Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodiče mi berou dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Verun83
7.8.14 12:09
Ahoj, rozumim ti. Ty nase mamy, ach jo. Mysli to dobre. Zkousela si ji to rict? Ze i presto, ze jste u nich, mate svuj zivot rezim atd, a ze to proste delat nema?
Ja si to s mamou musela dost z vostra vyrikat, nezijem u nich, ale stacili mi navstevy a mela jsem vztek, protoze mela potrebu do vseho kecat, nastavovala jinej rezim atd.
Jinak radim rozhodne se odstehovat. Tohle bych nesnesla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.8.14 12:11
Ja to mam doma s mnatkou podobny… Ne ze by mi brala dite, uz je vetsi, ale snizuje mi autoritu, kdyz dite dostane na zadek, nebo na nej zarvu, hned mu rika, jakou ma strasnou matku atd… Za dva mesice, co tady je, jde dite radsdi za ni, nez za mnou. Taky nemam absolutne na nic naladu, delam presne opak toho, co ona chce a modlim se at uz proboha odjede!!! Ono to souziti s rodicema je vzdycky na h.ovno 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.8.14 12:12
@martina.se píše:
Odstěhovat se.. nebo zamykat. jinak nevím..
To zamykání mi navrhl i muž, ale já nevím. 
Je to takové…nevím jak to říct. Nechci to zas nijak přehánět, když tu u nich můžu bydlet a oni se starají. Sice až tak, že o to nestojím, ale starají se.
- Citovat
- Upravit
7.8.14 12:12
Je leto, krasny pocasi, tak dej miminko do kocarku, zabal jidlo, svacu, deku a vyrazte ven. Omez dobu doma jen na noc a nezbytne nutnou dobu. Jed na par dni nekam-za kamaradkou, pribuznymi…co tchyne? Jake mate vztahy? Neslo by byt par dni u nich? Jinak s vasima nic moc nenadelas, pokud je to otazka par mesicu, tak bych nedelala zlou krev-stejne domluvy nepomahaji a snazila bych se to prezit. Mam zimni miminko a bydlime sami, ale i tak mi to doma lezlo na mozek, porad jsme trajdali a trajdame po venku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.14 12:12
Tak tohle braní dítěte, jakmile kvíkne znám, to dělají babičky hodně…jinak odstěhovat se. To je těžké - nevím, jak máš staré dítě, jak ti do všeho kecají, jestli vaříš a máma ti stojí za zadkem a říká toto koření ne nebo v čem.
Vypadá to, že jsi i lehce cholerická a vyloženě už na ně alergická…tak fakt jedině pronájem, klidně jedna plus jedna. Pokud žiješ v jejich domě a s nimi, tak si holt myslí, že mají právo do toho mluvit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.14 12:12
Zamkni se a mas pokoj, ja bych to takhle resila. Moje teta mela podobny ne li horsi problem, sla na zachod a dite ji vzali k sobe o patro niz.. No ja bych se zblaznila, zamknout na sto zapadu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.14 12:13
Neboj, vliv na dítě nebude žádnej, ale pošli matku někam a nauč se kdyžtak zamykat… prostě si nastav limity TY.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.14 12:13
Přesně. Zamykat a Důrazně a furt dokola zdůraznovat, že miminko máš TY a ne oni. Ty jsi maminka…někdo holt chápe pomaleji. I já mám takový problémm s tchýní - ta je bohužel natvrdlá slípka… bude líp.!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Petrushca
7.8.14 12:14
Musíš jí říct aby tě respektovala, ty jsi matka. Soužití různých generací většinou nedělá dobrotu. Já to znám. Teď když bydlím jinde mám s mamkou skvělý vztah.
- Citovat
- Upravit
7.8.14 12:14
Jde o vzájemný respekt, nechala bych maminku, aby si užila vnoučka, ale stanovila bych pravidla. Vyslechla bych si její názor a sdělila ten svůj. Věřím, že klidnou diskuzí a s trochou tolerance dojdete k úspěšnému výsledku.
