Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pomohla vám individuální terapie na zpracování nevěry?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
2.4.26 21:12
My chodili oba na individuální. A měli jsme na terapeutku štěstí. U nás situace byla tedy obráceně. A pocity “já provinilá a on depresivní “ se dlouho opakovaly. Ted už se to nestává, vztah se nám prohloubil, lépe o některých věcech komunikujeme. Pomáhal nám humor, partnerské masáže, procházky s povídáním. Dodnes každoročně děkujeme terapeutce za pomoc. Bohužel praxi ze zdravotních důvodů ukončila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cirrus fibratus
3.4.26 10:28
Jen k zamyšlení
„Párovou nechci. Mezi námi je to vlastně teď krásný, asi lepší než kdy dřív..“ Tak evidentně to není lepší než kdy dřív, když máš ve vztahu takové potíže a jsou to následky jeho chování
„Ale také vím, že i mého partnera to po čase muze (a nemusí) začít štvát.“
Chudák malej. Randil a líbal se s jinou (možná nejen to) a mohl by být na tebe dokonce naštvaný, že to nedokážeš zpracovat.
- Citovat
- Upravit
3.4.26 12:04
@TaLucie píše: Více
Můžete alespoň trochu přiblížit, v čem taková terapie spočívá?
Co vám nejvíce pomohlo?
Klidně i přes SZ.
Moc děkuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.26 12:17
@Cirrus fibratus píše: Více
Ty její pocity jsou naprosto pochopitelné, je tam velké narušení důvěry a taky mi to přijde dost zvláštní, že i přes to uvádí, jak je to mezi nimi lepší než kdy dřív 
jakoby se snažila samu sebe přesvědčit, že to tak opravdu je, ale emoce neoblafne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.4.26 12:19
Tak jsi pár měsíců po odhalení a chceš, aby to bylo ok? A ještě máš strach, aby to partner chudáček nenesl těžce?
Pár měsíců je nic. Tohle trvá roky. Kamarádce se manžel svěřil s platonickou nevěrou- jen psaní, párkrát schůzka, večeře, jinak nic. Přečetla si celou jejich konverzaci, pokaždé, když se ho ta dotyčná pak ještě snažila kontaktovat, tak jí to ukázal a pak jí i před ní odepsal, že miluje svoji ženu. Někdo by řekl, že se vlastnění nestalo.
Ona se z toho dostávala 2 roky. Psychicky ji to vzalo. On to celé ty 2 roky snášel a podpořil ji vždycky, když na ni ty stavy přišly.
Máš plné právo a nárok se tak cítit a partner by to měl vědět, jak moc ti ublížil.
- Citovat
- Upravit
3.4.26 21:46
Můj názor… Pokud potřebuji terapii na to, aby mi bylo dobře ve vztahu… Má takový vztah smysl? Proč on nechodí na terapii, ať ví, jak to vyžehlit a chovat se k tobě, abys mu znovu věřila? Proč ty, která jsi nic neudělala, máš chodit na terapii.
Dala bych mu to vyžrat, pořádně. Pokud toho bude mít dost, tak prostě nemá ve tvém životě co dělat.
Lepší to není. Je to jen takové popírání reality. Znám to ze své zkušenosti. Nenaslapuj po špičkách. Rozpoutej tornádo. Jinak se dostaneš do nepěkné situace, kdy ještě ty budeš vlastně žehlit jeho průšvihy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.4.26 21:57
Nelze říct, jestli vám terapie pomůže. Záleží na mnoha věcech. Na vás a vašem nastavení. Na tom, koho si vyberete. Na tom, jaká metoda bude zvolená… To se dá jen zkusit a pak vyhodnocovat. Občas to trvá, než najdete to pravé ořechové. Ale myslím si, že pro každého existuje vhodná terapeutická cesta. Jen jde o to, zda se k ní dopátrá… Co se týče vztahu s manželem, tak já to z vašeho popisu vnímám tak, že se vám často daří dělat, že nic a předstírat, že jste na obláčku, ale jednou za čas tam ta realita pronikne a vy se zase koukáte do očí tomu faktu, že důvěra byla zničena a bolí to jako čert. Ono je poměrně normální, že když je ta bolest opravdu velká a hrozí i zánik vztahu, tak ti lidé mají tendenci hnát to do úplného opaku. Protože nejsou připravení čelit svým skutečným pocitům… Váš manžel vám neuvěřitelně ublížil, zradil vás a vám nejvíc sejde na tom, aby se náhodou nenafrcal, že vám není dobře z toho, co vám on sám provedl? Staráte se víc o to, aby ten vztah za každou cenu přežil, než o to, jak vám v něm je. Přijde mi to jako cesta do pekla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.4.26 22:01
Nakonec jsem se rozhodla že terapii zkusím. Aktuálně hledám terapeutku, respektive, kdysi jsem chodívala k jedné, je to pět let. Nevim zda je vhodné opět kontaktovat ji? Mam z toho strach, nechci nikoho otravovat. Ale byla moc fajn a pomohla mi tehdy.
Co se týká komentářů, asi nechci reagovat na to co se zde psalo a tvrdilo. Mozna si ve maluju na růžovo, ač to tak neni. A možná také ne. I proto bych chtela zkusit terapii. Ale pořád nás neznáte, zajímaly mě především zkušenosti lidí co tim prošli, zda jim i ta individuální terapie pomohla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.4.26 22:03
@Anonymní píše: Více
Proč bys terapeutku obtěžovala? Ona tu je asi od toho, aby ty terapie dělala, ne? Je to její práce a přináší jí to obživu. Asi bude ráda, že má kšeft, pokud nemá tak plno, že by nepřijímala.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Pomohla někomu? Individualka?
Párovou nechci. Mezi námi je to vlastně ted krásný, asi lepší než kdy dřív.. i když to zní jako paradox. Je to několik měsíců co jsem přišla na nevěru, hlavně randíčka, líbání, ale pry spolu nespali (pátrat po tom nechci). Chceme oba zůstat spolu. On ví ze to byla chyba, mrzí ho to též.
Ale bohuzel.. stále na me přichází období,,dobra a zla”. Dobro kdy nejsem podezíravá, opravdu šťastná, zamilovaná.. a pak období zla. Kdy jsem podezíravá, vykolejí mě malilinká změna v jeho chování, silné úzkosti, porad na to musim myslet, vtíravé myšlenky na to co se stalo, představy jak to probíhalo, špatné sny o tom.. a to je pak těžke. Minulý týden jsem proplakala tři dny, byla jsem opravdu na dně z toho. Napadlo mě zda by mi pomohla individuální terapie to zpracovat? Vim ze to chce čas. Ale také vím, že i mého partnera to po čase muze (a nemusí) začít štvát. A rada bych na tom také pracovala. Vztah jako takový funguje, dokázali jsme to nějak zpracovat mezi námi, ale mne bohužel často ty vzpomínky lezou do hlavy..