Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ovdovělý otec vyměnil naši rodinu za rodinu své přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.12.17 14:37
@Anonymní píše:
Je velká chyba plácat se ve vašem věku v událostech, které se staly před 40 lety. Vím, že je to těžké, ale vám pomůže jen omezit kontakt jak to jde. Vždyť oni vás nechtějí, to vy za nimi furt běháte, co od toho očekáváte? Že se otec z ničeho nic změní? To se nikdy nestane. Ani na jeho smrtelné posteli se nedočkáte uznání viny či omluvy. To tihle lidi neumí, nechtějí a chyby si nepřipouštějí. Už pro dobro vaší rodiny (tím myslím skutečnou rodinu), byste měla kontakt co nejvíc omezit. Nevolat, nenavštěvovat. Poslat poštou přání k narozeninám, Vánocům a tím to hasne. Uvědomujete si, že většinu svého života řešíte tuhle jednu věc? Najděte si kvalitního psychologa (ne psychiatra), který vám pomůže překlenout krizi a udržet distanc. Případně se zabavte nějakým koníčkem, začněte cestovat nebo cokoliv jiného. Vůbec nevíte, co za tím může být, třeba je ten člověk pouze prostý primitiv se sadistickými sklony, třeba vás matka počala s milencem…To nikdy nezjistíte, ale udržovat kontakt s tímto individuem vám nepřineslo a nepřinese nic dobrého.
Právě že to potřebuje uzavřít a to předpokládá, že se k tomu všemu ještě jednou vrátí a získá objektivní pohled pod odborným dohledem na všechny události. Je to bolestivé, ale jinak se z toho nelze dostat. Může to sice na chvíli vytěsnit, dělat že se nic nestalo, že jsou jí otec a sestry jedno, ale sama to nezvládne a pořád se to bude vracet s ještě větší intenzitou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 15:42
Teď jsem sem rychle koukla, díky za další názory a jsem ráda, že se všechny téměř shodujete. 
Při tom balení krabic mi to pořád lítá v hlavě, a je fakt, že jsem si to asi potřebovala potvrdit. Protože nějak vnitřně vím, že se na ně musím vykašlat, jinak mě to zničí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 16:18
Nechápu, že se s nimi ještě bavíš.
Kdybys nikoho neměla, ale máš děti manžela.
Přerušila bych kontakty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 16:47
@čtenář píše:
Teď jsem sem rychle koukla, díky za další názory a jsem ráda, že se všechny téměř shodujete.
Doufám, že se stěhuješ od nich hodně daleko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:11
@nostress píše:
Doufám, že se stěhuješ od nich hodně daleko.
Asi 30 kilometrů. Ale v době telefonů je to, jako by byli za rohem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:19
@čtenář píše:
Asi 30 kilometrů. Ale v době telefonů je to, jako by byli za rohem.
To by mohlo stačit. Číslo telefonu je možné zablokovat, nebo nemusíš hovor přijmout. To bude záležet jenom na tobě, jestli chceš udělat tlustou čáru za tím, co bylo/a už se nedá změnit/, a začneš znova, a budeš si budovat a hýčkat svoji rodinu, na dobrých a stabilních základech, kde budou všichni cítit lásku a přijetí, nebo se budeš pořád dokola plácat v kruhu, a předávat to dalším generacím. Zapracuj na svém sebevědomí a sebeúctě. Dej jim jasně najevo, že nejsi hadr na podlahu. Ty máš přeci svoji rodinu, manžela, děti, tak k čemu ti je vztah-nevztah, kde tě všichni ponižují, odstrkují, a fackují na potkání? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:24
@nostress
Máš pravdu, teď jsem zrovna balila do krabic oblečení a držela jsem v ruce nějaké oblečení po mámě z doby, kdy byla nemocná a dostala jsem to od táty přidělené. Asi jako nějakou nostalgickou vzpomínku. Už jsem to chtěla xkrát vyhodit, ale vím že, kdyby se to dozvěděly ségry byl by oheň na střeše, že si toho nevážím. Tak j sem to dnes s docela lehkým srdcem vynesla do kontejneru. Díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:34
@čtenář píše:
@nostress
Máš pravdu, teď jsem zrovna balila do krabic oblečení a držela jsem v ruce nějaké oblečení po mámě z doby, kdy byla nemocná a dostala jsem to od táty přidělené. Asi jako nějakou nostalgickou vzpomínku. Už jsem to chtěla xkrát vyhodit, ale vím že, kdyby se to dozvěděly ségry byl by oheň na střeše, že si toho nevážím. Tak j sem to dnes s docela lehkým srdcem vynesla do kontejneru. Díky
Dostala jsi to přidělené? 
A ségry by dělaly kvůli tomu dusno? To stěhování je super začátek. A tak, jak jsi odnesla ty věci po mámě do kontejneru, vyhoď všechny ostatní staré krámy, které ti připomínají ošklivou minulost. A ségry příště pošli rovnou do p****e. Ty jsi dávno dospělá, svéprávná a svobodná bytost. Nikdo nemá právo tě takto omezovat, a nutit ti něco, co ty nechceš. Je nejvyšší čas vymanit se z těch okovů, které tě doteď svíraly. Dělej jenom to, co chceš ty, mysli více na sebe, a co se ti nelíbí, nebo nechceš, to nedělej. Nauč se říkat ne, a jednat asertivně. Uvidíš, jak se ti uleví.
