Ovdovělý otec vyměnil naši rodinu za rodinu své přítelkyně

Napsat příspěvek
Velikost písma:
18001
2.12.17 12:09
@čtenář píše:
To už mám za sebou, psychologa, psychoterapeuta, antidepresiva, poznamenalo to i moje manželství, vždycky jsem se sebou nechala vytírat jak s hadrem. Třeba moje prostřední ségra mi vždycky každýho chlapa přebrala. Až ten poslední jí poslal do háje. Ono to totiž vypadalo, když moje vlastní máma onemocněla, že se to spraví. Vozila jsem jí po chemoterapiích, něco se vysvětlilo, mimochodem ona se svou mámou taky nemluvila, dokonce si jeden čas vykaly. No a pak to začalo nanovo. Tátovi jako by spadl na hlavu balkon.
Řeknu ti svůj příběh jo, taky jsem řešila furt dokola sra.ky. Pro otce jsem byla od mala ta nejhorší, k ničemu. Litovala jsem, že nemáme normàlní vztah otce s dcerou. Přeneslo se to klasicky i do mých vztahů, do pohledu na život. Dávlala jsem si to za vinu, že je to možná moje chyba, že mu neumím odpustit. Pak jsem šla k psycholožce, ta se mě zeptala co mi vlastně ten otec udělal kromě toho, že odešel. Což odchází hodně chlapů a ne všechny děti maj problémy. Pak jsem si uvědomila, že to není moje vina, že se ten vztah ztratil a prostě se na to nevàzat nedà. Že sice sám to třeba neměl lehký, ale to ho neomlouvá a mě to nenutí abych mu odpustila. Odpustit nemusím, můžu to brát jak to je.Je to smutný a chtěla bych otce, ale to by jsme museli být jiní oba 2. Stát se jiný věci by musely. Jenže se to stalo takhle. Teď sbíràm odvahu k tomu, mu tohle říct do očí. Prostě jen táto, jako otec si selhal a asi ti neodpustím. Co se změnilo je, že už si nenechám říkat jak jsem k ničemu a zasahovat do života. Když s tím zas záčne, zase s ním přeruším styky. Nejsem povinna to poslouchat, stejně jako to nejsi povinna poslouhat ty. Tím, že budeš úslužná holka, co každýho vyslehne a pomůže, ti jeho lasku nepřivolá. Ani to nezmění jeho pohled na tebe.Ty neděláš špatně nic. Musiš si tohle uvědomit ty sama. Máš na výběr stejně jako všichni. Litovat se, nebo s tím něco dělat.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
168
2.12.17 12:10
@Monchichik píše:
@čtenář Já tě fakt obdivuju, že jsi schopná s takovýma lidma vůbec promluvit. Já bych se od nich ostřihla už dávno.

Ještě kdysi dávno, když mi bylo kolem 20, jsem si to s mámou chtěla vysvětlit. Ona nikdy neuznala, že by něco dělali špatně. Táta se těchle debat nikdy neúčastnil, po oslovení krávo chtěl mít svůj klid. A máma mi tehdy řekla, víš kolikrát jsem se chtěla zabít, že jste se mi nepovedly? Ségry to vyřešili tím že odešly, jedna dokonce ve čtrnácti se flákala po barech a máma jí hledala, aby jí dala nějaké peníze, aby nemusela krást. Možná proto chlastají. Ale doma se nad tím zavíraly oči

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18001
2.12.17 12:13
@čtenář píše:
Ještě kdysi dávno, když mi bylo kolem 20, jsem si to s mámou chtěla vysvětlit. Ona nikdy neuznala, že by něco dělali špatně. Táta se těchle debat nikdy neúčastnil, po oslovení krávo chtěl mít svůj klid. A máma mi tehdy řekla, víš kolikrát jsem se chtěla zabít, že jste se mi nepovedly? Ségry to vyřešili tím že odešly, jedna dokonce ve čtrnácti se flákala po barech a máma jí hledala, aby jí dala nějaké peníze, aby nemusela krást. Možná proto chlastají. Ale doma se nad tím zavíraly oči

