Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Plácáte přes ruku?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
kockodanka
25.1.12 12:36
- Citovat
- Upravit
Mišanila
25.1.12 14:11
lucie.t píše:
ja se jeste v ratim k tomu odnaseni, at uz ditete nebo veci. me to prijde ve vetsine pripadu nesmyslnetak treba sporak, pracku (mame v kuchyni) a maly chodi otacet knofliky- to proste neodnesu. konferencni stolek - pravda, dal by se odnest, ale to bych musela vystehovat cely obyvak, aby nikam nelezl. pride mi ucelnejsi, kdyz si spoji tyto veci s tim, ze dostane, ze tam se proste neleze, nesaha. a ne branit kontaktu se zakazanymi vecmi.
odneseni ditete do jine mistnosti chapu v pripade, ze se zacne vztekat. rves, vztekas se, nebudes tu s nami, my to poslouchat nechcem.
sebrani, odneseni hracky s kterou zlobi, to asi praktikuje vetsina.
Na pračce máme pojistku, na myčce a sporáku ne. Byt máme uzpůsobený tak, aby tady bylo minimum věcí, které by jsme museli zakazovat a neustále řešit a hlídat. Zamezí se tím zbytečným stresům rodiče a i dítěte, ale všechno zabezpečit samozřejmě nejde.
Malá batolata musím stejně hlídat a mít alespoň trochu přehled kde jsou a co právě dělají, takže když se snažili zapínat spotřebiče, tak jsem jim v tom zabránila a důrazně řekla, že ne. Jasně, že to zkoušeli mnohokrát znovu, ale vždy dostali najevo, že ne a že něco prostě dělat nemůžou a vysvětluju krátce proč. Časem je to přešlo stejně jako všechny ostatní lákadla.
Máme třeba kamna a syna strašně jednu dobu lákaly. Někde jsem četla tradiční způsob řešení -batole dostalo přes zadek, aby na horký kamna nešahalo. I tomu jsem se vyhli, jednou jsem ho opatrně nechala na kamna šáhnout, trochu si připálil prstík a od té doby jsem ho už vůbec hlídat nepotřebovala 
Kdybych ho za to plácala, tak bych si stejně nebyla vůbec jistá, že když budu z dohledu, že převáží zvědavost nad strachem z bijící matky a na kamna šáhne.
- Citovat
- Upravit
Mišanila
25.1.12 14:17
Anonymní píše:
ahoj holky, moje dobrá kamarádka je k dítěti velmi surová, vím, že se přede mnou krotí, ale i přesto ho dost řeže, je mu teprve rok a půl, ale je mi z toho na blití, když dostane po ručičkách - tak teda fest, žádné jen tak plácnutí, ale ona ho i řeže po pusince, co mám dělat, nic jsem ji radši neřekla, je to její věc, ale začínám se vyhýbat jejím návštěvám… vím, že kdyby to udělala zas, tak ji snad něco řeknu, jak by jste se zachovaly vy??
S někým takovým bych se už stýkat nemohla, protože tohle mi hodně vadí a řekla bych jí na to svůj názor, čímž by asi bylo po kamarádství. Naštěstí mám normální kamarádky, které vychovávají děti bez nadměrného bití a s láskou.
Já bych to asi na té sociálce nahlásila, třeba anonymě, mně totiž vadí taková ta nadměrná tolerance k násilí na dětech, která tady podle mě je.
Holka by alespoň dostala najevo, že tohle je příliš. Pokud všichni přihlíží a nikdo nic neřekne, tak si asi tuplem myslí, že takhle je to normální výchova. V mé generaci bylo asi docela dost dětí vychováváno tak, že už to bylo na hranici týrání a všem to přišlo ok a nikdo nezasáhnul, protože tak to prostě chodilo.
