Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak ja už volala do PPP a ozvou se mi do 3 tydnu.
Pí. ucitelka ve školce říkala, že je šikovná, chytrá a že si myslí, že je schopna jít do školy, ale pokud na tom budu trvat, tak mi s odkladem pomůže.
Teď mi bude vypisovat papír jak se chová ve školce, tak jsem zvědavá
ale jelikož je s ní spokojená, bude vše ok.
Jen doma je vznětlivý a úzkostliva.
Doktorka mi taky říká, že je citlivější, že bude dobrá.
Trenérka na karate, že je to zivel, a že si s ní jednou užijeme, ale všechny tyhle lidi respektuje.
Asi je to o špatně nastavených hranicích doma a nerespektování nás… ![]()
@Anonymní píše:
Jo a ano- musíš se s ní denně,,prát"- a to fyzicky i psychicky nikdo jiný to za vás (s otcem) - jako fakt není takový problém fyzicky přeprat čtyřleté dítě, ale je obrovský problém totéž dělat s desetiletým- nehledě na obrovskou ostudu a nepochopení ze strany dětí a učitelů. Žádné dítě si se s ní nebude chtít kamarádit a učitelé na to nejsou zvědaví vůbec. To leda takové dítě učit doma. Všude prostě narazí a nejvíc nešťastná z toho bude ona sama a ty. A logopedka tam opravdu není od toho vychovávala tvoje dítě. A co bys chtěla teda slyšet- že je to povaha a tudíž si může dělat co chce a kde chce a všichni to musí respektovat? No takhle to ve společnosti fakt nefunguje- bohužel pro ní i pro tebe- buďto se naučí chovat a nebo bude trpět a ty taky.
Jen jsem tím chtěla říct, že musím vymyslet nějaké inteligentní metody na ní, které očividně fungují líp, než to praní se s ní, které popisuješ.
Samozřejmě, že zkouším i to, co píšeš, ale je to ještě mnohem horší, tak proč to mám tak dělat dál?
Navíc já teda obecně rozhodně nejsem zastáncem fyzických trestů a takovýchle praní se s dítětem.
Spíš jsem si myslela, jestli by někdo neporadil jak na ní trošku inteligentně, to, co píšeš ty, se mi nezdá a především neosvědčuje. Ono každé dítě je jiné, na některé to fakt asi platí, na některé ale ne.
Do školky jí asi zkusím dát, 2× týdně na dopoledne od září a uvidíme. Předškolní ročník se uvidí, kdyby to jó nešlo, holt bude v domácím vzdělávání a já pevně doufám, že do školy už to bude ok, ta logo říkala, že to vypadá, že potřebuje dozrát..sociálně..a až i se zlepší ta řeč, že se taky víc uklidní, poněvadž i to nesnadné dorozumívání může v dítěti vyvolat vztek apod..
Jako nesouhlasím s tvými metodami, ale i tak díky za reakci ![]()
@Anonymní píše:
Jen jsem tím chtěla říct, že musím vymyslet nějaké inteligentní metody na ní, které očividně fungují líp, než to praní se s ní, které popisuješ.
Samozřejmě, že zkouším i to, co píšeš, ale je to ještě mnohem horší, tak proč to mám tak dělat dál?
Navíc já teda obecně rozhodně nejsem zastáncem fyzických trestů a takovýchle praní se s dítětem.
Spíš jsem si myslela, jestli by někdo neporadil jak na ní trošku inteligentně, to, co píšeš ty, se mi nezdá a především neosvědčuje. Ono každé dítě je jiné, na některé to fakt asi platí, na některé ale ne.
Do školky jí asi zkusím dát, 2× týdně na dopoledne od září a uvidíme. Předškolní ročník se uvidí, kdyby to jó nešlo, holt bude v domácím vzdělávání a já pevně doufám, že do školy už to bude ok, ta logo říkala, že to vypadá, že potřebuje dozrát..sociálně..a až i se zlepší ta řeč, že se taky víc uklidní, poněvadž i to nesnadné dorozumívání může v dítěti vyvolat vztek apod..
