Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Příliš zaneprázdnění dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.11.19 00:25
@Anonymní píše:
@Kelen wowTak oproti vám jsem pořád jenom máma za pecí.
Nikomu nic nevnucuju.
Ve skutečnosti se bojím, abych právě nebyla za nějakou protivnou vtěrku, takže se párkrát dám s lidmi do řeči, něco navrhnu a většinou to vyšumí do neutrálna. Jenom se mi prostě nelíbí ten model všechno podřídit dítěti (nebo se na to vymlouvat - když mi někdo napíše nechce se mi, je mi to teda mnohem milejší než promiň, naše malá musí jít v tolik a tolik spinkat
).
No jo no. Nás bláznů moc není. 
Co naděláš. Já mám tedy štěstí, že já moc cizích lidí v životě nepotřebuji. Moje rodina je dost velká-vystačíme si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 00:33
Jinak máš pravdu-dřív ten uvolněný model rodičovství fungoval a vlastně pořád funguje do teď ve spoustě zemích. Rodiče žijí nějakým způsobem a děti se začlení do chodu rodiny. Děti se přizpůsobí rodičům a ne rodiče dětem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 06:03
My máme tři děti, psa a spoustu přátel a jsme téměř denně s někým. Problém bude, že se jim asi nikam nechce s Tebou. Já se taky vymluvím na děti, když se mi někam nechce, je to klasika.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 06:03
@Anonymní píše:
@Kelen wow
Ja jsem se v životě naučila, že výmluvy jsou opravdu jen výmluvy, že když člověk chce, tak všechno jde. Takže je to opravdu tak, že kdyby s tebou ti lidé chtěli trávit čas, tak budou. Nechtějí to říct přímo, tak to svedou na děti, to je takové nejpohodlnější. Buď jim je čas s rodinou přednější nebo nikoho dalšího k životu nepotřebují nebo nechtějí být s tebou. Nic složitějšího bych v tom nehledala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 06:08
@Anonymní píše:
Eh, vytřu vám zrak! Myslela jsem, že je to pochopitelné. Mám 2 malé děti brzy po sobě.Mohla bych se vymlouvat. Ale prostě umím děti sbalit a jet na výlet nebo jít na druhý konec města na zmrzku, nebo jít na chvíli návštěvu.
Tak buď ráda, že máš děti, které nejsou rezimove a jde to s nimi. Některé děti jakékoli vyboceni z řadu dají mamce sežrat. Já se domlouvam s kamaradkama taky podle dětí. Přijde mi to úplně přirozené. A když s tím má někdo problém jako ty, tak se holt uvidíme až za pár let. Každý ať si to zařídí podle sebe. Třeba se sebou ti lidi vídat prostě nechtějí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.19 06:43
Já ti to tedy řeknu zase z mého pohledu. Když jsem otěhotněla, prohlašovala jsem, že odmítám být jako ty maminky, co se kvůli dětem vzdají přátel a všeho ostatního. Protože jak říkáš - s dětmi se dá dělat cokoliv. Budeme se stýkat s kamarádkami (jsem první, kdo z nich má dítě, plánovaly jsme spolu pravidelná setkání i s miminkem), máme 2 auta, tak přece nebude problém někam vyrazit. Koupila jsem velkej kočárek do terénu, těšila jsem se na výlety, na procházky atd. Pak jsem porodila. První dva měsíce od rána do večera řev, v klidu byla akorát při nošení na rukách. Spát jsme chodili s přítelem ve 4 ráno, když konečně usla na rukách po celovečerním pláči. Ke kočárku se nesměla ani přiblížit, protože v něm ječela jak pavián, 2 hodiny jsem s ní jezdila venku a pořád řvala. Neměla jsem na to, abych s ní někam jezdila. Už jsem na to ani neměla myšlenky. Po 2 měsících začala večer usínat v 10 večer, ovšem kočárek nikdy neklapnul (ani když už seděla, ani když jí byl rok, ani sporťák, ani když jsme jí v 1,5 roce koupili „tříkolku“ s vodící tyčí). Problém s kočárkem jsem vyřešila koupí nosítka. A dcera byla totální zlatíčko. Až na to, že v tu dobu přišel další problém se jménem autosedačka. Cesta autem se rovnala peklu. Několikrát se skoro udusila. Stávalo se, že jsme museli z ničeho nic zastavit a vyndat ji ven, protože přestala dýchat. Období pekla v autosedačce přestalo až v 9 měsících, kdy přešla do klasické autosedačky. Měsíc na to jsme přišli o jedno auto při přítelově bouračce, takže on si nechal moje kvůli práci a já měla autobusy. Ačkoliv dcera byla jinak hodná, v autobuse by mi v roce 1,5 hodiny v kuse sedět nevydržela (její maximum v tu dobu bylo 40 minut v restauraci, pak jí to začalo být dlouhé). Vlakem bych to s ní dala bez problémů, tam by měla volnost, ale vlak tady nejezdí… Takže zase nic. První cestu busem 1,5 hodiny dlouhou jsem s ní absolvovala přesně v 1,5 roce a byla to paráda. Hodnější dítě jsem v buse neviděla. Celou dobu seděla, koukala z okna a snažila se povídat.
Takže ne, já se opravdu nikam nedostala. Spoje jsou tu na prd a všude daleko. Bez auta skoro není šance. Ale takhle zpětně? Nemůžu říct, že bych litovala, že z plánů mi sešlo, a že jsem byla s dcerou jen doma. I tak jsem si tohle období hrozně užila. A kamarádky? Kdo chtěl, pochopil, a nebyl pro ně problém, aby občas přijely autobusem na návštěvu ony A kdo nechtěl pochopit, tak s prominutím držkoval jako ty a ze života mi opravdu postupně zmizel…
- Citovat
- Upravit
25.11.19 07:19
@svatecnice píše:
Já teda hned od začátku pochopila, že děti máš a chtěla jsem ti pritakat. Je hodně lidí, co se nedokážou dohodnout na srazu či kloubeni programu. Je to jen o vůli.. komu co za co stojí. Tak jsem zřejmě taky pitomá nesympaticka husa, která klidně pojede ad hoc na výlet a potáhne za sebou děti jak kačera.
Co se to tu děje? O co jde? Proč?
Já myslím, že většině diskutujících tady vadí tón zakladatelky, která považuje jakýkoli jiný přístup k dětem, než ten svůj, za obětování se a myslí, že když s detma pořád někde nejsi, tak jsi zavřená v pokojíku a nic kromě prdu a zubů tě nezajímá. Přece nejsou jen ty dva póly, je i mnoho možností mezi tím. Každý je jiný a žije dle sebe a jen proto, že nechtějí někde pořád lítat, to nejsou menecenne matky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:05
@Anonymní píše:
@Kelen wow
Nelíbit se ti ten model může, ale to je tak všechno. Je to JEJICH zivot.
Zkus méně přemýšlet nad ostatními lidmi a buď otevřená k životním přístupům jiných. Oni pak s tebou budou chtít trávit čas, když zjistí, že každej jejich krok není pod drobnohledem.
Ve chvíli, kdy někdo třeba opravdu má tenhle model rodiny a ty seš takto nastavená, zaujatá a svými názory skoro až otravná a třeba byť jen neškodnou poznámkou prudíš, nedivím se, že ti lidi s tebou čas netráví. Primárně to nebude v tvém případě o dětech, ale o tvé osobnosti (mně přijdeš svým „tónem“ příšerně nepříjemná, a myslím, že nejsem jediná, co má ten pocit, takže tady máš přesně ten model, co funguje venku. Prostě by ti většina řekla, že dětem rostou zuby (a doma maj po vsech výmluvách u tebe uz asi krokodyla… 
), aby nemusela být netaktní. Tak to prostě je.
Buď se zamysli nad tim, nakolik člověk má komentovat život jiných, nebo si najdi známé, co mají podobnou životní filosofii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:15
Zakladatelko a ptala jsi se ostatních na to, jak by si čas strávený s vámi představovali? Protože fakt mi připomínáš jednu známou… Jeden čas se měla tendenci víc přátelit, představovala si, že min. 1-2× týdně se budeme navštěvovat (cca odpoledne). Jenže prostě zkráceně - úplně jsem nevěděla, co si s ní pořád povídat 
. A její otázky - a podnikáte vůbec něco nebo taky sedíte jako ostatní na zadku??? To mě jen zvedalo ze židle. Máme s mužem náročnou práci, rekonstruujeme dům a máme dvě děti, takže času opravdu není moc (hlavně ne na celodenní tlachání o ničem u kafíčka, které mě fakt nebaví) a když ukončíme nějakou pracovní etapu, tak se sebereme a jedeme s dětmi na celodenní výlet a užíváme si sami sebe . Když s námi jedou přátelé, je to ještě lepší!
