Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Opakované potraty
- Fotoalbum (16)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.5.15 14:58
Mám teď podobné pocity.. Jsem po dvou samovolných potratech v 6tt, zamlklém těhotenství v 8tt a mimoděložním (s následným odebráním pravého vejcovodu).. Spousty vyšetření, trápení a slz za sebou.. Vloni, necelý měsíc po mém posledním potratu přišla má dvacetiletá sestra, že je těhotná (neplánovaně). V tu chvíli se mi zhroutil svět. Připadala jsem si jako hrozná bestie, že jí závidím, že se nedokážu radovat, že budu teta. Nechci být teta, chci být MÁMA! 
S každou otázkou šla za mnou (mám s tím přeci zkušenosti) a já se snažila jí poradit, pomoct, ikdyž to pro mě bylo šíleně ubíjející, a nakonec jsem se většinou jen dozvěděla:,,no jó, ty si zase chytrá, děláš, jako bys už někdy rodila, víš jak je mi špatně..´´ Naši z ní byli úplně paf (což mě taky mrzelo, protože u mě to po druhém potratu nikdo neřešil. Nikdo s tím nepočítal. Dokonce i manžel, když jsem mu řekla, že jsem těhotná řekl, že jsem mu to neměla říkat, protože když to zase nedopadne, tak z toho bude špatnej… ON… A co já? Máma mi řekla, že si to radši nemam tak brát a táta se projistotu vůbec nevyjadřoval.)
Bohužel pořád si to nedokážu představit. Že má mladší sestra bude mít za pár dní v náruči svojí dceru a já? Mám jen svou fenku čivavy, kterou jsem si nejspíš kompenzovala ztrátu miminek. Jako by toho nebylo málo, před dvěma dny jsem měla slabě pozitivní test, měla jsem hroznou radost a cítila naději, že to konečně dobře dopadne. Sestra byla jediná, které jsem to řekla. Jenže včera i dnes všechny testy negativní… 
A já jen slyšela:,,říkala jsem ti, ať se na to neupínáš..´´ No jo, jí se to mluví.. Dneska má první termín porodu. Za chvíli tady bude malá s námi a já si absolutně nedokážu představit, co to se mnou udělá. Manžel jezdí na montáže a doma je jen o víkendu, tak tu na všechno zůstanu sama.
Omlouvám se za délku příspěvku a jeho nepřehlednost, chtěla jsem vyjádřit všechny svoje myšlenky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 17:39
@Heli91 Tak to se ti vůbec nedivím. To je mazec. Zkouším si představit, jestli bych byla schopná přijmout to, že dítě nebude. Brát ho jako dar a ne jako nárok. A smířit se s tím, že prostě já tohle mít v životě nebudu. Nejvíc se bojím toho, že bych si časem rozbila manželství. Tou velkou touhou a upnutím se na to. Znám bohužel z okolí pár případů, kdy to vedlo k rozvodu. Rozumově to chápu, ale i tak mi přišlo, že to manžel bere jako chřipku, ale nic jsem nekomentovala. Otázka je, kde je ta hranice, kdy už je zdravé (nebo nutné z důvodu psychiky) s tím nepočítat. Jak se na to dívá tvůj muž?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 17:46
@Heli91 Je mi to moc líto…a promiň, ale Tvoje rodina je emočně velmi natvrdlá…nejvíc asi sestra. To je jako kdyby si člověk s rýmou chodil stěžovat někomu, kdo má rakovinu :-/. Na rovinu bych jí řekla, ať se chodí radit s někým jiným, že je to pro tebe příliš bolestné téma. Jinak, pokud bys chtěla zkusit…mně k miminku pomohla akupunktura, ale chce to někoho, kdo tomu opravdu rozumí..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 17:58
@Heli91 musi to ted byt pro tebe hodne tezke. Nepredepsali ti doktori utrogestan? Treba by to pomohlo aspon proti tomu biochemickemu tehototenstvi. Delali ti testy na ruzne tromboticke mutace? Jinak k te rodine, me mama jak u prvniho tak u druheho nepovedeneho tehotenstvi, vzdy rekla, ze se nemuzu divit, ze jsem uz na deti stara (27 let).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 17:58
@Heli91 musi to ted byt pro tebe hodne tezke. Nepredepsali ti doktori utrogestan? Treba by to pomohlo aspon proti tomu biochemickemu tehototenstvi. Delali ti testy na ruzne tromboticke mutace? Jinak k te rodine, me mama jak u prvniho tak u druheho nepovedeneho tehotenstvi, vzdy rekla, ze se nemuzu divit, ze jsem uz na deti stara (27 let).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 17:59
@Heli91 musi to ted byt pro tebe hodne tezke. Nepredepsali ti doktori utrogestan? Treba by to pomohlo aspon proti tomu biochemickemu tehototenstvi. Delali ti testy na ruzne tromboticke mutace? Jinak k te rodine, me mama jak u prvniho tak u druheho nepovedeneho tehotenstvi, vzdy rekla, ze se nemuzu divit, ze jsem uz na deti stara (27 let).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 20:00
@monacha můj muž počítá s tím, že dítě bude a prý když ne, tak mě bude milovat stejně. Přijde mi, že si s tím takovou hlavu nedělá, ikdyž ho to mrzí, tak by se s tím určitě smířil mnohem lépe než já..
