic. A pak jsem prala šustky, které jsem nečekala, že by mohly pustit nebo něco a udělalo mi to na nich normálně fleky.
Takže možná na gauč bych se bála tyhle přípravky dát. ![]()
Jani pozdě
Já jsem na to zkusila právě dát Vanish a místo hnědého fleku je tam teď flek bílý
No uvidíme až to uschne, jestli jsem si pomohla, ale myslím, že asi moc ne ![]()
Ar-tep píše:
Jani pozděJá jsem na to zkusila právě dát Vanish a místo hnědého fleku je tam teď flek bílý
No uvidíme až to uschne, jestli jsem si pomohla, ale myslím, že asi moc ne
Janie Bast píše:
Ahojík Holky. Teda myslela jsem, že jsem napsala včera poslední příspěvek a dnes jsem měla tolik dočítání.
Mamásku, máš to teda dost šílené. Ale holky mají pravdu. Nejlepší bude asi manžovi nepsat… On si to aspoň v klidu srovná v hlavě… Možná, když mu napíšeš, tak mu to zase trochu více rozhodíš. Ale rozhodně pochybuju, že vás chce opustit. Co se týče miminka atd… TAk na nářadíčko jsou chlapi taky dost náchylní… přestože neřekneš něco, co bys brala jako urážku nebo tak… tak chlapi si občas z toho udělají kovbojku a je to problém…
HOlky, to jsou mazlíci ti psíci.Taky mám tu naši mazlici. Ta má skvrnu v oku, ael naštěstí jí to prý nic nedělá. Prostě pigment nebo něco. Jako jedinný výmaran, kterého znám nemá šedý, ale růžový čenich… Ale je to miláček. Sice někdy přemýšlím, jestli je to opravdu výmaran, ale za nic na světě bych ji nevyměnila.
Jéje, na ty mastné skvrny a podobně, to jsem na netu něco četla… Myslím, že savý papír a žehličku a nakonec se to nějak ještě dal na to pudr??? Aby to vysál???
No a jdu koukat na telku… DNes nic nedělám.Jen uvařím a možná nějaký koláč…
To jsou moc hezcí pejsi,co máš,hlavně ta barva.Naše Delisa má taký ružový čumák,ale u labradoru to není nic zvláštního a ted asi už věkem má na něm hnědé skvrny,taky bych ji nevyměnila za nic.Já jsem s těma pejskama měla vubec smulu,prvního dostala mamča k narozeninám,to bylo ještě na základce a byl to trpasličí knírač a hned po zotavení po kupírování uší mi ho před očima přejelo auto,božatko malá.Pak jsem začala venčit jedné paní pudlici a to dopadlo,tak,že jsem dostala klíče od bytu a celé prázdniny byla u nás i na dovolenou jsme ji brali a po štěnatkách,které jsem taky obstarávala ,já paní to měla na háku a šok pro mě byl,když mi řekla,že ji dává pryč a jestli prý chci,tak at si vemu jedno štěně,tak jsem ji rovnou řekla,že chci Enynku,je na mě zvyklá a byla bych asi blbá,kdybych ji nechala někomu jinému.Chuděrka pak ve 12 letech začala mít problémy s nožičkama,vubec nemohla pokrčit přední a jak ochrnula na zadní,tak jsme ji museli nechat utratit,nožatk moje.Další pejsek byl bišonek křížený nevím s čím,ale fakt,krásná holčička Adélka se jmenovala a k té jsem přišla,tak,že jsem ji jako štěnátko hlídala od bývalého mamince,která mě ještě neviděla,a už mi svěřila psa no a po víkendu,když jsem ji vrátila,mi sama volala,že Adélka má natahaný pelech a hračky,hlavně tu ode mě u dveří a knučí a nechce jíst,tak jsem si ji musela vzít,ale taky to nedopadlo,jednou v zimě,jsem s ní šla ven a ona se lekla,jedné paní a utíkala domu,no vletěla přímo do auta,na místě mrtvá,sice mě jeden hodný pán hodil na veterinu,co to viděl,ale už bylo pozdě,no a pak si muj bývalý vymysle labradora,tak jsem si ho pořídili a ted ji mám dodnes,ještě,že jsem se ho zbavila ![]()
Ar-tep píše:
Jani pozděJá jsem na to zkusila právě dát Vanish a místo hnědého fleku je tam teď flek bílý
No uvidíme až to uschne, jestli jsem si pomohla, ale myslím, že asi moc ne
