Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@mau-mau píše:
Já jsem ta, co nepouští kvůli herberku. Osobně proti lidem nic nemám, naopak, ale holt nejsem zrovna uklízecí typ a stydím se.![]()
Takže touha se s někým vidět u mě doma je menší, než vůle uklidit, aby mohli přijít. Do herberku nepouštím, no.. ale když se ohlásí odst předem, dokopu to do stavu, že mi to nevadí a jde to.
Pak může na pár dní přijet i papež
Tak to máme stejně ![]()
Potřebuju tak dva dny na to dostat byt do návštěvního módu.
Nebo je vezmu o patro níž, ale tam musím zase zatopit. ![]()
@Bábrdl píše:
To je právě hrozně divné. Zdá se mi na tom něco až trochu chorobného, promiň.
Pak muset řešit ty odečty nějak dálkově, kvůli pěti minutám, kdy někdo vleze na záchod.
Dobrý. Taky mi se mi to zdá lehce ujetý.
ale mám je ráda i tak ![]()
@robinka píše:
Promiňte, damy, ze plevelim, ale tohle tema mi jde zrovna prislo do rany…
Jak snasite neohlasene návštěvy? Ja dost blbe. Postavili jsme domek ve vsi, kde bydli i manzelovi rodiče, a každou chvili u nas někdo zvoni - tchyne s tchanem, ale i původně, jejich' návštěvy, napr. manželův bratranec s rodinou atd. Bez ohlášení. Ja to přímo nesnasim. Chci byt pripravena - jak pohostenim, tak se i malinko upravit, kolikrat fakt nemam naladu, radši bych si odpicinula, kdyz zrovna chrupkaji i mimosi. Casto taky delame svy - opravy na baraku a tak a tohle desne zdrzuje. Tchyni jsem několikrát zadala, aby dala vedet aspon chvili predem, ze se k nam chysta delegace, ale neee, je to furt dokola. Narusuje nam to soukromi a pripada mi to drze. Navic ja jsem typ, co vydrzi vysedávat max. 3 hodiny (a to jak kde a jak s kym) a pak uz je cas se pakovat, manzelovi příbuzní dokazi vysedavat i po vycerpani konverzace i nas hostitelu. Fakt mě to chvilemi s… a s muzem se pak kvuli tomu hadame (nechape, ze MAM rada návštěvy, ale musi byt predem ohlasene a primerene dlouhe). Chapete to? Jsem semetrika? Nebo jsou moje nazory standardni?
Nejsi semetrika, taky by mi to asi vadilo. Já ani nemám moc ráda když jsem na návštěvě já, už chci jít a oni mě zdržujou…takové to, ještě seď, dáme si ještě jednu sklenku, kafe, dej si ještě buchtu…a já už nechci a je třeba jít domů.
@Bábrdl ale znám, jsou to kamarádky, které se vzájemně neznají.. ale to je jeden den sms, že jestli by mi nevadilo, kdyby přišel domča, další den přiběhne k nám Pavlík, potom na to Honzík…
To víš, že občas něco padlo, ale většinou výmluva a pak mi kluk řekne, že oni si děti domů vodit nesmějí…
Ale to jsou kamarádi kluka ne jakože moje- maminky..já je jen znám…běžně
Klukovi jsem řekla, že prostě se má domluvit s jedním, a když přijde pro něho další, půjdou ven..
Příspěvek upraven 17.12.17 v 22:24
@Ollik píše:
Dobrý. Taky mi se mi to zdá lehce ujetý.ale mám je ráda i tak
Tak jasně, rodiče má člověk rád i s těma mouchama.
Ale je to trochu staršidelný. Kdyby ses odstěhovala třeba do ciziny a jeden z nich zemřel, zůstane ten druhý jak trosečník na ostrově.
@Janasas píše:
@Bábrdl ale znám, jsou to kamarádky, které se nam vzájem neznají.. ale to je jeden den sms, že jestli by mi nevadilo, kdyby přišel domča, další den přiběhne k nám Pavlík, potom na to Honzík…
To víš, že občas něco padlo, ale většinou výmluva a pak mi kluk řekne, že oni si děti domů vodit nesmějí…
Ale to jsou kamarádi kluka ne jakože moje- maminky..já je jen znám…běžně
Klukovi jsem řekla, že prostě se má domluvit s jedním, a když přijde pro něho další, půjdou ven..Příspěvek upraven 17.12.17 v 22:23
Chápu, zajímavé. ![]()
Asi bych se to s nimi zkusila nějak rozštípnout.
