Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ovdovělý otec vyměnil naši rodinu za rodinu své přítelkyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.12.17 10:53
@Anonymní píše:
Dobrý den, je mi 53 let a celý život mě trápí nedobré vztahy v naší rodině. Jsem nejstarší ze 3 sester a vztah k nám a našemu otci se strany naší mamky je definovatelný pouze touto jednou větou: Byly jsme malé a pod dojmem jednoho filmu, kde hořel dům jsme se matky zeptaly, kdyby se to stalo u nás, koho by maminka zachránila jako prvního. Maminka řekla že tatínka, protože děti si udělá vždycky nové. Celý život jsem bojovala o alespoň náznak uznání ze strany rodičů. Ve škole jedničkářka, maturita, Vš, ještě v jejím průběhu jsem se vpodstatě vdávala za muže, kterého mi máma vybrala, protože po rozchodu s ním mi rodiče přestali dávat do Prahy, kde jsem studovala peníze, sebrali mi všechny věci a zvali ho na večeře. Nedalo se to dlouho vydržet, protože jsem riskovala, že mě při krádeži rohlíků v samošce chytnou. Takže jsem se vdala a i tak jsem od té doby nic neudělala dobře. Sestry to měly o mnoho snazší, už tak tvrdí na ně rodiče nebyli a nejraději měli rodiče tu nejmladší. Myslela jsem si, že to v dospělosti skončí, ale neshody trvaly stále. Když mi bylo 43 let, matka onemocněla a za půl roku zemřela. Před smrtí převedla část svého majetku na nejmladší sestru a společný byt na tátu. Chalupu už převést nestačila, i když to měla také v úmyslu. Očekávalo se, že otci vše necháme a také se tak stalo. Když umřela do 2 měsíců si otec našel přítelkyni, se kterou byl dalších 8 let až do její smrti. Oblíbil si celou její rodinu a s námi žádné vztahy neudržoval. Jen ona byla dokonalá a jeho nový vnuk také. Pokud jsme se setkali, poslouchala jsem jen jaký je Honza dokonalý (18 let) a jaké jsou moje děti lemplové. Mým synům je 26 a 34 let, ten starší už má svoji rodinu. Nechodil k nám na vánoce, ani mě, ani dětem nezavolá ani k narozeninám. Bylo tomu i tak, když moje máma žila. Kolikrát nás navštívili bych spočítala na prstech. Teď, když přítelkyně zemřela, našel si jinou, ale nic se nezměnilo. Tráví s nimi vánoce, dovolené, na naše pozvání nejprve řekne, že si to musí rozmyslet a že mu nemáme diktovat, co bude a nebude dělat a pak se dozvím, že už měl dávno domluvené něco s jejich rodinou. Chci jen napsat, že mu to nijak nevyčítám, ale je mi to strašně líto a čekám, kdy tomu bude někdy konec. Trpěli tím i moji synové, když byli menší, že o ně prarodiče neměli zájem, ačkoliv dcery mých sester je zajímaly. Možné je dobré podotknout, že obě moje sestry jsou alkoholičky. Asi bych to měla všechno ustříhnout, ale nějak se mi to nedaří, a tak hledám názor někoho, kdo by mi sdělil názor někoho zvenčí, kdo v tom není vtažený. Děkuji
Zlatíčko, vyprdni se na něj. On se nezmění. Buď šťastná za to, co máš, užívej dětí a vnoučat. A nekomplikuj si živit někým, kdo za to nestojí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:02
Hod přes palubu jeho a případně za ním prihod sestřičky… Nemá smysl trápí se kvůli lidem který o tebe nestojí… Přijde čas že si na tebe vzpomenou, ale to až budou něco chtít. Čím dřív se od nich odprostis tím dřív jim pak dokážeš říct Ne. Takovýhle lidi umí vycitit že tě to trápí a začnou tě využívat… Užívej rodinu kterou máš a na ně se vybodni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:03
To jsi hodná, ale zkouším to už 53 let. A prostě mi to nejde. On to není jen otec, ale i sestry. Chlastají těžkou ligu, když tátova přítelkyně umřela a byl pohřeb, krátce před tím umřela manželovi máma a starala jsem se o ní, než umřela. Než tátova přítelkyně zemřela, byla před tím týden v nemocnici. Kvůli pracovnímu vytížení a taky vzhledem k předchozímu pohřbu jsem tam nešla. Na jejím pohřbu přede všemi mi moje mladší sestra za tu neúčast ve špitále nafackovala a druhá se k ní přidala a šli to spolu slavnostně oznámit otci. Nezastal se mi ani jednou a tvářil se, že je to v pořádku. Samozřejmě, že jsme celá rodina i se syny okamžitě odjeli. Bohužel ty pomluvy prostě vyvrátit nedokážu a mrzí mě to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:24
