Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj Maminy. Konečně mě cosi přimělo k registraci a otázce vztahů.
Všechny, co jsme si tím prošly, víme, jak náročný je kolotoč: Děti, manžel, dům, zahrada, pes a některé z nás vědí i víc!!!
Mám doma situaci. 2,75 dítě, 12m dite, 9m pes a manžel. Posledních 3,5 roku jsem se držela velmi zpátky. Když už jsem mohla, dala si jednu až dvě sklenky vína/píva. Poslední měsíc si ráda dám cca 4×týdně víno nebo pívo. Mám moc prace. Sokol dite, sportovky dite, skolka, premlouvani k oblekani, ke svlekani ( omlouvam se, ze bez interpunkce, jen to chci vychrlit, at vim, co si myslite… atd… alkohol je blby tema, zvlast mezi partnery, ale jeho TABU, mi prijde nefer.
Ale k veci: Muz mi tvrdi, ze se chovam jinak, kdyz si dam vic nez dve sklenky vina, ze to nejsem ja!!! On kdyz pije vic, je na presdrzku, a ja na neho nejsem prijemna. Kdykoliv to tema vytahne, je mezi nami zle. Chceme jeste treti dite, ale nechem tomu “snazeni” venovat vsechnu pozornost, takze nedrzime nejaky vseobecny pust v cemkoliv. Otazka je, jak to funguje u vas doma s alkoholem a resenim stavu, rekneme v opojeni smyslu.
Diky za reakce! Snad mi rozumite, tohle tema by dalo na roman!
My nepijeme ani jeden a jsme v pohodě. Já si výjimečně dám víno, ale teď rok nic (těhotenství a kojení). Manžel nepije vůbec a máme svatej klid
Dohadování o chlast je strašný. Znám od rodičů, dřívější vztah.. hurá hurá, že to nemusím řešit ![]()
My jsme s manželem hodně temperamentní oba. Za bezdětna jsme řešit v opojení nic nemohli, jinak byla Itálie, která nejednou skončila velkou hádkou a já po něm dokonce hodila pánvičku s čínou.
Teď už jsme o 10 let starší a víme, že ráno moudřejší večera, takže nic ten večer neřešíme radši.
Já doma nepiju vůbec, i když mám kolotoč taky solidní. Mě to doma nějak nic neříká. Chlap si dá dvě piva občas a tím taky konci. Já si radši zajdu s kamoskou na víno někam ven a tam jsem schopna stáhnout flašku, ale víc mě to teda dává, když si u toho muzu kvoknout. Myslím, ze když už si třeba příliš ovinena, tak jsi možná víc ukecana a chlapi to nemají radi.
Mam taky doma chlapa, dite, psa..celej den se to toci kolem malyho, jsem na nej skoro cely den sama, vecer koupat, uspat, vecere, uklidit, tak si tu sklenku naleju..nekdy i dve.. nerikam, ze je to kazdy den, ale treba 3× do tydne jo.. a nemam potrebu se opit, nebo bejt v nalade, jen na chut proste, nebo k cigarete.. takovy,,odreagovani"
a pritel pije pivo, jenom pivo teda. A budto si da denne 3-4× piva a pak taky treba tyden nic..a nebo 2× v tydnu ze si da.. ale nikdy ze by byl opilej.. on to ma na chut, na zizen.. v lete samozrejme si da vic. Vychlazeny.. a to si dam klidne snim.. ale nikdy jsme si nedali alkohol ze by jsme byli zavisli a nebo museli byt opily.. proste jen na chut.. nebo o vikendu kdyz uspime, udelame si nejakou dobrou vecu, ja sklenicku vina, on pivo a povidame si, venujem se sobe.
Jinak my doma taky vůbec nepijeme, myslela jsem 2× ročně návrat z nějaké akce. ![]()
Ani já, ani manžel alkohol nepijeme a jde to i bez něj.
Také máme 2 děti, pracujeme… Opilý člověk se opravdu chová,,jinak" a nechtěla bych, aby tomu děti museli být přítomny. ![]()
Samotného mě pít nebaví, u svých rodičů si nanejvýš dám dvě skleničky vína. ![]()
Vitej
prosim te, neslo by nejake dustojnejsi osloveni nez MAMINY? Clovek si hned leti nasadit natacky a zasteru
jinak jsem to moc nepochopila- ty se teda 4× tydne napijes do mirne opilosti? A jestli jsem to pochopila, tak je to vic nez sklenka az dve
promin, ale zadelavas si na problém, i kdyz chapu, ze te to uvolni (ostatne proc se pije, ze). Nezkusila bys jiny zpusob relaxu? Prece jen mate uz rodinu ![]()
Vecer si rada dam vino, po koupeli malyho, kdyz je v posteli. Mam to proste tak, neopijim se, funguju - pochopitelne vstavam xkrat za noc tak ani nemuzu… chapu te. Pro me je to relax. Nekdo si sedne k telce s kyblem zmrzliny nebo cokolady. Nesoudim. Ono totiz co se malej narodil (1 rok), tak my nikam nechodime. Nemame hlidani. Nejaka hospoda nepada v uvahu. Takze za me sklenka doma, proc ne…
@ZuzanaJuhi píše:
Ahoj Maminy. Konečně mě cosi přimělo k registraci a otázce vztahů.
