Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mar__tanka1983 píše:
@SiriusGG já bych neřekla, že chybí upřímnost, ale že chybí komunikace jako taková…
lidi spolu prostě málo mluví, pak si domýšlí blbiny, upřímnost je až na dalším místě…mě v těhle případech, a už jsem to do několika diskusí i napsala, napadá tenhle vtip ŽENA :
MUŽ:
Leží tady vedle mě a vůbec mne neobejme, dívá se jen do stropu, kdoví, nad čím přemýšlí…
Jsme spolu už deset let. Příliš dlouho na to, abych pro něj byla ještě přitažlivá…
Asi uvažuje o tom, že bude nejvyšší čas mě vyměnit… za mladší… přece jen, za těch deset let jsem dost přibrala…
Teď se zamračil, to není dobré! A stále jen zírá do stropu.
Myšlenkami je zřejmě někde úplně jinde… ztrácím ho… už se mnou určitě nechce mít nic společného…
To je konec… co si teď sama počnu?
Moucha na stropě.
Jak to, ku*va, dělá, že nespadne?!
Hodně podobný je aj tehnle vtip..:
JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl
naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a
přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít
někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný.
Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: „Nic“. Ptala jsem se ho, jestli je
naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si
nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale
nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: „Také Tě miluji“.
Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce
nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout.
Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak
jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko
ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně
promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to
půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný
smysl.
JEHO deníček:
Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.
________________________________________________________________________________
a je to fakt že tá ženská logika je leckdy na zamyšlení ![]()
@Gladys píše:
Tys to někdy zažil? Fakt? Nedokážu ani popsat pocit, jak strašně moc bolí zklamaná důvěra, jak pak člověk chodí a pořád na to myslí, představuje si, kde, kdy, dává si zpětně dohromady malé i velké útržky. Vzbudíš se ráno a máš cca 10 vteřin klid, než si na to vzpomeneš. Nulová důvěra. Nevěříš mu, ani když si jde dát na balkon cigáro. Nevěříš mu, že jde do práce, nevěříš mu, že tu sms psal vážně svojí matce… A někdo to zkrátka nějak ustojí a někdo ne. Jak můžeš z pozice člověka, co očividně nemá žádné velké problémy říkat jiným, jak to mají řešit? Očividně jsi pozřel to 3alamounovo h,,, že teď máš potřebu rozhodovat o tom, co je a není důvod k rozchodu. Jdi se bodnout
Už opakuji po třiapadesáté, pro ty co nechtějí chápat, nebo nechtějí číst: „Nevěru nepovažuji za prkotinu!!!“ Tahle diskuze má být o jiných problémech.
Přestaň to už taky konečně omlývat pořád dokola. Vkládáš mě do úst slova, která jsem nikdy neřekl (ani nenapsal).
PS: Bodl jsem se párátkem do ruky!! A co dál? Žádná změna… ![]()
@Gladys
nerozčiluj se, na chytráky s patentem na moudrost naraziš ještě mockrát
Ja Siriuse moc vážně neberu, člověk, který má potřebu si na ženském foru pochvalovat, jak mu to fičí v trojce, a jak se o něj doma obě starají, tak je pro mě prostě provokatér, který při sobotním poledni potřebuje zčeřit vodu…
Být takový jedinec „můj“ chlap, tak mu dávno sbalím kufry
![]()
A už je to tady… zase ty kufry…
Naprostý souhlas, na situace kdy je problém alkohol, drogy, nevěra, násilí bych určitě taky napsala ODEJDI, jelikož málokdy se ženě/člověku vyplatí snaha zůstat a nějak to změnit či pomoct, ikdyž zkusit se to může, to asi záleží od povahy každého, ale v 90% se daný problém nevyřeší a nezmění a tak odejdi se stává jediná možnost, ale když tady čtu jak je VELKÝ PROBLÉM, že muž doma nepomáhá, že sedí celý den u PC, že nemá chut na sex, že za celý měsíc nedonese kytku..to si myslím, že se změnit, či upravit dá (pokud to nastane po čas vztahu),naopak pokud o tomto faktu vím již na počátku, bud je potřeba udělat kompromis, nebo zvážit zda takového muže chci a nebo bude lepší najít si takového, který je doma zvyklý ženě pomáhat, který je naučený nosit dárky a kytky atd.(protože najít si pravý opak toho, co vyžaduju pak vede jen k tomu, že nebudu spokojená)
a mimochodem občas problémy o kterých ženy píšou také nejsou jen vinou muže, ale i ženy, což si neuvědomují, nebo nepřipouští, muži jsou jiné než ženy a např. než abych zde psala jak svého muže nepřitahuji a jak mě nepolíbí sám od sebe, zamyslela bych se co dělám špatně a proč se tak vlastně chová, vysvětlení, že je debil a at odejdu bych asi nepoužila ![]()
@sieta.m @Gladys
tak já přesně tohle zažila, i s tím, co popisuje gladys potom…
ale já teda vydržela (z vícero důvodů, ale hlavně proto, že chlap vypadal i choval se opravdu tak, že je mu to líto, že se mu rozsvítilo a chce mě a né jinou)…asi půl roku jsem měla podobné pocity, pak další rok sem si občas vzpomněla, dneska už si na to vzpomenu, jen když si z toho s chlapem děláme legraci…
popravdě, netušim, kde sem na to tehdy vzala sílu to překonat (mmch, nebyla to jednorázovka, ale dlouhodobé opakované randění s bývalkou
), ale dnes sem za to stráááášně ráda ![]()
Pěkná diskuse - s dovolením budu po očku sledovat…
Mně nevadí, že se často radí „odejdi“ - ale málokdo z radilek/radílků se zabývá tím, jak to ve zbytku reálného života zakladatelky konkrétní diskuse chodí… A hodně se jich pak diví, že je pro ni nepřekonatelnou překážkou toto a tamto… (ruku na srdce, pořád ještě dost velká část z nich by ráda odešla, jen jaksi nemá kam).
