Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakladatelko, změňte si raději všude heslo pro případ, že vám matka někde čte zprávy.
Dulezite je to ustat, rodice znas jaci jsou a je zbytecne se poustet do nejakych hadek. Proste to vydrz, pak se prestehuji Vasi, mamka se bude realizovat na zarizovani sveho bytu atd. A vsechno to vyprcha.
Z osobní zkušenosti ŠÍLENÉHO rodinného konfliktu, který vedl můj manžel a rozervaly se následně rodinné vztahy, také jsme mysleli, že krásné, tak z toho jsem se dlouho, roky, a těžce vzpamatovávala. Ono je v podstatě jakoby úplně jedno, o co se lidé hádají, o jaké své pravdy. Jsou to vždycky pofidérní pravdy. Jsou to jen představy, přesvědčení, které druhým vnucujeme, a když si to ti druzí nenechají vnutit, tak to pak lidé prožívají jako svou újmu, jako křivdu, můj manžel to prožíval jako zradu. Člověk, který prožívá, jak mu bylo ukřivděno, se pak chová jako mezek, zatvrzele, jako malé, uražené a zlé dítě, můj manžel se mstil. Emoce s ním cvičí a cvičí a bourají všechno dříve hezké a stabilní.
Já jsem pak pochopila, že křesťanské odpuštění je jediná možnost, jak toto je možné vydržet, přežít a čekat, až i na té druhé straně dojde k emočnímu uklidnění a do mysli všem vstoupí klid. Většinou se tohoto ale lidé nedočkají. Život je velmi rychlý a všechno odplyne, dřív než se bolavé, polámané stačilo v lidech opravit. Teprve ale jenom s klidným rozumem se je možno normálně lidsky domluvit.
Všichni jste přišli o klidnou mysl. Je to úplně jedno, z jakého důvodu.
Klidná, pokojná mysl, ta vám nyní, všem zúčastněným, chybí.
Když já jsem pak našla klidnou mysl, stala jsem se pánem nad celou záležitostí. Viděla jsem všechno z nadhledu. Napřed jakoby z rozhledny, pak jakoby z letadla, pak nakonec z úplně jakoby jiného světa, z věčnosti. Však co jsou jakákoli lidská trápení, oproti věčnosti! Byla to pro mne obrovská úleva, uvidět tímto způsobem, že moje trápení je úplná nicota! A já jsem se pak přestala trápit. Takto jsem pak i pochopila, jak každé trápení člověka je nicotné. Je mi to líto, že se lidé trápí, když mnohem hezčí je být šťastný. Má rodina, kterou jsem vytvořila a dýchala pro nic, byla stále rozbita, ale já jsem náhle, přes to všechno, byla šťastná. Věděla jsem, že i oni se trápí, podobně jako já, ale to přece jsem nechtěla. A tak jsem je šla krmit: láskou. Lidé, všichni lidé mají hlad po lásce. K tomuto pochopení jsem došla mými pohledy z věčnosti.
Proto lidé chodí k psychologům, aby v rozhovoru s nimi, nalezli svou ztracenou rovnováhu. Člověk může najít ztracenou rovnováhu též v přírodě, meditací, modlitbami, různě. Mně ji pomohla najít Transvitalita, což je placená služba pana Břetislava Nového, je to energie na dálku, kterou mi posílal. Umí to skvěle a já jsem se, díky tomu, pak mohla vrátit a pomoci mým všem rozhádaným k uklidnění a k domluvě, která předtím možná vůbec nebyla. Příbuzní to ještě před 5 lety viděli, že se již nikdy nedomluvíme, ale mně to trvalo jen pár let mého života a všechno je v klidu. Velice mi na všech záleželo, aby nežili v ukřivděnosti, proto jsem do pochopení, o co vlastně jde a do usmíření všech se všemi, to úsilí a čas svého života dala. Protože právě ukřivděnost zničila mému manželovi pak nakonec i zdraví.
Jenže ten jeho-náš, manželem vedený rodinný konflikt, trval desítky let, zatímco váš rodinný konflikt teprve pár měsíců. Takže mi připadá nadějné, že ho vy, jako nejrozumnější člověk z rodiny, můžete zvládnout. TAKTO: Vaše maminka touží po projevení vděčnosti z vaší strany. Jestliže tedy mamince chybí vaše vděčnost, tak jí, do jejího - maminčina života, vděčnost sypejte a sypejte, jako se ptáčkům sype v zimě do krmítka. Nakrmte maminku vděčností, přecpěte jí vděčností, samozřejmě ale že upřímnou, a ona bude zase jako vždycky byla: tou nejhodnější maminkou a babičkou.
Udělejte si seznam, co pro vás maminka kdy v životě udělala, co pro vás znamenala a můžete jí pak děkovat, a to mi opravdu věřte, že až do konce vašeho života. Však sama to uvidíte, až vaše děti jednou budou dospělí, jak po jejich vděčnosti za vaši lásku budete toužit. Když vaše maminka po vaší vděčnosti touží, tak jí nenechte hladovět.
@Anonymní píše:
@PaníBovaryová Za to, že tu rekonstrukci zařizuje můj táta (Našel firmu, jezdí se tam dívat jak pokračuje rekonstrukce atd.) Ty peníze my ani fyzicky nemáme, má je táta a ten taky rozhodoval o tom jaká firmu, za kolik atd. Takže těžko by muž nebo já zařizovali, když nemáme peníze. Manžel pracuje do večera, takže nemá čas přes den jezdit na dům jako můj táta, který jako podnikatel může kdykoliv odjet kamkoliv, to mu taky manželovi vyčítají, že se málo zajímá atd…Když jsem jim to na začátku říkala, že my na to nebudeme mít čas předělávat a jezdit tam, tak táta hned, že neee, já to zařídím atd a ve finále jsme ti nejhorší, nevděční, čte mi zprávy co si píšeme s mužem, vyhledává hádky atd…
Ted uz asi vis, ze to byla kardinalni chyba na neco takoveho pristoupit. Takove cachry se opravdu nedelaji ani v rodinach, kde jsou vztahy idealni.
My se zenou, jsme si vzdy na vse vydelali a i presto, ze mame s rodici vztahy dobre, tak na neco takoveho bysme nikdy nepristoupili a radeji jsem vzal puvodne 1.hypo na byt v Praze na 30let s par svymi nasetrenymi penezi a zena totez. A nemysli si, nabidka na podobny velky dar od rodicu byla nejednou. Ale my jsme radi prestrihli snuru, aniz bysme se museli komukoli omlouvat.
Vis ono, kazdej i kdyz ti to nikdy dopredu nerekne, tak obdarovavajici minim. ocekava vdek a ten se projevuje nejcasteji tim, ze budes vzdy delat co chci ja. Ted uz s tim, ale nic neudelate, velky dar jste prijali a ted budete muset rodicum prokazovat az do konce zivota obrovsky vdek a poslouchat kazdej nesmysl, abys nebyla za nevdecnou dceru. ![]()
@Chytrak Ano, mas pravdu, byla to obrovska chyba, muz byl i proti tomu, hadali jsme se atd. Oni ti penize dostanou zpet z prodeje toho meho bytu, ale stejne je to uz takovy, ze rodice pomohli a muz si k tomu vzal 5 mil hypo. Oni hodne financovali tu rekonstrukci spise. Penize jsme fyzicky nikdy nevideli, tata to firme zaplatil ze sveho uctu, my si jen vybrali material, barvy atd. My jsme jim nekolikrat rikali, ze jsme za pomoc vdecni, ale oni ted asi prichazi na to, ze prisli o svuj byt a my nejsme taky podle jejich predstav a zacali vyvolavat hadky protoze to asi chteli jinak. Proste resi kdo se jak tvari, kdo se jak pricinil a kdo co rikal a psal. Rano nam jeste tata (byl si pro nejake veci) vynadal ze jsme bezcharakterni a ze jsme ho pomlouvali a jednal s nami jak s podrizenymi jako vzdycky.
