Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partner neví, kam se chce ubírat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.4.13 07:42
Partner neví kam se chce ubírat...
Ahojte holky,
chtěla bych se vás zeptat, jestli jste některá zažila něco podobného. Našla jsem si po dlouholetém „šíleném“ vztahu, který jsem měla od 16 let, superního přítele. Mi je 25 a jemu 31 let. Jsme spolu už něco málo přes rok, hodně si rozumíme, nehádáme se, vycházíme spolu, v sexu taky vše klape, máme společné zájmy a názory, takový super vtzah jsem si ani nedovedla představit.
Jenže přítel teď přišel s tím, že neví, jestli mi může dát, co si zasloužím, že mu na mě strašně záleží, nechce mě ztratit, ale cítí se poslední měsíc nějak méně šťastný. Rozcházet se nechce, ale prostě neví, čím to je. Je toupřímný a čestný chlap, ptala jsem se ho na různé důvody od blbého: už se ti nelíbím? 
až po např. trávíme spolu moc času? no prostě klasické otázky. Bavili jsme se o tom asi 3 hodiny v klidu bez hádek a výčitek. Ale on mi prostě není schopný říci, čím to je. Předemnou měl partnerku, shodou okolností ji znám i osobně a vím od něj, že já jsem první holka, se kterou si pořídil nábytek, vybavil byt, šetříme si peníze na dovolenou, do budoucna jsme se bavili o koupi bytu, sám mi posílá odkazy, jaký by se mu líbil. Bavili jsme se i o svatbě do budoucna a řekl, že by si semnou uměl představit budoucí život. Že semnou je rok, a už to bere jako vážný vztah, ale s bývalou přítelkyní byl kolem 5 let a prý to za vážný vztah nikdy nebral. Tak nevím, jestli v jeho 31 letech nedostal trochu strach ze mě a z našeho společného života, protože jsem první holka, se kterou něco buduje a podniká a „žije“. Do ničeho ho opravdu netlačím, nenutím, témata jako svatba a byt se probíraly jen párkát jako v každém vztahu. Přítel mi ještě řekl, že momentálně ani neví, jestli mu vyhovovala třeba minulá partnerka, která neuklízela, nevařila, nenakupovala, jen lítala po hospodách a on jí splácel její dluhy, nebo jestli mu vyhovuju já která vařím, uklízím, studuju, pracuju, šetřím, někam se ubírám atd. Že prostě neví, co od života chce.
Řekl mi, že se bude snažit udělat vše pro to abychom byli šťastní, ale je to teď mezi námi takové zvláštní, jako bych mu „nevěřila“, že to myslí od srdce. Tak nevím co s tím. Měl některý z vašich chlapů taky takovou existenční krizi? Že nevěděl co dál v životě? Jinak finančně vyděláváme docela slušné peníze, moji rodinu přítel miluje a oni mají moc rádi jeho, i já s jeho rodinou vycházím perfektně, nesedíme jen doma u TV pořád spolu, já chodím do školy po práci, občas ven, občas jezdíme o víkendu každý za svými rodiči sám atd… Prostě mi to příjde, že se neumí vyrovnat s tím, že nám opadla už ta zamilovanost a přišla realita. Nebo já fakt nevím…A hlavně nevím jak se ted chovat a co dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.4.13 07:51
Na rovinu bych nu řekla, kam se chci ubírat já a jestli to cítí stejně 
že bych třeba po studiu chtěla zakládat rodinu a jestli on se na to necítí, abys neztrácela čas.
Možná se bojí toho, jak vážné to už je - nábytek, šetření…snad proboha nemá strach, že si neužil 
někdy hloupá poznámka od single kamaráda udělá mnoho škody…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 07:55
Ahoj, právě že on mi řekl, například s tou svatbou, že se bojí, že třeba za 3 roky se toho zalekne a nebude si mě chtít vzít, nevím jak to vysvětlit, že teď ví, že si mě vzít chtít bude, ale bojí se, že mi pak ublíží tím, že mu hrábne a couvne. On není ten užívací typ co by musel chodit pařit a do hospod atd, takže toho užívání si se nebojím, já jsem spíše ten, co ho občas „vyšoupne“ s´klukama na pivčo. Já jsem mu řekla, kam se chci ubírat. On to ví, jen prostě neví, co chce on. Naše společná známá, co ho zná od malička i se svým přítelem mi řekla, že si myslí, že ho zaskočila ta realita „zodpovědnosti“. Že prostě po 30 letech poprvé narazil na někoho takového jako já s kým by mohl mít jinačí život, než byl zvyklý a chce to ale bojí se toho. Jenže mezi náma je to teď divné…jsme takoví trochu odtažití…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 08:00
No to si bude muset rozhodnout sám
Tobě zbude dát si sama sobě nějaký limit…nevím, jka dlouho ještě studuješ a za jak dlouho bys tu svatbu, rodinu chtěla…prostě nějaký časový úsek - třeba rok a pak když opět nebudou jasné cíle a plány do budoucna, to rozseknout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.4.13 08:00
Ahoj, ano zažila a dokonce i sama na sobě, podle mého ten věk kolem třicítky je nějaký přelomový a člověk najednou něco řeší a pořádně neví co. Ať se jde vypovídat do nějaké poradny, k nějakému terapeutovi nebo tak. S tebou toho moc nevyřeší - jsi v tom citově angažovaná a navíc, nebude k tobě úplně otevřený, protože by tě některé věci mohli zranit.
