Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, poslední měsíce chodím pravidelně na jeden sport. Je tam muž, který se mi posmívá, je sarkastický. Na jednu stranu mě to uráží, na druhou jsem zjistila, že se těším, až tam bude, protože se mi líbí, že mě uráží. Znamená to pro mě, že mi věnuje pozornost. Myslím, že to mám z dětství.
Táta to s dětmi neuměl, pořád seděl před TV, nehrál si s námi, nikam jsme s ním nechodili. A mě ta pozornost chyběla. V 11 letech jsem se „zamilovala“ do staršího spolužáka. Vzala jsem to za špatný konec, pořád jsem chodila kolem jeho třídy a dívala se na něj. Čekala jsem na něj na chodbě a občas se zeptala, kolik je hodin. Jemu se to nelíbilo a začal mě časem nesnášet a nadávat mi. Mě to tolik nevadilo, protože mi věnoval pozornost aspoň takhle.
S tím sportovcem nemáme nic společného krom sportu, je hrozně vulgární. Určitě ho nemiluju. Potřebuju poradit, jak najít zdravý vztah k mužům, abych se na ně neupínala a necítila se šťastně, že si mě všímají, i když v negativním slova smyslu a zároveň ponižovaná.
Vím, že můj postoj k tomu muži a k sobě samé není ok. Táhne mi na 40let.
Myslela jsem, že ti bude tak 15 a jemu take. A chtěla jsem ti napsat a´t se zameriš na sebe že na kluky budeš mít ještě dost času a jeho ať ignoruješ. Ale jestli ti je 40 tak to vidim na psychologa. Neuvažovala jsi o tom? Nechávat se ponižovat a vnimat to jako projev zájmu není ve tvém věku vubec zdravé.
V 11 si sa zamilovala, teraz ti je skoro 40, nikam si sa medzitým nepohla, čo si sedela niekde v base?
@Lumerika V pubertě jsem měla pocit, že jsem ošklivá, proběhlo pár rande na slepo, ale vždy jen první schůzka, pak se neozvali nebo jsem se neozvala já. Doteď neumím muže oslovit. V 15 ti mi zemřela máma, dlouho jsem se z toho dostávala. Najednou mi bylo 20 a já tehdy nějak cítila, že mi ujel s muži vlak a rezignovala na randění. Mužů se docela bojím. Ten sportovec do mě různě strká, vyhazuje mi boty zpod židle, apod. Ostatní se tomu smějí a on říká, že je to legrace. Může mu být kolem 40ti.
@chloe07 Na psychologa jsem nemyslela. Myslela jsem, že to zvládnu sama, ale nevím jak.
@Dana066, to je vskutku síla ten tvůj příběh a jak říká přede mnou, toho psychologa by to asi chtělo. Také jsi pokládám stejnou otázku, jak jsi to měla s muži za těch posledních dvacet let jinak? Věnovali ti pozornost jenom ti, co byli na tebe oškliví, nebo i normální, slušní kluci? Momentálně ti věnuje pozornost jen tento jeden?
Tak potřebuješ zapracovat na své sebehodnotě, sebevědomí, uvědomit si, že tohle nemáš zapořebí. Což si uvědomuješ, sama o tom píšeš
. Jsi na dobré cestě, ale asi takto - jak to vnímáš, co cítíš, když by ses k tomuto jednomu otočila zády, vyřadila ho ze života, tudíž nevěnoval ti pozornost nikdo? Je to pro tebe tak nepříjemné, že zkrátka bereš jakoukoli pozornost?
Teď narychlo ti těžko radit, chtělo by to diskutovat…
Nebo takhle - seznam se s chlapem, co bude k tobě milej, je to takový problém, nechtějí tě takoví?
@D. C. Mají o mě zájem dělníci a napůl bezdomovci, co každý večer vysedávají v hospodě. Bojím se mu říct, ať se ke mně tak nechová, protože se nejspíš urazí a začal by mě ignorovat. Já nesnáším, když se na mě někdo zlobí, hned cítím úzkost a potřebu si ho udobřit. Je to v mém malém sebevědomí, vím.
@Dana066 píše: Více
cože, tohle dělá dospělej chlap? To se mi snad ani nechce věřit. Okamžitě bych ho poslala do p*dele, pokud by nepřestal, tak bych začala chodit někam jinam na ten sport. Pokud je to třeba fitko, tak začít chodit do jinýho fitka.
Ahoj,
asi ti rozumím, ale tohle opravdu bude lepší probrat s nějakým psychologem apod, který bude umět uchopit tvou situaci.
Mně zas hodně „rajcuje“ když mě muž plácá a k tomu mi vynadá, někdy si říkám že to mám taky něco z děství
Každý si táhneme něco..
@Quinn7 Ostatní se ho zastávají, že takový prostě je. Jim to dřív prý dělal taky. Ale mám pocit, že v menší míře. Je hodně suverénní a „sebevědomý“. Nebojí se lidem říct, co si o nich myslí a je mu jedno, co si o něm pak myslí oni. To mě na něm fascinuje, to mi chybí, nedělat si starost s tím, co si o mě myslí ostatní. Sebevědomí jsem napsala v uvozovkách, protože kdyby byl zdravě sebevědomý nemá potřebu dělat takovou „srandu“ si myslím.
@Dana066 píše: Více
Holka, nehovor mi, že ty si nesedela. A pomoc potrebuješ, inak sa v tom budeš plácať celý život.
@Dana066 píše: Více
s takovým par*chantem bych se nesrala. Hodně rychle bych mu taky řekla, co si o něm myslím, a nic pozitivního by to nebylo. Asi máš pravdu, že sám má malé sebevědomí a tak musí urážet ostatní, aby si ho zvedl. Snaž se si ho co nejvíc zhnusit, a ne z něj být ještě paf. Na takovým chlapovi fakt neni nic „paf“.
@Lumerika Opravdu jsem nikdy nebyla ve vězení. Na drogy nebo jinou trestnou činnost mám moc velký strach. Bylo období, kdy jsem měla pocit, že mi něco uteklo, protože jsem nikdy nepila, nekouřila a nebrala drogy.
@Dana066 píše: Více
Nemaji zájem o tebe, ti to jen na každou zkouší, pac nemají na výběr.
Co popisuješ, je skutečně na psychologa.
Az si sebe začneš víc vážit, přestanes se pohybovat mezi pochybnymi existencemi jako opilí dělníci, bezdomovci a blbecek z fitka, kterýho by v každým slušným podniku už dávno vyhodili.
@Dana066 ako to, že sa pohybuješ v spoločnosti bezdomovcov a najnižšej vrstvy? Kde k takýmto ľuďom prichádzaš?