Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dcera je hrozný bordelář a salámista, takže veškeré následující činnosti provázejí řeči a požadavek nezřídka opakuju, nicméně všechno vždycky nakonec udělá. Takže: myje nádobí ( hrnky, talíře, příbory… hrnce drhnu já), uklízí si pokoj, vysvléká povlečení, plní a zapíná pračku ( tohle dělá s nadšením), občas pověsí nebo sklidí prádlo. Ráda pomáhá při vaření, nechávám ji dělat maximum co jde, akorát ke sporáku mám zatím strach ji pustit. Ale krájí, rozklepne vejce, míchá, šlehá šlehačem, válí těsto, klepe maso… Ráno krmí psa. Občas prostírá stůl. Teď bude pomáhat na zahradě - začala chodit na statek ke koním a hned první den tam měla zametat a hrabat listí nešlo jí to a mi bylo hanba
musíme to vypilovat.
Ctyrleta dnes na pozadani sundala veskere pradlo ze susaku, uplne sama ho roztridila do kose na zehleni a to co se nezehli na hromadky pro kazdeho clena rodiny. ![]()
Pevne verim, ze co do nuch v detstvi zasejeme, tak jednou v dospelosti jako kdyz najdou. Byt se minimalne v puberte budou nekolit let tvarit, ze nic neumi.
@warita píše:
takhle to delame i my. Mala rada tridi pribor. Clovek musi na to mit naladu, protoze to trva samozrejme vecnost. Ale ji to bavi a ja se tesim, jak si ji takto postupne natrenuju a bude to za 2-3 roky delat sama a samostatne.A je krasne, jak to ty deti bavi. Taky ji obcas nechavam utirat prach. Dostane namocenou uterku do ruky a smidla nabytek.
Hmm, to mi dcera dělala ve 2 letech taky a mladší to dělá teď. Jenže je to baví, pač je to pro ně něco nové, zábavné a cítí se důležitě, že dělají to, co máma… Jenže tohle období většinou vyprchá, děcka zjistí, že větší sranda je lítat s kamarády, šudlit si něco v pokoji a pod., než vyklízet s matkou myčku a návyky jsou fuč. ![]()
Kéž by vám to zůstalo.
@cverunka ted je to zabava, pak to bude povinnost. Ja z toho nebudu delat volitelnou cinnost. Proste bude pomahat v domacnosti, ucit se zodpovednosti a dovednosti se o domacnost starat. Podle mne to patri k vychove. Zatim ji to ale bavi, tak je to super. ![]()
Druhák (7,5) dostává od začátku tohoto šk. roku na týden kapesné 50 korun, mladší (5) 30. Když jsme v obchodě a chtějí tam tyčinku, tam žvýkačky, tady zmrzku, platí si to sami. Mladší pochopil rychle, že se mu ty peníze v peněžence nerozmnoží, koupí si jednu věc a zbytek si šetří, starší už druhý den nemá ani korunu a zbytek týdne ode mě poslouchá, že si může koupit z kapesného.
Povinnosti doma nemají žádné, stačí mi, když nepřidělávají práci mně. Dojí, vyhodí zbytky do koše, odnesou nádobí do dřezu. Svléknou se, dají věci do prádla. U mladšího to většinou není problém, stačí připomenout, když zapomene, starší občas hodně protestuje. Starší teď teda sám od sebe začal dávat boty do botníku a umývat si umyvadlo po čištění zubů, to nestačím zírat.
Na denně uklizeném pokoji netrvám, když je bordel, nerozsvítím jim večer lampionky, co mají na okně. Nikomu to nevadí.
Když už se mi zdá, že je na podlaze víc psích chlupů než podlahy, zavelím úklid, pomůžu jim (většinu uklidím já), o vysavač se pak vždycky poperou.
Vlastně by starší na povinnosti neměl ani čas, než dojdeme ze školy, převleče se, uděláme úkoly, je už skoro čas na večeři a spánek.
Ale s ním je všechno na dlouho, má ADHD, hodně spolu bojujeme. Když po něm něco chci (třeba převlékání a úkoly), dostává záchvaty vzteku, kdy hází věcmi a odmítá cokoliv dělat. To se pak úkol z půl hodiny hnedle protáhne na dvě hodiny. ![]()
Mám o něco starší děti, ale mají na střídačku vyklízení myčky, mejou chodbu tady v baráku, uklízí si pokojíček, to teda dost vázne a musí to být pod nátlakem
, chodí s odpadky.
ještě dobrovolně pomáhají někdy s vařením, nosí trávu morčatům, sekají trávu atd.
kapesné mají od první třídy, ale ne za pomoc v domácnosti, tu považuju za samozřejmou věc. peníze bych jim dala za nějakou mimořádnou akci a snahu.