Všechny, co jsme si tím prošly, víme, jak náročný je kolotoč: Děti, manžel, dům, zahrada, pes a některé z nás vědí i víc!!!
Mám doma situaci. 2,75 dítě, 12m dite, 9m pes a manžel. Posledních 3,5 roku jsem se držela velmi zpátky. Když už jsem mohla, dala si jednu až dvě sklenky vína/píva. Poslední měsíc si ráda dám cca 4×týdně víno nebo pívo. Mám moc prace. Sokol dite, sportovky dite, skolka, premlouvani k oblekani, ke svlekani ( omlouvam se, ze bez interpunkce, jen to chci vychrlit, at vim, co si myslite… atd… alkohol je blby tema, zvlast mezi partnery, ale jeho TABU, mi prijde nefer.
Ale k veci: Muz mi tvrdi, ze se chovam jinak, kdyz si dam vic nez dve sklenky vina, ze to nejsem ja!!! On kdyz pije vic, je na presdrzku, a ja na neho nejsem prijemna. Kdykoliv to tema vytahne, je mezi nami zle. Chceme jeste treti dite, ale nechem tomu “snazeni” venovat vsechnu pozornost, takze nedrzime nejaky vseobecny pust v cemkoliv. Otazka je, jak to funguje u vas doma s alkoholem a resenim stavu, rekneme v opojeni smyslu.
Diky za reakce! Snad mi rozumite, tohle tema by dalo na roman!
My si občas dáme, partner asi pije víc než já, ale tak nějak v normě. Já třeba nemusím lahvové pivo, on si po mastném obědě dá. Ani v době snažení jsem mu alkohol nezakazovala, sama jsem si dala opravdu jen příležitostně, ale nebála jsem se, že po jedné skleničce budu dělat nepřístojnosti. Musela bych vypít aspoň láhev vína, abych se chovala „jinak“. Ale nikdy mě nikdo nekritizoval, že se chovám jinak, asi opravdu znám svou míru.
U nás se pije minimálně. Když si dám dvě sklenky vína nebo jejich alkoholový ekvivalent, tak to taky „nejsem já“, to vnímám sama, halt neodbourávám moc dobře alkohol. Ono je to v průměru max 1 x měsíčně a muž to nikdy nijak negativně nekomentoval.
Sám se taky napije jen vzácně, nikdy mě to nenapadlo řešit.
V minulosti jsem měla partnera, který pil víc (nijak extrémně), a to mi celkem vadilo. Když přišel připitý, tak to bylo nepříjemné, vadila mi komunikace a chování pod vlivem, i když nebyl nijak agresivní, byl při smyslech a tak. Když o tom teď přemýšlím, možná v opilosti vykouklo jeho pravé já ![]()
Dávám přednost jiným způsobům relaxace a mít doma člověka, co pije na české poměry „běžně“, bych nechtěla - upřímně řečeno, ona by jich taky většina nechtěla mít doma mě.
Ja dokud neotehotnela tak jsme s partnerem obcas zasli vyhodit si z kopejtka. Ale obcas to zavanelo průserem, pak hadka a no hrozny. Jinak jsme si skoro kazdej vecer k filmu davali nejaky dobry vino nebo on pivo a ja dvojku vina a konec. Ted co cekame, tak samozrejme veskera zabava skoncila, dam si vino 1× za 14 dni kvuli tlaku kterej mam extremne nizkej a kolikrat ani nedam, prvni dvojku jsem si dala az ve 4 mesici, coz mi doporucila i doktorka. Partner si da tak 2× do tydne pivko. Kolikrat ani ne. Rad si treba zajde na jedno i do hospody kdyz ja jdu treba cvicit a pohoda. Minule zapijeli s mym tatou tuto radostnou zprávu a jak neni zvyklej uz oit, dal si 2 panaky a byl tuhej
pit je nejhorsi kdyz mas stres, vztek, chapu ze to mas jak relax ale nic se nema přehánět.
Manzel nepije vubec, jen kdyz jedeme na nejaky vinny program tak trosku ochutna, ja se velice zajimam o vino, hodne s nim varim, cestujem za vinem hlavne na muj popud, manzel se prizpusobil, k tv k filmu si vecer za cas, treba dam pul litr nekdy celou sedmicku, ne denne
vetsinou jsem normalni, kdyz nekde na oslave me nekdo premluvi na panacka tak si trosku slapu akorat na jazyk, poradne jsem se ozrala asi dvakrat naposled asi ve 21 na oslave, sem sebou triskla na obrubnik a rozsekka si hlavu a udelala si moncla.. proste fuj ![]()
My doma nepijeme vůbec, taky jsem doma na RD a alkohol mi vůbec nechybí, i když jdu ven do společnosti, tak téměř nepiju, to už musí být, abych si taky cucla. Manžel si jednou za čas (1× za měsíc, možná ani to ne) dá pár piv. Ale 4× týdně víc jak dvě deci vína už mi teda přijde dost, mě naštěstí víno nedělá dobře na žaludek. Asi bych ani nechtěla, aby mě tak skoro denně viděly děti, ale to musí vědět každý sám, co už je za hranou.