Rodiče prodali chatu

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21593
15.7.22 16:48

My jsme takto zvykli mit zahradu na vesnici kousek za mestem. Bydleli jsme ve meste. Voda byla v potoce, nejaka eletrika tam byla, ale skoro nevyuzitelna, jidlo se ohralo nad plamenem co jsme si prinesli z domu nebo se opekaly ciganske rezne, jak to mu moje babicka rikala. To bylo osolene opeprene maso primo na ohni. Byla to syrova romantika, ktera mne jako male holce nejak nevadila ale ani me moc neucarovala. Jako nactilete mi to tam naopak vadilo HODNE a to jsem byla extremne nenarocna a tolerantni holcina. Bo co tam clovek asi muze delat jineho, nez okopavat matce zahony? K tomu me matka navic nutila a lezlo mi to krkem neskutecne. Uplne zabity vikend, ktery jsem budto stravila souranim v zemi, nebo nosenim vody matce na zalevani. Obcas jsem si to mohla zpestrit sekanim travy v sade, nebo jsem mohla pozorovat vazky nad koprivami. WOW!

Nevim, myslim, ze existuje zajimavejsi traveni casu v dnesni dobe. Tehdy se to delalo proto, ze nebylo nic moc jineho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3724
15.7.22 16:52
@axlpol píše:
U nás podobně, ale protože šlo o starý statek na samotě, chtěli vše prodat, včetně bytu a na stáří si postavit domek ve městě.
Mě to hodně mrzí… tyhle věci jsou fajn. Do určitého věku je pro děti boží (špína, umět si poradit bez elektriky nebo s omezenou vodou, jídlem, prostě jak se dnes říká "mimo komfortní zonu) uričtě to dětem rozvíjí kreativitu do života a od určitého věku dospělých je to zase relax.

To je přesně tak. Ono dovolené po penzionech, kempech atd tohle podle mě nikdy nenahradí. Na chatu nebo chalupu můžu kdykoliv, jsem tam taky doma. Mám vztah k tomu místu. Naše chalupa toho zažila :mrgreen: A v době, když jsme byli ve věku středni škola až cca 25, to bylo úplně TOP. To už pak byly akce s kamarády, na které oni všichni vzpomínají, a dodnes se občas někdo ozve a na víkend dorazí, i když ty lidi už mají rodiny. Je to nejen o tom, jak píšeš, to také samozřejmě, ale je to hrozně moc o té vazbě. Děti si tam najdou kamarády, vědí, že skoro kdykoliv tam přijedou, bude s kým lítat venku atd.

Moji rodiče i já teď s rodinou jsme zvyklí trajdat po celé ČR, takže i těch penzionů je dost, ale chalupa je chalupa :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ontarova.stara
15.7.22 16:53

My chatu mame, ale jsme na jeji udrzbu tri a jsme radi, protoze treba nova strecha a podlahy, bojler, kamna, to nejsou zanedbatelne castky, stejne tak drevo nebo brikety. Kdyz nemas na dovolenou, jak by sis predstavovala tu udrzbu (a dan z nemovitosti je ta nejvic zanedbatelna castka)? Tedy pokud nemyslis, ze by to nekdo (vasi) poplatili a ty ses s deckama jezdila jen rekreovat.
Ja to tam miluju dodnes, lesy, rybnik, ale jinak je to vcelku drahy spas.

  • Citovat
  • Upravit
3724
15.7.22 16:59
@warita píše:
My jsme takto zvykli mit zahradu na vesnici kousek za mestem. Bydleli jsme ve meste. Voda byla v potoce, nejaka eletrika tam byla, ale skoro nevyuzitelna, jidlo se ohralo nad plamenem co jsme si prinesli z domu nebo se opekaly ciganske rezne, jak to mu moje babicka rikala. To bylo osolene opeprene maso primo na ohni. Byla to syrova romantika, ktera mne jako male holce nejak nevadila ale ani me moc neucarovala. Jako nactilete mi to tam naopak vadilo HODNE a to jsem byla extremne nenarocna a tolerantni holcina. Bo co tam clovek asi muze delat jineho, nez okopavat matce zahony? K tomu me matka navic nutila a lezlo mi to krkem neskutecne. Uplne zabity vikend, ktery jsem budto stravila souranim v zemi, nebo nosenim vody matce na zalevani. Obcas jsem si to mohla zpestrit sekanim travy v sade, nebo jsem mohla pozorovat vazky nad koprivami. WOW!Nevim, myslim, ze existuje zajimavejsi traveni casu v dnesni dobe. Tehdy se to delalo proto, ze nebylo nic moc jineho.