Tak už jsem nezaklikla anonymní, tak je to fuk. Za dosavadní odpovědi děkuji, to co psala překvapennaa už se stalo. Nejmladší sestra se dostala do platební neschopnosti, měla 2 hypotéky na dům a prosila, ať si ho od ní koupím. Dům byl v příšerném stavu, ale my jsme stejně uvažovali o tom, že nějaký koupíme. Takže jsme ho koupili, během 14 dnů asi 6× měnila cenu, n apřed dolů, pak nahoru, pak zase dolů a nakonec nahoru, i když tam byl odhadce, před ním, ten koukal jako sůva z nudlí. Tak jsme řekli, že ho nechceme, protože tvrdila, že má další zájemce. Zájemci měli rozum a na napálenou cenu nereagovali, navíc to potřebovala hodně rychle, aby o vše nepřišla. Tak jsme se nakonec dohodli a dům koupili, od léta ho rekonstruujeme a našli jsme tam asi milion skrytých vad, od nefunkčního kotle, přes prorezlé radiátory, ucpané vodovodní potrubí atd atd. To neřeším. A nakonec jsem já, ta špatná, že mi ho prodala pod cenou a všude chodí a pomlouvá. Nafackovala bych si za to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:30
Ty pro ně nejsi rodina. Neměli by být ani oni pro tebe. Zkus o nich tak i mluvit. Ne otec a sestry. Ale pan a paní XY
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:36
@Netopirek píše:
Ty pro ně nejsi rodina. Neměli by být ani oni pro tebe. Zkus o nich tak i mluvit. Ne otec a sestry. Ale pan a paní XY
Díky ti za názor, poradíš mi jak to mám udělat? Zkoušela jsem to. Jsem úplně na sračky, rozbrečí mě i to, když jsem se dívala na film 96 hodin. Nemůžu pochopit, z koho tohle vzešlo. Jestli z mámy, nebo táty. Když jsem prosila naše, kteří bydleli tenkrát ještě vedle nás v paneláku, aby mě odvezli do porodnice, protože jsem potrácela, máma to tátovi zakázala, ať si zavolám sanitku. Nakonec mě odvezl, protože manžel byl na noční a osmiletý syn by musel zůstat doma sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:40
Paneboze a po tom všem se s nimi ještě stykas? Utnout veškerý kontakt, to je jediná rada. Nikdy je nepředěláš, nikdy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:43
Doporučila bych ti najít si solidního psychologa/psychoterapeuta, mohlo by ti to pomoci.
A taky, jak už tady někdo radil, prostě je odstřihnout ze života. K čemu jsou ti takové vztahy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:47
@čtenář Někteří lidé by nikdy neměli mít děti a tvoji rodiče k nim evidentně patří. Neuděláš nic, aby se to změnilo, protože oni se nezmění. Stačí mi těch pár věcí, co píšeš, na to, abych věděla, že já bych s nima skončila už dávno. Pro mě není důvod stýkat se s lidma jen proto, že je to rodina, když se jako rodina nechovají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:51
@čtenář zkus se vypsat a postupně vzpomínat kdy to začalo. Dle úvodu to tak možná bylo vždycky a tím, že ses vzepřela - svatba. Jsi to zakončila. Je možné, že jsi nechtěné dítěte, neplánovali tě a všechno co špatné se stalo je kvůli tobě. Správný rodiče by se tak chovat neměli, ale tvoji takový nejsou.
Ty ses vždycky snažila zavděčit a být ta hodná. Ale to nevede nikam. Zkoušela jsi být mrcha? A když oni pomlouvají tebe, začít pomlouvat je?
Hlavně by jsi měla přestat chtít být s nimi za dobře.
To vypsání toho co všechno ti provedli by ti mohlo pomoct
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:52
@nostress píše:
Doporučila bych ti najít si solidního psychologa/psychoterapeuta, mohlo by ti to pomoci.
A taky, jak už tady někdo radil, prostě je odstřihnout ze života. K čemu jsou ti takové vztahy?
To už mám za sebou, psychologa, psychoterapeuta, antidepresiva, poznamenalo to i moje manželství, vždycky jsem se sebou nechala vytírat jak s hadrem. Třeba moje prostřední ségra mi vždycky každýho chlapa přebrala. Až ten poslední jí poslal do háje. Ono to totiž vypadalo, když moje vlastní máma onemocněla, že se to spraví. Vozila jsem jí po chemoterapiích, něco se vysvětlilo, mimochodem ona se svou mámou taky nemluvila, dokonce si jeden čas vykaly. No a pak to začalo nanovo. Tátovi jako by spadl na hlavu balkon.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 11:56
Myslím, že by ses měla vykašlat na někoho kdo ti nic dobrýho do života nepřinesl. Co ti dávájí styky s ním? Co dává do života synům? Chceš ho v životě? Proč mu dovolíš aby ti říkal ty věci?
