Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@utopia píše:
Já ti rozumím, je hrozný vidět, že jiná žena a jiné dítě vykřešou ve vlastním otci úplně jiné city, které jsi myslela, že nemá/neumí projevit k tobě.Jedna věc je, že tě mrzí, že ti nedal to, co teď jiným dává, ale za mě je tam ještě důležitější druhá věc. A to je to, že jsi vnímala jeho zájem jako větší, než byl a bereš to jako bernou minci a nedokázala jsi docenit ten zájem mámy a děláš to dodnes. Že mezi nimi děláš rozdíly na základě něčeho, co vůbec není vypovídající. Že máma je znevýhodněná tím, že s tebou občas nevyvedla nějakou blbinu, nebo že se nepřimotala k situaci, kdy ti třeba zrovna bylo dobře. To je to fakt tak podstatné pro to, abys toho rodiče měla ráda? Prostě tomu všemu málu okolo něj (podle mě) přikládáš strašně velkou váhu.
Přitom by to přeci mohlo být úplně naopak. Zkus se na to podívat z druhé strany, nějak takhle: Táta se o nás nezajímal. Pouze do nějakých 8 let si pamatuju, že jsme občas měli situace, kdy jsme se spolu smáli, nebo jsme spolu blbli. Ale jinak to s ním byla nuda a šeď a já tolik toužila po jeho lásce. Máma s námi sice takhle neblbla, navíc byla taky ledová, ale vždycky tam pro nás byla, všechno táhla prakticky sama a holt neměla na blbnutí čas. Mrzí mě, že se mnou nebudovala láskyplný vztah, ale to táta vlastně taky ne. Kdyby se na mě táta vyprdl, tak si řeknu, že se tak choval skoro celé mé dětství a že mě to vlastně vůbec nepřekvapuje a nějaké střípky blbin jsou to nejmenší, co můžu ztratit. Zato kdyby se na mě vyprdla máma, tak by mě to ranilo, protože tu vždycky byla, dalo se na ní spolehnout, byla stabilní prvek, který se o nás staral. Co takto?
Podle mě je to o úhlu pohledu a o tom, že pár střípků pokládáš za důležitější než jsou. Chápu, tím, že byli ledoví oba dva, tak jsi hledala cokoli, co by se dalo pokládat za cit. Ale jak vidíš, tak někdy jsou to jen povrchní věci, které vlastně nic moc neznamenají a věci, které pokládáme za samozřejmé jsou ty podstatné.
Teď naposled jsi napsala, že vztah s mámou neřešíš, že ten prostě nějaký je, blízkost nečekáš. Přitom ten bys naopak řešit mohla a blízkost bys s ní též mohla zkusit objevit. Ona o to totiž na rozdíl od táty možná stojí, víš? Když jste to probíraly, plakala a ty nic. Projevila svoje city, bylo jí to líto. Ty ses nezmohla na obejmutí. To ti nikdo nemůže vyčítat, to by málokdo dokázal, když to celý život nešlo. Ale je nefér se z jeho nezájmu hroutit a vytahovat si nějaké vzpomínky s rádoby velkou váhou a o ní napsat, že vztah s mámou neřešíš a blízkost nečekáš a říkat si, že dělala hodně, ale ne dost. Uvědom si, že táta vztah s tebou neřeší a když jsi to nakousla, utekl. Máma tam byla, plakala a dočkala se toho, že ty to neřešíš. Zkus se z toho velkého zklamání časem oklepat a zapracovat na vztahu s ní, pokud ona bude chtít. Ona dělala hodně, ale ne dost. On dělal málo, ale bylo to dost. Je to nefér a klameš sama sebe.
