Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Plácáte přes ruku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
24.1.12 18:02
- Citovat
- Upravit
24.1.12 18:07
Anonymní píše:
ahoj holky, moje dobrá kamarádka je k dítěti velmi surová, vím, že se přede mnou krotí, ale i přesto ho dost řeže, je mu teprve rok a půl, ale je mi z toho na blití, když dostane po ručičkách - tak teda fest, žádné jen tak plácnutí, ale ona ho i řeže po pusince, co mám dělat, nic jsem ji radši neřekla, je to její věc, ale začínám se vyhýbat jejím návštěvám… vím, že kdyby to udělala zas, tak ji snad něco řeknu, jak by jste se zachovaly vy??
Já bych jí to teda na rovinu klidně řekla.Rozhodně je to její věc.Ale já kdybych se na to jen tak dívala a nic neřekla bych si nemohla vážit sama sebe.(samozřejmě tě chápu,že jí to nechceš říct,taky by mě trvalo než bych jí to řekla)Ale každopádně jednou by to ze mě vyletělo.Řekla bych to v klidu ať nemá pocit,že chci být důležitá.A jestli by se se mnou skrz to pohádala,tak bych ji poslala do háje a už bych neměla potřebu ji vidět.Nechápu jak někdo takhle může mlátit tak malé dítě,který nemá absolutně žádný rozum z toho co dělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kockodanka
24.1.12 18:19
Ja neplacam. Momentalne se da vetsina veci resit tak, ze kdyz neposlechne, danou vec vezmu, nebo odnesu jeho. Kdyz se treba k horke troube vrati, odnes jeste jednou. Obcas je vytrvalejsi, tak odnesu potreti nebo poctvrte a to uz na nej zarvu. Pak se vetsinou rozbreci a vzda to. Ale tohle neni moc casto. Podle me je to taky o tom, ze se snazim minimalizovat predem problemy a kolize, upravim doma prostredi, davam bacha, kdyz je utahanej atd. Az bude starsi, hodlam zavest „zlobivy misto“, kde bude treba dve minuty sedet.
- Citovat
- Upravit
24.1.12 18:26
My jsme Mišáka začali plácat až po druhém roce. To totiž začaly takové ty stavy vzteku naprosto z ničeho a kvůli všemu. Ale zásadně jen přes ruce nebo na zadek. A na zadek se nám to osvědčuje nejlíp. Naprosto přesně ví, co nemá dělat. Nějaké domluvy se naprosto minuly účinkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.1.12 18:28
Agi20 píše:Anonymní píše:Já bych jí to teda na rovinu klidně řekla.Rozhodně je to její věc.Ale já kdybych se na to jen tak dívala a nic neřekla bych si nemohla vážit sama sebe.(samozřejmě tě chápu,že jí to nechceš říct,taky by mě trvalo než bych jí to řekla)Ale každopádně jednou by to ze mě vyletělo.Řekla bych to v klidu ať nemá pocit,že chci být důležitá.A jestli by se se mnou skrz to pohádala,tak bych ji poslala do háje a už bych neměla potřebu ji vidět.Nechápu jak někdo takhle může mlátit tak malé dítě,který nemá absolutně žádný rozum z toho co dělá.
ahoj holky, moje dobrá kamarádka je k dítěti velmi surová, vím, že se přede mnou krotí, ale i přesto ho dost řeže, je mu teprve rok a půl, ale je mi z toho na blití, když dostane po ručičkách - tak teda fest, žádné jen tak plácnutí, ale ona ho i řeže po pusince, co mám dělat, nic jsem ji radši neřekla, je to její věc, ale začínám se vyhýbat jejím návštěvám… vím, že kdyby to udělala zas, tak ji snad něco řeknu, jak by jste se zachovaly vy??
No právě, jsem ráda, že máš na to takový názor, právě, když ho takhle přede mnou řezala, tak jsem ji řekla v tom smyslu, „ale mami, užívej si mateřství“, ale ona je strašně od rány… Já jsem přece ta snažilka a o výchově nic nevím… 
tak proto se bojim jí něco říćt… představ si, že od necelého roka ho učila na nočník, když si TĚD v přítomnu neřekne, tak mu naplácá, už ho nutí aby si uklízel v pokojíčku, musí jíst SÁM příborem jídlo, ale pokud není po jejím, tak lup a bud po ručičkách a nebo po pusince, chudák, ani malej si neužívá dětství a ani ona si neužívá mateřství… pořád jenom řev, řev a řev. Ale to máte vidět, jak se chlubí na facebooku, jak malej už zvládl chodit v tolika měsících, že už od tolika běhá, že už od tolika nenosí plíny, že už jí absolutně sám… udělal si ho jen na buzerování 
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
24.1.12 18:35
kockodanka píše:
Ja neplacam. Momentalne se da vetsina veci resit tak, ze kdyz neposlechne, danou vec vezmu, nebo odnesu jeho. Kdyz se treba k horke troube vrati, odnes jeste jednou. Obcas je vytrvalejsi, tak odnesu potreti nebo poctvrte a to uz na nej zarvu. Pak se vetsinou rozbreci a vzda to. Ale tohle neni moc casto. Podle me je to taky o tom, ze se snazim minimalizovat predem problemy a kolize, upravim doma prostredi, davam bacha, kdyz je utahanej atd. Az bude starsi, hodlam zavest „zlobivy misto“, kde bude treba dve minuty sedet.