@Urtica-dioica se sestrou to bylo hodně těžký. Teď mám teda to samé s kamarádkou, je ve 27tt a neni schopná mluvit ani pár vteřin o něčem jiném. Už se jí straním, ale nedá se, pořád má potřebu mi o všem vyprávět, na Facebook mi posílá fotky detských bodíček a kočárků a vůbec si neuvědomuje, že to bolí. Jenže jí nějak nemám sílu kazit radost a nadšení.
@Kamcca Utrogestan jsem měla 2× hned od začátku těhotenství, ale nepomohl. Jinak na genetice mi zjistili mutaci genu Protrombin a MTHFR. Jinak když jsem potratila podruhé, tak mi to táta vyčetl, že si za to můžu sama, protože jsem otěhotněla moc brzy po revizi po prvním potratu. Ještě mi vynadal. A když jsem se pak vrátila do práce, tak jsem si od mé ´´úžasné´´ kolegyně vyslechla, že jsem potratila, protože fetuju. Že určitě něco beru, protože jsem poslední dobou nervózní a roztěkaná a že jsem samá modřina na rukou (od náběrů krve)… No, kdo by nebyl nervozní, po tom všem. Asi viděla, že zobu Ibalgin proti bolestem břicha po revizi..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 20:52
@Heli91 Myslím, že to není o tom, že bys někomu kazila radost, ale o tom, že si taky zasloužíš nějaké ohledy a klidně o ně můžeš požádat (samozřejmě ve vší slušnosti). Neříkám být na kamarádku nebo na sestru zlá, ale prostě říct, tak jak to je a jak se cítíš Ty. Ony mají možnost sdílet to s někým jiným. Mám kamarádku, o které vím, že by děti chtěla, ale nemá partnera, tak si s ní samozřejmě píšu o jiných věcech než o dítěti, protože je mi jasné, že by ji to trápilo. Jinak, to s tím těhotenstvím hned po potratu je blbost, kamarádka žije v zahraničí a tam se to vůbec nedodržuje, taky otěhotněla hned po potratu a donosila…to není Tvoje chyba. Ale chápu, že Ti to nepřidá. Prošla jsem si jedním potratem a poznámky okolí mi stačily (ležela jsem v nemocnici a paní na sousedním lůžku také řešila, co jsem asi udělala špatně, že jsem o to přišla…:-/). Přeju hodně sil a velkou dávku štěstí do budoucna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.15 21:22
@Urtica-dioica paradoxně to těhotenství hned po revizi vydrželo do 8tt, jinak jsem se nikdy až tam nedostala. Ale vyčítala jsem si to dost i bez těch řečí od našich, i teď mě to občas chytne. Jinak MOC DĚKUJU! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 09:23
@Heli91 tak tu mutaci neznám. Já mam leidenskou mutaci. Je potřeba si na to co ti našli píchat injekce? Já si nemůžu pomoc, ale myslim, že u me dost pomahají. Je hrozné jak lidi dokáží být dost netaktní. To, že jsem otěhotněla dost brzo mi taky máma řekla, ale nevidím důvod, kdyz to povolí doktoři tak čekat. A hlavne si myslim, že se ZT to nemá vubec nic společného. Hrozně moc Ti přeji, aby se konečně ta smulu přetrhla a brzo jsi se dočkala. Předpokládam, že genetiku jste podstoupili taky a bylo vše v pořádku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 10:15
@Kamcca na genetice mi právě zjistili ty dvě mutace (ze tří, třetí je ta ´´tvá´´). Injekce si prý budu muset píchat od 12tt (jenže tam já jsem se nikdy nedostala). Je to zvýšená srážlivost krve a MTHFR souvisí s rozštěpy. Ale na hematologii mi řekli, že by to prý s potraty nemělo souviset, můj gyndař zase, že to možné je, ale nic s tím nedělá. Tak jsem si alespoň koupila aspirin protect (bere se jako prevence proti trombozám apod., trochu ředí krev). Jinak, teď jsem mluvila se ségrou - v sobotu jde na vyvolání porodu.. Vezu jí do špitálu. Mám hrozný strach, abych se udržela, až tam za nima potom půjdu. Nechci jí to zkazit, ale myslím, že to nezvládnu. Kdyby to alespon vyšlo a já byla těhotná, jenže dneska test opět negativní, tak je to jasný.. Sedm dní zpoždění a po pár slabě pozitvních testech jsou teď všechny negativní. Takže jsem teď zase nějaká taková v depresích a představa, že mám sestře gratulovat k miminku je pro mě dost nereálná. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 10:17
Když to tak po sobě čtu, připadám si jako hrozná fňukna.. 