To je ta absolutní pitzovina co bys mohla zakladatelko udělat. Nikdy, ale nikdy se nenech vmanévrovat do toho co si máš myslet. Zvláště né od zhrzených ženských zde, neb se staneš jednou z nich, zvláště v tomhle případě. Řiď se především svým srdcem. Pokud táta si aspoň tu půl hodinu dovede hrát si z vnoučaty, je to víc než nic. Jedna káva na návštěvě v pohodový atmosféře. Vždy může být z toho víc. To že se lidi nemění je další z místních hovadin. Lidi mění věk, okolnosti a především setkání s jinými lidmi. Pokud teď poznal to svoje, co ho dělá šťastným, může do toho zahrnout i tebe. Může poznat o co přišel. Pokud to bude jinak a on tě nepřijme, ty budeš vědět, žes udělala pro váš vztah co jsi mohla. ![]()
@samá práce píše:
To je ta absolutní pitzovina co bys mohla zakladatelko udělat. Nikdy, ale nikdy se nenech vmanévrovat do toho co si máš myslet. Zvláště né od zhrzených ženských zde, neb se staneš jednou z nich, zvláště v tomhle případě. Řiď se především svým srdcem. Pokud táta si aspoň tu půl hodinu dovede hrát si z vnoučaty, je to víc než nic. Jedna káva na návštěvě v pohodový atmosféře. Vždy může být z toho víc. To že se lidi nemění je další z místních hovadin. Lidi mění věk, okolnosti a především setkání s jinými lidmi. Pokud teď poznal to svoje, co ho dělá šťastným, může do toho zahrnout i tebe. Může poznat o co přišel. Pokud to bude jinak a on tě nepřijme, ty budeš vědět, žes udělala pro váš vztah co jsi mohla.
Nejsem zhrzená a neříkám, že si má myslet to, co si myslím já. Nabízím jiný pohled a je na ní, jestli jí bude sedět. Tobě někdy nepomohlo podívat se na něco jinou optikou?
A půl hodinu s vnoučaty netráví. Od té doby, co má novou ženu a čeká s ní dítě ho zakladatelka a její děti nezajímají - nevídá se s nimi a netráví s nimi žádný čas.
@samá práce píše:
To je ta absolutní pitzovina co bys mohla zakladatelko udělat. Nikdy, ale nikdy se nenech vmanévrovat do toho co si máš myslet. Zvláště né od zhrzených ženských zde, neb se staneš jednou z nich, zvláště v tomhle případě. Řiď se především svým srdcem. Pokud táta si aspoň tu půl hodinu dovede hrát si z vnoučaty, je to víc než nic. Jedna káva na návštěvě v pohodový atmosféře. Vždy může být z toho víc. To že se lidi nemění je další z místních hovadin. Lidi mění věk, okolnosti a především setkání s jinými lidmi. Pokud teď poznal to svoje, co ho dělá šťastným, může do toho zahrnout i tebe. Může poznat o co přišel. Pokud to bude jinak a on tě nepřijme, ty budeš vědět, žes udělala pro váš vztah co jsi mohla.
A dokážeš v té své testosteronové palici vidět, že ten pocit zhrzenosti neplyne z nějakých názorů na eMiminu, ale jen a jen na základě chování jejího otce? Ten chlap ji kromě přání k narozeninám ani nekontaktuje, prostě na ni se*e. Tím víc, když má teď novou happy family. Uvědomuješ si to vůbec?
No jasně, to jen zakladatelka se má kousnout, spolknout zbytky hrdosti, na všechno zapomenout a chovat se jak hodná dceruška. Možná by za novou rodinkou měla jezdit každý víkend a vnucovat se, ne? ![]()
Rozumím ti, zažila jsem něco podobného
otec by pro mě,,polobůh,,, stejné zájmy, podobná povaha, můj vzor. no, v mé pubertě odešel za jinou ženou, stane se. bohužel jsem postupně zjišťovala, že ten můj zidealizovaný táta je někým jiným. rozdíl mezi mou a tvou situací vidím v tom, že na mého otce postupně vyplouvala špína a jeho chování bylo tak odporující všemu, co jsem od něj do té doby znala, že mi bylo nejlíp, když jsem ho odstřihla. to co jsme cítily já a máma mu bylo úplně jedno, ohledy nebral. jak už tady zaznělo, otcové na své děti občas s.erou. mně trvalo roky, než jsem se na celou situaci a na jeho osobnost dokázala podívat realisticky a s odstupem, u tebe je to čerstvé
přestože asi byli oba rodiče chladní, snaž se na otce nekoukat přes růžové brýle zážitků z dětství.
@utopia píše:
Nejsem zhrzená a neříkám, že si má myslet to, co si myslím já. Nabízím jiný pohled a je na ní, jestli jí bude sedět. Tobě někdy nepomohlo podívat se na něco jinou optikou?A půl hodinu s vnoučaty netráví. Od té doby, co má novou ženu a čeká s ní dítě ho zakladatelka a její děti nezajímají - nevídá se s nimi a netráví s nimi žádný čas.
