Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím všechny
Snad nevadí, že obnovuji diskuzi. Mám hodně dobrou kamarádku, se kterou se známe kolem deseti let, ale naše přátelství bohužel už není to, co bývalo. Uvedu příklady, to bude nejlepší.1. Před půl rokem jsem s někým randila a místo toho, aby mě podpořila a přála mi třeba nový možný vztah odvětila „Stejně bude stejnej jako ten předešlý.“ A když mi to s druhým nevýjde tak zase „Já ti to říkala, že to tak dopadne
Samozřejmě nikdo není dokonalý a každý máme svoje mouchy, ale tohle chování mi příjde u dospělého člověka dost přehnané a přes čáru. Podotýkám, že kamarádka je o rok starší (24) než já. Mám ji ráda a záleží mi na ní, ale říkám si, jestli by nebylo lepší s ní to přátelství prostě ukončit. Takovéhle hádky u nás trvají dlouho a bohužel jsou časté.. a opravdu mě už nebaví poslouchat její úrážky, výsměchy a ponižování. Aby si na mě někdo zvyšoval svoje, nejspíš, nízký sebevědomí.. na to opravdu zvědavá nejsem. Psychicky mě to vyčerpává.Ale ty mě prostě nikdy neposlechneš a nedáš na moje rady.“ a je hned uražená, že jsem jí dřív neposlechla. Což mě vždycky trochu naštve, není moje máma, abych ji měla co poslouchat na slovo. Mám přeci svou vlastní hlavu.
2. Když jí řeknu, že mi něco vadí nebo že se ke mě chová dost nevhodně, tak se vytočí a dokáže být na mě vyloženě hnusná. Vulgárně nadává, zesměšňuje a ponižuje mě, povyšuje se nade mě, hledá na mě chyby a vyčítá mi je atd. Je jedno, jak jí to řeknu, když mi něco vadí či se ke mě chová nevhodně (normálně a v klidu nebo naštvaně) vždycky do dopadne stejně. Třeba minulý pátek jsme se opět pohádali, něco jsme řešili a měla jsem jiný názor než ona. V afektu naštvanosti si mě zablokovala na sociálních sítích a chvíli potom mi začla po smskách nadávat jaká jsem pí** bez mozku, co si ani není schopná najít práci, protože je extra líná a ať si zajdu za psychiatrem, že ho dost potřebuju. Prostě si o sobě myslí, že když ona má práci, tak je něco víc a dost mi její chování vůči mě vadí. Včera večer se mi po sms ozvala, jestli jsem se už uklidnila. …![]()
Asi čeká, že se jí omluvím, ale já se přece nemám za co omlouvat..?
3. Obě ještě stále bydlíme u rodičů v rodinných baráčcích, takže práce kolem toho je dost a někdy není čas, abych se jí dostatečně věnovala a odepíšu jí třeba až večer, protože přes den se to opravdu nestíhá. A taky je hned problém, že se jí málo věnuju, ignoruju ji nebo prohodí něco jako „skvělej pokec dneska.“ Přitom prostě ví, že někdy ten čas prostě nemám vůbec a taky mám svoje zájmy, kterým se chci věnovat tak je jasné, že nebudu celodenně dřepět u facebooku. Ale samozřejmě, když ona odepíše klidně za tři dny tak je to v pořádku.Jak jí mám ale vysvětlit, že se s ní už z těchto důvodů bavit nechci, abych si od ní zase něco nevyslechla??
![]()
Ignorací to řešit nechci, jsem člověk, co jedná přímo a narovinu. Asi vám to příjde jako banalita, ale já opravdu nevím, jak jí to mám co nejšetrněji sdělit.
Ukončit kamarádství…
Tak když jste člověk, co jedna narovinu, tak jí to prostě řekněte.
Pokud by si mi kamaradka rekla, ze jsem pi.. bez mozku, tak bych ji uz teda kamaradkou nenazyvala.
@hani28 píše:
Pokud by si mi kamaradka rekla, ze jsem pi.. bez mozku, tak bych ji uz teda kamaradkou nenazyvala.
Přesně tak. Vypadá to, že kamarádka je nevyzrálá. Nicméně chová se k zakladatelce tak jak jí to sama dovolí. Zakladatelko pokud ji to celé roky odpouštíš můžeš si za to v podstatě sama. S kamarádkou bych si sedla a řekla jí, že se mi to nelíbí a nenechám se urážet jen proto, aby si na mě honila triko. Nicméně pokud je to tak impulsivní člověk, připrav se na to, že ti zřejmě zase něco poví a bude se hádat. Měla bys to ale brát tak jak to je, pokud není schopná přijmout tvůj názor pak za to rozhodně nestojí.
