Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše:
Představ si, že ten porod bude jiný, normální, přirozený, bez stresu a katastrof, rychlý, hezký, oba to zvládnete dobře..ono je dost pravděpodobné, že to tak opravdu bude. Není nikde řečeno, že se to bude opakovat. Se strachem a traumatem se dá pracovat.
Chcete dítě? Máte odpovídající finance, bydlení, zdraví, nervy? Podle toho bych se rozhodovala.
Na třetí dítě je vyšší bonus na dani, rodičovský příspěvek už se doplácí do plné výšky i při narození dalšího dítěte dřív.. to je taky pomoc.
Když já už bych do přirozeného nešla ani nahodou, když už tak radši risknu cs, fakt to byly měsíce nervů jestli mimco přežije a jestli nebude mít následky, ano, mohlo by to teď být jiný i klidně přirozený a v pořádku ale myslím že tím strachem bych si to akorát vše podělala a byla bych hysterická, všechno máme až na ty nervy ty mi občas pridjou, že bych potřebovala vyměnit ![]()
Jestli je hlavni problem strach z porodu, tak nechod. Budes si to vycitat a bude to dalsi trauma.
Zacni chodit na zerapii, abys to zpracovala a mimco si nech. K porodu si rikej, ze to bude planovany CS a ze to bude dobre. A pracuj i na tom
Kvůli strachu z porodu bych na potrat v žádném případě nešla, svědomí by mi to nedovolilo. Pokud by tam však byly jiné zdravotní či existenční problémy, potrat bych zvolila.
Ja na potratu byla. Kdyz jsem zjistila, ze jsem tehotna, naskocila mi hned myslenka na potrat. Jedno male dite uz jsem doma mela. S manzelem jsme se na tom schodli. Do potratu jsem temer denne brecela. Jeste na sale mi tekly slzy. Kdyz jsem se vzbudila, neskutecne se mi ulevilo a musim rict, ze uz jsem nikdy kvuli tomu nebrecela. Vzdy v tobe bude hlodat cervicek pochybnosti.
Můžeš si dítě nechat a rodit plánovaným CS. Abys neměla z porodu trauma, řeš to s psychlogem. A při porodu lze udělat sterilizace, aby zas při další hlouposti nevzniklo 4. dítě.
@Anonymní píše:
Dobrý večer, chtěla bych poprosit o názor, podle prohlídky jsem na začátku těhotenství, na ultrazvuku byla vidět zatím jen malá tečka v tu dobu jsem byla 4+2, bylo by to moje třetí dítě, moje první reakce byla, že chci na potrat hned, mám přijít na další prohlídku ve čtvrtek, od té doby se to ve mě mlátí, jednu chvíli jsem si jistá že na potrat půjdu a za pár hodin zas si jistá nejsem, můj hlavní důvod je že se bojím porodu jak cs tak i přirozeného, abych to zkrátila, 1 cs, 2 přirozený a malý mi málem umřel, doslova ho ze mě museli vytáhnout kleštěmi a oživovat, to trvalo 10 minut než se k nám vrátil, naštěstí je podle všech kontrol zdráv, ale já mám asi blok nebo nevím, vím že by mě už po tomhle nechali rodit cs ale toho se zas bojím jak to budu zvládat potom, a co když umřu, nebo to malé, v hlavě mi jedou černé scénáře, přítel říkal že by si malé nechal ale bojí se finanční stránky a pak právě těch porodu co mám za sebou, takže at jdu radši na interupci a že už se semnou o tom nechce bavit, taky s toho není nadšený, kluci maji 7 a 1,5, no víc to rozvádět nebudu jinak se to sem nevejde, předem děkuji za jakkykoliv názor
Já se rozhodla pro interrupci kvůli mému poslednímu porodu a hlavně i kvůli finanční stránky.. Doteď toho nelituji. Už dítě prostě nechci a když si představím že bych teď ještě měla další tak bych to nezvládla.