Když to jsou ty zahrádky v koloniích. To je hrozný rozdíl. Můj muž má taky /resp. rodiče/ zahrádku v kolonii, a on na to vzpomíná, jako na galeje. Přesně, jen nosit vodu, rýt záhon, pruda pruda pruda… Naší chalupu miluje. Já taky, pro mě to byly prázdniny, oddych, mámy koláče, babičky vykládání karet. Pohoda. Pak mejdany. jasně taky jsme na té chalupě něco dělali, zvlášť teď, když už rodiče stárnou a jsou unavení, ale je to druhý domov. My třeba už máme dům a opouštíme definitivně byt. Moje máma se ptala mého muže (protože ví, že ta péče bude asi dál nejvíc na nás), že by to s tátou prodali, když mi jdeme do baráku. A on, který si dostavěl vysněný dům a chalupu zná posledních pár let, na ní vytřeštil oči, že jenom to nééééé

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2681
15.7.22 16:59
@mokkk píše:
Asi před dvaceti. Prodat něco umí každý. Kupovali to ještě moji praprarodiče. Naši pak cestovali, ale to už beze mě. Neptali se mě. Známýmu to prodává otec teď kvůli astronomickým cenám nemovitostí. Dostane za to dva, tři mio, jde to u vody..

Byl to majetek rodičů a měli právo naložit s tím dle svého přesvědčení a nikdo nemá právo jim do toho mluvit, ani vlastní dítě. Pokud chceš chatu, budeš si muset na ni našetřit. Chápu, že dnešní ceny jsou šílené a že tam je ta šance našetřit si minimální, ale prodej chaty nemůžeš a nemáš právo rodičům vyčítat. Je to čistě jejich věc, i to, jak s penězi následně naložili. Údržba chaty něco stojí, zadarmo to nebylo, tak se břemene prostě zbavili.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15575
15.7.22 17:03

Rodina mého otce chatu má (resp. chalupu :lol: ). Ale nejezdíme tam, teda teta tam jezdí, bydlí kousek a v bytě.
Ale ano, taky by mě mrzelo kdyby se to prodalo. Ač tam nejezdíme nijak často (max. 1× do roka), tak na to mám fajn vzpomínky (ano, i když se tam vždy jezdilo jen párkrát do roka :lol: ). Každopádně kdybych o chatu/chalupu stála, tak bych se domluvila na odkoupení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9770
15.7.22 17:06

@mokkk A jak často byste na chatu jezdili? Kdo by se o ni v mezičase staral? Kdo by platil opravy, údržbu…?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
15.7.22 17:09
@warita píše:
My jsme takto zvykli mit zahradu na vesnici kousek za mestem. Bydleli jsme ve meste. Voda byla v potoce, nejaka eletrika tam byla, ale skoro nevyuzitelna, jidlo se ohralo nad plamenem co jsme si prinesli z domu nebo se opekaly ciganske rezne, jak to mu moje babicka rikala. To bylo osolene opeprene maso primo na ohni. Byla to syrova romantika, ktera mne jako male holce nejak nevadila ale ani me moc neucarovala. Jako nactilete mi to tam naopak vadilo HODNE a to jsem byla extremne nenarocna a tolerantni holcina. Bo co tam clovek asi muze delat jineho, nez okopavat matce zahony? K tomu me matka navic nutila a lezlo mi to krkem neskutecne. Uplne zabity vikend, ktery jsem budto stravila souranim v zemi, nebo nosenim vody matce na zalevani. Obcas jsem si to mohla zpestrit sekanim travy v sade, nebo jsem mohla pozorovat vazky nad koprivami. WOW!Nevim, myslim, ze existuje zajimavejsi traveni casu v dnesni dobe. Tehdy se to delalo proto, ze nebylo nic moc jineho.