Mame ti uplne stejne. I s tim zlobivym mistem. Taky planuju. 
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
24.1.12 18:42
Anonymní píše:Agi20 píše:No právě, jsem ráda, že máš na to takový názor, právě, když ho takhle přede mnou řezala, tak jsem ji řekla v tom smyslu, „ale mami, užívej si mateřství“, ale ona je strašně od rány… Já jsem přece ta snažilka a o výchově nic nevím…Anonymní píše:Já bych jí to teda na rovinu klidně řekla.Rozhodně je to její věc.Ale já kdybych se na to jen tak dívala a nic neřekla bych si nemohla vážit sama sebe.(samozřejmě tě chápu,že jí to nechceš říct,taky by mě trvalo než bych jí to řekla)Ale každopádně jednou by to ze mě vyletělo.Řekla bych to v klidu ať nemá pocit,že chci být důležitá.A jestli by se se mnou skrz to pohádala,tak bych ji poslala do háje a už bych neměla potřebu ji vidět.Nechápu jak někdo takhle může mlátit tak malé dítě,který nemá absolutně žádný rozum z toho co dělá.
ahoj holky, moje dobrá kamarádka je k dítěti velmi surová, vím, že se přede mnou krotí, ale i přesto ho dost řeže, je mu teprve rok a půl, ale je mi z toho na blití, když dostane po ručičkách - tak teda fest, žádné jen tak plácnutí, ale ona ho i řeže po pusince, co mám dělat, nic jsem ji radši neřekla, je to její věc, ale začínám se vyhýbat jejím návštěvám… vím, že kdyby to udělala zas, tak ji snad něco řeknu, jak by jste se zachovaly vy??
To je strasny. Ale i taci rodice bohuzel jsou.
Podle me vysvetlovani a rikani, ze by to delat nemela, je uplne zbytecne.
Nikdo nema rad, kdyz se mu nekdo plete do vychovy.
Ale ja bych se s ni bavit nemohla. Rekla bych ji na rovinu, ze mi jeji chovani prijde jako tyrani, ze to je jeji vec, jak vychovava sve dite, ale ja se na to divat nemuzu. A uz bych se s ni nestykala. Pokud to je dobra kamaradka, tak bych se mozna stykala, ale bez deti. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.1.12 18:49
už na ni kašlu, já se už rok modlim, abych měla dvě čárky a prd… jiná si toho ani neváží…
- Citovat
- Upravit
24.1.12 19:49
já teda malé nic taky sáhodlouze nevysvětluju. Prostě jen krátce oznámím např.: Ne, nepůjdeš ven v keckách, je tam zima, vezmeš si zimní boty! Pak ji přemůžu při obouvání a ať si to přebere. Snažím se krátce sdělit co se nedělá a proč. Ani když počmárala zeď tužkou, tak jsem ji neplácla. Na co? Věděla že se to nesmí, řekla jsem jí ať už to nedělá, od té doby se to neopakovalo.
Mě teda taťka řezal šíleně jednu dobu. Ale měla jsem hodně zlou pubertu, sprostě jsem mu nadávala, provokovala ho. Přesto že mě párkrát seřezal, miluju ho moc a moc si ho vážím. Nicméně ráda bych dosáhla ve výchově toho, čeho dosáhla moje maminka: aby si mě dítě vážilo, respektovalo mě a poslouchalo mě. Ale ne ze strachu z výprasku, ale z lásky ke mně a proto, že mě prostě nechce zklamat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.12 19:49
lucie.t píše:
ja bych chtela jen dodat, ze hooodne zalezi na povaze ditete. nekteremu staci rict NE a da pokoj a jiny proste neda pokoj a neda, dokud se razne nezakroci a nedostane.
tak ze nejde ric „ja sve deti neplacam a jde to taky“, kdyz jde treba zrovna o klidne dite, na ktere staci zvysit hlas, rict ty ty ty. a naopak…
Tak já opravdu nemám klidné dítě. Mám normálního docela dost neposednýho dvouleťáka, který musí všechno zkusit, všude vlézt, všude vylézt a vymýšlí jednu kravinu za druhou. Ale co jiného by vlastně měl v jeho věku dělat? Vždyť všechno, co dělá, je naprosto přiměřené jeho věku a schopnostem (jak fyzickým, kdy zkouší víc a víc běhat, lézt do výšky, skákat, tak psychickým, kdy si začíná uvědomovat svoje já a taky zkouší, co všechno z již nastavených pravidel stále platí a zda se budou nastavovat nějaká nová - jakože budou. 
