Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodina mě nerespektuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.10.17 08:09
@ninjachroust taky souhlasím, že s tvým potenciálem je škoda VS nemít, udělej si jakou chceš ty. Já taky nejsem dost dobrá občas. Ať si trhnou. Nešli mi na promoci, že na VOS to nemá cenu, neumim su najit chlapa, špatně uklizim, blbě vedu děti, nemám pravo být unavená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 08:14
A proč ti tak moc na jejich názoru záleží? Není důležitější, že jsi skutečně šťastná? Žij dál svůj život, pracuj, miluj a oni časem pochopí, že takhle je to pro tebe nejlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
21.10.17 08:49
@ninjachroust Odpověď a řešení je v tobě. Ve tvém vlastním sebepřijetí a smíření. Podívej se sama do sebe, jestli jsi opravdu smířená s tím, jak teď žiješ, jestli jsi šťastná a stojíš si za svým rozhodnutím. Jestli ano, tak se přestaň obhajovat ostatním. Přestaň vysvětlovat, dokazovat, přesvědčovat. Ono to totiž na venek může působit defenzivně a dáváš tím své rodině moc nad tebou. Oni ví, že se jim snažíš zavděčit a tak se snaží tě stále obrátit na cestu, o které věří, že je ta správná. Protože si myslí, že o té své stále pochybuješ.
Já razím teorii, že druhé vlastně změnit nemůžeš, nemůžeš je přimět k akci, pokud nechtějí. Ale můžeš změnit sebe, své chování, své projevy. A okolí se podle zákonu akce a reakce přizpůsobí té změně. Takže přestaň řešit, co říkají a dělají, řeš sebe. Ber to tak, že ty máš právo na svůj život a na své názory, ale oni taky. Když si budeš jistá sama sebou, tak i ty hloupé řeči budeš lépe snášet a nebude tě to tak emocionálně vyčerpávat.
- Citovat
- Upravit
21.10.17 09:38
Přidám svůj názor- jak píší všichni ostatní, opravdu je nejlepší se povznést a žít si po svém, podle mě čím déle jim budeš ukazovat, že tvůj život funguje, tím víc to sami pochopí, čas v tomhle hraje taky roli…
Jinak já tohle řeším z jiného důvodu - sice mám VŠ a dobrou práci, ale manželovi rodiče si představovali, že jejich syn bude jednou žít v novém domě, který si postaví. Když jsme však s manželem dali dohromady nějaké počty- co by stavba stála, naše příjmy a k tomu vize do budoucna, že bych někdy měla jít na mateřskou (mám vyšší plat než manžel, takže citelná finanční ztráta na několik let), rozhodli jsme se raději kouppit byt a nezadlužovat se tolik, jako stavbou domu. Tchánovci to berou jako útok na svou čest, že jejich syn žije v králíkárně, za našimi zády to řeší po vesnici, což nám dobré duše samozřejmě donesou, a vůbec cítíme, jak nám nevěří, že se takhle máme fakt dobře. Už je to dva roky od koupě bytu a pořád nemám pocit, že by se to moc zlepšilo. Neustále nám předhazují příbuzné kteří staví/postavili a jak to tam mají krásné 
Co jsem chtěla říct? Když je někdo chce být nespokojený, důvod si vždycky najde… ale fakt doufám že čas ta rozhodnutí prověří a jednou se rodina zklidní, není to nic příjemného cítit, jak je člověk zklamal něčím, za čím si sám na 100% stojí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 09:52
@Verun83 Jasně a to zjištění se tak krásně překrývá s nalezením přítele. Zajímavá náhoda.
Ale tady ani tak nejde o tu vysokou školu jako o to, že ona nežije svůj vlastní život. Ona si našla někoho, kdo je na ni hodný a ve všem mu pomáhá. Doufám, že alespoň za plat, ale i tak je to zatraceně riskantní věc, pomoci někomu vybudovat firmu a nemít ani kousek vlastního světa.
Svým způsobem si ten vlastní život ani nepokusit vytvořit.
Já bych jako rodič taky nebyla šťastná, kdyby si moje dítě vybralo za náplň celého života pouze být něčí partnerkou a asimilovat se do jeho života na 100%.
Možná za to můžou její rodiče tím, že se k ní nechovali pěkně, ale i tak chápu to, že se jim to nelíbí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 13:01
@Sany80s Nezlob se na mě, ale jsi opravdu hodně mimo. 
