Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Psychické trápení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.11.18 17:13
Rozchody jsou smutné a bolestivé. Jestli si byla hodně zamilovaná a přišlo to zčistajasna, tak se nedivím, že tak trpíš. Pomůže se v klidu vybrečet a dostat tu situaci rozumově pod kontrolu. Mě dost pomohlo, když jsem realisticky ten vztah rozebrala (stačila kamarádka) a uvědomila si, co to bylo za člověka a co mi provedl. Ale k tomu jsem došla, až po pár měsíců trápení a hledání odpovědí. Mezi tím jsem si ještě naivně myslela, že budeme kamarádi. Dost mi pomohla ségra, která ho nemusela. AD zabírají, až po určité době, snaž se prostě přežít každý den, trochu funguj a zkus si třeba najít nějakou novou aktivitu (až to půjde). Ber to jako nový začátek, napiš bývalému dopis a spal ho v ohni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
salamio
22.11.18 21:39
@Janecat píše:
@Emimin7 diagnóza není,je to prostě těžká deprese
A chodíš k psychiatrovi nebo psychologovi? To je totiž dost rozdíl. A nejlepší je mít oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 10:00
Lidičky nezlobte se na mně, ale nechci řešit tady léky a psychologii, vidím že to vyvolává akorát zbytečný pře, a mně to nepomuze. Prosila bych přímo toho kdo to zažil na vlastní kůži aby se mi ozval do ZŠ prosím,dekuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 11:08
Ahoj,
asi trochu jiná situace, ale po rozvodu jsem se z toho hrabala asi 2 roky,ale myslím,že to je i tím, že musíš být z dotyčným v kontaktu.
Jako zažívala jsem pocity osamnění,zrady, bolesti,šílené uzkosti,tím že mám uzkostnědepresivní poruchu jsem po každé negativní krizi zralá jít do léčebny.ˇ
Nejhorší stavy jsou když jen sedíš a furt se lituješ,propadáš tomu tak , že nad ničím jiným nepřemýšlíš.
Rada? Je dobré chodit k psychologovi,ale ne jen si stěžovat,zkus pomalinku každý den něco udělat jiného co tě potěší, vím ted tě netěší nic je to jak kdyby ti někdo umřel.
Dobré jsou i terapeutické skupiny je to lepší jak psycholog, pokud jsi z většího města zkus najít na internetu, pokud bys měla odvahu tam jít,v rámci psychiatrické hospitalizace jsou běžné, zjistíš že jsou i jiní lidé z jinými trápeními.
A za mě já mám za sebou i když je to dlouho, smrt dítěte a těžký rozvod, závislost ke které jsem se dohrabala, psychické týraní v rámci rozvodu.
Bude lépe, jen musíš přiložit ruku k dílu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 11:22
A když už jste v určování diagnoz,byt se to nezdá toto není těžká deprese ta tak vypadá jinak,spis se to řadi do skatulky porucha přizpůsobení,nebo taky postraumaticka porucha obě odezni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
salamio
23.11.18 12:10
@Janecat píše:
Lidičky nezlobte se na mně, ale nechci řešit tady léky a psychologii, vidím že to vyvolává akorát zbytečný pře, a mně to nepomuze. Prosila bych přímo toho kdo to zažil na vlastní kůži aby se mi ozval do ZŠ prosím,dekuji
V pohodě. Já byl na AD čtyři roky, mj. i kvůli „partnerství“. Loni v létě jsem je vysadil.
- Citovat
- Upravit
23.11.18 13:01
@1234560 Děkuji za trošku útěchy a rady,to je to co hledám.Bohuzel nejsem ve stavu,někam chodit a něco dělat,sotva zvládám zaměstnání a dceru,i když zvládám je silně slovo,i teď jsem v práci zalezla na záchodě a mlázím hlavou do zdí a brečím.Jen bych chtěla aby už to vše skončilo…Jedina myšlenka na dceru mně ještě drží nad vodou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 13:10
AD ti zaberou a budeš citově trochu otupělá,v AD jsem přeborník, ale asi nejlepší byl Argofan, ten dodává energii, všechny ostatní jakoby tlumili,nebudu ti psát, že žít musíš pro dceru
pokud je bereš jen krátce, nech si na týden napsat lexaurin, neurol jsou návykové tak bacha na to,ale opět tě utlumí zbavují uzkostí, dobré je vybít si zlost to pomáhá a nedusit to v sobě, klidně breč až do usnutí, perfektní je boxovací pytel a sluchátka na uších, i když nemáš sílu je dobré si třísknout, co máš za práci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 13:22
Mužu ti říct, že po smrti dcery jsem byla nepoužitelná skoro rok,ale musela jsem jít do práce a řešit věci se zákazníky a chtě nechtě zapnout zbytek mozku , škoda že tehdy nikoho nenapadlo mě poslat aspon k psychologovi, všichni měli strach se mnou mluvit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.11.18 14:36
@1234560 dělám vedoucí v kavárně, tak že s lidma jsem pořád,také musím vyřizovat objednávky,zákazníky,ale prostě najednou začnu brečet a musím utéct…
Příspěvek upraven 23.11.18 v 15:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