Když nad tím přemýšlím, tak tady taky „plkám o blbostech“, písemně v pohodě, ale jinak ![]()
Byla jsem na srazu s holkama odtud, z eMimina, říkala jsem jim, že nejsem moc mluvná…a pak mi jedna řekla
Když jsem byla malá, chodila k nám jen moje nejlepší kamarádka. A je to ta, kterou si teď pozvu kdykoliv, neřeším nepořádek. Pak mám ještě jednu kamarádku (známe se asi 7 let), ale před její návštěvou se snažím uklidit. Od mamky jsem měla návštěvy zakázané, protože jsem měla v pokoji bordel. S pořádkem bojuju pořád, proto nesnáším návštěvy.
Kamarádi dětí k nám nesmí, jen děti mých kamarádek. A já sama chodím na návštěvu jen k mamce, prarodičům a mé nejlepší kamarádce.
Když zvoní nečekaná návštěva, „nejsme doma“.
Edit: k mamce domů chodím jen já.
Příspěvek upraven 17.12.17 v 22:26
Ja mam navstevy rada ( zvane a nahlasene
), ale kdyz jsem byla mala, tak k nam kamaradky +-nesmely. Mame porad prislo, ze nemame dost uklizeno
Sestre to asi zustalo, bydlime od sebe 3 ulice a nebyla jsem u ni pres 5 let, ona k nam chodi. Je mi to lito ![]()
@Bábrdl tak víš, co mě je to celkem jedno.. Kluk má své kamarády, já mu to umožním, ale už jsem mu řekla, že tu nebude banda.. Když ony to tak dělají, tak dělají, ale vím, že ten jeden má už našeho jenom jako kamaráda a náš se mu taky vzdaluje… už se moc sním nechce..
Příspěvek upraven 17.12.17 v 22:27
@Tamtama píše:
Když jsem byla malá, chodila k nám jen moje nejlepší kamarádka. A je to ta, kterou si teď pozvu kdykoliv, neřeším nepořádek. Pak mám ještě jednu kamarádku (známe se asi 7 let), ale před její návštěvou se snažím uklidit. Od mamky jsem měla návštěvy zakázané, protože jsem měla v pokoji bordel. S pořádkem bojuju pořád, proto nesnáším návštěvy.Kamarádi dětí k nám nesmí, jen děti mých kamarádek. A já sama chodím na návštěvu jen k mamce, prarodičům a mé nejlepší kamarádce.
Když zvoní nečekaná návštěva, „nejsme doma“.
A nebojíš se, že to bude tvým dětem líto a jednou ti to vyčtou? Vždyť i oni tam jsou „doma“. Ty si vodit návštěvy můžeš, ale oni ne. A děti si budou pamatovat, že děti mohly, ale jenom ty, co s sebou přivedly máminy kamarádky.
@Tamtama píše:Když zvoní nečekaná návštěva, „nejsme doma“.
Nejsi moje utajená dcera? To už je poněkolikáté, kdy máme naprostou shodu ![]()
Viz skleničky na přípitek, které nevlastníme ![]()
@Tamtama píše:
A já sama chodím na návštěvu jen k mamce, prarodičům a mé nejlepší kamarádce.Příspěvek upraven 17.12.17 v 22:26
A kdyby tě někdo pozval?
K nám domu v mém dětsví návštěvy chodily, kamarádky u mě mohly i přespat. Mě osobně teď v dospělosti návštěvy taky nevadí, nejsem ale úplně společenský člověk, mám pár dobrých přátel, rodinu, to jsou lidi se kterýma se navštěvuju pravidelně. Normální návštěva je pro mě max na 2-3h, pokecat a jít, na přespávání si nikoho nezvu, natož na několik dnů, já sama na delší návštěvy taky nechodím. Mám ráda svůj klid, lidí si užiju dost v práci, teď jsem měla výjmečnou několika denní návštěvu příbuzného z ciziny a musím říct, že mě to vyloženě vyčerpávalo. Vůbec mi nevadí návštěvy mé dcery, klidně u nás můžou i přespávat, těm se nemusím nijak extra věnovat, dcera se postará. Můj muž je z těch ke kterým se nesmělo, jeho rodiče jsou posedlý uklidem, cizí děti jim vadily…
@Bábrdl píše:
Právě. TI lidé to tak ironicky komentovali „lézt po barák“, „všechno by nám očumovali“… Kde se to asi vzalo?Je dobře, že tys ten bludný kruh prolomila.
Já to mám tak napůl asi. Návštěvy ano, ale tsk normálně. Jedna souseda má návstěvy pořád, od rána do večera, v týdnu i o víkendu. Prostě furt.To by mi asi hráblo.