Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nevím, jestli se ti bude moje rada líbit, ale měla jsem podobný problém. Nejdřív jsem měla psa hovawart, byl semnou od štěněte, spal pod mojí postelí.
Měla jsem takovou práci, že byl pořád semnou, spíše se na mě stal závislí. Pak jsem se přestěhovala, vdala a začala jsem chodit na dvanáctky a pes musel být sám na zahradě, udělali jsem mu vlez do kuchyně a pořád jsem měla strach, že hodně teskní. Jednou mě vytahal koš se špinavým prádlem po dvoře, měla jsem málem infarkt, když jsem dojela a všude se válelo naše spodní prádlo + oblečení. Manžel už byl ze mě na nervy, že se furt bojím o psa. Spal u naší postele.
Časem jsme jeli koupit slepice a měli tam poloslepou fenku Kavkazského pasteveckého psa, mě jí bylo hrozně líto, protože nevíme, jak by dopadla, tak jsem ukecala manžela a koupili jsme jí
. Atos se ujal jako vodící pes a teď nemá problém spát venku jsou tam dva a pořád si hrají. Když jsem doma, tak je pustím dovnitř, máme všude linoleum, ale jinak jsou venku. Doma jsou přes noc, jen když jsou ohňostroje nebo bouřka, to se bojí oba ![]()
@Boudová píše:
Vidíš a přece se to dá řešit jinak, můj pes taky štěká když přítel jede pozdě domu, tak to děláme tak že písne sms, a já mu jdu otevřít i se psem a je po problému. Všechno se dá prostě řešit jinak než pouhou izolací. I na výtah ho zvykám tak, že s ním sedím za dveřmi a posloucháme výtah spolu, jako že to je ok. Všechno se dá řešit. A to mám se svým psem fakt hodně práce.
Super přístup. ![]()
@ZItu Díky, taky čekám kdy sklidím ovoce, pač bázlivák z útulku je fakt extrém. To bych přála všem co nadávaj na svýho psa ![]()
@scentini Bohužel, když si psa pořizovala, nepočítala s takovou povahou, ale přece ho nevyhodila na mráz, ale do průchodu, ten pes je v domě a může si kdykoliv projít dvířky ven a to je rozdíl, než kdyby ho prostě vykopla do kotce ven k boudě. Já si psa pořizovala do garsonky u pěkného parku, kde měl výběh, potom jsme byli na hnusném sídlišti, kde musel být pořád na vodítku a teď jsme na baráku a ven třeba ani nechce, raději se mi motá pod nohama a stejně ho prostě vyhodím ven a je venku, kde se může proběhnout. A jinak máš fajn, že tvůj pes reaguje na okřiknutí, ten můj třeba ne a to si myslím, že jsem se mu věnovala nadprůměrně, umí různé kousky poslechne na slovo, ale jakmile se venku něco šustne, tak nad ním převládnou instinkty a i kdybych ho přetáhla pálkou, tak štěkat bude. My to vyřešili tak, že jsme odstěhovali syna do pokoje na druhé straně baráku, ale když to u zakladatelky nejde, tak musí prostě pes, to je život ![]()
@Deninina Promiň ale je vidět, že psům absolutně nerozumíš, jinak bys ho nevyhazovala na zahradu aby se proběhl
Zakladatelka by to měla řešit s nějakým odborníkem na psy. Je jic víc než dost. Když už ho teda doma opravdu nechtějí. Myslím že tam problémů bude víc.
@pegink
Ahoj, nepročítala jsem celou diskuzi, jen začátek, musím se ale k většině přidat, holky to nemyslí nijak špatně, ale odnaučovat 4. letého psa být doma, kór ohaře, je šílené, ten pes to prostě nepochopí v dobrém. Nakonec budete nešťastní všichni, pes, že nemůže být doma a ty, že budeš mít neustále něco zničené a opravdu je možné, že pes bude dítě nesnášet, protože to pro něj bude TO kvůli čemu se vše změnilo.
Napíšu ti vlastní zkušenost, mám dvě feny kokršpaněla, takže žárlivky, závislačky, jedna 6 let, druhá 4 roky, vychovávané jako členové rodiny, žijí s námi v bytě. K tomu k nám před rokem přibyla naše dcera, už v těhotenství jsem si dělala starosti co nastane, až se dcera narodí. Pro začátek jsme si s manželem určili pravidla, že se opravdu pro psy nesmí nic změnit a hlavně musí probíhat začleňování mimina do naší rodiny v klidu. Hned po příjezdu z porodnice jsme malou v autosedačce nechali psům očuchat, prozkoumat, nečekala jsem to, ale feny se dcery spíše bály, po pár dnech se ale osmělily a staly se z nich ty nejlepší chůvičky, neustále byly v její blízkosti, jak normálně štěkaly na každé bouchnutí v domě, teď byl klid. Máme za sebou první rok soužití a musím říct, že je to něco úžasného, pozorovat jak může má dcera vyrůstat s holkami v takové harmonii, přijde mi, že jí feny rozumí každé její zažvatlání, dcera je bere, jako kamarády, ke kterým se chová hezky a feny si jí adoptovaly, jako své štěně. Malá se s nimi učila plazit, lozit a chodit, feny kolem ní chodí jako baletky, jak po dospělých skáčou, do dcery ani nedrcnou, prozkoumávají s ni každý kout bytu, každou hračku, až mě mrzí, že v tomto vztahu jsem jen pozorovatel
. Takže moje rada zní, vykašli se na odnaučování psa být doma a raději se snaž pomoct psovi seznámit se s vašim miminkem tak, aby miminko miloval stejně, jako ty.