jsou na tom lidi mnohem hůř
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 10:31
@Heli91 rozhodne fňukna nejsi, tohle zažívat je příšerné. Já jsme menila trombocentrum. Protože mi řekli, ze injekce až po tretím potratu a to se mi riskovat fakt nechtelo. V CAR mi řekli brát rozhodne hned při potvrzení těhoteství a na nic nečekat. Možná bych zkusila jiného hematologa. Co si píšu s holkama, tak si píchají hned od zaáčátku těhoteství. HLavne mi na hematologii rikala, ze by se měli injekce aplikovat při braní toho utrogestanu. Uvažovala, že na druhý trimestr mi je vysadí, ale krev není ideální takže píchám pořád. Jinak k té sestře co tam ted nechodit? Já jsem po prvním i po druhém potratu neteřinku, které byl necelý rok nevidela asi tři mesíce, nastestí v tom rodina byla chápavá a sami říkali, že bych jí nemela nejakou dobu videt. Ségra by to mela určitě pochopit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 11:09
@Kamcca u nás by to na 100% nepochopil nikdo a byla bych za mrchu, která to ségře nepřeje. To už tady taky jednou bylo. Byli jsme na návštěvě u našich, kde byla i sestra a probíralo se, jak je krásné, že budou mít první vnouče. Já cítila, jak nabírám a chce se mi brečet, tak jsem se zvedla a odešla na záchod. Když jsem vylezla, táta si mě vzal stranou a prý, jestli bych se laskavě mohla uklidnit, že Aničce je z toho pak smutno. Aničce..
Taky jsem se chtěla poradit s tetou, protože ta to měla stejně jako já. Potrácela a její sestra - moje mamka (bylo oběma stejně jako nám se ségrou) otěhotněla (čekala mě). Tak jsem se jí ptala, jak to mám zvládnout, že už nemůžu a teta jen kousavě odpověděla, že ONA se teda na mě těšila.. Dál už jsem s ní nic neřešila. Nechápu, když si prošla tím samým..
Já se na jednu stranu na malou hrozně těším, ale na druhou stranu se bojím, že nezvládnu ten pocit, že jsem zklamala. Že JÁ, jako starší, jim nedala to první vnouče, ten strach, že mě to nikdy nepotká. Od nějakých 14 let jsem věděla, že chci být máma. Narozdíl od sestry, která nikdy děti nechtěla (to by jí přešlo, to vím) ale když poslouchám, jak jí štve, že nemůže chlastat a pařit a že už se těší, až jí malou někdo pohlídá, aby někam vyrazila.. Možná je to normální, ale mě se ježí vlasy hrůzou, když tohle slyším. Jak to může říct, když malá ještě ani nevylezla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.5.15 12:57
Myslím si, že nejdůležitější je nečekat od ostatních žádný zázrak v chování. Lidi obecně neumějí podpořit ani člověka, který umírá, natož pak takovou „banalitu“. Nevědí, jak se chovat, a stejně ať řeknou, co řeknou, nemusí to nikdy vyznít dobře. Zvlášť pro ženskou, která má toto za sebou. Asi se nad to musíme povznést, a když čekáme pochopení od nich, měly bychom mít pochopení i my k nim. Holky, až se zase zadaří, kdy to budete říkat? Já si říkám, že bych to případně asi sdělila až ve 20tt, už bych u toho nechtěla publikum, kdyby to zase nedopadlo. Teď to věděla jen máma, ségra, ale pak se to stejně šířilo jak rozhlasem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