Vím o čem píšeš, bydlíme v jednom baráku s našima, máme sice oddělené domácnosti, ale to není překážka. U nás to od té doby, co jsme se dohodli funguje skvěle. To, že babička děti rozmazluje a podráží autoritu matky, je fakt na který si musíme zvyknout. Dětem to vyhovuje a my se s tím musíme vyrovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.14 12:15
Řekla bych, normální soužití několik generací. Když nepomáhá domluva, tak asi zbývá už jen to vydržet a být v klidu. A vem si, že i když si to zrovna nepřeješ, tak tobě ani dítěti to nijak neublížuje ne? Jako myslím si, že je to normální postup, jsi-li na záchodě a dítě řve, že babička si pro něj přijde. Asi bych to tolik nedramatizovala. Jo a ta tvoje nervozita špatný vliv na dítě i tvé okolí mít bude. Vydrž, pak se odstěhujte a budete mít klid všichni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.8.14 12:17
@Verun83 píše:
Ahoj, rozumim ti. Ty nase mamy, ach jo. Mysli to dobre. Zkousela si ji to rict? Ze i presto, ze jste u nich, mate svuj zivot rezim atd, a ze to proste delat nema?
Ja si to s mamou musela dost z vostra vyrikat, nezijem u nich, ale stacili mi navstevy a mela jsem vztek, protoze mela potrebu do vseho kecat, nastavovala jinej rezim atd.
Jinak radim rozhodne se odstehovat. Tohle bych nesnesla.
Zkoušela jsem jí to říct. Řekla jsem, že je to moje dítě a že se o něho dokážu postarat sama. Jenže ona to nebere na vědomí. Otec se mi i zmínil, že když mi miminko v noci pláče, že matka mi sem chce vejít, ale že on jí to zakazuje. No dneska se dělo něco podobného. Jen jsem si chtěla něco dodělat a miminko plakalo a byla u toho moje babka a mluvila na něho, pak došla matka a babka jí řekla, že,,vem si ho" a já, že co mi ho bere, ale ona neposlouchala a odešla mi s ním. Tak jsem si pak pro něho přišla zpátky a už jsem byla vzteklá a řekla jsem jí ať mi do ložnice vůbec nelezou. Je tu hodně dusná atmosféra.
- Citovat
- Upravit
7.8.14 12:17
Chápu jak se cítíš…mi u rodičů bydleli ve dvou místnostech 3 roky a byl to očistec…mamka mi hodně pomohla když se narodila druhá dcera ale stejně to nebylo ono…nemohli jsme si nikoho pozvat na návštěvu a vlastně nemohli jsme nic…když jezdil chlap taky mimo domov byla jsem ráda že nejsem sama, teď už skoro rok bydlíme sami a je to naprostá slast 
takže chápu že je to těžké ale jediné řešení je se odstěhovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky. Válí se na mě jeden problém za druhým od doby co mám miminko
Poslední dobou sem píšu častěji a častěji. A nyní se to týká rodičů. Problém je v tom, že s nimi bydlím a můj muž pracuje mimo domov a jezdí domů jen na víkend. Je to tak lepší, protože si tak vydělá hodně peněz právě proto abychom se mohli brzy od nás odstěhovat. Je to otázka pár měsíců, ale nevím jak to dál zvládnu, protože už nemůžu dál. Jsem teď na dítě sama. To mi vůbec nevadí. Zvládám to dobře dokud do toho nezačnou zasahovat rodiče. Když přijdou a zeptají se tak jim miminko půjčím, ale co mě vytáčí je, když mi ho bez dovolení seberou. Třeba si jen odběhnu na záchod, miminko kvikne, já se vrátím a vidím matku jak už mi ho bere a říkala jsem jí několikrát, že mi to vadí. Jenže to dělá pořád. Pořád mi někdo leze do ložnice. Hlavně matka a bere mi ho. Já chci klid. Kecají mi do toho co mám dělat. Stejně to tak jak chtějí oni neudělám. Z toho pak začnu být hnusná na muže a na miminko taky, protože jsem rozčilená. Pak si s miminkem ani nedokážu hrát ani nic, protože mám vztek. Toto je jen tak stručně napsané, jinak je toho více a mám strach, že to bude mít špatný vliv na vývoj dítěte z toho, co se tu děje. Jediná možnost je asi to odstěhování, že? Ale jak to prozatím zvládat než se tak stane. Kdo máte tu zkušenost. Předem děkuji a omlouvám se za anonym. Mám k tomu důvod.