@Anonymní píše:
@annali Dobrý večer, věk mám zatím bych řekla ještě dobrý (27) třetí dítě jsme neplánovali, ale napadlo mě že přítel bude třeba jednou chtít, protože nejstarší syn není jeho a podle jeho chování by 2 vlastní chtěl, to jsem snim řešila a zas bylo fajn vědět, že mě chápe, že už žádné děti mít nemusíme, to jsme řešili dříve, ale nastala tato situace díky naší hlouposti, já už teď vím že to špatně ponesu, pokud na ten zákrok půjdu, jen si to představím a už brečím… jinak finanční stránku uvedl přítel jako jeden z důvodu ale to podle mě je jedna z věcí kterou zas tak řešit nemusíme, teď vycházíme krásně a ještě ušetříme, ale možná to je i tim, že si chodím přivydělávat
Rozhodně mi nepřijde, že jsi s potratem srovnaná nebo že bys ho dokonce chtěla. Oprosti se od myšlenky na porod a pak se ptej sama sebe, jestli ten potrat dáš.
Pokud je hlavním důvodem strach z porodu, máš alespoň osm měsíců na to, vyhledat odbornou pomoc, k tomu třeba i porodní asistentku, se kterou si projdes různé aspekty porodu a ke které si získas důvěru a ona tě pak i celým porodem provede.
Já bych se sebou asi neuměla žít, kdybych kvůli porodu odstranila rostoucí život ve mě. Taky mám dvě děti, maličké, třetí neplanujeme kvůli vyššímu věku. Právě přemýšlíme nad ochranou po šestinedělí, ale kdyby se stalo a plod byl zdravý a prosperující, nedokázala bych se přiklonit potratu i když i pro nás by to znamenalo velké komplikace. Ale to jsem já.
Ty zvazuj s chladnou hlavou a přehraj si různé varianty.
Držím palce, ať je tvé řešení to správné ![]()
@Korela chocholatá píše:Není módní HA nebrat. Jde i o etické hledisko, může způsobit rané potraty, takže se nedá o spolehlivosti mluvit, jen to žena nezjistí, jestli k otěhotnění opravdu nedošlo, nebo došlo a oplodněné vajíčko se neudrželo. Módní bylo spíš brát HA, protože menstruace je přece trapná, je super nedostat to na dovolené, pilulka vyřeší problémy s akné - a když po ní ženy zůstanou neplodné, nevadí, napíšeme jim další nálož hormonů.
Souhlasím. Bohužel i antikoncepce občas selže a dneska je ještě módní HA nebrat, protože samozřejmě může za všechno zlo na světě.Mladé ženy, které děti ještě nechtějí se nemůžou chránit metodou plodných a neplodných dnů, nemají ustálený cyklus a stačí malá odchylka a je ruka v rukávě.
To samé proti početí kondomy, pesary, spermicidy - nespolehlivé.
@warita píše:
Ja myslim, ze pro mnoho zen je lepsi jit na potrat nez donosit a dat k adopci proto, ze to je stigma. Co by na to rekla rodina, sousedi, pratele, kdyby zena byla tehotna a dala to pryc? Napriklad moji rodice by to nerozdejchali. Uz vidim ten natlak, ze si to MUSIM nechat, neexistuje abych to dala k adopci.A osobne teda, asi bych to tezce nesla, ze mi je 9m spatne, mam potize a jeste me cekaji silene bolesti behem porodu a pak tomu malickemu popreju stesti a zamavam sateckem a papa.
Takhle to proste nefunguje. Myslim, ze az 99% zen by si to dite nakonec nechalo, kdyby to mely odnosit. Jenze ony si to dite nechat nechteji. Pro to dite nevidi prostor ve svem zivote a pokud to tak ta zena ma, muze at uz vedome ci podvedome to dite vinit z jejiho „zpackaneho zivota“ a tim vlaste to dite traomatizovat. Ne kazda zena totiz ma koktejl hormunu, ktere prehlusi uplne vsechno a zalijou cely svet bezmeznou laskou, kdyz uvidi ditko po porodu. Je dost zen, ktere to dite odnosi a nechaji si ho, pak mu ale davaji pocitit, ze neni chtene. Osobne bych byla radsi mrtva.
To si ale protiřečí, co jsi napsala… přece pokud se vzbudí mateřské pudy a žena má dítě ráda a nechá si ho, těžko ho začne nenávidět. Naopak pokud se ta touha nevyvine a žena nemá koktejl hormonů, logicky by neměla mít problém ho dát k adopci. Problém adopce je právě to stigma, že by některé ženy třeba rády daly dítě k adopci, ale rodina by do nich začala hučet, že to nejde, tak to radši „vyřeší“ potratem, o kterém se nikdo nedozví, zatímco těhotenský buben se tají blbě.
Potrat – obecně jsem pro to, aby na začátku těhotenství byl legální, ačkoliv bych ho rozhodně nenazvala „lidským právem“, natož zdravotní péčí. Za mě lepší než zbytečné zdravotní následky po domácích potratech, co se týká porodnosti, zákaz potratů porodnost nezvýší, naopak po nelegálním potratu bude plno žen neplodných, v případě legálního nejspíš budou moci mít děti v budoucnu. A potrat jako formu antikoncepce dnes už snad nikdo nebere, takže tím bych neargumentovala. to platilo v dobách, kdy měla HA milion vedlejších účinků a kondomy se braly jako „trapný“ a zároveň byly potraty legální, tak to pro ženy asi bylo pohodlnější než trocha nepohodlí s kondomem. Také mi přijde pochopitelné, že je těžké dát dítě k adopci a předtím ho x měsíců nosit v břiše, ale zároveň myslím, že by adopce neměla být tabu, neměla by být vnímána jako něco extrémního. Takové ženy by měly být obdivovány, že neplodným párům umožnily mít dítě, ne být tlačeny k tomu si dítě nechat nebo jít na potrat.
@Janli píše:
@whitemirror můžeš vysvětlit, jak HA způsobuje ranné potraty?
Kvůli vlivu na sliznici, ktera není schopná případně oplodněné vajíčko přijmout. Je to jeden ze tří mechanismů fungování HA. Bylo to v letáku už před 20 lety. ( Ale popravdě nikdy jsme z toho nedělaly drama a nehrotila bych to ani teď, stává se to snad spíš výjimečně a biologické těhotenství nebo velmi rané potraty jsou časté i bez HA, taky o tom žena neví)
@whitemirror píše:
To si ale protiřečí, co jsi napsala… přece pokud se vzbudí mateřské pudy a žena má dítě ráda a nechá si ho, těžko ho začne nenávidět. Naopak pokud se ta touha nevyvine a žena nemá koktejl hormonů, logicky by neměla mít problém ho dát k adopci. Problém adopce je právě to stigma, že by některé ženy třeba rády daly dítě k adopci, ale rodina by do nich začala hučet, že to nejde, tak to radši „vyřeší“ potratem, o kterém se nikdo nedozví, zatímco těhotenský buben se tají blbě.
Neprotireci, protoze to jsem nenapsala, ze jo?
Zena si to dite necha z natlaku a pocitu toho, ze musi a pak mu to dava cely zivot vyzrat.
@andelka83 píše:
Kvůli vlivu na sliznici, ktera není schopná případně oplodněné vajíčko přijmout. Je to jeden ze tří mechanismů fungování HA. Bylo to v letáku už před 20 lety. ( Ale popravdě nikdy jsme z toho nedělaly drama a nehrotila bych to ani teď, stává se to snad spíš výjimečně a biologické těhotenství nebo velmi rané potraty jsou časté i bez HA, taky o tom žena neví)
Ano bylo. A od te doby funguje HA na trochu jinem principu a sice takovem, ze zadne vajicko telo nevyrobi a tak neni co oplodnit.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
@annali Dobrý večer, věk mám zatím bych řekla ještě dobrý (27) třetí dítě jsme neplánovali, ale napadlo mě že přítel bude třeba jednou chtít, protože nejstarší syn není jeho a podle jeho chování by 2 vlastní chtěl, to jsem snim řešila a zas bylo fajn vědět, že mě chápe, že už žádné děti mít nemusíme, to jsme řešili dříve, ale nastala tato situace díky naší hlouposti, já už teď vím že to špatně ponesu, pokud na ten zákrok půjdu, jen si to představím a už brečím… jinak finanční stránku uvedl přítel jako jeden z důvodu ale to podle mě je jedna z věcí kterou zas tak řešit nemusíme, teď vycházíme krásně a ještě ušetříme, ale možná to je i tim, že si chodím přivydělávat