Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pohlavkování vnuka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.7.17 23:28
Asi by záleželo na situaci. Za co to dítě dostalo a jakým způsobem. Kluk tudle dostal od babičky „buráka“. Taky dostal párkrát plácnutí přes pusu (za nadávky a opakované plazení jazyka a bylo to po minimálně druhém slušném upozornění, že takhle se tedy chovat nebude). Jelikož pokud je rozjetý, nezná hranic a tohle je jediná stopka, kdy mu dojde, že opravdu končí legrace a težce přestřelil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.17 23:32
Vezmu to zeširoka. Měla jsem úžasnou milující babičku, která když se rozčílila, bylo nejsilnějším projevem zloby oslovení „ty vejre!!“Nikdy na nás nevztáhla ruku.
Moje matka, její dcera byla ovšem jiná, byla jsem bita jako žito a zařekla jsem se že já takhle své děti vychovávat nebudu. Splnila jsem to skoro do puntíku. Na syna jsem nevztáhla ruku nikdy, je to hodný úžasný kluk, to bych si musela dát facku sama snad. A dcera, tam se přiznám že za své dětství dostala asi třikrát na zadek při vyhrocených situacích typu vytrhnutí se z ruky a vlétnutí do silnice a pod.
Nutno podotknout že ač máma byla taková že jsem se po skončení skoly sebrala a šla radši na ubytovnu, babičkou byla dobrou, milující a nikdy moje děti neuhodila, naopak v mé dcerce se přímo viděla a rozmazlovala jí až moc.
Nyní jsem sama babička a na vnučku bych ruku nevztáhla. Je to hodná holčička a musela bych se stydět sama před sebou.
A ty telefony…my si s dcerou posíláme přes messenger fotky.Ona je s vnučkou na koupališti nebo na výletě a pošle mi fotku jak si to užívají. Když malou hlídám, posílám dceři běžně fotky do práce ála malá snědla celý oběd, jsme na zmrzlině, jsme na hřišti atd atd.Pro někoho možná infantilní, no ale my to tak máme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.17 23:34
Já si myslím, že problém je spíš ve vztahu s matkou..
I kdyby mi moje máma dála dítěti pohlavek, tak si myslím- nebo jsme přesvědčená, že bych se zeptala za co to bylo, popřípadě by kluk dostal čočku, že zlobil a mamce b ych řekla, že příště do hlavy ne..
Ono totiš jsem dvakrát viděla, babičku, co hlídá vnouče na hřišti, a teda chudera byla spocneá až na zadku, jak děti zlobily..
týden nebo pár dní, přehlédla jsem jak tam dlouho byl,, kluk mohl dost zlobit.. babičku neomlouvám, ale asi bych si taky zjistila za co to bylo a spíš pořešila, že do hlavy netlučem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.17 23:48
Ahoj. Mě naši rodiče bili často a za kraviny. Přesně jako ty jsem po porodu měla až fyzickou averzi na ně, hrozně moc věcí mi došlo a celkově pořád dochází. Nešlo tam jen o bití, ale i o psychické, když napíšu týrání, snad moc nezveličuju. Přitom mě mají rádi. Oni o mých pocitech neví. Snažím se jim odpustit, ale přiznávám, že jejich výchova se na mě podepsala. Oni si myslí, jak byli skvělí rodiče, a jaké jsme měly šťastné dětství.
Ohledně bití. Facky u nás padaly naprosto běžně. Na zadek taky. Když jsme moc zlobily, přišla vařecha, to potom byly modřiny. No a později v pubertě ze mě táta málem vymlátil duši pěstmi- vystartoval kvůli ničemu, nyní vím, že měl milenku a vše se mu hroutilo, tak si ze mě udělal boxovací pytel. Máma trpěla na psychické problémy, je přehnaně úzkostná, ustrašená, vydeptaná, neumí se smát, radovat. Tak holt šla zmlátit mě, někdo chodí běhat.
Ohledně malého-pořád kecy, jak ho nebiju, jak bude rozmazlený, bez bití ho nevychovám, bez bití nebude mít ze mě respekt, přeroste mi přes hlavu, děti se bít musí!!! Přísahám, že při těch řečech jsem měla chuť jim vmést, jak se cítím po té jejich výchově, ale to by vztahy zamrzly. Když měl malý rok, s úžasem se mě mamka ptala, naprosto šokovaná, jestli jako vážně nedostává, že už by měl. Mě šokovala, ptám se jí a za co jako, když nezlobí??!! Řekla mi, že vždycky se něco najde.
Zkrátím to. Malý ma dva. Dávám ho k nim. Protože malého zbožňují a je bezproblémový a zatím u nich vidím velkou lásku k němu. Nikdy ani náznakem mu nechtěli ublížit.
Moji výchovu ze začátku zesměšňovali. Nyní vidí, jaký je úžasný človíček. Nyní už bez poznámek.