Mi teda příjde, že seš na svých rodičích hodně fixovaná. Jako promiň, ale ty se se svým 40 letým mužem chceš přestěhovat, a oni se chcou stěhovat blízko vás?!
No a dál už je to všechno zle, jsi snad dospělá, tak co se tak chovat? Nechat se přemluvit rodiči na barák na který nemáte ani finance dokonce ani čas, a všechno za vás zařizují rodiče, no mazec. ![]()
@Anonymní píše:
@JancaS84 To je neznáš, oni jsou strašně organizační typ, prosazují si hodně svoje…mají ještě staršího syna. Oni jsou hodně fixovaní na moje děti, takže proto. A jak jsem psala, chtěli pomoc s bydlením, není přece výjimka, že rodiče pomáhají svým dětem i finančně s bydlením, ale tohle byl špatnej krok. Hlavně ted už budeme pořád ty neschopní co nám pomohli s bydlením. a ted jsme jen ti nejhorší.
Pomoc s bydlením je OK tak do 25 let a ne ve 40 letech od skorodůchodců. To máte mít dávno našetřeno. Hypotéka je na splacení do 70 let. Notabene když jsi věděla, jací jsou, měla ses kousnout a “pomoc” nepřijmout.
@Anonymní píše:
@PaníBovaryová Za to, že tu rekonstrukci zařizuje můj táta (Našel firmu, jezdí se tam dívat jak pokračuje rekonstrukce atd.) Ty peníze my ani fyzicky nemáme, má je táta a ten taky rozhodoval o tom jaká firmu, za kolik atd. Takže těžko by muž nebo já zařizovali, když nemáme peníze. Manžel pracuje do večera, takže nemá čas přes den jezdit na dům jako můj táta, který jako podnikatel může kdykoliv odjet kamkoliv, to mu taky manželovi vyčítají, že se málo zajímá atd…Když jsem jim to na začátku říkala, že my na to nebudeme mít čas předělávat a jezdit tam, tak táta hned, že neee, já to zařídím atd a ve finále jsme ti nejhorší, nevděční, čte mi zprávy co si píšeme s mužem, vyhledává hádky atd…
Takže vy nemáte ani čas ani peníze na rekonstrukci? Co ten manžel dělá do večera v práci, když nevydělá do 40 let na bydleni? Proč nehlídáš stavební firmu ty, jestli jsi doma s dětmi? Promiň, zdá se mi, že jste s manželem pohodlní, možná trochu rozmazlení a jestli se chováte jako děti, kteří sami nezvládnou nic a stojí s nataženou rukou u rodičů, pak se nedivte, že rodiče se k vám taky adekvátně chovají. Možná by stálo za to zabrat a dát si do pořádku svůj život.
@Angry_birds Rodice jsou fixovani na nase dvojcata, mam zdravotni problemy, takze mi s detma pomahali, detem je rok. My jsme od nich penize nechteli, ale delali natlaky, ze to delaji pro deti (muj byt se dlouho nepodadilo prodat) a muzovi by hypo pristi rok uz nedali, takze po vsech hadkach jsme to udelali kvuli detem aby mely proator plus si manzel vzal hypoteku a penize ted v listopadu zpatky dostanou z prodeje meho bytu. Ono je lehky nekoho jen tak odsoudit kdyz nevis.
@kacz Mas 2 rocni dvojcata jako ja? Tak bych te chtela videt jak budes dohlizet venku na stavbu s malyma detma kdyz prsi, nebo kdyz je tam vsude bordel a spina:D Muz pracuje do 6ti do vecera a opravdu tam nemuze pres den byt! Sli jsme do toho s tim, ze je to dum za dobrou cenu na dobrem miste a tata se sam nabidl ze ma s rekonstrukcema zkusenosti a ze tam bude jezdit rad je obcas zkontrolovat. Ty mas kolik nemovitosti koupenych? Ja mela byt, ktery se ted prodal.
