Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Proč nekontaktujete Bílý Kruh Bezpečí (www.bkb.cz), nebo ROSU (www.rosacentrum.cz)?
Když můžete psát na eMimino, napište jim třeba email, pokud nemůžete volat…
To, že jste se obrátila sem, je už malý pozitivní krůček, ale určitě kontaktujte výše uvedené organizace…
My vás možná povzbudíme, ale řešení najdou na 100% oni.
Jdi do azylaku. potěší s tebou brigády, peníze do začátku, bydlení i trestní oznámení.
https://www.liberec.cz/…azylovy-dum/
@Anonymní píše:
Ahoj, před nedávnem jsem sem psala příspěvek o tom, jak mě přítel psychicky i fyzicky tyra. Snažím se se svým životem cokoliv udělat, ale nevím co už.
Přišla jsem o praci kvůli covidu.. A když chci jít na nějakou jednorázovou brigádu, tak mě nechce pustit, a vždy to skončí fyzickým napadením.. a momentálně se nikde nechytam. Nikdy jsem nebyla takhle na dne. Žádnou finanční rezervu nemám. Bydlím v jeho městě, kam jsem se za nim přestěhovala, a nikoho opravdu nikoho tu neznám, nemám ani ke komu jít, touto cestou Vás chci požádat jestli by jste mi někdo mohl pomoci finančně. Nechci žádné velké sumy, ale našla jsem si ubytovnu, kde bych mohla pobyt, na nájemné teď opravdu nemám.. Vim ze je to pro Vás asi k nepochopení, ale mluví za mě už zoufalost, jak odsud odejít. Nic co bych mohla prodat nemám, jen telefon a nějaké šperky od pandory, zbytek mám jen oblečení. Proste mám úplně Holý zadek, a nevím opravdu nevím co mám dělat. Nikdy jsem v této situaci nebyla a rodinu, ano. Tu sice mám, ale nikdy jsme jako rodina nefungovali, každý ma svůj pisecek, táta mi slíbil finanční obnos, ale už před mesicem, a s matkou se nestykam.
Opravdu nevím na koho se obrátit, nikoho kolem sebe nemám, ale já už z toho vseho zešílím, můj přítel je paranoik a žárlivec k tomu, žije v domění ze ho podvadim. Nikdy jsem nikoho nepodvedla. A ke všem jsem se chovala vždy dobře, měla jsem tvrdou výchovu od matky.. přispívala jsem na nemocné, chodila jsem darovat krev, vždy jsem chtěla pomáhat druhým a teď nemohu pomoci sobě..
Prosím můžete mi nějak pomoci? Pořad jen slibuje jak toho vseho nechá, ale vim ze to jsou jen řeči a každý další den je horší a horší.
Teď nastesti na chvíli odjel, ale zamknul me, anizbych si všimla ze mi vzal klíče. Citove mě vydírá a já už jsem psychicky hrozne slaba, ze jdu zoufale touhle cestou. Mám už pocit ze ze vseho zešílím, když se hádáme tak jsme jak smyslu zbaveny… prosím…
Tak v první řadě zavolej policii
@toma0105 Musí mít šanci to rozhodnutí udělat.
Já k životu přistupuji tak, že když někdo získá neoprávněnou výhodu, třeba lží, podvodem apod., tak mu to život jinde vezme. Takže primárně lidem věřím. Není moje odpovědnost, ale jejich, aby to co říkají odpovídalo tomu, jak to je.
A také vím, že ať se děje cokoliv, člověk potřebuje naději. A víru v lepší časy.
A proč jsi ve městě kde nikoho neznáš? Jeď do města kde jsi vyrůstala a kde máš třeba nějakou rodinu. Zavolej policii ať otevře dveře a od toho tyrana zdrhni.
@Premek_Orac píše:
@toma0105 Musí mít šanci to rozhodnutí udělat.
Já k životu přistupuji tak, že když někdo získá neoprávněnou výhodu, třeba lží, podvodem apod., tak mu to život jinde vezme. Takže primárně lidem věřím. Není moje odpovědnost, ale jejich, aby to co říkají odpovídalo tomu, jak to je.
A také vím, že ať se děje cokoliv, člověk potřebuje naději. A víru v lepší časy.
Tak o naději a lepších časech mi vyprávěj…už jsem to tu psala-v sobotu mi sestřelilo auto manžela, když se vracel z práce, v práci u covid pacientů je toho taky nad hlavu, na férovku jsem se z toho všeho po nedėlní noční sesypala, jak mi to začalo všecko docvakávat atd, ač jsem silný člověk a už jsem se poprala s kdečím, toto jsem už nedala.
@Premek_Orac píše:
@toma0105 Musí mít šanci to rozhodnutí udělat.
Já k životu přistupuji tak, že když někdo získá neoprávněnou výhodu, třeba lží, podvodem apod., tak mu to život jinde vezme. Takže primárně lidem věřím. Není moje odpovědnost, ale jejich, aby to co říkají odpovídalo tomu, jak to je.
A také vím, že ať se děje cokoliv, člověk potřebuje naději. A víru v lepší časy.
tak, tak ![]()
@toma0105 píše:
Tak o naději a lepších časech mi vyprávěj…už jsem to tu psala-v sobotu mi sestřelilo auto manžela, když se vracel z práce, v práci u covid pacientů je toho taky nad hlavu, na férovku jsem se z toho všeho po nedėlní noční sesypala, jak mi to začalo všecko docvakávat atd, ač jsem silný člověk a už jsem se poprala s kdečím, toto jsem už nedala.
Mrzí mě to. Držte se. Jiná slova jsou asi zbytečná…
@Premek_Orac píše:
Mrzí mě to. Držte se. Jiná slova jsou asi zbytečná…
Děkuji
![]()
@Berry77 píše:
Koukám, bez odezvy
Vždyť píše že to ještě neudělala. na jednu stranu se jí ani nedivím pokud s ním bydlí a bojí se ho.
Volej policii, at te pusti ven.
Zajed do azylaku nebo volej Bily kruh bezpeci.
Jed stopem za rodinou/otcem.
Pozadej o prispevek hmotne nouze.
Možná je to pravda, možná ne, ale už jsem takové story slyšela na jedné skupince. Holky ji tak litovaly, že jí poslaly peníze a ona si je uložila na spořící účet. A nebylo ji to blbé.
@Premek_Orac píše:
@toma0105 Musí mít šanci to rozhodnutí udělat.
Já k životu přistupuji tak, že když někdo získá neoprávněnou výhodu, třeba lží, podvodem apod., tak mu to život jinde vezme. Takže primárně lidem věřím. Není moje odpovědnost, ale jejich, aby to co říkají odpovídalo tomu, jak to je.
A také vím, že ať se děje cokoliv, člověk potřebuje naději. A víru v lepší časy.
Hlavne si over, ze to číslo uctu patří skutečně azylovemu domu.
@brisco píše:
Ale chápeš, že nějak se živit musíš, že jo?
Co je tohle za tupou otazku? Vy nebudete moc chytra, ze jo?
První co potřebuješ je zajistit si svoji bezpčnost. Nejjednodušší je prostě se domluvit s rodiči a vrátit se na přechodnou dobu domů. Práci a bydlení pak můžeš hledat v místě, kde máš kontakty.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat