Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Předem se omlouvám, že neřeším téma diskuze…ale prostě mi to nedá a bude to asi znít divně, ale jsem ráda, že je někdo kdo neřeší,,problémovou,, tchýni, ale,,problémovou,, mamku…
trošku se tady v té diskuzi poznávám…dělba věcí teda není ten problém, u nás je to pořádek…a bylo mi to vyčítáno od dětství a je to obvyklá první věta mé mamky i ted (je mi přes třicet a mám dvě děti)…přijde, rozhlídne se a hurá vstříct první větě: bože to je nepořádek, bordel, neuklizeno…když nezačne hned první větou, tak během dne trousí různé poznámky a všechny na zabití…přitom mě má ráda (manžela i děti), ale prostě její vztah k pořádku je pro mě nadstandartní, nepochopitelný…
to jsem zas poradila, vid?
…já jen že každý má něco, možná tvoje mamka má z dětství opačný zážitky - nikdo se s ní nechtěl dělit, rodiče jí nepodpořili, zazdili, co člověk ví…a nakonec získala pocit, že dělit se, přinese radost…
myslím, že komunikace v tomto případě úspěch nepřinese (já mamce již několikrát vyprávěla, at to neřeší, že já to vidím jinak… a kulový z toho…)…prostě bych si svoje věci (dárky pro dítě či pro naši rodinu),,pohlídala…
@papavlinka33 píše:
Já to nemyslela nijak zle, ani ten člověk nemusí být nijak špatný či zlý, jen že má nejspíš v sobě zakořeněný nějaký komplex nebo křivdu či nedostatek. Ale je to pouze všeobecné, samozřejmě to tak být nemusí, je to jen všeobecný popis. Třeba je zatím uplně něco jiného.
Je mi jasné, že jsi to nemyslela zle. Ona prostě zbožňuje děti. Neřekla bych, že má nějaký komplex
Jedině z toho, že měla jen mě. Vždycky toužila po tom, aby měla 4 kluky.
@Maartina7 píše:
Předem se omlouvám, že neřeším téma diskuze…ale prostě mi to nedá a bude to asi znít divně, ale jsem ráda, že je někdo kdo neřeší,,problémovou,, tchýni, ale,,problémovou,, mamku…
trošku se tady v té diskuzi poznávám…dělba věcí teda není ten problém, u nás je to pořádek…a bylo mi to vyčítáno od dětství a je to obvyklá první věta mé mamky i ted (je mi přes třicet a mám dvě děti)…přijde, rozhlídne se a hurá vstříct první větě: bože to je nepořádek, bordel, neuklizeno…když nezačne hned první větou, tak během dne trousí různé poznámky a všechny na zabití…přitom mě má ráda (manžela i děti), ale prostě její vztah k pořádku je pro mě nadstandartní, nepochopitelný…
to jsem zas poradila, vid?…já jen že každý má něco, možná tvoje mamka má z dětství opačný zážitky - nikdo se s ní nechtěl dělit, rodiče jí nepodpořili, zazdili, co člověk ví…a nakonec získala pocit, že dělit se, přinese radost…
myslím, že komunikace v tomto případě úspěch nepřinese (já mamce již několikrát vyprávěla, at to neřeší, že já to vidím jinak… a kulový z toho…)…prostě bych si svoje věci (dárky pro dítě či pro naši rodinu),,pohlídala…
To znám
To se u nás děje taky. Ale to nějak neřeším. Je to její názor, pokud se jí u nás nelíbí, může jít domů ![]()
@Anonymní píše:
To známTo se u nás děje taky. Ale to nějak neřeším. Je to její názor, pokud se jí u nás nelíbí, může jít domů
no tak hurá! i někdo jiný to zná
…
my přes léto bydlíme u babi (mamči mamka), takže kritika pořádku je podle mojí mamky na místě…příklad: koupíme nové šatní skříně a komodu - hrozně moc se jí to líbí, chválí to, ale stejně už vidí, jak se na té komodě budou hromadit věci a to je prostě špatně…
a mimochodem ty věci se tam hromadí a já jsem spokojená…
jen ta v podstatě nesmyslná kritika od mamky…ach jo ![]()
@Anonymní píše:
U ní to je jen projev laskavosti. Navíc si to vždy odůvodní tak, že podle ní nikdo není poškozen. (Mě učila, abych se dělila = výchovná lekce. Naše dítě to nevyužije a nemá z toho rozum. Maso jsme měli den předtím, tak to není škoda, to že se na mě s manželem jaksi nedostalo, už neviděla…)
Njn, jenže tím vždycky někomu ublíží, aniž si to uvědomí. Minimálně tobě. Kdyby tě to tak trochu nenaštvalo, tak to tady ani nerozebíráš.