Jako nesouhlasím s tvými metodami, ale i tak díky za reakci
Nepíšu nic o fyzických trestech. To, co radím, je inteligentní- ono totiž co jiného chceš třeba dělat, když se ti sekne na silnici- dvacet minut jí přemlouvat? A nechat se přejet? Ne vzít jí za ruku nebo do ruky a odtáhnout- a trpělivě vysvětlovat, že to nemůže- jasný. Dětská psycholožka v rodině mi říkala, že rozčilovat se mají vždy jen děti a ne ja- že mám zachovat klid a oni ať se zblázněj- fakt to funguje, když vydržím ne Jo dvouleťačka se taky rozčiluje, když jí nerozumím, to je jasný, to každý dítě. Jestli neumí mluvit ve čtyřech, tak fakt potřebuje logopedii. Domácí vzdělávání jsem zvažovala u synka- ale každý se nakonec musí naučit chovat v kolektivu, teď mu bude pět, tak za rok k zápisu určitě půjde, pak se uvidí, jak to zvládne. Ten mluví výborně, ale zase má velký problém s grafomotorikou. Hele mám ještě 11-ti letou dceru- ta se vždy chovat uměla, ale jedna její spolužačka je vychovávána liberální výchovou- nebo spíš teda byla, teď už se jí snažej nějak dovychovat, ale už je sakra pozdě- a nejvíc tím trpí ta holka- děti jí nechápou, učitelé taky ne- neumí se chovat, rodičům u to maximálně leze na nervy. Prostě nic jiného, než naučit dítě včas slušně chovat i za cenu toho, že se mu to nebude vůbec líbit, nikam nevede.
@Anonymní píše:
Nepíšu nic o fyzických trestech. To, co radím, je inteligentní- ono totiž co jiného chceš třeba dělat, když se ti sekne na silnici- dvacet minut jí přemlouvat? A nechat se přejet? Ne vzít jí za ruku nebo do ruky a odtáhnout- a trpělivě vysvětlovat, že to nemůže- jasný. Dětská psycholožka v rodině mi říkala, že rozčilovat se mají vždy jen děti a ne ja- že mám zachovat klid a oni ať se zblázněj- fakt to funguje, když vydržím ne Jo dvouleťačka se taky rozčiluje, když jí nerozumím, to je jasný, to každý dítě. Jestli neumí mluvit ve čtyřech, tak fakt potřebuje logopedii. Domácí vzdělávání jsem zvažovala u synka- ale každý se nakonec musí naučit chovat v kolektivu, teď mu bude pět, tak za rok k zápisu určitě půjde, pak se uvidí, jak to zvládne. Ten mluví výborně, ale zase má velký problém s grafomotorikou. Hele mám ještě 11-ti letou dceru- ta se vždy chovat uměla, ale jedna její spolužačka je vychovávána liberální výchovou- nebo spíš teda byla, teď už se jí snažej nějak dovychovat, ale už je sakra pozdě- a nejvíc tím trpí ta holka- děti jí nechápou, učitelé taky ne- neumí se chovat, rodičům u to maximálně leze na nervy. Prostě nic jiného, než naučit dítě včas slušně chovat i za cenu toho, že se mu to nebude vůbec líbit, nikam nevede.
No já k oběma holkám přistupuju stejně (myslím tím podobný způsob výchovy) a ta starší je prostě naprosto v pohodě.
Ta mladší je prostě pořád rok pozadu, ve dvou se chovala a byla vývojově jako roční, ve třech jako ve dvou, teď jí budou 4 a je tak na čerstvě 3 roky. Čili mluví, ale jako tříletá. Dělá různé věci, ale jako tříletá. Prostě čtyřleťáci kolem ní jsou už někde jinde.
Co s tím mám dělat nevím. Inteligentní je. Ale když se rozhodne, že něco dělat nebude, tak s ní člověk nehne ani heverem. Když se má někam jít, tak to už jsem přišla na to, že říct jí to pouze jednou, v klidu a tak 5 minut předem je asi ten nejúčinnější způsob. Ale jak jí přimět, aby se něco nového učila? Co chce, to jde dělat a učit se. Ale co ne, tak to ani zaboha. Třeba miluje kreslení, vybarvování, různé doplňovačky, puzzle, házení hrací kostkou a figurkou ježdění po plánku hry (jede odpovídající počet políček, co hodila kostkou), dál je velice šikovná manuálně - třeba venku, když napodobuje práci, co děláme my, to jí jde fakt od ruky a taky miluje zvířata, umí se k nim moc pěkně chovat. Ale nesnese předčítání, básničky, písničky např. Takže když to prostě razantně tohle odmítá, pak to holt neumí. Zatím v knížkách jen obrázky, max. jednoduché krátké věty k tomu určené pro děti tak dvouleté.