Můžeš na to koukat třebas ze všech čtyřech stran a přidat pátý element, ale minulost nezměníš. Nicméně si tátu protivit na základě tvých rad je velice ale velice dementní.
@WhiteCrow píše:
A dokážeš v té své testosteronové palici vidět, že ten pocit zhrzenosti neplyne z nějakých názorů na eMiminu, ale jen a jen na základě chování jejího otce? Ten chlap ji kromě přání k narozeninám ani nekontaktuje, prostě na ni se*e. Tím víc, když má teď novou happy family. Uvědomuješ si to vůbec?No jasně, to jen zakladatelka se má kousnout, spolknout zbytky hrdosti, na všechno zapomenout a chovat se jak hodná dceruška. Možná by za novou rodinkou měla jezdit každý víkend a vnucovat se, ne?
Mně to je jedno, ať nejezdí. Vždyť může tátu zavrhnout a navíc si u postele postavit wúdú oltář s jeho panenkou. Pak ať tady na emiminu nebrečí. Mohla napsat rovnou, táta se na mě vykašlal, má novou rodinu, kterou miluje víc než mě, má to někdo taky tak? A vy byste napsaly, ano máme to taky tak a vše by bylo v pořádku. Takhle sem dosazujete akorát svoje bolístky a plácáte se po zádech, že nejste v tom sami. ![]()
@samá práce píše:
Můžeš na to koukat třebas ze všech čtyřech stran a přidat pátý element, ale minulost nezměníš. Nicméně si tátu protivit na základě tvých rad je velice ale velice dementní.
A kde ji radím, ať si tátu protiví? Říkám jen, že na tom byl dost podobně jako máma s projevováním emocí. U něj to brala, u mámy ne. A už vůbec jí neradím. Píšu, jak to vidím já. Dementní to ale možná je, to nedokážu posoudit. Já mám se svým tátou hezký vztah, nemám důvod si do toho cpát nějaký svoje neexistující bolístky.
@samá práce píše:
Mně to je jedno, ať nejezdí. Vždyť může tátu zavrhnout a navíc si u postele postavit wúdú oltář s jeho panenkou. Pak ať tady na emiminu nebrečí. Mohla napsat rovnou, táta se na mě vykašlal, má novou rodinu, kterou miluje víc než mě, má to někdo taky tak? A vy byste napsaly, ano máme to taky tak a vše by bylo v pořádku. Takhle sem dosazujete akorát svoje bolístky a plácáte se po zádech, že nejste v tom sami.
Pochopíš už konečně, že to není o tom že tam ona nejezdí, ale on o to nemá zájem. Nebudeš taky jeden z těch otců, co očekává pouze zájem ze strany děti, ale v podstatě sám nic nenabízí?
@samá práce píše:
Mně to je jedno, ať nejezdí. Vždyť může tátu zavrhnout a navíc si u postele postavit wúdú oltář s jeho panenkou. Pak ať tady na emiminu nebrečí. Mohla napsat rovnou, táta se na mě vykašlal, má novou rodinu, kterou miluje víc než mě, má to někdo taky tak? A vy byste napsaly, ano máme to taky tak a vše by bylo v pořádku. Takhle sem dosazujete akorát svoje bolístky a plácáte se po zádech, že nejste v tom sami.
Jenže ona to tak napsala, ti chytřejší pochopili. ![]()
A co jinýho máme dělat, než ji podpořit a poradit? Nebo sdílet své zkušenosti, pokud je má někdo podobné? Že se tu chceš zastávat někoho, kdo si to s největší pravděpodobností vůbec nezaslouží, a to jen proto, že má bimbase
mezi nohama jako ty, je docela zjevné.
Já žádné bolístky tohoto typu nemám, i když se můj otec v určitém ohledu choval podobně, čemuž se teď spíš směji. Mám to každopádně celkem zpracované, nijak netrpím. Můj otec je sice kus vola, ale trochu jiného typu.
To však nic nemění na tom, že se snažím být férová a zastat se kohokoliv, pokud si to v mých očích zaslouží, a je úplně jedno, jakého je pohlaví.
Ty nejspíš jedeš v módu „já chlap - já dobrej, on chlap - on taky dobrej“, takovej typickej šovinismus. Nic se mi neprotiví víc, než takový přístup typu „penis je svatý“, samozřejmě to platí i u žen.