Naprostý souhlas, na situace kdy je problém alkohol, drogy, nevěra, násilí bych určitě taky napsala ODEJDI, jelikož málokdy se ženě/člověku vyplatí snaha zůstat a nějak to změnit či pomoct, ikdyž zkusit se to může, to asi záleží od povahy každého, ale v 90% se daný problém nevyřeší a nezmění a tak odejdi se stává jediná možnost, ale když tady čtu jak je VELKÝ PROBLÉM, že muž doma nepomáhá, že sedí celý den u PC, že nemá chut na sex, že za celý měsíc nedonese kytku..to si myslím, že se změnit, či upravit dá (pokud to nastane po čas vztahu),naopak pokud o tomto faktu vím již na počátku, bud je potřeba udělat kompromis, nebo zvážit zda takového muže chci a nebo bude lepší najít si takového, který je doma zvyklý ženě pomáhat, který je naučený nosit dárky a kytky atd.(protože najít si pravý opak toho, co vyžaduju pak vede jen k tomu, že nebudu spokojená)
a mimochodem občas problémy o kterých ženy píšou také nejsou jen vinou muže, ale i ženy, což si neuvědomují, nebo nepřipouští, muži jsou jiné než ženy a např. než abych zde psala jak svého muže nepřitahuji a jak mě nepolíbí sám od sebe, zamyslela bych se co dělám špatně a proč se tak vlastně chová, vysvětlení, že je debil a at odejdu bych asi nepoužila ![]()
@pannacotta píše:
Hodně podobný je aj tehnle vtip..:JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl
naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a
přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít
někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný.
Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: „Nic“. Ptala jsem se ho, jestli je
naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si
nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale
nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: „Také Tě miluji“.
Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce
nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout.
Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak
jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko
ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně
promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to
půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný
smysl.JEHO deníček:
________________________________________________________________________________
Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.
a je to fakt že tá ženská logika je leckdy na zamyšlení
jooo, ten taky znám, jen jsem ho nenašla, abych ho zkopírovala
ten je snad ještě lepší než moucha na stropě ![]()
@BellinkaX píše:
@Gladys
nerozčiluj se, na chytráky s patentem na moudrost naraziš ještě mockrát
Ja Siriuse moc vážně neberu, člověk, který má potřebu si na ženském foru pochvalovat, jak mu to fičí v trojce, a jak se o něj doma obě starají, tak je pro mě prostě provokatér, který při sobotním poledni potřebuje zčeřit vodu…
Být takový jedinec „můj“ chlap, tak mu dávno sbalím kufry![]()
A už je to tady… zase ty kufry…
Že sem taháš příspěvky z jiných témat, tím děláš ostudu jen sobě.
Nejsem žádný provokatér, který se vychvaluje. Moje zmínka o trojce byla v tématu „Sex ve třech“, kde se zakladatelka přesně po těch zkušenostech ptala. Nechápu proč to sem taháš. Jen jsem se tam vyjádřil přesně k tomu co zakladatelka chtěla. Jsi úplně mimo. ![]()
Nechápu proč mě musíš urážet jen proto, že chci vyjádřit svůj názor. Sedělo by na tebe jedno přísloví, které tady radši nebudu zmiňovat. Odmítám spadnou na tvojí „úroveň“. ![]()
Příspěvek upraven 04.05.13 v 13:30
@pannacotta píše:
Hodně podobný je aj tehnle vtip..:JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl
naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a
přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít
někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný.
Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: „Nic“. Ptala jsem se ho, jestli je
naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si
nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale
nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: „Také Tě miluji“.
Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce
nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout.
Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak
jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko
ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně
promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to
půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný
smysl.JEHO deníček:
________________________________________________________________________________
Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.
a je to fakt že tá ženská logika je leckdy na zamyšlení
tak tohle je fakt skvělý..
..já jsem tedy dala na rady zde a odešla..
ale náš vztah byl i dle psychoDr. „likvidační“..
..na druhou stranu zjišťuju, že se díky diskusím tady ze mě stává mužskej nebo vztahovej šovinista a moje představa, že najdu normální vztah se blíží nule..
..a jak řikám, stačí mi pohled na no name kyselýho dědka na ulici a hned bych mu jí cákla..
![]()
@SiriusGG líbí se mi jak víš co v cizích vztazích chybí. určitě to že chlap šustí vedle bude tím že ve vztahu chybí upřímnost
jestli ono by to taky nemohlo být tím, že prostě někteří chlapi jsou trolové…
(platí i pro spoustu žen) lidi by si měli promyslet co od vztahu chtějí a pak si najít vhodný protějšek a ne doufat, že se dětmi něco změní
@Mar__tanka1983 píše:
jooo, ten taky znám, jen jsem ho nenašla, abych ho zkopírovalaten je snad ještě lepší než moucha na stropě
no jak si psala o mouše tak jsem hned začala hledat aj tenhle
googl mi ho hned vyhodil ![]()
@paola white píše:
@SiriusGG líbí se mi jak víš co v cizích vztazích chybí. určitě to že chlap šustí vedle bude tím že ve vztahu chybí upřímnostjestli ono by to taky nemohlo být tím, že prostě někteří chlapi jsou trolové…
(platí i pro spoustu žen) lidi by si měli promyslet co od vztahu chtějí a pak si najít vhodný protějšek a ne doufat, že se dětmi něco změní
Vidím to ve svém okolí. Těm lidem prostě chybí upřímnost a komunikace. Dle mého názoru je to prostě hlavní kámen úrazu. Samozřejmě se mohu mýlit.