- Citovat
- Upravit
31.7.17 23:51
Zakladatelkou, problém je v tobě. I když chápu o co ti jde, tak pohlavek není facka a je to srovnatelný s placnutim pres zadek. Když je dítě u babičky tak by podle me melo fungovat podle jejich pravidel ( nepletme do toho jídlo, zdravi, ATP.), pokud se chová nevhodné a i po upozornění nedbá tak dostane, a opravdu nikdy by me nenapadlo za to našim nadávat nebo se hádat, nikdy by nedostala ani jedna jen tak. Vim jak moc jsou u babičky rozjetý a ze kolikrát zkouší kam az můžou. Pises o tom, ze si da dvojku vina a nikam by nemohla jet a děcka si hraji někde nahoře- já si dam klidně taky vino a holky jsou po zahradě, řekla bych, ze hledas chyby všude a ve všem. Tak pokud mámu tak moc nedavas psychicky tak tam svůj poklad neposilej a je klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.17 23:54
Hlavně si myslím, že kdyby to tam bylo až tak hrozné, tak by tam dítě nechtělo… 
Já měla s mámou taky trochu komplikovaný vztah, určitých věcí jsem se bála, ale když jsem viděla, jak je kluk rád, že tam může být, tak prostě jsem to nehrotila..
Myslím, kdyby ho tam babička fackovala a pohlavkovala, že by tam kluk jít nechtěl..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.7.17 23:56
Anonymní 23:48 -ještě dodám, vlastně poznámka byla nedávno. Oznámila jsem jim těhotenství a mamka hned, že počkej, jak tě budou štvát, až budou dva, zpráskáš je na jednu hromadu, abys mohla mít chvíli klid chuděry ty děti, kterými jsme kdysi byly.
- Citovat
- Upravit
1.8.17 00:05
Nečetla jsem celou diskuzi, ale zakladatelko - líbí se mi tvůj přístup, říkám to kvůli tomu, že jsem jako malá byla u babičky často a byla jsem tam bita za úplné blbosti (např. jsem si bez dovolení vzala nanuka z mrazáku a dostala jsem za to regulérní výprask, pamatuju si to živě dodnes 
). A mamka s tím nedělala nic, i když to věděla.
Sama bych to nikdy nedovolila a pokud by mi prarodiče řekli, že se ovládnout nedokážou a že to, že moje dítě nemají bít, respektovat nebudou, nedávala bych ho tam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.17 06:42
@Anonymní píše:
@Denisa56 ježiš děkuju za tenhle příspěvek, konečně nějaká babičkaProsímvás když tu jste, je podle vás hodně nenormální, když volám matce třeba dvakrát denně jak se malej má? Ona má totiž pocit, že jí kontroluju asi nebo nevím…zvedá mi telefon se slovy: prosimtě až budeme v nemocnici se zlomenýma nohama, tak se to dozvíš jako první neboj… mě to teda moc vtipný nepřijde…obzvlášť potom, co se svěří, že si dává dvojku a kluci si nahoře hrajou…kdyby se něco stalo, nedojede nikam..
Prosím napište, že jsem zcela normální a jen chci pro svoje dítě normální výchovu, ne tu, co mi dala ona…odešla jsem z domova v sedmnácti, nedalo se to vydržet..
Včera jsem to už vypla, tak píšu až teď. Tohle je pro mě těžký nějak hodnotit, do vašich vztahů nevidím. Ale nepřijde mi nic divného na tom, že jako máma, když jsou děti u babičky, zavoláš, jak se mají, co dělají apod. Aspoň když to beru podle sebe, my s dcerami mezi sebou problém nemáme, rády se vidíme, rády se slyšíme, vzájemně se svěřujeme a tak. Já jim do ničeho nekecám, když potřebují s něčím poradit, přijdou, zeptají se na názor, probereme to. Co se vnučky týká, tak já si „užívám to užívání“ vnoučete, jsem mnohem trpělivější, než jsem byla jako máma. Ale zas ne natolik, abych malou nechala skákat mi po hřbetě, je to mrňous, kolikrát zkouší mantinely, tak když je něco přes čáru, vysvětlím, dám najevo, že tohle se mi nelíbí. Ale plácnout jí, dát pohlavek nebo něco podobného, třeba za mého dětství oblíbené stavění do kouta apod., to v žádném případě. Když dcera zavolá, jak se malá má, neberu to jako kontrolu, ale chápu, že ona jako máma se potřebuje ujistit, že je její holčičce dobře. Na druhou stranu zas dcera neřeší nějak drasticky stravování a aktivity ve smyslu, že by mi dala podrobný návod, co můžu a co ne. Jen mě třeba upozorní, že má malá zrovna období, kdy odmítá nějaké jídlo a preferuje něco jiného, tak se podle toho zařídím. Stejně tak respektuju, že jí nedává např. sladké limonády, na druhou stranu zas dcera nehrotí lízátko po obědě nebo když dám malé kinder vajíčko. Ale je fakt, že hodně záleží na té vzájemné komunikaci, jak je celkově nastavená, u nás to opravdu probíhá v klidu, ve vzájemném respektu. Já vím, že dcera je skvělá máma a nemám potřebu si jako babička cokoli dokazovat, jakože já vím něco líp nebo že za nás to bylo tak a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.17 07:41
@Markéta80 vy mate tak nadhernou holcicku. musela jsem to napsat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.17 08:31
Tchýně dala facku naší, ani ne tříleté dceři. Že prý na ni vyplázla jazyk. A to si na ní nikdo dovolovat nebude. Když jsem se ohradila, tak přesně jako matka zakladatelky řekla, že její dům její pravidla. Jenže hlídání párkrát do roka opravdu potřebujeme, víc není ochotná. Anonym x.