Já zatím nikoho nazavrhuji, je to čerstvé pro všechny, otec teď přes hormony nevidí, je mi jasné, že se vše ještě bude vyvíjet.
Nikoho neobviňuji, v první řadě si musím poradit sama se sebou, pak budu řešit další. Teď mě mrzí jeho chování, i když chápu, že to v zamilovanost jinak nejde, že je prostě člověk v rauši.
Ja rozhodně nechci ukoncovat vztahy, jen se nepůjdu „polorozbita“ seznamovat s novou „macechou“. Chci to řešit jako dospělá a ne dojít za otcem plná výčitek a brečet nad dětství. Já jako vím, že minulost nezměním, jen jsem pomocí te diskuze chtěla trochu uklidnit sebe, někde to ze sebe dostat, svěřila jsem se v neděli manželovi, pořvala si, dnes je mi lépe, ale potřebuji to nechat dozrát a ty tátovi videa na FB mě prostě rozsekaly a celé se to ve mě otevřelo.
@Anonymní píše:
Já zatím nikoho nazavrhuji, je to čerstvé pro všechny, otec teď přes hormony nevidí, je mi jasné, že se vše ještě bude vyvíjet.
Nikoho neobviňuji, v první řadě si musím poradit sama se sebou, pak budu řešit další. Teď mě mrzí jeho chování, i když chápu, že to v zamilovanost jinak nejde, že je prostě člověk v rauši.
Ja rozhodně nechci ukoncovat vztahy, jen se nepůjdu „polorozbita“ seznamovat s novou „macechou“. Chci to řešit jako dospělá a ne dojít za otcem plná výčitek a brečet nad dětství. Já jako vím, že minulost nezměním, jen jsem pomocí te diskuze chtěla trochu uklidnit sebe, někde to ze sebe dostat, svěřila jsem se v neděli manželovi, pořvala si, dnes je mi lépe, ale potřebuji to nechat dozrát a ty tátovi videa na FB mě prostě rozsekaly a celé se to ve mě otevřelo.
Však to je pochopitelný
. Mně bylo 16, když se otec zamiloval a odešel. Musela jsem na terapii a pomohlo mi to dost tu situaci zpracovat, ale uzavřít mi to táta nepomohl,, protože návštěva psychologa je slabost.
…
@Anonymní píše:
Já zatím nikoho nazavrhuji, je to čerstvé pro všechny, otec teď přes hormony nevidí, je mi jasné, že se vše ještě bude vyvíjet.
Nikoho neobviňuji, v první řadě si musím poradit sama se sebou, pak budu řešit další. Teď mě mrzí jeho chování, i když chápu, že to v zamilovanost jinak nejde, že je prostě člověk v rauši. Ja rozhodně nechci ukoncovat vztahy, jen se nepůjdu „polorozbita“ seznamovat s novou „macechou“. Chci to řešit jako dospělá a ne dojít za otcem plná výčitek a brečet nad dětství.Já jako vím, že minulost nezměním, jen jsem pomocí te diskuze chtěla trochu uklidnit sebe, někde to ze sebe dostat, svěřila jsem se v neděli manželovi, pořvala si, dnes je mi lépe, ale potřebuji to nechat dozrát a ty tátovi videa na FB mě prostě rozsekaly a celé se to ve mě otevřelo.
Takže to co se tady nakydalo na tvého otce, vlastně není pravda. Že se neobtěžoval tě seznámit s macechou, odvrhl tě a neměl už zájem se setkat s tebou a tvými dětmi. Tudíž si nezaslouží tvoji pozornost. Podle tohodle jsem pochopil, že spíše ty nestojíš o setkání. Zatím. Jen má jednu chybu, po rozvodu nezůstal sám a dovolil si být aspoň nějaký ten rok šťastný.
@WhiteCrow píše:
Jenže ona to tak napsala, ti chytřejší pochopili.![]()
A co jinýho máme dělat, než ji podpořit a poradit? Nebo sdílet své zkušenosti, pokud je má někdo podobné? Že se tu chceš zastávat někoho, kdo si to s největší pravděpodobností vůbec nezaslouží, a to jen proto, že má bimbase
mezi nohama jako ty, je docela zjevné.Já žádné bolístky tohoto typu nemám, i když se můj otec v určitém ohledu choval podobně, čemuž se teď spíš směji. Mám to každopádně celkem zpracované, nijak netrpím. Můj otec je sice kus vola, ale trochu jiného typu.