Nechápu, kde jsi k té své teorii o mně vlastně přišla, pár příspěvků na internetu mi nepřijde jako dostatečný podklad k podrobnému rozebrání mé osobnosti a vůbec celé situace. Takže zaprvé: nad odchodem ze školy jsem přemýšlela už dva, tři měsíce předtím, než jsem přítele potkala, teprve on mě pak v mém rozhodnutí podpořil. Za druhé: jsem živnostnice, on živnostník - všechno jsme vybudovali my dva společně od základů, nejsem jeho zaměstnanec, nejsem jeho podržtužka, nejsem zakřiklá chudinka, která bez chlapa neudělá jediný krok. Naopak - poprvé ve svém životě jsem sebejistá, spokojená, nemám strach z budoucnosti. Dřív jsem měla sebevědomí na nule a z pomyšlení na dospělý život mě jímala hrůza. Takže o mně laskavě neprohlašuj, že jedinou náplní mého života je „být pouze něčí partnerka“. 
Ostatním mockrát děkuju za podporu, vaše reakce mne opravdu povzbudily a daly mi novou sílu to napětí v rodině v klidu přečkat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 21:29
Máš MŮJ respekt. Dokázali jste dost a moc moc vám přeji, ať se podnikání drží a ať se vám daří.
Na respekt od rodiny si asi budeš muset počkat. Až nastane zlom, kdy si za našetřené peníze pořídíte lepší bydlení a tak. Až budete mí rodinu a oni uvidí, že vám to klape. Je asi riziko, že se to zvrhne to závisti nebo něčeho takovýho. To ukáže čas. Já bych to přes koleno nelámala. Peníze bych odmítala, rodičům v klidu opakovala, že se máš dobře a když si poleze všechno krkem, tak říct narovinu, jestli by jste se nemohli bavit o něčem jiném, případně odejít.
A je mi moc líto tvé sestry.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 21:35
@ninjachroust já jsem taky nemyslela, že bys žila chlapuv život.
Ale budu trapná, vnutim ti to dtudium, zkus to ještě, čistě kvůli sobě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.17 22:00
@Aries6 Děkuju. O sestru strach nemám, narozdíl ode mne má správnou vyřídilku a nenechá si jen tak něco líbit. 
@g.sandova Jak jsem psala, zvažuju dálkové studium restaurátorství starých knih, což by výborně rozšířilo zaměření naší dílny, ale na prezenční studium bych už nikdy nešla. 
A nevím, mám pocit, že se až moc přeceňuje významnost titulu z VŠ. Spousta lidí to vnímá jako nezbytnost a ukazatel inteligence či určitých dovedností, přitom znám spoustu vysokoškoláků, kteří jsou takřka nepoužitelní, a naopak znám lidi „jenom“ s maturitou nebo učňákem, kteří svým rozumem a dovednostmi hravě strčí velkou spoustu vysokoškoláků do kapsy. Ošemetné to téma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
22.10.17 04:40
@ninjachroust píše:
@Aries6 Děkuju.
To dalkove studium zni dobre. Myslim, ze uplne o titul nejde. Zrovna u tebe by ti to mohlo otevrit dalsi dvere v podnikani.
Hodne stesti.
- Citovat
- Upravit
22.10.17 04:57
No, my jsme ti trapní rodiče, co živíme děcka na školách. Jak to tu čtu, jsem nadšena, že můžu na promoci. @ninjachroust rodiče tě podporovali ve všem, co se škol týkalo. Trochu pokory vůči nim bych viděla jako přínos
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 05:24
@matkabagristy pokora je fajn, ale pokud rodiče jen deptají, to už není o pokoře, ale o tom, že si koledují o omezení návštěv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 05:26
@ninjachroust ahoj, úplně té chápu. Já sice nebyla v situaci s řešením školy. Ale moje máma mi dlouho nemohla odpustit, že jsem se odstěhovala 100 km od domova a našla si práci jakou našla ( řídím tramvaj a opravdu hooodne mě to baví, já našla svůj směr a vím, že chci postupem dodělat papíry na všechno možné 
. Mamka vždy čekala, že budu dělat někde v kanceláři ( vyzkouseno- mě to prostě nebaví).