No, asi tak. Mě tohle přijde, jak když se lidi z města proberou a jé, chceme jezdit na chatu, bude to hezký. Jenže je to taky spousta práce, kterou musí někdo udělat, nezřídka se tomu obětuje celá dovolená. Stojí to peníze a představa, že děti celé natěšené nebudou moci dospat, aby jely po milionté na to samé místo taky vždycky neodpovídá realitě. My chatu máme a nejezdíme na ní, protože nás to tam prostě nebaví. Mít nějakou špeluňku bez vody a elektřiny, tam by mě nikdo nedostal už vůbec.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
15.7.22 17:15

Aha, rodiče před dvaceti lety prodali chatu, evidentně se v tom nenašli, a ty najednou zjišťuješ, že ti to chybí? :P Probůh, chatu bez vody a WC koupíš za párset tisíc, nebo za dva, tři na týden pronajmeš. Tak nedělej chudinku, něco pořiď a máš to. Přece bys neparazitovala na rodičích? Pěkně přes rok ať se starají oni a vy jen na prázdniny přijet, očesat rybíz a opalovat se na terase co? :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
15.7.22 17:29
@terien píše:
No, asi tak. Mě tohle přijde, jak když se lidi z města proberou a jé, chceme jezdit na chatu, bude to hezký. Jenže je to taky spousta práce, kterou musí někdo udělat, nezřídka se tomu obětuje celá dovolená. Stojí to peníze a představa, že děti celé natěšené nebudou moci dospat, aby jely po milionté na to samé místo taky vždycky neodpovídá realitě. My chatu máme a nejezdíme na ní, protože nás to tam prostě nebaví. Mít nějakou špeluňku bez vody a elektřiny, tam by mě nikdo nedostal už vůbec.

svata pravda.

Jina vec by byla, kdyby to byla plnohodnotna chata. Ne takova ta chajda, cela oblozena drevem uvnitr, jak to bylo zvykem v 70 letech, na oknech zaprasene smradlave zaclonky, zatuchly vzduch a celkove, ze se clovek stiti tam vejit.

Kdyz jsem byla mala, meli rodice zname, kteri meli takovou plnohodnotnou chatu. A ta byla supr. Dalo se tam kvalitne prespat v posteli, dole v obyvaku meli krb. Byla tam poradna kuchynka, na zahrade ohniste s lavickami kolem dokola, opekali se tam burty a dokonce tam meli saunu. A chata stala na brehu jezera, kde se dalo jezdit na lodickach a udajne i plavat, i kdyz ja jsem snad nikdy nezazila, ze by na to bylo pocasi. Jako na potvoru bylo pokazde prsavo, nebo zima, kdyz jsme tam byli na navsteve. Kdyby ale bylo teplo, dovedu si predstavit, ze to muselo byt supr. Tak na takovou chatu bych naopak jezdila rada. Jenze, to by taky stalo par milionu. Obzvlaste u jezera, ze jo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1557
15.7.22 17:34

Se svým majetkem si můžou nakládat dle svého uvážení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34473
15.7.22 17:34
@warita píše:
svata pravda.

Jina vec by byla, kdyby to byla plnohodnotna chata. Ne takova ta chajda, cela oblozena drevem uvnitr, jak to bylo zvykem v 70 letech, na oknech zaprasene smradlave zaclonky, zatuchly vzduch a celkove, ze se clovek stiti tam vejit.

Kdyz jsem byla mala, meli rodice zname, kteri meli takovou plnohodnotnou chatu. A ta byla supr. Dalo se tam kvalitne prespat v posteli, dole v obyvaku meli krb. Byla tam poradna kuchynka, na zahrade ohniste s lavickami kolem dokola, opekali se tam burty a dokonce tam meli saunu. A chata stala na brehu jezera, kde se dalo jezdit na lodickach a udajne i plavat, i kdyz ja jsem snad nikdy nezazila, ze by na to bylo pocasi. Jako na potvoru bylo pokazde prsavo, nebo zima, kdyz jsme tam byli na navsteve. Kdyby ale bylo teplo, dovedu si predstavit, ze to muselo byt supr. Tak na takovou chatu bych naopak jezdila rada. Jenze, to by taky stalo par milionu. Obzvlaste u jezera, ze jo.