- Citovat
- Upravit
1.8.17 08:34
No a za co ten pohlavek dostal? To je taky důležitý. Třeba mohl udělat něco, co ho mohlo ohrozit na zdraví a ona se třeba lekla a první, co ji napadlo, dala mu pohlavek.
Myslím, že hlídat vnoučata je mnohem odpovědnější a složitější než vlastní děti. Musíš to dítě zvládnout, zabavit, hlídat tak, aby se mu něco nestalo ( není to tvoje dítě, tudíž zodpovídáš nejen za ně, ale i jeho rodičům, že se mu nic nestane), dostaneš sto zákazů od rodičů, co jako babička nemůžeš. A pak si ještě rodiče s dítětem projdou, co udělala babička s dědou špatně a nejlepší je utnout styky dítěte s prarodiči, protože by je mohli ohrozit.
Hele, pokud ho babička nemlátí pořád, ale jednou jí ujela ruka, tak to neřeš. Tvoje dítě bude třeba jednou mrzet víc to, že nemohlo prožít prázdniny u babičky než jeden pohlavek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
1.8.17 11:19
@Anonymní píše:
Zdravím a jdu se tak trochu vypovídat, svěřit a případně požádat o názor babiček jsou-li tady nějaké
Syn 5 let byl u babičky-mojí matky, na pár dní na chalupě. Po příjezdu jsem se od něj dozvěděla, že ho praštila ze zadu do hlavy- rozuměj - dala mu pohlavek. Syn nikdy pohlavek ani facku nedostal, slovo pohlavek ani facka nezná, proto to interpretoval takhle.
Pro mnohé z vás je to možná naprostá prkotina, ale mě to rozpálilo do běla. Před dvěma lety se mi totiž svěřila, že dala facku mladšímu vnukovi, synovci. Řekla jsem jí tenkrát, že si rozhodně nikdy nepřeju, aby bila moje dítě do hlavy jakýmkoli způsobem. Stačí mu jednu případně lupnout přes zadek, rukou. Pohádali jsme se neskutečně. řekla, že pokud bude u ní, bude respektovat její pravidla..Rozumím tomu tak, že moje přání ona respektovat nebude, a bude ho fackovat dál..Řekla jsem jí, že pokud se neumí ovládat a musí pětileté dítě fackovat, tak už jí ho tam samotného nikdy nedám. Nepochopila to a dokola si mlela tu svou..
Nutno podotknout, že s mámou jsme neměly nikdy dobrý vztah, po porodu syna se to zhoršilo u mě, dokonce jsem jeden čas měla takovou averzi, že se mi chtělo zvracet, jen když zavolala. Chodila jsem tenkrát k odborníkovi. Trochu to pomohlo, ale teď se to lehce vrací. Nerespektuje mě, nikdy nerespektovala a asi ani respektovat nebude. Ani co se týče výchovy mého dítěte. bude si dělat to, co ona chce prostě..
Prosímvás je tu nějaká normální babička, co se umí ovládat a rozmazluje svoje vnoučata a nemá potřebu fyzických trestů?
snad si proboha umím zjednat u dítěte respekt a poslušnost i bez toho ne? Já neříkám, malému občas jednu lupnu přes zadek, ale současně s tím vysvětlím za co to bylo a on moc dobře chápe. Není potřeba používat vařečku nebo fackovat přece…primárně mi nejde o ten pohlavek ale o princip…jistě chápete..kdyby mu byly dva roky a já jí řekla, že si nepřeju aby jedl čokoládu, co myslíte, že mu poběží koupit za mými zády?
díky za názory
Proč to řešíš. Už ho tam dávat nebudeš a tak veškeré rozebírání toho, co se stalo je poměrně k ničemu. Klid a dávej ho tam, kde mu nikdo pohlavek nedá. Zbytečně se tím nervuješ a přitom už je vyřešeno. Užívej léta. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.17 20:23
Zakladatelko, mám to podobně. I s tou minulostí a do dneška komplikovanými vztahy s matkou.
Napíšu jen krátce, že po narození dětí jsem si zažila stejný úzkosti, napětí a od rodičů několik let zesměšňování a schazování a zalhávání. Stejně i ty věty v telefonu, když jsem mámě zavolala jak se mají.
Chápu Tvoje naštvání, řešila bych to také. Podle mýho to začíná jedním pohlavkem a za chvilku je z toho norma.
Anonymní P.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