Vždycky dávala najevo, že za to může chlap, že jsem odešla z rodného města a že dopadnu špatně a ještě s prosikem přijdu. . Mno s bývalým to sice dopadlo blbě, ale já se krásně postavila na vlastní nohy. Mám byt a práci, která mě šíleně baví. A vydělám si mnohem víc než puťka v kanclu na našem maloměstě. Po ukázání několika mých vyplatnic ji konečně utlo. A už mi do toho nekeca.
No hlavně tím chci říct, je to tvůj život, tvoje sny a tvoje budoucnost. Jak se zaridis, je jen a jen na tobě. Oni ať si plní svoje sny a nevnucují ti ty svoje, to si musí oni uvědomit!
Jinak bylo období, kdy mě právě každá návštěva rodiny,,deptala" a neustále mi říkala, že ženská nemá co za takovým kolosem co dělat a není to práce pro zenu ( já vím je to blbost, ale ve srovnání je to stejné deptani). Pokud vis, že tě to baví a víš že si máš jít za svým, tak si za tím stůj a tvrdě jejich názor bojkotuj. Je to můj život můj sen. Nechte mě ho žít. Smiřte se!
Já to vyhrotila omezením návštěv. Nebyla jsem doma klidně tři měsíce. V telefone jsem neměla čas, pokud to zase chtěla řešit, asi po roce tohodle bojkotu pochopila, že to nemá smysl. Samozřejmě, že svůj názor si řekne a má na něj právo, ovšem už mi ho nevnucuje jako ten správný!
Takže hodně sil a pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 10:51
@matkabagristy Ano, podporovali. Ale vždycky až poté, co se ukázalo, že jsem měla pravdu a zvolila dobře. Příkladem je třeba ta střední umělecká škola. Až do verdiktu o přijetí jsem neustále poslouchala, jak mi ta škola bude k ničemu a že jsem měla jít raději na gymnázium. S VŠ to bylo to samé, dokud se neukázalo, že studium bez problémů zvládám. Kdykoliv jsem se k něčemu rozhodla já sama, ze všech stran mi bylo do alelůja předhazováno, jaká je to blbost a že oni jako ti „dospělí lidé“ to ví lépe, než nějaké naivní pískle. Málokdy si na něco vyslechli můj názor. Jasně, jako puberťačka jsem s mnohými názory musela být úplně mimo, ale tenhle jejich celoživotní přístup ve mně zakořenil neschopnost stát si za svým, byla jsem splachovací, lidé v mém okolí si mne příliš nevážili, protože jsem raději mlčela a přikyvovala, než abych se projevila, ve všem jsem ustupovala. Teprve až když jsem se před těmi třemi roky konečně postavila na vlastní nohy a tvrdohlavě si stála za svým rozhodnutím skončit se školou, naučila jsem se vážit si sama sebe. Alespoň trochu. Své rodiče miluju a vážím si toho, co pro mě všechno udělali, v jiných věcech byli skvělí a v porovnání s rodinami známých a kamarádů spolu máme nadstandartně dobré vztahy… Ale myslím, že si trochu té pokory zasloužím spíš já.
@boska90 Gratuluju, že sis prosadila svou a splnila si svůj sen. Hlavně, že jsi šťastná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.17 11:51
@ninjachroust Počkej,já tomu teda asi nějak nerozumím. Ty sis prosadila uměleckou školu, ač rodiče by radši gympl, potom VŠ v oboru, který jsi chtěla ty a oni tak úplně ne.Tak nechápu, o jaké neschopnosti stát si za svým píšeš a o tom, že raději mlčíš a přikyvuješ. Naopak, prosadila sis to, bavilo tě to, rodiče poznali svůj omyl a podporovali tě. A výsledek? To, co tě bavilo, tě bavit přestalo, z vejšky jsi odešla a teď tě baví něco jiného. Jestli je to konečně to pravé, ukáže čas, ale nediv se rodičům, že jsou zklamaní. Vždyť o těch školách jsi taky básnila, jak moc tam chceš a oni ti ustoupili a umožnili tam studovat.
Teď holt potřebují čas, aby se smířili s danou situací, že z tebe vysokoškolačku mít nebudou(pokud se tedy neodhodláš k tomu dálkovýmu studiu),že se živíš tak, jak se živíš a když uvidí, že se vám daří a že jsi šťastná, tak i ty výčitky ustanou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