Máte pravdu, jako kamarádka se nechová. I to, že si za to můžu sama, když jí to dovoluju. Ale ať jí to řeknu jakýmkoliv způsobem, že přestřelila nikam to nevede. Ovšem musím říct, že od začátku, co se známe, se takto nechovala. Vůbec nevím, kde se to zlomilo a takle se změnila k nepoznání
Před lety to byla suprová holka a byla s ní sranda, poslední rok je to s ní ale, s prominutím, na palici.
Přátelství s ní, jak jsem psala v příspěvku, ukončit chci. Vždycky se pak nakonec omluví, ale za 14 dní, měsíc to jde zase nanovo.
Stavim se za ní, až bude doma z práce a řeknu jí to.
Takovou jsem kdysi taky měla… bylo nám 16 a vydržela jsem to dva roky (byla jsem ve tvé pozici). Přátelství jsem ukončila, s takovým člověkem jsem nechtěla mít nic společného. Ale že mi to trvalo než mi to došlo… vlastně mě psychicky šikanovala. Věčné ponižování a přikazování co mám dělat tak aby jí to bylo po chuti.
Pak jsem ale procitla a dostala odvahu poslat ji do háje.
Pomluvila mě všude možně… chvíli jí to lidi snad i věřili. Já proti tomu nijak nebojovala, nestála mi za to. Časem se stejně pravda ukázala a lidé, u kterých mě pomlouvala se za mnou vrátili s tím, že pochopili jaká je a nikdy jí neměli věřit. ![]()
Děláme, že se neznáme už nějakých 12let a myslím, že nám to oběma vyhovuje. A já začala věřit na boží mlýny… jelikož s dotyčná osoba nemá žádné kamarádky, nikdo jí nemá rád a nikdo se s ní nechce bavit. Lidé okolo ní už s ní prostě ztratili trpělivost. Dojela na svou hnusnou povahu a už jí to došlo. ![]()
Takže tobě radím - utííííkej! Tohle není kámoška, ale manipulátor, který tě šikanuje.
Jak můžeš napsat, že je dobrá kamarádka, když ti sprostě nadává, uráží tě a ponižuje tě? Tohle kamarád/ka nedělá.
Až jí to řekneš, nezabředávej do diskuzí a hádek, je to zbytečné. Jen opakuj jak kolovrátek: „Jak jsem už říkala, vadí mi, že mi sprostě nadáváš a urážíš mě. Nechci se stýkat s někým, kdo se ke mně nechová slušně, víc ti k tomu nemám co říct.“ Ať bude říkat cokoli, NIC NEVYSVĚTLUJ! Jen opakuj, žes už vše řekla a dál se o tom nemá cenu bavit. Jakmile začneš vysvětlovat, bude z toho hádka. A je-li argumentačně zdatnější, „umlátí tě argumenty“.
Hodně sil!
@Anonymní píše:
Máte pravdu, jako kamarádka se nechová. I to, že si za to můžu sama, když jí to dovoluju. Ale ať jí to řeknu jakýmkoliv způsobem, že přestřelila nikam to nevede. Ovšem musím říct, že od začátku, co se známe, se takto nechovala. Vůbec nevím, kde se to zlomilo a takle se změnila k nepoznáníPřed lety to byla suprová holka a byla s ní sranda, poslední rok je to s ní ale, s prominutím, na palici.
Přátelství s ní, jak jsem psala v příspěvku, ukončit chci. Vždycky se pak nakonec omluví, ale za 14 dní, měsíc to jde zase nanovo.
![]()
Stavim se za ní, až bude doma z práce a řeknu jí to.
Pokud taková dřív nebyla, tak má asi nějaký problém a z tebe si dělá hromosvod. Zeptala bych se jí co má za problém, proč se takhle k tobě chová. Prostě bych asi zkusila kvůli dlouholetému přátelství tomu dát poslední šaanci. Pokud by v tom pokračovala, utnula bych to jednou provždy.
Ahojky.. začínám být už nešťastná a nevím co s tím..
Mám nejlepší kamarádku.. známe se 10 let. Nejlepší přítelkyně jsme 8 let. Eva je hodně upřímná, co na srdci to na jazyku. Já jsem přesný opak. Možná proto si tak moc rozumíme. Jenže posledních pár měsíců.. to je teda děs. Nevím jestli je to věkem? Ale začíná mi ta její upřímnost jít na nervy. Ona to totiž neřekne normálně ale prostě to řekne jak to cítí. Teď je těhotná, má svoji firmu. Ptala jsem se jí do kdy chce pracovat. Řekla že až těsně do porodu. ( Září ). Já jsem se tomu podivila proto že má náročné povolání a ona mi řekne že všichni nejsou jako já ( otěhotněla jsem po různých brigádách celkem brzo po škole)
Ona hned po škole začala dělat sama na sebe.. A pak mě nazvala - flákačem. Už jsem z toho na nervy.. fakt jsme z toho špatná. Mám jí hrozně ráda, bez ní si fakt neumím život představit. Ve strašně moc věcech mi pomohla. Jsme si vzájemně oporou. Ale už tu její upřímnost moc nezvládám. Je fakt že před 3 měsíci měla svatbu a v podstatě rok jsme si v kuse psaly.. A řešily svatbu, rozlučku s kamarádkami a atd.. Tak jestli si jen potřebujeme odpočinout? Já už fakt nevím..
Je upřímnost a je neomalenost, tvoje kamarádka je dle popisu spíš neomalená. Pokud ti to vadí, je potřeba a se s ní o tom pobavit a vysvětlit, že si ceníš její upřímnosti, ale na urážky zvědavá nejsi a ubližují ti.
@Anonymní píše:
Ahojky.. začínám být už nešťastná a nevím co s tím..
Mám nejlepší kamarádku.. známe se 10 let. Nejlepší přítelkyně jsme 8 let. Eva je hodně upřímná, co na srdci to na jazyku. Já jsem přesný opak. Možná proto si tak moc rozumíme. Jenže posledních pár měsíců.. to je teda děs. Nevím jestli je to věkem? Ale začíná mi ta její upřímnost jít na nervy. Ona to totiž neřekne normálně ale prostě to řekne jak to cítí. Teď je těhotná, má svoji firmu. Ptala jsem se jí do kdy chce pracovat. Řekla že až těsně do porodu. ( Září ). Já jsem se tomu podivila proto že má náročné povolání a ona mi řekne že všichni nejsou jako já ( otěhotněla jsem po různých brigádách celkem brzo po škole)
Ona hned po škole začala dělat sama na sebe.. A pak mě nazvala - flákačem. Už jsem z toho na nervy.. fakt jsme z toho špatná. Mám jí hrozně ráda, bez ní si fakt neumím život představit. Ve strašně moc věcech mi pomohla. Jsme si vzájemně oporou. Ale už tu její upřímnost moc nezvládám. Je fakt že před 3 měsíci měla svatbu a v podstatě rok jsme si v kuse psaly.. A řešily svatbu, rozlučku s kamarádkami a atd.. Tak jestli si jen potřebujeme odpočinout? Já už fakt nevím..
Tak tohle není upřímnost, to je prostě hrubost. Pokud je jinak úžasná, na rovinu bych jí řekla, že tě přece nemusí urážet a může říct to normálně. Nazvat mě flákačem, to bych se asi rovnou zvedla a odešla. Akorát se připrav, že tito „upřímní“ lidé dost často nesnesou, pokud je někdo upřímný k nim. A kamarádka se možná na nějakou dobu urazí
Jojo, to jsou přesně ti „upřímní“ lidé, co si myslí, bůh ví jak nejsou morálně na výši, když ti v rámci své neovladatelné pravdomluvnosti vypálí do očí hrubost prvního kalibru
Ale jim se na jejich majestát nesmí sáhnout, to jsi pak hned falešná osoba, co preferuje přetvářku před ryzí pravdou
Takže bych jí to řekla, ideálně hned v tu chvíli se ohradit, že tímto způsobem s tebou mluvit nemá, že respektuješ její názor, ale urážet se nenecháš. Ovšem počítej s tím, že to možná bude ona, kdo bude uvažovat o ukončení vašeho přátelství pro tvou nesnesitelnost ![]()
No ja nevim, ja bych rekla, ze ten rozhovor mohl mozna probihat trosku jinak, nez jak to tady vyzniva. Proc ses podivovala, ze bude pracovat az do porodu? Kdyz ma svou firmu a praci zvlada, je celkem logicke, ze na nejakou triletou materskou nepujde, neni to asi uplne prototyp matky a hospodyne. Treba jsi ji naopak ty urazila tim, jak jsi se „podivila“ - nemohla jsi ji treba nejak dat najevo, ze bude to dite zanedbavat kvuli praci?
jste v tomto zjevne kazda uplne jina, tak se holt vyhnete debatam na toto tema.
@unuděná píše:
No ja nevim, ja bych rekla, ze ten rozhovor mohl mozna probihat trosku jinak, nez jak to tady vyzniva. Proc ses podivovala, ze bude pracovat az do porodu? Kdyz ma svou firmu a praci zvlada, je celkem logicke, ze na nejakou triletou materskou nepujde, neni to asi uplne prototyp matky a hospodyne. Treba jsi ji naopak ty urazila tim, jak jsi se „podivila“ - nemohla jsi ji treba nejak dat najevo, ze bude to dite zanedbavat kvuli praci?jste v tomto zjevne kazda uplne jina, tak se holt vyhnete debatam na toto tema.
Ne ne. To já vím že ona jakoby nebude na klasické mateřské. Spíš mě jen překvapilo že chce být až fakt do porodu v práci. Myslela jsem že si třeba měsíc dá klid..