@Deninina Já tomu rozumím, jen ten průjezd mi vadí. Aspoň bych ho dala na chodbu. Já mám 4 psí a z toho dva jorky, co jsou ustekani. Ale zařvu a je klid nebo je dám na zahradu. Já u zakladatelky pochopila, že už dovnitř pes nesmí.
@Boudová No tak ten náš blbec štěkal i když jsem ho měla na rukách a říkala mu, kdo jde. Nevím, asi nějaký instinkt a to je jinak opravdu nadprůměrně chytrý a šikovný, kolikrát se divím, co dokáže vymyslet. Prakticky poslechne na slovo, umí plno kousků, přes válení sudů po skoky na ruce a podobně, ale štěkání ho prostě neodnaučím a proto chápu, jak to může být vysilující. U nás se to nakonec vyřešilo stěhováním a odsunutím syna, ale u zakladatelky to asi nejde. A to teda až se nám narodí druhé dítě, které se mi zase bude budit při každém zašustění psích pacek po podlaze, tak pes půjde do obýváku. Naštěstí v tomhle je docela tvárný, takže věřím, že to zvládneme, kdyby to nešlo, tak bych ho dala k mé babičce. Bohužel i když svého psa miluju, tak je to jenom pes a dítě je pro mě na prvním místě. Až se divím, kolik lidí to má jinak
@ZItu ano máme stafordšírského teriéra. Fenku, 1 a půl roku. Od štěňátka je přes den venku (zkrátka pokud nejsme doma) a když přijdem domů, tak jde s námi dovnitř. Kolem 22 hod chodíme spát, přítel si jde ven zakouřit a zároveň tam už nechá i psa. Je tak naučená a ví, že při odchodu ven dostane pamlsek, takže se i těší. Když byla malinká, tak jsme taky bojovali s boudou, nechtěla tam být. Dávali jsme ji tam naše trička a hračky. Časem přišla sama na to, že je jí tam dobře.
Vybil se mi mobil, tak jsem nestihla dopsat myšlenku.
K tomu el. ohradníku - ten bych nepořizovala. Elektrický ohradník je řešení v nouzi, když třeba nemáš oplocený pozemek a hrozí, že by pes utekl a srazilo o auto/ohrožoval kolemjdoucí apod., ale jako odstřihnutí od smečky je to spíš na zadělání problému, že začne škodit jinak.
Jinak zakladatelko rozumím, my to měli se psem podobně. Než jsem poznala manžela, byl pes takový můj „manžílek“, trávili jsme spolu veškerý volný čas a spal se mnou v posteli. Potom jsem se seznámila s mým mužem, který má silnou alergii na psy a začal boj. Snažili jsme se to se psem v posteli zvládnout, ale manžel se noc co noc dusil. Tak jsme dali psa na chodbu, ale za dveřmi kňučel. Bylo to tím, že jsem ho tam dávala právě s pocitem, jaký je chudáček. Takže nakonec byl s námi v posteli a manžel trpěl. Potom měl hafan nějaký bacil a zvracel a kadil krev a bylo vidět, jak je stresovaný z toho, že to neudrží a dělá nám to v ložnici. Takže jsme mu dali podložku na chodbu a všichni jsme v tu chvíli byli přesvědčení, že je to nejlepší volba a pes od té doby spí spokojeně na chodbě. Každý večer před spaním si dáme dobrou noc a je klid.
A s tím štěkáním, když už tu někdo píše, že to psa odnaučit, tak by mě zajímalo jak?
Náš pes nikdy neštěkal, dřív jsem s ním bydlela v rušném paneláku a nereagoval na zvonek, na nic. Potom jsme trávili léto na vesnici u kamarádky a její pes toho našeho naučil štěkat snad i na šustnutí sáčku. Už jsem se radila se spoustou lidí, ale nikdo mi neporadil, jak ho to odnaučit. Jen jak ho utišit, když se rozštěká, tak ho poslat na „místo“. Ale to stejně nezabrání tomu, aby začal štěkat. Když se mi narodilo první dítě, tak jsem z toho měla nervy, protože mělo diagnózu dráždivého dítěte a každý zvuk ho ze spánku vylekal. Takže třeba po hodině uspávání zazvonil telefon, pes se rozštěkal a já myslela, že ho zabiju
takže v tomhle naprosto chápu, že se tomu chcete vyvarovat. Ono normální dítě (mohu již posoudit s druhorozenou) zaspí zaštěkání, ale ne vytrvalý štěkot.