).
Mně fakt nestačí říct tytyty a nenene a jakože pohoda a dítě poslechne. Ale musela jsem se naučit, jak na něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.1.12 19:56
Hani84 píše: Četla jsem celou diskuzi, a moc by mě zajímalo, jestli maminky co by v životě neplácly dítě přez ruku nebo zadek, vychovávají tímto způsobem první dítě, nebo alespoň druhé. Vsadím se, že první. Tzn. jsem zvědavá, jeslti budou pouze vysvětlovat i ve 3, v 6 nebo v 15 letech. Bavíme se o plácnutí a né o týraní. Když nestačí říck 3 x ne, tak plácnu(lehce).
Ano, přiznávám, vychovávám zatím jen jedno. Ale jsou tu i neplácací maminky s více dětmi a to i s již odrostlými.
Mimochodem si tak nějak nedovedu představit, jak jinak než slovem bych měla působit na toho 15letýho puberťáka. Jako mu dát na zadek? A asi nejlépe na holou… Nebo, že bych ho měla zfackovat? 
Tak to pak určitě budu ten přirozený respekt mít 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
24.1.12 20:24
zlobivé místo: www.southparkstudios.com/…/s10e07-tsst
south park moc ráda nemám, ale tohle přesně vystihuje co si o moderní výchově myslím
- Citovat
- Upravit
kockodanka
24.1.12 21:47
strace píše:lucie.t píše:Tak já opravdu nemám klidné dítě. Mám normálního docela dost neposednýho dvouleťáka, který musí všechno zkusit, všude vlézt, všude vylézt a vymýšlí jednu kravinu za druhou. Ale co jiného by vlastně měl v jeho věku dělat? Vždyť všechno, co dělá, je naprosto přiměřené jeho věku a schopnostem (jak fyzickým, kdy zkouší víc a víc běhat, lézt do výšky, skákat, tak psychickým, kdy si začíná uvědomovat svoje já a taky zkouší, co všechno z již nastavených pravidel stále platí a zda se budou nastavovat nějaká nová - jakože budou.
ja bych chtela jen dodat, ze hooodne zalezi na povaze ditete. nekteremu staci rict NE a da pokoj a jiny proste neda pokoj a neda, dokud se razne nezakroci a nedostane.
tak ze nejde ric „ja sve deti neplacam a jde to taky“, kdyz jde treba zrovna o klidne dite, na ktere staci zvysit hlas, rict ty ty ty. a naopak…
Mně fakt nestačí říct tytyty a nenene a jakože pohoda a dítě poslechne. Ale musela jsem se naučit, jak na něj.
Souhlas. Muj syn je enormne zive dite, do klidase ma teda hodne daleko. Vzteka se pekne uz ted, ale vzdycky jen par sekund. Na NE obcas poslechne, kdyz ma svetlou chvilku, tak se staci i jen podivat, ale vetsinou proste resim situaci, jak jsem psala. Odnesu ho nebo danou vec.
Mmch stejne mi prijde nerealsticky od malyho ditete - bavim se tak o roku, roku a pul, ocekavat, ze reknu NE, i dvakrat trikrat, a ono hned poslechne. Jako nekdy asi jo, ale kdyz se jedna o neco „atraktivniho“ podle toho, co se pise, na to jeste nemaji holt mozecek udelanej. To, ze ho placnu a vyrobim mu nejakou neprijemnou ci bolestivou asociaci s danou veci… A tudiz to pak funguje, to je asi vec druha..
Ja asi osobne az tak moc proti placani nemam, u malych deticek, kde se vysvetlovani a jine metody nedaji aplikovat, zvlast ve veci jejich bezpeci. Ale u starsich deti si fakt myslim, ze by to melo jit jinak.
- Citovat
- Upravit
kockodanka
24.1.12 21:49
Načítám citovaný příspěvek, čekejte prosím …
A co si o tom myslis? Me ten odkaz nejde spustit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
ahoj holky, moje dobrá kamarádka je k dítěti velmi surová, vím, že se přede mnou krotí, ale i přesto ho dost řeže, je mu teprve rok a půl, ale je mi z toho na blití, když dostane po ručičkách - tak teda fest, žádné jen tak plácnutí, ale ona ho i řeže po pusince, co mám dělat, nic jsem ji radši neřekla, je to její věc, ale začínám se vyhýbat jejím návštěvám… vím, že kdyby to udělala zas, tak ji snad něco řeknu, jak by jste se zachovaly vy??