Hele kolem třicítky pár případů z mého okolí:
holka super práce, vdaná - měla príma chlapa, budoucnost před nima - bum prásk z ničeho nic rozvod a ona hned s tímhle a hned s tamtím, asi jako najednou něco dohání.
kluk - všechny vztahy tak nějak nic moc, jako měl príma holky, ale nebrtal to moc vážně, při pomyšlení na děti a svatbu se div nekřižoval a zaril heslo dokud máma funí, tak já budu u ní, a teď - má půl roku vztah a už spolu žijí v bytě na hypotéku a snaží se o mimi.
Já sama jsem kolem třiceti ukončila vztah ve kterém jsem neviděla perspektivu - bylo mi v tom vztahu dobře, byl na mě moc hodnej, žili jsme spolu, ale neviděla jsem ho najednou jako partnera pro život, tátu k dětem a tak jsem šli od sebe.
Hele fakt si myslím, že to bude nějaká taková pitomá krize kolem třiceti. Asi to nemá každý, ale ve svém okolí fakt vidím spousty lidí na který to kolem té třicítky nějak dolehlo.
- Citovat
- Upravit
16.4.13 08:03
Chlapi obecně neradi o budoucnosti moc přemýšlí. Tomu tvému je přes 30, ale to neznamená, že to není polopuberťák. Když to srovnám s mým bratrem, kterému je třicet letos, tak si říkám, jesli vůbec někdy dospěje. Budoucnost plánuje tak na půl roku dopředu, dva roky setrvává ve vztahu, o kterém ví, že nefunguje, ale prostě pohodlnost mu brání, aby dělal velké změny.
Řekla bych, že u toho tvého je to jen přechodné období. Dej mu čas, aby se srovnal s tím, jaké změny se kolem něj během posledního roku událi. Jestli doteď nic takhle neplánoval, tak se mu nemůžeš ani moc divit, že ho to najednou děsí.
Kdybych byla takhle přísná, tak bych s tím mým taky nezůstala. Když jsme se potkali, nechtěl o dětech v nejbližších 10ti letech ani uvažovat, naši ho nemohli dlouho zkousnout, já z něj byla kolikrát taky v němém úžasu 
a teď spolu máme dvě děti, oslavíme 11.výročí seznámení a nedokážu si po boku představit jiného chlapa. Začátek společného bydlení byl složitý. Nejdřív euforie, že jsme jen spolu, pak to přešlo v nesnášení toho druhého, že ho potkávám na každém kroku No a jak nám je teď spolu dobře.
Každý vztah má nějaké krize. Jestli se máte opravdu tak rádi, tak bych to nepohřbívala jen proto, že chlap se bojí změn 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 11:14
Chodil pět let s holkou, co po něm nic nechtěla, když pominu dluhy. Myslím vztahově. Společné bydlení, nábytek, dovolené, svatba, dítě atd. Ty ho, ač neúmyslně, do této role vtahuješ. On se evidentně zalekl a ač ti ve slabé chvilce asi slíbil svatbu, dítě atd, tak najednou couvá a dává ti dopředu najevo, že neví, že možná později si tě už nevezme, teď teda si budoucnost s tebou dovede představit, ale jak to bude potom, Bůh ví? Je to taková pojistka, že potom řekne, všaK JÁ TI TO ŘÍKAL! Píšeš, že je čestný, asi jo, ale toto bych brala jako couvačku ze vztahu, který se rozjel směrem, který se mu nezamlouvá. (viz věta, že vlastně neví, co bylo lepší, jestli nezávazný vztah s ex, nebo vážný vztah s tebou.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 11:24
@jenika1 píše:
Chodil pět let s holkou, co po něm nic nechtěla, když pominu dluhy. Myslím vztahově. Společné bydlení, nábytek, dovolené, svatba, dítě atd. Ty ho, ač neúmyslně, do této role vtahuješ. On se evidentně zalekl a ač ti ve slabé chvilce asi slíbil svatbu, dítě atd, tak najednou couvá a dává ti dopředu najevo, že neví, že možná později si tě už nevezme, teď teda si budoucnost s tebou dovede představit, ale jak to bude potom, Bůh ví? Je to taková pojistka, že potom řekne, všaK JÁ TI TO ŘÍKAL! Píšeš, že je čestný, asi jo, ale toto bych brala jako couvačku ze vztahu, který se rozjel směrem, který se mu nezamlouvá.(viz věta, že vlastně neví, co bylo lepší, jestli nezávazný vztah s ex, nebo vážný vztah s tebou.)