Příspěvek upraven 20.08.14 v 13:31
@ZItu píše:
Tchýni bych poslala do určitých míst a dál bych se neznepokojovala.Pokud se chová tak, jak píšeš, tak doma nepochopí žádné zvíře, protože každé může mít parazity, pouštět chlupy, pach, atp.
Když to tak kolem čtu a slyším, jsem ráda za tchýni, kterou mám. ( 300 km daleko je dostatečná vzdálenost).
Jo, takové lidi miluju - psi jsou fuj, ale stoletý prach na skříni nikomu přece vadit nemůže.![]()
![]()
Tak to zavidim! Ja ji mam v patře pod nama, už na ni nemluvím
ona má kočku která nesmí ven (je to poulicni smeska podotykam, nic slechteneho), nesmi do obyvaku ani do kuchyne, loznici snad jeste za ty roky nevidela, má jen halu a ja ji teda poustim k nam nahoru a i na balkon-je me ji lito. A v noci ji zavira do sklepa. Na dvore ma vlcaka na par metrech (na obrovskou zahradu nemuze, co kdyby to tam oznackoval) na betoně, venku byl asi tak 10× za zivot a to jen se mnou. Chce se mě z toho brečet, ale pes má 6 roku a ja ho sama na voditku neutahnu, neni zvykly a kor ted v tehu to proste nejde. Potajnu ho poustim na zahradu, hraju se s nim. Je to chudacek
a to jeste tchyme rekne, ze az ty zvirata jeji umrou, tak uz nic nechce, ze to leze do penez-krava jedna, zavrela bych na ten dvur ji. Pritel uz to vzdal, s ni neni řeč. Je to bordelářka a sobecký clovek.. Uz ted je me blbe, kdyz si vemu jaky pgqiklad z ni bude met nase malá
@narrate píše:
@ZItu ano máme stafordšírského teriéra. Fenku, 1 a půl roku. Od štěňátka je přes den venku (zkrátka pokud nejsme doma) a když přijdem domů, tak jde s námi dovnitř. Kolem 22 hod chodíme spát, přítel si jde ven zakouřit a zároveň tam už nechá i psa. Je tak naučená a ví, že při odchodu ven dostane pamlsek, takže se i těší. Když byla malinká, tak jsme taky bojovali s boudou, nechtěla tam být. Dávali jsme ji tam naše trička a hračky. Časem přišla sama na to, že je jí tam dobře.
To je ten rozdíl - zvyklá od mala. Tady je pes na něco 4 roky zvyklý a pak má přijít pro něj obrovská změna ( odříznutí od smečky ). Ohař je smečkové zvíře, dost závislé na svém pánovi a toto prostě bude brát jako trest ( kor, když je zvyklý spát s nimi v ložnici ).
@Nikolllet píše:
Tak to zavidim! Ja ji mam v patře pod nama, už na ni nemluvímona má kočku která nesmí ven (je to poulicni smeska podotykam, nic slechteneho), nesmi do obyvaku ani do kuchyne, loznici snad jeste za ty roky nevidela, má jen halu a ja ji teda poustim k nam nahoru a i na balkon-je me ji lito. A v noci ji zavira do sklepa. Na dvore ma vlcaka na par metrech (na obrovskou zahradu nemuze, co kdyby to tam oznackoval) na betoně, venku byl asi tak 10× za zivot a to jen se mnou. Chce se mě z toho brečet, ale pes má 6 roku a ja ho sama na voditku neutahnu, neni zvykly a kor ted v tehu to proste nejde. Potajnu ho poustim na zahradu, hraju se s nim. Je to chudacek
a to jeste tchyme rekne, ze az ty zvirata jeji umrou, tak uz nic nechce, ze to leze do penez-krava jedna, zavrela bych na ten dvur ji. Pritel uz to vzdal, s ni neni řeč. Je to bordelářka a sobecký clovek.. Uz ted je me blbe, kdyz si vemu jaky pgqiklad z ni bude met nase malá
Takovému člověku bych ty zvířata zabavila a poslala na ni minimálně veterinární správu, když už ne ochránce zvířat. Proč proboha tu zvěř má, když jsou jí na obtíž??? Nechápu.
Ale chápu Tebe, že Tě to tíží - mě by to také hrozně bolelo, kdybych v tom musela žít a vidět, jak musejí ta zvířata trpět. Na toto bohužel rady není. Snad jen „sobecky“ doufat, že jedna strana to bude mít brzy za sebou ( omlouvám se za takovou hnusotu, vím, že je to ode mě tak trochu sprosté, ale myslím si, že se vám pak hodně uleví ).
@Boudová když to někdo bere tak, že je to „jenom pes“, tak je asi škoda něco vysvětlovat ![]()