Když makat, tak pořádně, když odpočívat, tak taky pořádně .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:22
Zakladatelko, zkusim ti odpovedet normalne. Je otazka, co od lidi ocekavas. Mam radu pratel, vetsinu jeste za bezdetna, ktere vidim jednou za cas moc rada a to klidne rozhodim detem kde co. Pokud by se tito lide chteli vidat pravidelneji, tak uz to ale budeme muset napasovat na rezimy deti. Ne, ze by deti byly tak nedotknutelni, ale proc si ja budu delat tezkosti tim, ze budu mit zpruzele deti. To pak neni jen otrava pro deti, ale predevsim pro me. Co se tyce novych pratel, o ty temer zajem nemam. Ted „pribiram“ pouze rodice kamaradu nasich deti, aby deti si pohraly, tudiz mne ubyla prace a ja si prijemne odpocinula. Na zadku nesedime, plenky, kasicky a kdo vi co jeste neresime, ale jen tak s kdekym se videt nechci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:28
@Anonymní píše:
@Svistice můžeš se do mě laskavě přestat navážet? Co jsou jako výblitky? Že si někdo dovolí neužívat si mateřskou dovolenou? Že jsem vděčná za zdravé děti ještě přece neznamená, že musím trávit život v dětském pokojíku ne? To je fakt nechutný. S člověkem, který se takhle vymlouvá musí být přátelství jedna radost.
asi bych s tebou nekamaradila:).
ja tohle resila nasi zahradou, kde byl pisek, prolejzky a bazen. Vsichni radi jezdili k nam, nebyl problem ulozit 5 cizich deti spat a tak.
Ale asi s Tebou lide nechteji travit cas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:29
@Anonymní píše:
@Bábrdl aha
Ja to pochopila spíš tak, že když někoho víc poznáš, tak ti prostě nemusí sednout. Takhle teď trpím já, díky sportu muže se potkávame s rodinami spoluhráčů a jak jsme spolu 2× týdně, tak mi někteří fakt lezou na nervy, dospělí i děti, což když jsme si řekli jen „dobrý den“ nebylo. Kazdej je nejakej. Jedna paní se tam baví se vsemi ostatními, jedna s nikým a radši tam nehodí vůbec. Já jsem někde uprostřed a když přijde ta dotyčná osoba, tak se vymluvit na kojence a jdu třeba s kočárem nebo prostě kamkoli pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 08:31
Ptáš se "co z toho života pak člověk má? " Rodina je ten život. Občas pěkná pruda, ale právě tak je život plný a ne jen zaplácaný povrchníma blbostma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 09:26
Tak ať to tu furt jen neschytáváš…
Neznám tě osobně, takže je klidně docela možný, že jsi v reálu protivná a otravná, co já vím, ale budu-li to soudit jen z toho, co tu píšeš, tak si myslím, že bychom si asi rozumněly. Já jsem dost sarkastická až cynická, pro někoho arogantní, takže tvé vyjadřování mě nikterak nepobuřuje.
No ale víš co, zase co bys s lidmi, kteří rodičovství a výchovu z tvého pohledu tak přehání, chtěla dělat? O čem byste si povídali? Mně se několikrát potvrdilo, že s lidmi, kteří mají třeba zrovna v přístupu k dětem zcela rozdílný pohled, se dá udržovat povrchní kontakt, ale nic moc bližšího. Pokud má někdo např. děti, které musí bez ohledu na roční období být v sedm ve své posteli, tak se s ním my, kteří tou dobou v létě vyrážejí s děckama ven na hřiště a zahrádku, se s nimi prostě míjíme. A nejen časově. A funguje to samozřejmě i naopak. Co by s námi a naším přístupem dělali? My máme teda štěstí, že většina našich kamarádů už má děti buď dospělé, žádné, nebo mají podobný přístup, v opačném případě bychom holt chodili jenom já, manžel a děti, ale není to ono, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.19 09:35
@Anonymní píše:
@Kelen wow
no tak samozřejmě že to dítě musí jít v tolik a tolik spinkat. Co jako očekáváš? Jako nedám dítě spát, přestože je jeho čas, abych jako s tebou mohla trajdat nebo co? Jsi dost mimo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