@cverunka @warita
Moje idea je ze dokud ho to baví, zavedu mu co nejvíc téhle povinnosti a budu mu min a min asistovat a proste to pak bude jeho starost. Aby prostě bral za normální že doma něco dělá.
Je mi jasný že v nějaký chvíli už ho to bavit nebude ale doufám že tou dobou už to bude mít dost zážitky aby v tom pokračoval… Ostatně taky z toho nehodlám dělat volitelnou činnost.
Taky by se mi mohlo stát, že nebude třeba večeře, protože se mamince nechtělo ![]()
Co se týče kuchyně, o víkendech starší umyje po obědě a večeři nádobí, mladší s kecama utře, já uklidím.
Staršího baví péct.
Starší jeden čas chtěl hrozně škrábat a krájet brambory, ale když jsem ho viděla, jak zachází se škrabkou a nožem a nehodlá poslouchat a nechat si poradit, vyhnala jsem ho od toho, protože hrozila amputace nejen jeho prstů, ale i ohrožení života okolostojících. Na druhou stranu mladší nechtěl, že by se mohl říznout, a že by to nezvládl (to říká na všechno, u táty ho přesvědčují, že je na všechno ještě moc malý), přemluvila jsem ho a pracoval opatrně, takže nakonec nám to jde i od ruky.
Tak jasne, ze v predskolnim veku je to bavi nejvic a casem se z toho stava povinnost. Ale prave proto je vyhodne je v tom veku k praci pritahnout i kdyz je jejich pomoc spis symbolicka. Ja to vzdycky hrala na samostatnost, samozrejme umerne veku a indiv. schopnostem. Aby si umeli vyprat, nakoupit a uvarit si neco k jidlu a netrousili kolem sebe neporadek s ocekavanim, ze to po nich nekdo uklidi.
Co si myslíte, že bude později s dětma, když nemají ŽÁDNÉ povinnosti? Nástupem do školy musí dělat úkoly, ale v rámci domácnosti nemají žádné povinnosti a i sebeobsluha se omezuje na snězení jídla, oblečení, když je jim šest.
Moje děti museli třeba zametat, pomáhali s prádlem, vytahovali z pračky, třídili, pomáhali věšet, pomáhali vařit. Večer si museli uklidit hračky (ne různé dráhy, ty mohly zůstat, ale tak aby nepřekážely), museli donést do kuchyně talíře, vyndávali z myčky… celkově se od nic očekávalo, že se podílí na chodu domácnosti a oni to brali jako samozřejmost. Teď už jsou velcí, v pokojíčcích mají pořádek, sami si luxují, samozřejmostí je péče o myčku, zametení, koš, recyklace, vyprání a poskládání prádla atd. atd.
Ale co když vedle vás vyrůstá dítě, které nemusí nic, co bude za pár let?
@Caboverde píše:
@warita U kvalitních profi nožů se to dočteš i v návodech, ty ovšem nikdo nečte.
Nože, čepele mixéru i struhadlo myjeme v myčce roky a stále fungují… Manžel je občas projede bruskou, toť vše.
My dáváme do myčky vše. ![]()
@Delilah1 Já v tomto věku nemusela doma vůbec nic. Zhruba do deseti let jen uklidit večer pokoj. A víš, co ze mě vyrostlo? Úplně normální ženská, která má doma uklizeno, navařeno a vypráno, to je s podivem, co?
![]()
@unuděná píše:
Holky, co píšete o vyndavání nádobí z myčky - máte ho v policích někde dole? Protože ani náš kluk, co má 140cm, nedosáhne výš než na kraj první police nad linkouTak dělá akorát příbory, které mám v šuplíku pod linkou
Talíře, hrnky a sklenice máme v horních policích. Děti mají v kuchyni „bobek“ takovou tu nízkou, plastovou stoličku z IKEA a z té pohodlně dosáhnou.
@sissi001 My máme taky takové bytelné schůdky, ale nepřijde mi to moc bezpečné, aby se sklem lezly někam do výšin, navíc máme tedy kuchyň uzpůsobenou vyšším uživatelům, takže ještě výš, než to má většina lidí
Navíc kuchyň do tvaru U, takže mě tam to štokrle pořád rozčiluje ![]()