Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Eh, vytřu vám zrak! Myslela jsem, že je to pochopitelné. Mám 2 malé děti brzy po sobě.Mohla bych se vymlouvat. Ale prostě umím děti sbalit a jet na výlet nebo jít na druhý konec města na zmrzku, nebo jít na chvíli návštěvu.
Nevidím v tom žádný problém. A ne se pořád jen vymlouvat na zoubečky a příkrmy a uspávat přesně v danou hodinu a nechat se pohltit kravinama. Tak právě nechápu, proč to všichni tak hrotí.
Tak si najdi lidi s podobným pohledem na svět. Najdou se. Já to nehrotila, ale dokud jsem měla miminko, trošku jsme se jeho režimu přizpůsobili. Co snese. I tak jsme třeba s batoletem stanovali, hodně cestovali, se zoubkem a horečkou jsme byli na horách. Kamarádka třeba uspávala brzo. Tak jsme se sešly odpoledne
Věděla jsem o jejím režimu a přizpůsobila se.
@Anonymní píše:
Eh, vytřu vám zrak! Myslela jsem, že je to pochopitelné. Mám 2 malé děti brzy po sobě.Mohla bych se vymlouvat. Ale prostě umím děti sbalit a jet na výlet nebo jít na druhý konec města na zmrzku, nebo jít na chvíli návštěvu.
Nevidím v tom žádný problém. A ne se pořád jen vymlouvat na zoubečky a příkrmy a uspávat přesně v danou hodinu a nechat se pohltit kravinama. Tak právě nechápu, proč to všichni tak hrotí.
No, je to zřejmě asi také k tom, že prostě děti čas zaberou. Když jsou malinkatý, tak celkem pohoda. Čím víc rostou, tam samozřejmě je určité období, kdy se vlastně podřizuješ více a více dětem. Mají kroužky, náročnější školy atd. A tak já mám také ráda řád co se denního rozvrhu týče. Myslím, že i dětem to prospěje. A také vím, že něco jiného je s dětmi být doma a něco jiného je k tomu ještě chodit do práce. To je pak opravdu práce, děti, povinnosti, únava. Takže se nemůžeš divit těm co do práce chodí a k tomu mají ještě péči o děti. To si pak vážíš každé volné minutky hezky doma a v klídku. A třeba chtějí trávit čas prostě jen se svou rodinou.
Je to hodně o zdravém rozumu, toleranci a slušném chování. Mám kamarádky, které mají zajetých striktní režim i ty, co režim s dětmi hrotit nemusí. Já to mám tak napůl, jak u čeho. A normálně jsme schopné se domluvit a najít kompromis, aby to mohlo klapnout, dokonce jsme schopné si navzájem na výletě s dětma pomoct. Pokud to jedné z nás nevyjde, třeba právě kvůli nemoci dětí nebo práci, jsme schopné to pochopit. Na jednu stranu, co budeme dělat na výletě s nemocným dítětem nebo s protivným nevyspalým třeba právě kvůli těm zubům? Zkus víc komunikovat a naslouchat, být víc tolerantní k ostatním, to, že to máš s dětmi jednoduché ty, neznamená, že to tak mají všichni. A na tu zmrzlinu si přece můžeš klidně dojít i bez známých, nikdo tě v pokojíčku nedrží, tak nechápu, v čem je problém…
@Anonymní píše:
No dobrý, to jsem přesně potřebovala slyšet, že jsem naivní kráva a lidi se radši výmluví na děti, aby se s námi nemuseli bavit. Tak jo. Jdeme uspávat podle harmonogramu, aby se dětičkám náhodou něco nestalo.Asi prostě nezapadám do doby „všichni padneme má zadek z dětí“ Odmítám půlku života řešit jenom kašičky, spinkání a tahání se o hračky. Světe div se, i s dětmi se dají dělat zajímavé věci, nepsala jsem nic o odkládání děti.
To fakt všichni dokola řešíte jenom spinkání, nákupy, úklid a hraní? Já se v tom fakt nenajdu. (I kdyz už se o to snažím pár let.)
a když už není argument, tak si rejpneme do anonyma, že? Že já jsem vůbec něco psala.
Proc pulku zivota? Proc mas deti, kdyz ti nestoji ani za par jim obetovanych mesicu?? Patri to k zivotu, k materstvi…tahat deti vsude mozne, bez toho aby se v klidu najedli, vyspali…neznam spokojene dite bez rezimu..ale to nemuzes pochopit, protoze tebe evidentne potreby deti absolutne nezajimaji…
@Anonymní píše:
@Svistice můžeš se do mě laskavě přestat navážet? Co jsou jako výblitky? Že si někdo dovolí neužívat si mateřskou dovolenou? Že jsem vděčná za zdravé děti ještě přece neznamená, že musím trávit život v dětském pokojíku ne? To je fakt nechutný. S člověkem, který se takhle vymlouvá musí být přátelství jedna radost.
jsem tvor velice asociální a před setkáním s tebou by moje děti pravidelně mívaly třeba střevní chřipku.. zato se svištěma bych na kafe zašla moc ráda, možná bych dokonce i sama navrhla datum a čas..
![]()
Asi mas kolem sebe bohužel jen takový lidi, ale nejsou všichni stejní, my třeba deti taháme odmala všude možne, jezdíme na vylety, na dětské akce, na návštěvy, na víkendy mimo domov proste všechno možný. Doma mají nějaký plus minus režim ale když doma nejsme tak proste spí někde jinde a v trochu jiný čas, jíme v restauraci a tak no. Dokonce i občas jdeme nebo jedeme někam sami bez deti, bud se vystřídame v hlídání nebo i spolu pokud obcas hlídají babičky. A spis znám lidi našeho typu než prisne rezimaky co pořad sedí doma. Tak asi mas smůlu na lidi no. ![]()
@Anonymní píše:
No dobrý, to jsem přesně potřebovala slyšet, že jsem naivní kráva a lidi se radši výmluví na děti, aby se s námi nemuseli bavit. Tak jo. Jdeme uspávat podle harmonogramu, aby se dětičkám náhodou něco nestalo.Asi prostě nezapadám do doby „všichni padneme má zadek z dětí“ Odmítám půlku života řešit jenom kašičky, spinkání a tahání se o hračky. Světe div se, i s dětmi se dají dělat zajímavé věci, nepsala jsem nic o odkládání děti.
To fakt všichni dokola řešíte jenom spinkání, nákupy, úklid a hraní? Já se v tom fakt nenajdu. (I kdyz už se o to snažím pár let.)
a když už není argument, tak si rejpneme do anonyma, že? Že já jsem vůbec něco psala.
Ale tak přeci to je tvůj život a vyhovuje ti to takhle a jestli někdo rád tráví čas jen se svou rodinou, je proto špatný? Když má rád někdo režim, je proto špatný? Hele, působíš na mě jako člověk se kterým bych tedy trávit odpoledne nechtěla. Sorry, raději pak budu řešit ty zoubky doma…
A ti tvi znami - se nestykaji s NIKYM? Nebo nechteji jenom s tebou?
Mozna bys misto vykriku na netu mela zajit za tou budouci kamaradkou a normalne ji to rict. „Moniko, rada bych se s tebou poznala, ale nedari se mi s tebou domluvit. Zitra k nam prijd v devet s deckama, uvidis, ze si mame co rict.“
Taky patříme spíše k těm nerežimním rodičům s názorem, že děti se dokáží přizpůsobit. Jasně, občas to pak způsobí komplikace(pro dítě, pro nás, pro další účastníky), ale i ty se dají vyřešit. A ona i ta dítka třeba přijmou, že nic není dáno a jsou přizpůsobivější k novým situacím. Takže když jsme měli malé děti, tak kontakt s kamarády, rodinou byl celkem intenzivní. Teď máme dítka na druhém stupni zš a oba sportují. No a najednou jsme ti, s kterýma je problém domluvit akce a návštěvy, protože děti mají neustále nějaká utkání, turnaje, soutěže… - už jsme si párkrát vyslechli, že život moc podřizujeme dětem, že když občas vynechají tak se přece nic neděje apod. Řekla bych, že je to o nastavení vlastních priorit a člověk hledá další lidi se stejnými prioritami a to celoživotně. Pokud to má někdo jinak a ty to nechceš akceptovat, tak spolu ten život nebudete sdílet…
@Anonymní píše:
No dobrý, to jsem přesně potřebovala slyšet, že jsem naivní kráva a lidi se radši výmluví na děti, aby se s námi nemuseli bavit. Tak jo. Jdeme uspávat podle harmonogramu, aby se dětičkám náhodou něco nestalo.Asi prostě nezapadám do doby „všichni padneme má zadek z dětí“ Odmítám půlku života řešit jenom kašičky, spinkání a tahání se o hračky. Světe div se, i s dětmi se dají dělat zajímavé věci, nepsala jsem nic o odkládání děti.