A hlavně se neboj. Nejhorší je začít a když uvidíš, že to funguje, pak už to půjde.
Držím ti moc palce. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:40
@čtenář píše:
To je v pohodě, já když teď na to koukám, jak to je na 2 stránkách všechno pohromadě, a to je jen špička ledovce, vypadá to fakt strašně. Ono v životě se to nějak dávkuje, je to sice blbý, ale pořád je tam ta jiskřička. Ale takhle pohromadě, ještě s vašimi reakcemi je to pekelný. Mám ještě otázku. Minulý rok před vánoci otci krvácel jícen, volal ať ho odvezu do nemocnice. Měla jsem na jazyku odpověď, ať ho odveze někdo z té jeho „nové“ rodiny. Ale nedokázala jsem to. Vy byste to dokázali? Nebo jak byste se vymluvili?
Pokud by se ke mě rodič choval tak strašně, tak jestl ybch zvládla zareagovat rychle, tak asi bych to dokázala říct mu, že na mě celej život kašlal a choval se ke mně hrozně, tak ať si zavolá oblíbenějším sestrám, nebo svojí nové rodině, že už mu nebudu dělat blbečka, kterej je dobrej jen na to, aby něco oddřel. pak je ale třeba počítat s tím, že nejspíš vztahy ochladnou na maximum. Ale k ř¨čemu vztah s člověkem, který se k tobě chová hůř než k cizímu a k tvým synům se chová jak hovado…
Jsi bohužel rodinný otloukánek a žebráš o lásku, ono je to pochopitelné, protože mít lásku rodičů je to nejdůležitější v životě. Člověk po tom tuží celý život. Ale je na čase si říct, že tvoji rodiče byli psychicky porouchaní a nedokázali ti tu lásku dát a ani tvoji lásku si oni nezaslouží, jak to tak čtu, tak to bylo teda psycho.
A sestry alkoholičky utni, jakmile ti začnou něco vyčítat nebo diktovat. nauč se jednat trochu asertivně. Jasně bych řekla, že jestli se mnou nebudete jednat slušně a s respektem, tak mi nevolejte a nebudu se s vámi vídat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:45
@nostress
Můžu se tě na něco zeptat? Už kolikrát mě napadlo, jestli některé členy naší rodiny nenavštívila nějaká duševní porucha. Máma je mrtvá už deset let. Moje nejmladší ségra vždycky, když má výročí úmrtí, nebo den narozenin, ségra se zmaže, zapálí všude svíce, bulí, volá mi třeba ve 3 ráno. Před 5 lety jí umřel muž, to manželství bylo pekelný, byl o dost starší, Němec, věčně se doma bili, několikrát bydlela zvlášť a vždycky k tomu měla další paralelní vztah. Když umřel, pouštěla si v noci tklivé písně, a tancovala s urnou, občas mi uslzená zavolala, urnu má dodneška doma i když žije ve svých 44 letech s chlapcem, co je mladší než můj syn. Sice už ne na četsném místě v obýváku, ale má ji tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 17:54
@čtenář píše:
@nostress
Můžu se tě na něco zeptat? Už kolikrát mě napadlo, jestli některé členy naší rodiny nenavštívila nějaká duševní porucha. Máma je mrtvá už deset let. Moje nejmladší ségra vždycky, když má výročí úmrtí, nebo den narozenin, ségra se zmaže, zapálí všude svíce, bulí, volá mi třeba ve 3 ráno. Před 5 lety jí umřel muž, to manželství bylo pekelný, byl o dost starší, Němec, věčně se doma bili, několikrát bydlela zvlášť a vždycky k tomu měla další paralelní vztah. Když umřel, pouštěla si v noci tklivé písně, a tancovala s urnou, občas mi uslzená zavolala, urnu má dodneška doma i když žije ve svých 44 letech s chlapcem, co je mladší než můj syn. Sice už ne na četsném místě v obýváku, ale má ji tam.
Nejsem psycholog, ale i když bych byla, takto na dálku ti nikdo žádnou diagnózu neřekne.
Každopádně ty vztahy a všechno kolem toho jsou patologické, nenormální. Všechny vás to poznamenalo. Sestry jsou taky dospělé. Alkoholem si zřejmě řeší svoje problémy a zranění, a dost možná i narušenou psychiku, kdoví…To by měly ale řešit ony samy s odborníkem. Tobě bych doporučila, nenech se od nich energeticky vysávat.
Ohledně urny- takové věci nemají doma co dělat. Mrtví mají být důstojně pohřbeni, nebo na jiném k tomu určeném místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 18:14
@nostress
No to ti ještě napíšu ohledně urny, když umřela máma, prostřední ségra s mámou v urně spala. Než jsme ji uložili do hrobu.
Za tvoji podporu moc díky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 18:53
@čtenář píše:
@nostress
No to ti ještě napíšu ohledně urny, když umřela máma, prostřední ségra s mámou v urně spala. Než jsme ji uložili do hrobu.
Za tvoji podporu moc díky.
Buď ráda, že to je už všechno pryč, a že můžeš žít život podle sebe. Přeji ti
hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