- Citovat
- Upravit
25.1.12 17:30
Sisulík píše:strace píše:Mám čtvrté dvouleté …neplácala jsem a neplácám … ale puboška bych přetrhla - je mu čtrnáct - nejstaršímu ..ale je zase už tak velikej že je to taky trapný ho začít fackovatHani84 píše: Četla jsem celou diskuzi, a moc by mě zajímalo, jestli maminky co by v životě neplácly dítě přez ruku nebo zadek, vychovávají tímto způsobem první dítě, nebo alespoň druhé. Vsadím se, že první. Tzn. jsem zvědavá, jeslti budou pouze vysvětlovat i ve 3, v 6 nebo v 15 letech. Bavíme se o plácnutí a né o týraní. Když nestačí říck 3 x ne, tak plácnu(lehce).Ano, přiznávám, vychovávám zatím jen jedno. Ale jsou tu i neplácací maminky s více dětmi a to i s již odrostlými.
Mimochodem si tak nějak nedovedu představit, jak jinak než slovem bych měla působit na toho 15letýho puberťáka. Jako mu dát na zadek? A asi nejlépe na holou…Nebo, že bych ho měla zfackovat?
Tak to pak určitě budu ten přirozený respekt mít
Díky za info, to potěší, vědět, že u další to jde bez bití, a to i se staršími dětmi. Souhlasím s tím, že plácnout je jednodušší a rychlejší než přemýšlet, vysvětlit a být důsledná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.12 18:06
lucie.t píše:
ja se jeste v ratim k tomu odnaseni, at uz ditete nebo veci. me to prijde ve vetsine pripadu nesmyslne
odneseni ditete do jine mistnosti chapu v pripade, ze se zacne vztekat. rves, vztekas se, nebudes tu s nami, my to poslouchat nechcem.
sebrani, odneseni hracky s kterou zlobi, to asi praktikuje vetsina.
Stolek se sklem v obýváku - v době, kdy na něj začal lézt, jsme ho odnesli do sklepa a pořídili lehký z IKEY. Nechtěla jsem čekat, až v místnosti nebudu a nestihnu ho odnést/odvést (z tvého pohledu plácnout) a on mi na ten stolek z gauče třeba spadne. On to totiž strachy z plácnutí v tvé přítomnosti neudělá, ale jakmile budeš pryč, šup a je tam. Už jsem tohle viděla u kamarádky. Rozseklá hlava, krve plno, šití, jizva v obličeji dodnes (puberťák). Prostě některým věcem předcházím.
Prčka s horním plněním. Od malička, co chodí a pobere něco do rukou (tak 15 m), dává veškeré prádlo do pračky sám (velké kusy s mou pomocí). Nikdy tam nic jiného nehodil, ví, že tam patří jen prádlo, pokaždé jsem mu to zezačátku opakovala. Jen jednou tam chtěl hodit svojí bačkoru, tak říkám, že ne, že ta tam nepatří, že ta se nepere. Vzal to v pohodě se slovy - neni pladlo, bota ne tam… Pračku zapíná sám. Stojí na stoličce, já naberu prášek, on ho vysype do bubnu, já dám ocet do nádržky, zavřu pračku. On si na ni vyleze, ukazuje, kde mám nastavit program a sám ji pak zapne. Pod mým dohledem. Když zkoušel mačkat čudlíky mimo praní, tak ano, musela jsem ho tak dvacetkrát sundat se slovy, že teď pračku nezapínáme, teď nebudeme prát, není tam prádlo. Párkrát se vzteknul, ale stačí být v klidu a znovu krátce říct, ne, teď nepereme, až zítra. Až budeme prát, tak si sám zapneš. A je klid. Ono ho to většinou rychle přejde, když se nenechám vytočit.
Kamna - když lezl, pekla jsem jedině, když spal. Jakmile pobral trochu rozumu, nechala jsem ho sáhnout na topení puštěné na maximum (nám topí dost, nejde skoro udržet ruku ani mně). A naučila jsem ho takhle asi desetkrát na horký pálí.