A to ještě nikdo neví, jak to bere to „okradené“ dítě. ![]()
Kdyby třeba utrácela svoje peníze za dárky a pak by byla ve finanční nouzi, tak by to byl sice taky problém, ale úplně jiný - nazvala bych to třeba chorobnou štědrostí. Tohle štědrost není, když nerozdává ze svého, to je takové chorobné přerozdělování. No psycholog by se vyřádil v termínech. ![]()
@Anonymní píše:
Je mi jasné, že jsi to nemyslela zle. Ona prostě zbožňuje děti. Neřekla bych, že má nějaký komplexJedině z toho, že měla jen mě. Vždycky toužila po tom, aby měla 4 kluky.
a víš že si myslím, že klidně může mít,,komplex,, z toho, že nemá tolik dětí, jak si přála(a klidně i z pohledu vytouženého pohlaví)…že může mít pocit, že něco bylo špatně a nebylo jí dopřáno, co ona by ráda? a že ty musíš být,,dokonalá,,, aby ona,,obstála,,?
všechno ber nadneseně, žádná diagnoza, jen prostá úvaha…
@Maartina7 píše:
a víš že si myslím, že klidně může mít,,komplex,, z toho, že nemá tolik dětí, jak si přála(a klidně i z pohledu vytouženého pohlaví)…že může mít pocit, že něco bylo špatně a nebylo jí dopřáno, co ona by ráda? a že ty musíš být,,dokonalá,,, aby ona,,obstála,,?
všechno ber nadneseně, žádná diagnoza, jen prostá úvaha…
Tak s tímhle souhlasím. Musím být tak nejlpší, protože jak se jí něco nelíbí (nedělám to tak, jak považuje za ideál, což nedělám nikdy
, tak dostávám přednášku. Jsem na ně vyloženě alergická). Netvrdím, že mě nemá ráda. V zásadě by se pro mě rozkrájela a udělala všechno možné a myslím, že teď je ráda, že nemá kluka, protože by mohla být úplně sama (v okolí to je bohužel pravidlo).
Ale prostě ta touha mít víc dětí v ní je…
My máme syna a ona si ho neskutečně užívá. Celé těhotenství mi říkala, že jí je jedno, co to bude, ale kdyby to byl kluk…
@Gina108 píše:
Njn, jenže tím vždycky někomu ublíží, aniž si to uvědomí. Minimálně tobě. Kdyby tě to tak trochu nenaštvalo, tak to tady ani nerozebíráš.A to ještě nikdo neví, jak to bere to „okradené“ dítě.
Zatím jsem okradené dítě jen já, protože moje okradené dítě z toho naštěstí nemá rozum… Ale chci ho učit, že co je u babičky, s tím si ona může dělat, co chce. Naše věci nám rozdávat nebude. Na to si bude dávat bacha.
Mě to štve od dětství… Tohle je aspekt výchovy, který máme nastavený jinak… Chápu, že se děti musí učit dělit, ale ne za cenu toho, že se musí dělit naprosto o všechno.
@Anonymní píše:
To známTo se u nás děje taky. Ale to nějak neřeším. Je to její názor, pokud se jí u nás nelíbí, může jít domů
hm, tak u nás se to děje taky a bohužel i s tvým dovětkem. i když jsem jí nikdy neřekla „tak běž domů“ ani nenaznačila, tak máma sama odmítá u nás překročit víc jak práh, vždycky když potřebuje něco vyřídit, pokecat nebo tak něco, tak stojí za vstupníma dveřma v předsíni a tam stojíme třeba i hodinu. prostě nechce jít dál, protože tu máme podle jejich měřítek bordel
no není mi to příjemný, ale už to tak nějak beru, že si to tak přeje, tak to respektuju. ale mrzí mě to.