To fakt všichni dokola řešíte jenom spinkání, nákupy, úklid a hraní? Já se v tom fakt nenajdu. (I kdyz už se o to snažím pár let.)
a když už není argument, tak si rejpneme do anonyma, že? Že já jsem vůbec něco psala.
Já vůbec nechápu, proč s tebou tvoji přátelé nechtějí trávit čas
Podle projevu jsi vyloženě sympatická ![]()
To bude těma dětma, jinak nevím ![]()
Až takový kartáč jsem nečekala.
Divím se, že se ještě nikdo nechytl té zmrzliny, kterou jsem dětem dala ochutnat.
Mohla jsem to napsat sympatičtěji, hned bych byla za normální maminu, co má smůlu na lidi a měla by víc chodit do kroužků s batolatama.
Jenom jsem to brala jako příležitost se vykecat anonymně a ne s tím někoho v reálnu obtěžovat.
Prostě už mi docházejí síly se dokola s někým seznamovat a tlachat o ničem, ladit režimy a navrhovat… a chtěla bych kamarády podobného ražení. Ok, asi o nás nikdo nestojí. Stačí tak, dál už do mě kopat nemusíte. ![]()
Já asi vím co tím myslíš. Taky bych řekla, že oproti jiným rodičům tolik toho s dětmi neřešíme. V létě jsme vyrazili s 2 měsíčním miminkem, skoro 2 leťákem a 4 letou na 3000 km dlouhý výlet do hor a k moři. Spali jsme ve stanu nad autem. Myslím si, že nálepku blázni možná i nezodpovědní blázni už nám nikdo neodpáře. Nakonec to ale byl super výlet-miminko se i několikrát vykoupalo v moři. I tak se mi ale zdá, že ty s tím tématem nějak bojuješ. Je divné vnucovat tvůj způsob rodičovství jiným lidem. Mně třeba je úplně ukradené kdo to jak má…
@Anonymní píše:
Až takový kartáč jsem nečekala.Divím se, že se ještě nikdo nechytl té zmrzliny, kterou jsem dětem dala ochutnat.
Mohla jsem to napsat sympatičtěji, hned bych byla za normální maminu, co má smůlu na lidi a měla by víc chodit do kroužků s batolatama.
Jenom jsem to brala jako příležitost se vykecat anonymně a ne s tím někoho v reálnu obtěžovat.
Prostě už mi docházejí síly se dokola s někým seznamovat a tlachat o ničem, ladit režimy a navrhovat… a chtěla bych kamarády podobného ražení. Ok, asi o nás nikdo nestojí. Stačí tak, dál už do mě kopat nemusíte.
Tak on to člověk obecně dlouho nevydrží, předstírat, co není.
V tom bude asi tvůj problém. Ty se umíš chovat „sympatičtěji“, nalakas přátelé, ale pak se projeví tvoje prava povaha a lidi prostě ve vztahu k tobě ochladnou ![]()
@Bábrdl aha
Takže jsem vlastně strašná a odsouzená k peklu nebo co? Asi jsem se holt narodila s ne úplně sluníčkovou povahou, abych se všem na potkání zavděčila. Ty jsi po všech ohledech dokonalá? Co mám teda zlepšovat, když to tady z těch pár řádků poznáváš? Nemám problém uznat své chyby a pracovat na nich ![]()
@Kelen wow
Tak oproti vám jsem pořád jenom máma za pecí.
Nikomu nic nevnucuju.
Ve skutečnosti se bojím, abych právě nebyla za nějakou protivnou vtěrku, takže se párkrát dám s lidmi do řeči, něco navrhnu a většinou to vyšumí do neutrálna. Jenom se mi prostě nelíbí ten model všechno podřídit dítěti (nebo se na to vymlouvat - když mi někdo napíše nechce se mi, je mi to teda mnohem milejší než promiň, naše malá musí jít v tolik a tolik spinkat
).