Tak naše je sice dřevěná, ale s vodou, elektřinou, přistavěnou koupelnou a kuchyní. Máme jí u řeky, venku pergolu, ohniště, jako místo fakt pěkný. Ale co tam? Trávit tam každou dovolenou, víkendy, tak mě hrábne. Na dovolený si chci odpočinout, něco novýho vidět, zažít,… Ne tam uklízet a vyvařovat jako doma a mít vánoce, že si večer opeču buřta.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1557
15.7.22 17:35
@unuděná píše:
Aha, rodiče před dvaceti lety prodali chatu, evidentně se v tom nenašli, a ty najednou zjišťuješ, že ti to chybí? :P Probůh, chatu bez vody a WC koupíš za párset tisíc, nebo za dva, tři na týden pronajmeš. Tak nedělej chudinku, něco pořiď a máš to. Přece bys neparazitovala na rodičích? Pěkně přes rok ať se starají oni a vy jen na prázdniny přijet, očesat rybíz a opalovat se na terase co? :lol:

Kde žiješ prosím tě? Pronájem 2 tisíce za týden??
Nemovitosti jsou dnes drahé.

Ale jinak souhlas, každý ať se stará o sebe

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ontarova.stara
15.7.22 17:38
@warita píše:
svata pravda.

Jina vec by byla, kdyby to byla plnohodnotna chata. Ne takova ta chajda, cela oblozena drevem uvnitr, jak to bylo zvykem v 70 letech, na oknech zaprasene smradlave zaclonky, zatuchly vzduch a celkove, ze se clovek stiti tam vejit.

Kdyz jsem byla mala, meli rodice zname, kteri meli takovou plnohodnotnou chatu. A ta byla supr. Dalo se tam kvalitne prespat v posteli, dole v obyvaku meli krb. Byla tam poradna kuchynka, na zahrade ohniste s lavickami kolem dokola, opekali se tam burty a dokonce tam meli saunu. A chata stala na brehu jezera, kde se dalo jezdit na lodickach a udajne i plavat, i kdyz ja jsem snad nikdy nezazila, ze by na to bylo pocasi. Jako na potvoru bylo pokazde prsavo, nebo zima, kdyz jsme tam byli na navsteve. Kdyby ale bylo teplo, dovedu si predstavit, ze to muselo byt supr. Tak na takovou chatu bych naopak jezdila rada. Jenze, to by taky stalo par milionu. Obzvlaste u jezera, ze jo.

Tak to by se ti u nas libilo. My mame zdenou chatu, patro s loznicemi, kuchyne, obyvak s jidelnou, vodovod i elektrinu, splachovaci zachod a koupelna. Je to u rybnika a v lese, takze koupani i ohniste. Prakticky takova romantika, ale relativne s veskerym servisem.
Driv jsme tam v zime nejezdili, ale co jsou udelane krbovky, da se to vytopit za dve hodky na pohodu.
Nicmene rikam, ze naklady na udrzbu jsou, my jsme delali podlahy a strechu po cca padesati letech, po triceti letech se ted delal novy vodovod a nove rozvody elektriny. Jako celkem palky, jsme radi, ze alespon tu strechu a podlahy jsme stihli pred covidem za stare ceny.

Příspěvek upraven 15.07.22 v 17:40

  • Citovat
  • Upravit
1557
15.7.22 17:38
@mokkk píše:
Asi před dvaceti. Prodat něco umí každý. Kupovali to ještě moji praprarodiče. Naši pak cestovali, ale to už beze mě. Neptali se mě. Známýmu to prodává otec teď kvůli astronomickým cenám nemovitostí. Dostane za to dva, tři mio, jde to u vody..

Si děláš srandu?
Resis něco co se prodalo před 20 lety?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová