Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Já v Boha nevěřim…budu se modlit ke svýmu tělu a Madarovi z Podolí ![]()
Uvidíme…počkám na výsledky a pokud se nic nenajde, tak nevím co je lepší. Záleží stejně jen na výsledku. Asi bych radši, aby nenašli nic a bylo to jen tou štítnou žlázou. Kdyby něco našli, budu doufat, že to půjde zvrátit nějakou léčbou
Říkala jsem si, jestli to připsat, taky nejsem věřící, to je rčení osvědčené věky
Já jsem neskutečně zvědavá na výsledky. Šíleně jsem se těšila na oblálku z genetiky, ale to jsem tušila, že tam nic nenajdou. Tady je ta šance o dost vyšší.
Aspoň jsi o kousek blíž tomu zdárnýmu cíli. Já ještě 14 dní, pokud se jim to NÁHODOU nebude chtít poslat dřív. Blázen, já vím no.
A za 14 dní co? výsledky nebo jdete na imuno? se mi to motá všechno…jak nemáte ty podpisy
![]()
A o imunologii ani nemluvím, ta až za 20 dní a pak celej měsíc, asi se nechám uvést do umělého spánku, abych to vydržela
To mi ještě nějak prořídl kalendář, chtělo by se to něčím zabavit
Až to bude, tak si řekneš, že to uteklo
Tak mě bohatě stačej děti ve škole…šílený je to s nima
Už pomalu plánuju Vánoce s nima
Oni jak jsou natěšený dlouho, tak to přenesou na mě.
@Hanymany Ahoj hele vůbec už ani nevím, ty názvy si už nepamatuju, ale tak snad to bude k něčemu dobrý akorát to čekání na výsledky bude hrozný ![]()
Holky, určitě se mi budete smát, ale musím vám napsat, co se mi dneska stalo: pediatrička mi okolo jara hlásila, že se budou stěhovat a protože jsem dneska šla okolo, tak jsem si jen prohlídla nový vchod do ordinace (jak s kočárkem a tak). A pak najednou blik - a já se viděla, jak tam jdu s hlubokým kočárkem a vleču za sebou vzpouzejícího (a většího) Kryštofa a jsem z toho celá upocená a vypadám unaveně
Bylo to skoro jako vidina - žádné toužebné představy nebo tak něco. Asi je to divný, ale mně se takový věci občas stávají - že najednou něco vidím, jako záblesk z budoucnosti a ono se to vždycky stane. Jsem poměrně racionální člověk a nikdy jsem na takové věci ani nevěřila, ale když se vám to celý život děje, tak na tom asi něco bude ![]()
Ohromně mi to zvedlo náladu ![]()
No, tak to je dobrý. Taky bych brala takový záblesky. Při pohledu do budoucnosti vidím jen tmu. Mám spíš pocit, že zemřu náhlou tragickou smrtí, třeba že mě srazí auto, protože mi přijde, že se nedočkám stáří, no a stejnej pocit mám z toho, jestli budem mít dítě. Přijde mi to tak neskutečný, že se to snad ani nestane. Takovej pocit mám už dlouho, tak 3-4 roky.
Bohužel ten pocit zůstával i když jsem byla těhotná. Prostě že je to takovej zázrak, že je to strašně neskutečný. Dítě chci tak tomu pocitu nerozumím. Nebo je to tak, že dokud to dítě neporodím, tak tomu nebudu věřit? Jak to je u vás?
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.