No ten vanish nevím nevím,to spíš vyžere,držím palce,at to dopadne dobře
ty jo luciferko, ty sis teda s pejskama taky zažila
Já teda naštěstí ne tolik, ale taky jsme měli doma Bobinu, byl to ratlík kříženec jezevčíka s něčím věčím a museli jsme ji dát pryč, protože byla strašně agresivní a to nevíme proč, ale vyjížděla po dětech a to u nás v panélaku fakt nešlo a tak jela na Slovensko
pak mi bylo smutno po pejskovi a tak jsem si pořídila malého králičího jezevčíka. Byla užasná, jako štěňátko a je do teď, ale taky si prošla svým chuděra
Když byla štěně, tak na ni mamča šlápla, v roce měla první štěňátka a pak ještě jednou, ale to nedopadlo, měla dvě a obě se narodili mrtvé
Tak se bobek pěkně natrápila. No a potom ochrnula na zadní nožky, už nevím jak dlouho je tahala za sebou, ale stálo to neskutečných peněz a mi mysleli, že už se to nespraví, ale naštěstí pak z ničeho nic začala pěkně chodit. No a teď už má 14 let, je stará a má nádor na mléčných žlázách a už je velkej jak tenisák. Není to pěkný pohled, ale operaci už by b
ohužel nezvládla kvůli srdíčku, že prej už je slabé a tak jen čekáme, co bude dál
Jinak ji ten nádor k ničemu nevadí, netrápí se nic, jen je to prostě škarwdý pohled ![]()
NO to jsou radosti s těmi pejsky… ![]()
Ale ty jejich radostné pohledy. Přestože pejska něco trápí, tak jsou šťastní za to, že jste s nimi a milují vás.
My měli taky pár pejsků. První, kterého si pamatuji byl taky jezevším. To jsou potvůrky v tom,ž e jsou trvdohlaví a řekla bych, že snad všichni jsou alergičtí na děti. Oni mají rádi svůj klid. Ten nám jednou utekl a už jsme ho nikdy neviděli. Ale už měl nějakých 10 let, tak nevíme, co se stalo. Pak to začlo. Mamča dostala týraného čivaváka. Teď jde vidět, jak je spokojený, co je u našich. ANi se nebojí, jak se dříve všeho lekal. Pak Natálka. Kříženeček jezevšíka s kokršpanělem. Ta je tvrdohlavá. Taky jsme ji dostali jako týranou.
Noa můj Mazlík výmaranka… Je to krásný pes. Od začátku jsem chtěla tu úplně stříbrnou barvu, ale těch je už moc málo a hlavně, jsou s papíry. Já bohužel neměla tolik peněz, abych si pořídila pejska s papíry a ani jsem na tom nijak nelpěla. Tak sice není úplně šedá, ale taková spíš srnčí šeď nebo jak se tomu říká. Každopádně jsou to chytří psíci, kteří se dobře učí a milují svou rodinu.
Je ale až tak chytrá, že zkouší, jestli opravdu musí poslechnout a někdy je to trochu těžké. Nicméně nepotřebuji, aby na povel donesla klacík. chodíme spolu ven a tam potřebuji, když někdo jde, aby doběhla ke mě a tam jsem si ji podržela, protože lidi se jí bojí. Ono velikost dělá svoje. Ale neublížila by. Je ale zajímavé, že třeba na domečku máme plotek. Tak 120 cm. Výmar přeskočí 180 cm úplně vpohodě. Ale nikdy nám neutekla. Jen jednou, když jsem sekala trávník, tak jak se bojí sekačky, přeskočila plotek a lehla před dům. Sice plánujeme klasickou 180 cm vysokou bránu, pro jistotu, ale prostě je fajn, když vím, že se na ni mohu spolehnout, že mi neuteče. ![]()
Ahoj všem fajn holkám tady…dlouho jsem tu nebyla a nejspíš ani nebudu,mám teď omezený přístup na net,ani vás nestíhám pořádně dočítat. Já jsem dneska 4 DPO,
sice bylo v den OVU,ale jen jednou,takže moc šancí tomu nedávám,navíc nám to teď doma zrovna moc neklape, tak se vlastně už ani moc nepočítám mezi snažilky,bohužel…Jste tady vážně skvělá parta a všechny moc prima,prožívám to všechno s váma a kdykoliv budu mít jen chvilku,zase se zaskočím podívat,které z vás už se podařilo najít ty vytoužené //.