Pak jsem dala péct buchtu a seděla s ním chvilku před troubou se sklem a vystvětlila mu, že když trouba svítí, tak je horký pálí a nechala ho na sklo sáhnout (ne moc rozpálený, ale teplo už sálalo a horký sklo bylo dost). Několikrát jsem mu řekla, že je to nebezpečný, že by mohl mít velký bebí.
Takhle i u dalšího pečení. Jasně, že si chtěl hned příště sáhnout, no, tak si sáhnul 
Pak už nikdy. Teď chodí kolem kamen metr daleko a v klidu můžu jít třeba i na záchod, když peču.
Sporák - jednoznačné a důrazné ne. To víš, že se mu to nelíbilo a nejradši by byl narvanej na kmana, když mi tam bublaly tři hrnce. Ale prostě ne. Jakmile si začal ke kamnům štelovat židli, tak jsem ho okamžitě (za jeho řevu) upozornila, že jakmile ji jen přistrčí ke kamnům, odvedu ho pryč a nebude moct koukat ani od dřezu (to smí, to je daleko, nedosáhne). Cca 14 dní denně zkoušel s maxi řevem rvát židli až ke kamnům a lézt na ní. 14 dní jsem ho sundavala a v klidu poslouchala řev se slovy - ne, tady ne, jestli chceš koukat, tak jen tady, u dřezu. Jinak ne.
Pochopil. Vařím, dá si židli ke dřezu se slovy XXX, kokne mama vali (XXX koukne, jak máma vaří).
Ano, je to náročné, někdo může říct, že mu radši každý den plácne, než aby sundaval, odnášel a vysvětloval. Ale mě to vlastně baví. Dělá všechno se mnou, i myje nádobí, krájí si svým plastovým nožem svůj plátkový sýr. Pokud dělá kraviny, jde dolů a např. svůj sýr nekrájí. Řve a hodně. Ale příště už kraviny nedělá
Já když dám synovi možnost pomáhat a být důležitý a dělat částečně a s dohledem, to, co ho láká, tedy činnost dospělých, je část vzteku pryč. Alespoň u toho mýho prcka to tak funguje. A pak taky to, když se nenechám vytočit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.12 18:10
Strace, 
S troubou jsme to udělali úplně stejně, nechali jsme dcerku sáhnout, když byla hodně teplá a vysvětlili jí, že se může spálit. Od té doby stačí říct „pálí“ a ona se k ní na dva metry nepřiblíží
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Scarlett2011
25.1.12 18:11
Lucie T.
My mame v kuchyni vsude vypinaci zasuvky a jsou dost vysoko. Takze vsechny spotrebice vypinam, kdyz je nepouzivam. Nemate je taky?
Jsou snad v cele Anglii.
- Citovat
- Upravit
25.1.12 19:03
Scarlett2011 píše:
Lucie T.
My mame v kuchyni vsude vypinaci zasuvky a jsou dost vysoko. Takze vsechny spotrebice vypinam, kdyz je nepouzivam. Nemate je taky?
Jsou snad v cele Anglii.
jj mame, sporak uz vypinam. me rozciluje, ze mi chodi pretacet pracku a mycku, kdyz jsou zaply, celej program v haji a jede se znova 
chodi vytahovat pripojku k internetu 
vzycky tu neco hodne dlouhyho a dulezityho napisu a je to v haji
mmch ten vypinac na zasuvce je jedna z mala veci, ktere maji anglani vymyslene dobre.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
25.1.12 19:28
máme akumulačky tak jsme taky nechali sáhnout a už se jim vyhýbá. Teda teď se na ně zdálky snaží naskládat hračky.
Ale jak odnaučit lézt na stůl? Když řeknu ne, tak se mi směje, když ho odnesu má to jako hru a běží k němu znovu. Až když dostane lehce na zadek, tak toho nechá.
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
25.1.12 19:49
lucie.t píše:Scarlett2011 píše:jj mame, sporak uz vypinam. me rozciluje, ze mi chodi pretacet pracku a mycku, kdyz jsou zaply, celej program v haji a jede se znova
Lucie T.
