Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
V naštvání může říct člověk cokoliv…ale pokud člověk miluje, tak jsou věci, které se neříkají ani za nic. Dělá to na mě dojem, že tě nemiluje. Zcela jistě bych si ho nevzala a nejspíš bych ho vyhodila s tím, že se mu ozvu kvůli alimentům a přiznání otcovství. Následně bych si servítky nebrala a pustila si pusu na špacír u mých i jeho příbuzných - protože bych nechtěla čekat, jakou pohádku si on vymyslí. Tohle, co vypustil z pusy rozhodně nebylo nešťastné, ale sakra zlé se záměrem ti ublížit. Jestli ho miluješ, tak hodně přemýšlej, protože abys nad tím jen nemávla rukou a pro lásku a dítě s ním nechtěla pokračovat dál…
Přiznám se, že být s někým, kdo má dítě se mnou ze soucitu nedopadá ve finále dobře. Můj ex partner mi také pořád říkal, že dítě nechtěl (věkový rozdíl), ale vesele mi ho udělal, a rád, ale dítě nechtěl, po roce jsem ho poslala k ledu, prostě celé těhu prožité s myšlenkou, že nechtěl dítě a x krát to od něj slyšet no, fuj, to nepřeji žádné těhulce. Dnes bych jednala jinak, poslala bych takového chlapa do pr..le rovnou po takové hlášce a bavila bych se s ním jen o právních úkonech ohledně dítěte.
Chci Ti jen říct, že nečekej na zázraky, že svůj postoj změní, a žít s chlapem, co se přetváří? Půjde to do kytek dřív nebo později. V tomhle případě zamilovanost hoď za hlavu a dej do popředí zdravý rozum.
Příspěvek upraven 14.04.13 v 18:52
Já se teda přiznám, že nechápu, kde některé z Vás berou odvahu radit zakladatelce radikální kroky, když o jejím vztahu nikdo z nás nic neví a jediné co jsme četly je jedna věta, která může být vytržená z kontextu. Asi mi odpovíte, že rozhodnout se přece musí sama, ale myslím si, že názory z diskuze jí podvědomě ovlivnit můžou a v jejím křehkým rozpoložení to může nadělat paseku.
@Rona píše:
Já se teda přiznám, že nechápu, kde některé z Vás berou odvahu radit zakladatelce radikální kroky, když o jejím vztahu nikdo z nás nic neví a jediné co jsme četly je jedna věta, která může být vytržená z kontextu. Asi mi odpovíte, že rozhodnout se přece musí sama, ale myslím si, že názory z diskuze jí podvědomě ovlivnit můžou a v jejím křehkým rozpoložení to může nadělat paseku.
@Rona píše:
Já se teda přiznám, že nechápu, kde některé z Vás berou odvahu radit zakladatelce radikální kroky, když o jejím vztahu nikdo z nás nic neví a jediné co jsme četly je jedna věta, která může být vytržená z kontextu. Asi mi odpovíte, že rozhodnout se přece musí sama, ale myslím si, že názory z diskuze jí podvědomě ovlivnit můžou a v jejím křehkým rozpoložení to může nadělat paseku.
Protože asi ty, co to radí to radí z životních zkušeností, to bude asi tím, proč mají tu odvahu, protože nejsou naivní.
Zakladatelko, taky by mě to naštvalo, taky bych se zhroutila a plakala, je to od něj hnusný a to moc.Jste spolu už dlouho, tak nechápu co mu přelétlo přes nos, znáš ho nejlépe, počkej až se vrátí a zkus se ho zeptat jak to myslel, proč to řekl.
Zkus se uklidnit i když je to těžké
![]()
On to dítě chtěl? Takhle se může chovat jenom blb, kterej dítě nechce..
Tuhle situaci Ti vůbec nezávidím. Taky bych brečela. Ale uvidíš, jak se vrátí, co na to řekne, třeba se té nové situace, co ve Vašem životě nastala, jen zalekl, ale tím ho nechci omlouvat, je opravdu hnusné něco takového říct a jestli to nakonec opravdu myslel vážně, tak je teda pěkně blbej, že se s Tebou o to mimi vůbec snažil, však to nebylo rozhodnutí jednoho dne ![]()
@Yvonne
Ale to jsou TVOJE (VAŠE) životní zkušenosti s TVÝM (VAŠÍM) partnerem. Neznáte ani zakladatelku ani jejího partnera a už mu stavíte kufr za dveře. Já netvrdím, že je to sympaťák se kterým má za každou cenu zůstat, ale myslím, že okamžité prásknutí dveřma je předčasné.
Pozor na rychlé soudy. Vydychat a řešit s odstupem. Pokud přijde s kytkou, ok. Pokud ne, je nezraly nebo fakt debil
@Rona píše:
@Yvonne
Ale to jsou TVOJE (VAŠE) životní zkušenosti s TVÝM (VAŠÍM) partnerem. Neznáte ani zakladatelku ani jejího partnera a už mu stavíte kufr za dveře. Já netvrdím, že je to sympaťák se kterým má za každou cenu zůstat, ale myslím, že okamžité prásknutí dveřma je předčasné.
Zakladatelka musí očekávat, že se zde budou psát názory z různých koutů, a jestli se Ti naše názory nelíbí, tak jsme na internetové diskuzi, kde rozhodně nemůžeš čekat, že každý napíše názor, který se TOBĚ hodí do krámu. Pokud názory některých nejsou dle Tvého gusta, tak radši své moralistické myšlenky ponech v pozadí a věnuj se tématu, nikoli diskutovatelům. Tohle se na diskuzích nedělá. Hlavně to narušuje smysl diskuze.Ale on se vždy musí někdo takový najít, bohužel…
Ahojky soucítím s tebou a vím jak ti je, před pár měsící jsem si prošla něčím podobným, po 3 letech snažení se mimi podařilo přirozeně a místo radosti řeším krach vztahu, jelikož přítel nevěří, že je dítě jeho. Byla jsem za psychoterapeutkou, ta mi říká, že je to šok, který se projevuje popřením a agresí. Že neví co sám se sebou a ventiluje si to na svých nejbližších. Mělo by to přejít, ale už nikdo nezaručí, že přežije vztah. Já osobně mám vnitřní termín do konce dubna, a pokud neuvidím náznaky zlepšení, tak odcházím. Z milovaného člověka se během pár měsíců stal téměř nepřítel. Hlavu vzhůru, čeká nás další životní etapa. Tak přeji, ať brzo nejhorší přebolí a vysvitne sluníčko. Zkus si s někým promluvit (ať již odborník nebo kamarádka), strašně se mi ulevilo. Nejsi v tom sama, jsi ty a vysněné mimi