Najdi způsob jak se s tím poprat. Psycholog tě může navíst, ale je to na tobě. Antidep. to nevyřeší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
168
2.12.17 12:19
@malá_holka píše: Řeknu ti svůj příběh jo,....... Teď sbíràm odvahu k tomu, mu tohle říct do očí. Prostě jen táto, jako otec si selhal a asi ti neodpustím. Co se změnilo je, že už si nenechám říkat jak jsem k ničemu a zasahovat do života. Když s tím zas záčne, zase s ním přeruším styky. Nejsem povinna to poslouchat, stejně jako to nejsi povinna poslouhat ty. Tím, že budeš úslužná holka, co každýho vyslehne a pomůže, ti jeho lasku nepřivolá. Ani to nezmění jeho pohled na tebe.Ty neděláš špatně nic. Musiš si tohle uvědomit ty sama. Máš na výběr stejně jako všichni. Litovat se, nebo s tím něco dělat.

To jsi fakt dobrá, já jsem to taky zkoušela, myslela jsem si, že to půjde, on pak třeba zavolal, že něco potřebuje, tak jsem jela. Chvíli klid, pak Vánoce a zase nás vyfakoval. Není to tak, že bych se dožadovala každý týden jeho pozornosti. Čas od času zavolám, jak se má, tak třeba jednou za měsíc, blbý je, že se to přeneslo na kluky. Ten starší to stále zkouší. Děda je šikovný truhlář a syn pracuje v oboru. Přijel za ním s vnoučaty, kvůli prknům n a postel svého švagra, který tam byl také. děda ho uvítal slovy co si to zas vymejšlíš zza píčoviny ty ču…áku, že se mu na to M…do (švagr) nevys…eš. Ten jen odpověděl, že to je postel pro něj, tak se táta na chvíli krotil. Bohužel ani on to nechápe. Ví, že by to měl useknout, ale děda je děda.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32325
2.12.17 12:19

@čtenář Zažila si strašné věci, ale pořád nechápu, proč se s nima stýkáš? Pro si taky neodešla a nepřerušila si veškeré styky? Takové lidi přeci ve svým životě nepotřebuješ.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
2.12.17 12:23
@čtenář píše:
To jsi fakt dobrá, já jsem to taky zkoušela, myslela jsem si, že to půjde, on pak třeba zavolal, že něco potřebuje, tak jsem jela. Chvíli klid, pak Vánoce a zase nás vyfakoval. Není to tak, že bych se dožadovala každý týden jeho pozornosti. Čas od času zavolám, jak se má, tak třeba jednou za měsíc, blbý je, že se to přeneslo na kluky. Ten starší to stále zkouší. Děda je šikovný truhlář a syn pracuje v oboru. Přijel za ním s vnoučaty, kvůli prknům n a postel svého švagra, který tam byl také. děda ho uvítal slovy co si to zas vymejšlíš zza píčoviny ty ču…áku, že se mu na to M…do (švagr) nevys…eš. Ten jen odpověděl, že to je postel pro něj, tak se táta na chvíli krotil. Bohužel ani on to nechápe. Ví, že by to měl useknout, ale děda je děda.

Sorry, ale děláte si to sami. Tvoje matka to tak měla, ty jsi to nevyřešila, a přeneslo se to na další generaci. A tak si to budete předávat dál. Změnila bych psychologa. Odkud jsi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32325
2.12.17 12:24

@čtenář Tenhle mluvící kanál ti přijde jako děda? No to je děs. A ještě jsou u toho vnoučata. No to ani omylem. Zavolá, že něco potřebuje. No měl by smůlu. Já bych teda nejela. Je to ale o povaze. Ty jsi prostě moc hodná a asi pořád věříš, že se to změní. Ale nezmění, bohužel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
168
2.12.17 12:32
@Monchichik píše:
@čtenář Zažila si strašné věci, ale pořád nechápu, proč se s nima stýkáš? Pro si taky neodešla a nepřerušila si veškeré styky? Takové lidi přeci ve svým životě nepotřebuješ.