Jé, ahojky Livi. No ale v den ovu. TO je to hlavní. A je jedno, že to bylo jen ten jeden den. ![]()
Budu držet palečky, aby ti to vyšlo. ![]()
A taky, aby se doma vše urovnalo. Určo nás informuj, jak budeš pokračovat ve snažení/ nesnažení. ![]()
No ta naše holčička,teda poslouchá,dokonce ji sestra naučila prosit a to je tak srandovní takový hafan a panáčkuje jak pinč,hlavně jak jsem byla těhotná jsem si ji užila,byly jsme pořád spolu a ta se ode mě nehla.Musím říct,že jsem byla trošku nesvá,když jsem si přinesla Robinka z porodnice,pořád kolem postýlky očuchávala,tak jsem měla strach i když je to hodný pes,ale člověk nikdy neví,no ale bylo to zbytečné,ta ležela celé dny u něho a když se probudil,tak pro mě přiběhla,no druhá mamina.
AR-TEP znala jsem lidi co měli jezevčíka a ta taky ochrnula na nožky a pořídili si štěnátko a ona s ním uplně ožila dokonce začala chodit,no jsou to někdy převraty.U té naší pudličky už se nedalo nic dělat a i když byla jinak čiperná ,tak nebyla jiná možnost dodneška vvidím ty její očička jako by to tušila.Mám ty dvě holčičky pochované na chatě,u té první jsme chatu ještě neměli.Tatka ještě jak žil tak si ze mě dělal srandu až už to nebylo tak čerstvé,že mi vymezuje určitý prostor a dál už s hrobečkama nepujdu.Naštěstí i tak je tam pozemek 2000m čtver chi.Je to ale strašné,že je musíme přežívat a trpit se.Nejlepší je hned si pořídit dalšího,ale uplně se děsím doby až Delinka nebude,protože jsme se rozhodli,že pejska nechceme až budeme starší a bude víc času.No radši nemyslet.
LIVI taky přeji at se to co nejrychleji urovná a mužete se rdaovat z dalšího snažení.
No ta naše holčička,teda poslouchá,dokonce ji sestra naučila prosit a to je tak srandovní takový hafan a panáčkuje jak pinč,hlavně jak jsem byla těhotná jsem si ji užila,byly jsme pořád spolu a ta se ode mě nehla.Musím říct,že jsem byla trošku nesvá,když jsem si přinesla Robinka z porodnice,pořád kolem postýlky očuchávala,tak jsem měla strach i když je to hodný pes,ale člověk nikdy neví,no ale bylo to zbytečné,ta ležela celé dny u něho a když se probudil,tak pro mě přiběhla,no druhá mamina.
AR-TEP znala jsem lidi co měli jezevčíka a ta taky ochrnula na nožky a pořídili si štěnátko a ona s ním uplně ožila dokonce začala chodit,no jsou to někdy převraty.U té naší pudličky už se nedalo nic dělat a i když byla jinak čiperná ,tak nebyla jiná možnost dodneška vvidím ty její očička jako by to tušila.Mám ty dvě holčičky pochované na chatě,u té první jsme chatu ještě neměli.Tatka ještě jak žil tak si ze mě dělal srandu až už to nebylo tak čerstvé,že mi vymezuje určitý prostor a dál už s hrobečkama nepujdu.Naštěstí i tak je tam pozemek 2000m čtver chi.Je to ale strašné,že je musíme přežívat a trpit se.Nejlepší je hned si pořídit dalšího,ale uplně se děsím doby až Delinka nebude,protože jsme se rozhodli,že pejska nechceme až budeme starší a bude víc času.No radši nemyslet.
LIVI taky přeji at se to co nejrychleji urovná a mužete se rdaovat z dalšího snažení.