Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ty jsi sem psala včera, že? Že se dceři již také rozjíždí psychické problémy.
@Serpentini píše: Více
Jj, taky si říkám, že jsem to tady už četla.
Zakladatelko, mám dost podobné problémy, držím palce, ať je ti lépe.
Také mám ten pocit, že to tu bylo včera o ní a dceři ![]()
Každopádně držím palce, ať už je jen lépe
![]()
Čeho jsi tím příspěvkem chtěla dosáhnout?
Odsouzeníhodné nevím… každopádně už nebuď těhotná, neměj další děti, evidentně máš nějakou psychickou zátěž, která je bohužel dědičná.
I tvá dcera to bude mít těžké, s tím je potřeba počítat.
Při tom všem máš obrovské štěstí, že se najdou lidi, kteří ti dlouhodobě a opravdu vydatně pomáhají.
@Trojlístek píše: Více
Je ji 46,tak snad další děti už neplánuje.
Tak ti přeju hodně sil a hodně lepších dnů. Tyhle nemoce jsou horší než ty, co jsou vidět. ![]()
Deprese a úzkosti jsou schopné člověka úplně paralyzovat. Tak snad už bude líp. ![]()
Opravdu oceňuji Vaši odvahu, když se dělíte o tak osobní příběh. Těžnosti, které jste překonala, jsou obdivuhodné, a kloubit je s péčí o rodinu není jednoduché. Nenechte se obrat o naději a věřte, že lepší časy mohou přijít díky Vaší sílice a odhodlanosti bojovat dál.
Skvělý, že jsi o tom takhle otevřeně dokážeš mluvit, to už je velký krok kupředu ❤️! Je mi jasné, že jsi zažila extrémně náročné životní období, ale to, že bojuješ a najdeš sílu v nové léčbě a terapiích, je obdivuhodné. Držím palce, ať se Ti podaří začít nový životní kapitola s vírou a spokojností. 👏 ✨
Ahoj holky jdu se svěřit…od 14 let jsem začala chodit k psychiatře diagnóza sociální fobie, možná mě poznamenalo těžké dětství…nevím ale pak jsem brala dlouhodobě Neurol 3 krat denně silný. Narodil se mi ve 22 letech syn u kterého se později ukázalo že má aspergeruv syndrom, než začal brát léky bylo to peklo, do toho jsem pracovala syn je velmi inteligentní ale socialně jako dítě naštěstí už je samostatný a pracuje. a teď to horší partner od nás odešel a šel za milenkou a nechal mě s náročným synem
pořád jsem se snažila vše zvládat mezitím nový partner a nové těhotenství v 32 letech byla jsem šťastná narodila se holčička…bohužel se mi velmi zhoršil psychický stav a já byla pořád po Bohnicích rozjely se mi nemoce těžká deprese úzkostná porucha non stop úzkosti nešlo to zvládat..syna si vzala ex tchyně ve 12 letech a dceru maminka když jí bylo 5 let.No a mě začlo peklo 13 krát pokus o sebevraždu, sebepoškozování
začarovaný kruh z kterého není úniku kdo nezažil nepochopí nikomu bych to nepřála s těmi nemocemi jsem nebyla schopná fungovat…
uběhlo 9 let a já jsem skončila v Bohnicích 20 pobyt
dceři bude už 14 let naštěstí si zvykla a ví že jsem nemocná
je už docela samostatná. teprve po 9 letech a zkoušení hodně léků mi trochu pomohla chtěly mě dát do pečovatelskyho domu protože se o sebe nemůžu postarat natož o dítě to mě vyděsilo a začla jsem víc fungovat díky novým lékům a pravidelné psychoterapie bojují kvůli dceři a synovi. Jinak zkoušela se léčba elektrošoky 4 série po 12 elektrošocích
Nepomohlo to a já navíc špatné snášela narkózy nemohli mě probrat a musela jsem být na kyslíku. Nyní po 9 měsících hospitalizace jsem konečně na tom lépe ustupuje deprese i úzkosti a panické ataky ztratila jsem dost času doufám že už začnu žít a fungovat prosím neodsuzujte mě opravdu jsem si zažila peklo…