Protože moje konfliktní rodiče se nestýkali s babi a s dědou z matčiny strany. Moje babička, tátova máma umřela, když mi bylo 9 let, ta občas vyslechla, co mě trápí. S0grám bylo 6let a 1 měsíc. A já jsem jako dítě neměla kam jít. Kamáradky k nám domů nesměly a já k nim také ne. Nesměla jsem ani ven. Takže na jedné straně pevná hráz rodičů a na druhé straně dítě, které je tam úplně samo. Chtěla jsem, aby mí synové funkční prarodiče měli, proto jsem se to snažila urovnávat. Možná je to malicherný, ale dám jeden příklad za všechny: Naši rodiče vždycky věřili každému cizímu, než svým dětem. Ve 3. tídě jsme psali čvrtletní slohovku. Byla jsem jedničkářka, měla jsem to napsané hned. Po čj jsme měli jít sáňkovat místo TV. Koukám z okna a učitelka mi písemku sebrala, napsala mi na ní 5, že opisuju. To už by byl průser pro naše dost velký. Tak jsem si na piják napsala do sešitu v lavici, že Haurová( učitelka) je kráva. A nechala ho v lavici. Přičinlivý spolužák zahlédl a hbitě můj sešit učitelce odnesl. Následovala poznámka, pozvání rodičů do školy. Snažila jsem se to doma vysvětlit. Marně. Máma navštívila učitelku a navrhla jí, že nejvíce mne potrestá, když mi bude do konce školního roku říkat pouze příjmením. A ostatním dětem normálně křestním jménem. No trest to byl jako prase. A komu jsem to měla říct? Babička byla mrtvá, k druhý jsem nesměla a ségry byly malý.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
168
2.12.17 12:33
@nostress
Z Plzně
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14642
2.12.17 12:40
@čtenář píše:
@nostress
Z Plzně

Aha, to je škoda, znám jednu opravdu dobrou psycholožku, ale ta bydlí od vás hodně daleko.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32325
2.12.17 12:41

@čtenář Já ti rozumím. Ale nemůžeš přeci chtít, když rodiče nefungovali jako rodiče, aby z nich byli fungující prarodiče. Mám to v rodině taky a já jsem ten kontakt prostě utnula, nechci prostě takový lidi ve svým životě ani v životě svých dětí. Jako matka byla píp a jako babička se fakt nezměnila, takže bohužel. Mluvila dokonce jako váš děda, což teda já nehodlám poslouchat a nechat se urážet. Žij pro svou nejbližší rodinu, svoje syny a na ně se vykašli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
168
2.12.17 12:44
@nostress píše:
Aha, to je škoda, znám jednu opravdu dobrou psycholožku, ale ta bydlí od vás hodně daleko.

To je v pohodě, já když teď na to koukám, jak to je na 2 stránkách všechno pohromadě, a to je jen špička ledovce, vypadá to fakt strašně. Ono v životě se to nějak dávkuje, je to sice blbý, ale pořád je tam ta jiskřička. Ale takhle pohromadě, ještě s vašimi reakcemi je to pekelný. Mám ještě otázku. Minulý rok před vánoci otci krvácel jícen, volal ať ho odvezu do nemocnice. Měla jsem na jazyku odpověď, ať ho odveze někdo z té jeho „nové“ rodiny. Ale nedokázala jsem to. Vy byste to dokázali? Nebo jak byste se vymluvili?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32325
2.12.17 12:48

@čtenář Já bych to teda dokázala. Nevymlouvala bych se na nic, protože už bych mu dávno nezvedala telefon. Kdyby náhodou ano, tak bych mu řekla přesně to, co píšeš. Ať tě odveze někdo z tvé nové rodiny. Já prostě takový lidi odstřihnout dokážu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24857
2.12.17 12:55

@čtenář dela to na me dojem, jakoby se Tví rodiče zhlédli v životním stylu/uceni nejake prapodivné sekty. Nebývá to tak, ze oba rodiče jdou spolecne tvrde po diteti tak, jako ti Tvoji po Tobě. Pokud by to tak bylo, nic s tim neudělás. A proc se zabývat nečím, co stejne nemůžeš ovlivnit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29868
2.12.17 13:01

Je to hodně smutné čtení.:( V postatě jste byla psychicky týraná a zanechalo to následky. I dnes se neumíte bránit a v podvědomí máte, že si to vlastně zasloužíte. Nechat se fackovat na pohřbu od sester? Najděte si psychologa, který se zabývá domácím násilím třeba z Bílého kruhu bezpečí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová