Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No. Já bych si asi vyjednala termín v CARu a prostě mu řekla, že jdete. Žes mu dala na rozhodování 10 let a už to nezvládáš. No a ať už zareaguje jakkoli, tak je to posun. Buď půjde, nebo ne. Pak je jasný, že to dítě asi fakt nechce. A ty máš nejvyšší čas, aby ses rozhodla, jestli se smíříš s bezdětností, nebo si půjdeš hledat jinýho tatínka.
Co přesně má manžel za problém? Zkoušel užívat nějaké doplňky? Macu, Fertilan, Selezin ACE? Pokud ty máš vajíčka super, tak by mohlo stačit IUI a na to bych šla už dávno!
Řekla bych mu to jako hotovou věc, buď dítě chceš a jdeme do CAR, nebo ho nechceš a já zkusím štěstí jinde
Nebo s ním plánujete setrvat i když by nechtěl mít děti? Pokud je chce, je snad ochotný pro to i něco udělat…
Příspěvek upraven 25.03.19 v 18:42
@Čičorečka píše:
No. Já bych si asi vyjednala termín v CARu a prostě mu řekla, že jdete. Žes mu dala na rozhodování 10 let a už to nezvládáš. No a ať už zareaguje jakkoli, tak je to posun. Buď půjde, nebo ne. Pak je jasný, že to dítě asi fakt nechce. A ty máš nejvyšší čas, aby ses rozhodla, jestli se smíříš s bezdětností, nebo si půjdeš hledat jinýho tatínka.
Jo,to máš pravdu,chtěla jsem tento rok jako zlomový,a rozhodnutá jsem,letos to už konečně vyřešit,a mám jasno,dítě je pro mě prioritní,i když manžela muluju,ne na tolik abych kvůli němu zůstala bez dětí.Až se o víkendu vrátí dám mu na vybranou,je pravda že jsem mu dala dostatek času.děkuji za názor ![]()
@Eule píše:
Kolik vám je? Co má manžel za problém? Pokud ty máš vajíčka super, tak by mohlo stačit IUI a na to bych šla už dávno!
Vzhledem k tomu že má manžel málo spermií je pod hranicí a jsou zdeformované tak IUI nepřipadá v úvahu.Jinak mě je 29 manželovi 35
@Anonymní píše:
Vzhledem k tomu že má manžel málo spermií je pod hranicí a jsou zdeformované tak IUI nepřipadá v úvahu.Jinak mě je 29 manželovi píše: Více
Já právě měla za to, že dokáží vybrat ty kvalitní při IUI ![]()
@Anonymní píše:
Jo,to máš pravdu,chtěla jsem tento rok jako zlomový,a rozhodnutá jsem,letos to už konečně vyřešit,a mám jasno,dítě je pro mě prioritní,i když manžela muluju,ne na tolik abych kvůli němu zůstala bez dětí.Až se o víkendu vrátí dám mu na vybranou,je pravda že jsem mu dala dostatek času.děkuji za názor
Na vybranou mu nedávej, to už jsi mu dala mockrát a dostala jsi jen vágní odpovědi. Fakt zítra zavolej do CARu a vyjednej přesný termín. To stejně nebude dřív jak za měsíc, takže má dostatek času se s tím šířit a udělat si v práci volno. Řekni mu to jako hotovou věc, vždyť už ses přesvědčila, že domlouvání nefunguje. Třeba i pro něj to bude lepší, málokterý chlap je schopný přiznat sám sobě, že potřebuje pomoc. Když budete v tomhle ohledu nerozhodní dva, nikam se neposunete.
@Čičorečka píše:
Na vybranou mu nedávej, to už jsi mu dala mockrát a dostala jsi jen vágní odpovědi. Fakt zítra zavolej do CARu a vyjednej přesný termín. To stejně nebude dřív jak za měsíc, takže má dostatek času se s tím šířit a udělat si v práci volno. Řekni mu to jako hotovou věc, vždyť už ses přesvědčila, že domlouvání nefunguje. Třeba i pro něj to bude lepší, málokterý chlap je schopný přiznat sám sobě, že potřebuje pomoc. Když budete v tomhle ohledu nerozhodní dva, nikam se neposunete.