Jo a ještě, každý příběh má víc vypravěčů. A většinou se pak dost liší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 12:02
@malá_holka píše:
Myslím, že by ses měla vykašlat na někoho kdo ti nic dobrýho do života nepřinesl. Co ti dávájí styky s ním? Co dává do života synům? Chceš ho v životě? Proč mu dovolíš aby ti říkal ty věci?
Jo a ještě, každý příběh má víc vypravěčů. A většinou se pak dost liší.
To máš pravdu, ale v zájmu zachování objektivity se fakt snažím napsat to tak, jak to bylo. To co jsi zatím přečetla, není ani desetina debilních zážitků. Nestačila by mi knížka, od klečenění na strouhátku ve třetí třídě s předpaženýma rukama a na nich slovníky, když jsi přišla o 5 minut později ze školy domů. Zákaz maturitního večírku, otevírání dopisů, i když ti je 18 let. K tomu se už nikdy nechci vracet. To, že nesmíš s žádným klukem na rande, jen s tím, koho ti vybrali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.17 12:05
@čtenář Já tě fakt obdivuju, že jsi schopná s takovýma lidma vůbec promluvit. Já bych se od nich ostřihla už dávno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den, je mi 53 let a celý život mě trápí nedobré vztahy v naší rodině. Jsem nejstarší ze 3 sester a vztah k nám a našemu otci se strany naší mamky je definovatelný pouze touto jednou větou: Byly jsme malé a pod dojmem jednoho filmu, kde hořel dům jsme se matky zeptaly, kdyby se to stalo u nás, koho by maminka zachránila jako prvního. Maminka řekla že tatínka, protože děti si udělá vždycky nové. Celý život jsem bojovala o alespoň náznak uznání ze strany rodičů. Ve škole jedničkářka, maturita, Vš, ještě v jejím průběhu jsem se vpodstatě vdávala za muže, kterého mi máma vybrala, protože po rozchodu s ním mi rodiče přestali dávat do Prahy, kde jsem studovala peníze, sebrali mi všechny věci a zvali ho na večeře. Nedalo se to dlouho vydržet, protože jsem riskovala, že mě při krádeži rohlíků v samošce chytnou. Takže jsem se vdala a i tak jsem od té doby nic neudělala dobře. Sestry to měly o mnoho snazší, už tak tvrdí na ně rodiče nebyli a nejraději měli rodiče tu nejmladší. Myslela jsem si, že to v dospělosti skončí, ale neshody trvaly stále. Když mi bylo 43 let, matka onemocněla a za půl roku zemřela. Před smrtí převedla část svého majetku na nejmladší sestru a společný byt na tátu. Chalupu už převést nestačila, i když to měla také v úmyslu. Očekávalo se, že otci vše necháme a také se tak stalo. Když umřela do 2 měsíců si otec našel přítelkyni, se kterou byl dalších 8 let až do její smrti. Oblíbil si celou její rodinu a s námi žádné vztahy neudržoval. Jen ona byla dokonalá a jeho nový vnuk také. Pokud jsme se setkali, poslouchala jsem jen jaký je Honza dokonalý (18 let) a jaké jsou moje děti lemplové. Mým synům je 26 a 34 let, ten starší už má svoji rodinu. Nechodil k nám na vánoce, ani mě, ani dětem nezavolá ani k narozeninám. Bylo tomu i tak, když moje máma žila. Kolikrát nás navštívili bych spočítala na prstech. Teď, když přítelkyně zemřela, našel si jinou, ale nic se nezměnilo. Tráví s nimi vánoce, dovolené, na naše pozvání nejprve řekne, že si to musí rozmyslet a že mu nemáme diktovat, co bude a nebude dělat a pak se dozvím, že už měl dávno domluvené něco s jejich rodinou. Chci jen napsat, že mu to nijak nevyčítám, ale je mi to strašně líto a čekám, kdy tomu bude někdy konec. Trpěli tím i moji synové, když byli menší, že o ně prarodiče neměli zájem, ačkoliv dcery mých sester je zajímaly. Možné je dobré podotknout, že obě moje sestry jsou alkoholičky. Asi bych to měla všechno ustříhnout, ale nějak se mi to nedaří, a tak hledám názor někoho, kdo by mi sdělil názor někoho zvenčí, kdo v tom není vtažený. Děkuji