Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zeptala bych se jí, co jí vadí, že má potřebu tohle dělat. Ale zároveň bych jí i oznámila, že tohle bylo naposledy, co něco takového udělala. Ať už ji trápí cokoliv, má ti to normálně sdělit a máte si spolu o tom promluvit.
Fakt netuším, jak to má s krámama. HA nebere, aby to mělo řád a dalo se to sledovat a přirozeně to má někdy po 4 týdnech, jindy po 6… a někdy třeba už třetí týden začne, že už musím vzít při nákupu tampóny a pak 2 týdny chodí a drží se za podbřišek, že to bolí ale spusti se to nechce…
A můžu si zkusit s ní promluvit, ale tak nějak se bojím jak to dopadne. Ona sama nikdy nechce přiznat, že by udělala něco špatně, že by něco nezvládala. Už několikrát, když se měla za něco omluvit, tak raději dělala všemožný milí věci a tak, ale větu „omlouvám se“ neřekla nikdy a jednou na něco mi idsekla, že než by se omluvila, tak se raději rozejde…
Je prdlá.
Buď ať se vyjádří a nebo uklidní. Takhle se lidi normálně nechovají. Normálně se jí zeptej, co se děje a nech ji mluvit bez přerušování, nebo se pohádáte. Nech si čas na rozmyšlenou, jak se k tomu postavíš. 