Mluví ve slovech a max. pár jednoduchých větách - čili mluví, ale prostě jako čerstvě tříletá, nikoli čtyřletá.
Možná si dělám starosti zbytečně a dožene to, ale kdo to má vědět? Prostě přesně ten rok jakoby pozadu.
Máte někdo s tím zkušenost?
@Anonymní píše:
No já k oběma holkám přistupuju stejně (myslím tím podobný způsob výchovy) a ta starší je prostě naprosto v pohodě.
Ta mladší je prostě pořád rok pozadu, ve dvou se chovala a byla vývojově jako roční, ve třech jako ve dvou, teď jí budou 4 a je tak na čerstvě 3 roky. Čili mluví, ale jako tříletá. Dělá různé věci, ale jako tříletá. Prostě čtyřleťáci kolem ní jsou už někde jinde.
Co s tím mám dělat nevím. Inteligentní je. Ale když se rozhodne, že něco dělat nebude, tak s ní člověk nehne ani heverem. Když se má někam jít, tak to už jsem přišla na to, že říct jí to pouze jednou, v klidu a tak 5 minut předem je asi ten nejúčinnější způsob. Ale jak jí přimět, aby se něco nového učila? Co chce, to jde dělat a učit se. Ale co ne, tak to ani zaboha. Třeba miluje kreslení, vybarvování, různé doplňovačky, puzzle, házení hrací kostkou a figurkou ježdění po plánku hry (jede odpovídající počet políček, co hodila kostkou), dál je velice šikovná manuálně - třeba venku, když napodobuje práci, co děláme my, to jí jde fakt od ruky a taky miluje zvířata, umí se k nim moc pěkně chovat. Ale nesnese předčítání, básničky, písničky např. Takže když to prostě razantně tohle odmítá, pak to holt neumí. Zatím v knížkách jen obrázky, max. jednoduché krátké věty k tomu určené pro děti tak dvouleté.
Mluví ve slovech a max. pár jednoduchých větách - čili mluví, ale prostě jako čerstvě tříletá, nikoli čtyřletá.
Možná si dělám starosti zbytečně a dožene to, ale kdo to má vědět? Prostě přesně ten rok jakoby pozadu.
Máte někdo s tím zkušenost?
No neboj se, že s mým synkem s Aspergerem a ADHD by to bylo lepší- ten sice se zajímá o knížky a hry a témata celkově pro desetileté děti- ale neumí se oblíknout, obout, najíst pořádně- je rok starší, než ta tvoje. To chce dobrého dětského psychiatra- my naštěstí máme- a tudíž má ve školce asistentku. A dobrý. Loni tam dělal taky šílené věci, nešl tam ani pomalu dát, letos je to lepší. U vás to bude podle mě dysfázie- zkus ranou péči třeba. Hodně sil ![]()
@Lucy75 píše:
No některé děti jsou víc vzdorovité, některé méně..
naše holky nevzdorovaly skoro vůbec, toto neznám, stačilo, když jsem se trochu škaredě podívala, zvýšila hlas..
možná nemáte daná pravidla, on zkouší, CO A KAM MŮŽE.. měl by mít mantinely.. děti bez hranic nejsou šťastné děti, ba právě naopak…
zas tu budu za tyrana, ale takové plácnutí po zadku a zcela JASNÁ ŘEČ, co teď bude, kam jdem (bez diskuse) také není k zahození..
připadá mi, že dnešní rodiče jsou o 100000000000% víc v pasti než naši prarodiče apod.
scény na ulici - o to fakt nikdo nestojí,
přitom možná vážně stačí ty hranice, mantinely, jasně dané, že teď někam jdem. Tečka.
Ty jsi matka, ty rozhoduješ.
My máme mantinely, řád, pravidla, rituály s stejne se vzteká, neposlouchá. Venku se vali na zemi a doma i přes zakazy čmárá na zdi cimkoliv, ovocem, kartackem na zuby, pastelky jen pod dozorem. Nekdy je to fakt na Chocholouška.