Taky možnost…proto bych si dala ten časový limit - o kterém jsem psala výše 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.13 13:02
HOlky děkuju moc za příspěvky, já to vidím relativně takhle jak jste popsaly. Jenže pokud je to od něj couvačka, tak jak se mám zachovat? Ultimáta mu dávat tak to je cesta do pekel, nevím jestli si o tom nezkusit třeba za měsíc ještě jednou promluvit nezávazně, jestli se tedy něco změnilo nebo si něco uvědomil? nebo co myslíte? Nechci ten vztah ani zabít ultimáty a příkazy atd, ale ani ze sebe pak dělat vola pár let…
Asi mu budu muset nějakou chvíli nechat čas, snažit se aby bylo vše v pohodě, přestanu se s ním bavit o takových věcech vážnějších, bydlení už jsme vyřešili co se týče vybavování, zatím nic dalšího řešit nemusíme a uvidím. Snad se srovná…
Nejhorší je, že jsme teď od sebe jakoby trošku odtažití, jako by mezi náma byla nějaká zeď, třeba se přitulíme, ale já -jak teď vlastně nevím na čem jsem, tak to od něj neberu upřímně…ale dělám, jako že nic…nemá smysl se o tom s ním bavit pořád dokola to by k ničemu nevedlo…snad to bude časem dobré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
16.4.13 15:00
@Pralinka123 píše:
HOlky děkuju moc za příspěvky, já to vidím relativně takhle jak jste popsaly. Jenže pokud je to od něj couvačka, tak jak se mám zachovat? Ultimáta mu dávat tak to je cesta do pekel, nevím jestli si o tom nezkusit třeba za měsíc ještě jednou promluvit nezávazně, jestli se tedy něco změnilo nebo si něco uvědomil? nebo co myslíte? Nechci ten vztah ani zabít ultimáty a příkazy atd, ale ani ze sebe pak dělat vola pár let…Asi mu budu muset nějakou chvíli nechat čas, snažit se aby bylo vše v pohodě, přestanu se s ním bavit o takových věcech vážnějších, bydlení už jsme vyřešili co se týče vybavování, zatím nic dalšího řešit nemusíme a uvidím. Snad se srovná…
Nejhorší je, že jsme teď od sebe jakoby trošku odtažití, jako by mezi náma byla nějaká zeď, třeba se přitulíme, ale já -jak teď vlastně nevím na čem jsem, tak to od něj neberu upřímně…ale dělám, jako že nic…nemá smysl se o tom s ním bavit pořád dokola to by k ničemu nevedlo…snad to bude časem dobré
Možná bych zkusila opačnou taktiku - o žádných závazcích se nabavit, být spíše nezávislá, nemít na něj pokaždé čas, dát mu trošku příležitost k žárlení, věnovat se hlavně sobě a svým koníčkům. Nechat ho, aby se o tvou přízeň musel snažit… Pokud tě má rád a stojí o tebe, zabere to…
- Citovat
- Upravit
16.4.13 15:20
Priklonim se k tomu, co pise káťa, klidne treba vyrazit s kamaradkama na vikend, venovat se svemu, treba to vzbudi vice zajmu, probudi zarlivost, dokope ho to k nejake akci.. Kdyz ne, nic tim nezkazis, takze za pokus to stoji. Pokud to nezabere, tak bych o tom zkusila zase promluvit, nejak jemne, aby nemel pocit, ze na neco tlacis a kdyz ani to nikam nepovede, tak pak asi nikam nepovede cely vas vztah 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.18 19:19
„Měl některý z vašich chlapů taky takovou existenční krizi? Že nevěděl co dál v životě?“
Nenazval bych to existenční krizí, ale předloňský srdeční kolaps mě donutil zpomalit…
Každá povaha má své klady i zápory nebo jinak, každá vlastnost je v některé situaci pozitivní a jindy může být vnímána negativně.
Je asi na Vás co očekáváte od partnera…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ontar
9.1.18 19:51
Nepotěším tě holčino…jasné řečičky toho, kdo nechce společnou budoucnost a bojí se to na rovinu říct…tvůj přítel je naprogramovaný na cca 5 - ti letý cyklus vztahu a ty řečičky o vadách předchozí partnerky by si mohl odpustit a můžeš očekávat, že další partnerce bude podobně vykládat o tobě…je to smutné, ale nepočítej s ním…to jsou ty prohlášení typu musím si ujasnit náš vztah, dáme si pauzu a uvidíme atd…s někým takovým se společná budoucnost plánovat nedá a jen ztrácíš čas…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