My mame v kuchyni vsude vypinaci zasuvky a jsou dost vysoko. Takze vsechny spotrebice vypinam, kdyz je nepouzivam. Nemate je taky?
Jsou snad v cele Anglii.
chodi vytahovat pripojku k internetu
mmch ten vypinac na zasuvce je jedna z mala veci, ktere maji anglani vymyslene dobre.
Tak to mas veselo.
My mame wifi, takze tohle resit nemusim a kdyz peru, tak ho do kuchyne nepoustim. Nas je ale mladsi, mozna za par mesicu budu muset delat jina opatreni.
Souhlasim, jako ze v Anglii je vsechno v domacnostech na prd a zaostale, tak vypinace maj dobry.
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
25.1.12 19:51
lucenka píše:
máme akumulačky tak jsme taky nechali sáhnout a už se jim vyhýbá. Teda teď se na ně zdálky snaží naskládat hračky.
Ale jak odnaučit lézt na stůl? Když řeknu ne, tak se mi směje, když ho odnesu má to jako hru a běží k němu znovu. Až když dostane lehce na zadek, tak toho nechá.
Mas na mysli konferencni stolek v obyvaku? Ten my uz mame uplne prazdny a hrnky nebo cokoliv jineho davame od 1m vys.
A pokud myslis kuchynsky, tak to bohuzel neporadim, nas tam zatim neleze, ale taky by me zajimalo, co s tim.
- Citovat
- Upravit
lucenka
25.1.12 20:00
mám na mysli jídelní. Konferenční jsme zrušili Nejdřív tam vylezl, protože židle u něj měly takovou příčku jako schod a přes tu se tam dostal, tak jsme ze sklepa vytáhly starý kde jsou jenom nohy a sedák a teď už zvládne vylízt i po těch 
a teda schovávát po každým jídle židle taky nechci
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
25.1.12 20:14
lucenka píše:
mám na mysli jídelní. Konferenční jsme zrušili
Ty jo, kdyz to tak ctu, co nas jeste vsechno ceka, tak se zacinam vazne desit.
- Citovat
- Upravit
25.1.12 20:43
my mame konferencni v rohu mistnosti, je prirazeny ke gauci, jinam proste dat nejde (malo mista), starsi dcera na nem kresli, pise ukoly. ruseni nepripada v uvahu, maly na nem vecne stoji a kouka z okna
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ale tady prave odnasim jeho, ne ty spotrebice
Troubu mam vypnutou v pojistce, a kdyz pecu a on se snazi programovat, tak proste reknu durazne NE, to se nesmi, tak by to nepeklo a za techto slov ho odnesu. Kdyz se vrati, odnesu zas a to uz se casto vztekne, dve vteriny breci a jde delat neco jineho. Kdyz trebz zacne mlatit moc hrackou do okna, reknu dvakrat ne, nesmis, rozbijes to, a pak odnesu, kdyz busi dal. Proste dle situace. Jde o to, ze nepovolis, a to se nemusi vynucovat bitim.
Co se vztekani jako takovyho tyka, to je jina… Asi zalezi na veku. Ale na malym je videt, za zkratka ty svoje frustrace nezvlada, stejne jako obcas pozitivni emoce, proste se uci si to nejak srovnat. Tak ja bych od nej neodchazela. Potrebuje v te situaci podporit. Ne tim, ze mu ustoupim, ale taky ho netrestam za to, ze breci. Jsem tam, v klidu vysvetluju-tady ma spis efekt ton hlasu- kdyz je hodne rozrusenej, pochovam. Zas podle situace. Nerikam, ze nekoriguju, kdyz treba jen tak hulaka a uz je to moc nahlas, tak ho okriknu. Ale jinak ma podle me narok projevit emoce a je nezdrave to dusit. Ma dost casu na to se naucit, ze treba na verejnosti se nevriska, i kdyz mam vztek.