To však nic nemění na tom, že se snažím být férová a zastat se kohokoliv, pokud si to v mých očích zaslouží, a je úplně jedno, jakého je pohlaví.
Ty nejspíš jedeš v módu „já chlap - já dobrej, on chlap - on taky dobrej“, takovej typickej šovinismus. Nic se mi neprotiví víc, než takový přístup typu „penis je svatý“, samozřejmě to platí i u žen.
Aha, na tyhle stránce, kde je tohle tvoje, jste ho víc než zesměšňovaly. Aniž by jste znaly více a jen se špičkovaly která napíše ten největší žblebt. Jinak bych do toho ani nevstoupil.
Moje rada? Jak už tu dost lidí psalo - nech ho být a jít si svou novou přešťastnou cestou plnou jednorožců, kteří se*ou duhu. Nesleduj ho, nekontaktuj ho víc, než je nutné. Soustřeď se spíš na tu mámu. Nebo spíš na novou vlastní rodinu, protože rodiče už se nejspíš nezmění.
@samá práce píše:
Aha, na tyhle stránce, kde je tohle tvoje, jste ho víc než zesměšňovaly. Aniž by jste znaly více a jen se špičkovaly která napíše ten největší žblebt. Jinak bych do toho ani nevstoupil.Moje rada? Jak už tu dost lidí psalo - nech ho být a jít si svou novou přešťastnou cestou plnou jednorožců, kteří se*ou duhu. Nesleduj ho, nekontaktuj ho víc, než je nutné. Soustřeď se spíš na tu mámu. Nebo spíš na novou vlastní rodinu, protože rodiče už se nejspíš nezmění.
Aha aha, a ty tu jejich situaci znáš líp, viď.
Možná jsi jim u toho dokonce svítil, co? Já reaguji čistě na to, co psala zakladatelka. Na co ze slov zakladatelky reaguješ ty, že se jej tak zastáváš, hm?
Ano, to je moje rada, kterou radím dle nejlepšího vědomí a svědomí. Je ale jen na zakladatelce, co s tím udělá. ![]()
@Anonymní píše:
Já zatím nikoho nazavrhuji, je to čerstvé pro všechny, otec teď přes hormony nevidí, je mi jasné, že se vše ještě bude vyvíjet.
Nikoho neobviňuji, v první řadě si musím poradit sama se sebou, pak budu řešit další. Teď mě mrzí jeho chování, i když chápu, že to v zamilovanost jinak nejde, že je prostě člověk v rauši.
Ja rozhodně nechci ukoncovat vztahy, jen se nepůjdu „polorozbita“ seznamovat s novou „macechou“. Chci to řešit jako dospělá a ne dojít za otcem plná výčitek a brečet nad dětství. Já jako vím, že minulost nezměním, jen jsem pomocí te diskuze chtěla trochu uklidnit sebe, někde to ze sebe dostat, svěřila jsem se v neděli manželovi, pořvala si, dnes je mi lépe, ale potřebuji to nechat dozrát a ty tátovi videa na FB mě prostě rozsekaly a celé se to ve mě otevřelo.
Tak jasný
. Nemusíš se vůbec žinýrovat, máš mu co vyčítat, čím dřív se dozví, čím ti ublížil, tím líp pro vás pro oba, ty to v sobě v žádném případě dusit nemusíš a on bude mít možnost zpytovat svědomí. A neboj, to, co cítí k nové ženě a dítěti není láska, to jsou jenom záchvěvy znovuobjevených hormonů. Cítí, že mu potence bude stagnovat čím dál víc, tak to ještě vyškrábl z paty. Láska je totiž všeobjímající, zahrnuje všechny blízké a k těm vzdálenějším má taky soucit. Tohle je jenom ven obrácené sobectví. Jestli nemáš koule mu to říct do očí, jak tě zklamal, tak mu to klidně postni pod vystajlované fotečky na fb. Ale pozor! Opravdu jenom jednou, aby věděl. Na další reakce ( písemné) nereaguj, bylo by z toho nekonečné plivání kdo za co může a nárůst ublíženosti. Prostě jednou a dost, hezky pravdivě, lítostivě, ať se mu pohne svědomí a ať jde do sebe. ![]()