@Anonymní píše:
@kacz Mas 2 rocni dvojcata jako ja? Tak bych te chtela videt jak budes dohlizet venku na stavbu s malyma detma kdyz prsi, nebo kdyz je tam vsude bordel a spina:D Muz pracuje do 6ti do vecera a opravdu tam nemuze pres den byt! Sli jsme do toho s tim, ze je to dum za dobrou cenu na dobrem miste a tata se sam nabidl ze ma s rekonstrukcema zkusenosti a ze tam bude jezdit rad je obcas zkontrolovat. Ty mas kolik nemovitosti koupenych? Ja mela byt, ktery se ted prodal.
Máme s manželem koupené 4 nemovitosti, brzy budeme mít 2 děti a taky budeme dohlížet na stavbu nového domu sami, mezi mateřskou a prací.
@kacz Tak to jste šikovní, nevím odkud jste, ale ne na dům v Praze si jen tak mladá rodina nenašetří za pár let na barák pokud nemá samozřejmě něco našetřeno na stavebku od dětství, nebo něco nepodědili po babičce, tetě atd, případně nevydělávali v zahraničí dolary:) Já si za svobodna koupila byt v Praze na hypotéku, manžel je pravda za svobodna neměl žádnou nemovitost, ale měl něco našetřené, ovšem ne tolik, aby to stačilo na dům. My chtěli koupit dům kde není potřeba rekonstrukci, hledali jsme od ledna cca, ale jednak se nedařil prodat byt a jednat cenu domů kolem Prahy jsou hodně vysoké.
@Anonymní píše:
@Angry_birds Rodice jsou fixovani na nase dvojcata, mam zdravotni problemy, takze mi s detma pomahali, detem je rok. My jsme od nich penize nechteli, ale delali natlaky, ze to delaji pro deti (muj byt se dlouho nepodadilo prodat) a muzovi by hypo pristi rok uz nedali, takze po vsech hadkach jsme to udelali kvuli detem aby mely proator plus si manzel vzal hypoteku a penize ted v listopadu zpatky dostanou z prodeje meho bytu. Ono je lehky nekoho jen tak odsoudit kdyz nevis.
S dětmi ti pomáhali, už nepomáhají? Pokud už nepomáhají nevidím důvod je mít neustále na blízku, pokud to tak nechceš. Peníze jste nechtěli, ale rodiče je vnutili?! Tak snad řeknu ne, a to musí rodiče respektovat, jsi dospělá máš svoji rodinu. Navíc děti mají rok, zas tolik prostoru nepotřebují. A silně pochybuju, že jeden rok u hypotéky hraje takovou roli. Neodsuzuji tě, chápu, že to teď z toho musí slušně hrabat, ale na začátku stačilo pouhý NE.
@Angry_birds To neznáš moje rodiče, oni to tak neberou, že jsem dospělá a mám svůj názor, já se s nimi hádala, že ty peníze nechci, dokonce se pohádali i s mým mužem že jsme nezodpovědní a nehledíme na děti. Mámy rodiče se do našich taky furt starali, furt jim organizovali život, stěhovali se tam kam oni apod. a máma neměla sílu jim odporovat. Byli jsme už i zoufalí z toho, že se byt neprodává, vystřídala jsem 3 realitky. Já je nepotřebují mít neustále nablízku, oni ale asi ano, všechno si berou osobně, když bych řekla, že nepotřebujeme přece bydlet u sebe, to by byla zase hádka na x týdnů jak jsem nevděčná a zlá…citové vydírání obrovské.
Jako toho prostoru v 2kk s dětmi moc není a opravdu se tady moc nevejdeme, kluci by potřebovali svůj pokojík, kde budou mít hračky, muž zase pracovnu, kuchyně je malá, nemáme si tady ani jak dát jídelní stůl..Když jsem tady bydlela sama, uplně mi to stačilo, ale pro 4 lidi to je malinké.
Tuto zkušenost nemám, ale myslím, že švagrová za chvíli bude mít. Měla bych jí to dát přečíst, protože se řítí do podobného průšvihu. Bydlet spolu nehodlají, ale tchánovci jim v podstatě zaplatí byt.