Já jsem právě už nekolikrat termín musela rušit,buď se nedostal domů z práce,s tím že ho šéf nepustil,nebo měl pocit že jednám za něj,no je to složitý,prvotní konzultaci mám za sebou,teď čekám na menstruaci která dorazí až v dubnu,a jdu druhý den ms na ultrazvuk,hormony naštěstí jen minimum,mám krátký protokol,jenom on no,aby si to zařídil,jezdí s dodávkou EU tak že je často mimo Republiku.Ale letos už prostě musí povolit.Už se oblbnout nenechám.
@Anonymní píše:
Spermio dopadlo hodně špatně,pan docent v Car nám řekl že by se nám to prý mohlo povést přirozeně ale v rozmezí 8-30 léty,to mi přišlo hrozbě zdrcující,on se nijak nehroutil,je strašně tvrdý,nedává na sobě znát pocity.Pak z toho byl chvíli mimo,ale nijak zvlášť,to jsem to spíš v koupelně obrečela já.Mluvíme spolu,ale tomuto tématu se vyhýbá,chápu že je mu to nepříjemný,ale nevím jak mu vysvětlit že je to jeho vyhýbání sobecké,je strašně chytlavý na slova,někdy si případnu že mluvím s tatarem.Dokonce si z té své diagnózy dělá i srandu,jako že střílí na slepo atd.Teď mě právě trápí ta krátká mestruace,bolavá prsa,teda ale katastrofálně,no a co on,opět si dělá srandu.že jestli jsem těhotná že ať to na něj nehážu,mě to teda vtipný nepřijde.no,ale asi mi to patří.
Promiň, nebyla jsem na příjmu. Ony ty vtípky a nesnášenlivost k tomu můžou patřit (ale tím se ho nechci zastávat, zvlášť jestli jsi kvůli němu prošvihla nějakou konzultaci.). My máme taky problém s otěhotněním. Můj muž je skvělý, citlivý člověk, žádný macho, ale spermio hrozně dlouho odkládal, bál se. Výsledek ho zdrtil, kontrolní odběr odkládal rok. Po dítěti ale hrozně touží, takže v lednu jsem řekla, že na to musíme dupnout (já taky pořád doufala v zázrak) a shodou okolností jsme narazili na studii. To nás nakoplo a teď jsme v půjce dlouhého protokolu. Mluvíme o tom minimálně, on má pocit, že je to jeho vina a já to za něj vyžírám ![]()
Je mi ale divné, že by ten Tvůj souhlasil s dárcem a sám se o to ani nepokusil. To spíš vypadá, jako by to dítě měla být „Tvoje věc“ a on s tím nechtěl mít nic společeného. Ví, že by byl v RL zapsán jako otec? Nemůže něco tajit? Třeba že by si myslel, že má něco špatného v genech? Protože jinak mi to vůbec nedává smysl… ![]()
Ještě je mi divné, že by Ti nějaký doktor řekl, že to může vyjít v rozmezí 8-30 let. Když pominu, že nám každý říkal, že stačí jedna jedna jediná šikovná spermie a je jedno, jestli je z milionu nebo se ze sta (i když je samozřejmě jasné, kdy je pravděpodobnost vyšší) - tak 30 let bys měla tak akorát kdybys začala v 15, ne? ![]()
@Ba-stet píše:
Ještě je mi divné, že by Ti nějaký doktor řekl, že to může vyjít v rozmezí 8-30 let. Když pominu, že nám každý říkal, že stačí jedna jedna jediná šikovná spermie a je jedno, jestli je z milionu nebo se ze sta (i když je samozřejmě jasné, kdy je pravděpodobnost vyšší) - tak 30 let bys měla tak akorát kdybys začala v 15, ne?
@Ba-stet píše:
Promiň, nebyla jsem na příjmu. Ony ty vtípky a nesnášenlivost k tomu můžou patřit (ale tím se ho nechci zastávat, zvlášť jestli jsi kvůli němu prošvihla nějakou konzultaci.). My máme taky problém s otěhotněním. Můj muž je skvělý, citlivý člověk, žádný macho, ale spermio hrozně dlouho odkládal, bál se. Výsledek ho zdrtil, kontrolní odběr odkládal rok. Po dítěti ale hrozně touží, takže v lednu jsem řekla, že na to musíme dupnout (já taky pořád doufala v zázrak) a shodou okolností jsme narazili na studii. To nás nakoplo a teď jsme v půjce dlouhého protokolu. Mluvíme o tom minimálně, on má pocit, že je to jeho vina a já to za něj vyžírámJe mi ale divné, že by ten Tvůj souhlasil s dárcem a sám se o to ani nepokusil. To spíš vypadá, jako by to dítě měla být „Tvoje věc“ a on s tím nechtěl mít nic společeného. Ví, že by byl v RL zapsán jako otec? Nemůže něco tajit? Třeba že by si myslel, že má něco špatného v genech? Protože jinak mi to vůbec nedává smysl…
No, on manžel první na co se u doktora když mu sděloval výsledky zeptat jaká je možnost že by se to povedlo přirozeně. Pan doktr to tak jakoby nahodil, a to ještě s nadsázkou, problém je že jsem manželovi koupila vitamíny, a i ty není schopný každý den spolkount, jako bych po něm chtěla bůh ví co.On se k tomu vždy stavěl nezodpovědně.
S tím dárcem souhlasil jen pro to že je to pro něj pohodlnější, nemusí k doktorovi, nemusí odevzdat vzorek, v podstatně nemusí nic, jenom počkat jak to dopadlo, úplně jsem na něj zírala když řekl že by ten souhlas podepsal, já mu hned ale vysvětlovala že by to malý bylo moje, a jeho ne, a on na to že by to přece nemusel nikdo vědět, ví o tom že by byl uvedený jako otec, on tu zodpovědnost a všechno kolem toho asi chce uhrát do autu, přijde mi to jako přísloví, Vlk se nažral a koza zůstala celá, že se prostě ani snažit o vlastní nechce.
To je teda hodně zvláštní… Chápala bych, kdyby měl projít všemi těmi injekcemi, ultrazvuky, punkcí. Ale když jde jen o jedinou návštěvu…? Spíš mi připadá, že se to tím snaží odložit. A je vůbec možné použít sperma dárce, i když Tvůj muž není „beznadějný“ případ? Každopádně v carech mívají k dispozici psychologa - nebyl by tam ochotný jít? Jinak je to, jak říkají holky, možná se budeš muset rozhodnout, jestli zůstat s ním a bezdětná nebo hledat někoho jiného. Pak je fakt šupák, že Tě připravil o 10 let času… ![]()
@Eule píše:ahoj všem, není to tak jednoduché. Oni je dokáží vybrat tím že pak už nejsou
Já právě měla za to, že dokáží vybrat ty kvalitní při IUI
@Ba-stet píše:
To je teda hodně zvláštní… Chápala bych, kdyby měl projít všemi těmi injekcemi, ultrazvuky, punkcí. Ale když jde jen o jedinou návštěvu…? Spíš mi připadá, že se to tím snaží odložit. A je vůbec možné použít sperma dárce, i když Tvůj muž není „beznadějný“ případ? Každopádně v carech mívají k dispozici psychologa - nebyl by tam ochotný jít? Jinak je to, jak říkají holky, možná se budeš muset rozhodnout, jestli zůstat s ním a bezdětná nebo hledat někoho jiného. Pak je fakt šupák, že Tě připravil o 10 let času…
ahoj, je mozne manzela preskocit ikdyz by byl plodny a pouzit tak sperma dárce. Mám tu zkusenost. V CAR je to normalni obchod. Zni to hnusne ale je to tak. jinak mam 14ti letou zkusenost .rozepisi se níže
@Anonymní píše:
Ahoj ahoj, je tady nějaká maminka která měla problém otěhotnět a na konec se ji to povedlo? S mužem se snažíme intenzivně, každý měsíc, rok co rok už 10 let, problém je u něj, já jsnem zdravá, a dokonce i když vím jaké to je toužit po dítěti, posledních pár let dobrovolně daruji vajíčka, aspoň někomu tím pomůžu k vytouženému miminku.Na posled jsem darovala před půl rokem, cyklus se mi hned srovnal, ale teď při poslední menstruaci až do teď, strašně citlivý prsa, je to děs, MS krátká a slabá, TT negativní, teď už jsem netestovala, přece nemůžu otěhotnět když má muž problém. A tak jsem se chtěla zeptat, opravdu se ty zázraky dějí? Moc tomu nevěřím, už začínám přemýšlet na umělým oplodnění. Však průpravu mám, vím jak to probíhá, ale pořád si říkám že by to treba i šlo přirozeně, jenže jak dlouho se ještě snažit bezvýsledně. Je možné že by test těhotenství neukázal? Asi mi už hrabe, nebo nevím jak si vysvetlit bolesti prsou, hlavy, tlaky v podbřišku…
Omlouvám se je to trošku zmatené, snad se v tom některá z vás tady snažilek nebo i maminek vyzná.
Ahoj, je mi 37 a po 13ti letech AKTIVNÍHO snazení se nám to podařilo!!!!!! Inseminací s dárcem! Nikdo to neví, je to manzelovo a me tajemství. Manzel byl z male 6mes paf, nepomahal, trochu se branil, nez si vzykl.je to tak. ale dnes je z malé hotovy a uz si nedokaze predstavit zivot bez ní !
Peripetie obrovské. Shrnu- Manžel (40) spermií mnoho ale naprosto nehybné, já prodelala 3operace endometriozy, poté 3× IVF (s darcem i s manzelovym) nasledně zjistena alergie na sperma (nekolik let lecena Prednisonem v UPMD) , lecena Macou, cvicila jsem Mojzisovou, brala kys.listovou, nepila kafe /coz bylo paradox.nejtezsí), zkousela akupunkturu, preventivne si nechala proverit funkcnost štítné zlázy, intoleranci a alergii na mlecne produkty… proste VSEeee. byli jsme ZOUFALÍ, prevazne ja. Manzel se uz smiroval s faktem ze deti nebudou a cim dal to trvalo tim vice byl rad /zvykl si na pohodli a komfort bez deti/ hojil se a ja postupem casu s nim- pohledem na vsechny zname RODICE kolem a vyzdvihavali sme jen negativa s tim spojene. Ale nedalo mi to, nechtela jsem v sobe zabit touhu byt mamou. NADEJE UMIRA POSLEDNI. K tvemu muzi, promin zda budu prima ale prijde mi jako by o deti nestal, nema aktivity nekde jinde?
v CAR manžel 1×dojde a podepíše, že souhlasí s dárcovstvím, tiskopis je predem predvyplneny, vlozi jen nacionale a podpis. A ten tě ochrání, že se přizná k otcovství. Nám ten papír nechávali jako ostatním na recepci kde mohl podepsat i mimo obvyklou pracovní dobu CAR zařízení. Manžel byl také pracovne dost vytízen a brblal, že musí neustále (6× IUI, 3× IVF +aj.vysetreni) docházet a jen kvuli podpisu ztrácet cas na cestě , uz me chtel i zplnomocnit /
coz samozrejme nejde/